Návrh nového kolejiště by se neměl nikdy podceňovat. Přecijen stavba kolejiště je dlouhý, náročný a v neposlední řadě drahý projekt, který si pečlivou přípravu zaslouží. Rozmýšlení, plánování a stavbě modulového kolejiště se pěkně a detailně věnuje VoVo při tvorbě modulů TEŽ. Já bych se naopak rád zaměřil na tradiční TT kolejiště. Číst dále
Již před pár lety jsem si zakoupil na veletrhu Model Hobby u stánku Awepe-model stavebnici strážního domku vyřezávaného laserem do kartonu. V tu dobu jsem neměl představu o jeho využití a koupě byla spíše ze zvědavosti. Nedávno jsem si na něj vzpomněl díky článku od Rosťopiše. Číst dále
Při bádání v podkladech člověk narazí na spoustu zajímavostí. Každý, kdo kdy byl ve Vysokých Tatrách, se asi procházel po okraji Štrbského Plesa. A aniž by to možná tušil, procházel se po bývalé trati a nádraží TEŽ. V dnešním historickém okénku tedy bude modelářsky zajímavé hledání stop starých železničních tratí. Číst dále
Opět jedna drobnost, na kterou člověk narazí, až když se skutečně snaží inspirovat v realitě. Pokud máte na kolejišti u každé koleje návěstidla, pak je nepravděpodobné, že byste měli mít ručně přestavované výhybky, protože automatické výhybky i návěstidla bývají součástí uceleného zabezpečovacího zařízení. Číst dále
Dneska se možná opět spousta lidí opět pousměje nad jednoduchostí toho, co budu dokumentovat, ale i tak jsem se rozhodl to zde zachovat pro budoucí generace. Je totiž dost lidí, kteří sice mají tak základní vybavení jako MultiMaus, ale téměř s ním neumí pracovat a bohužel ho tak degradují jen na prostý ovladač s kolečkem. Číst dále
K tvorbě vlastních námezníků mě motivoval hlavně starší článek na Trainmanii. Námezníky se dají samozřejmě koupit hotové, ale to už by z té modelařiny moc radosti nebylo, když by člověk jen skládal polotovary na desku. Číst dále
Od začátku přechodu na digitál plánuju možnost ovládat celé kolejiště přes počítač, a to hlavně kvůli možnosti automatického provozu. Když jsem kdysi o ovládání vlaků přes PC četl, byla to pro mě fikce, něco nedostupného, složitého. Doba pokročila (v tomto ohledu naštěstí), dneska je vše mnohem jednodušší a přístupnější. Číst dále
Položil jsem koleje, vše jsem zapojil, vyzkoušel, napevno připojil, a problém. Některé pojezdy mi začaly zkratovat výhybky tím, že se vnitřní strany okolků “třely” o odkloněný jazyk výhybky. U analogu by to “nějak” přejelo. U digitálu to ihned vyvolá zkratový stav a odpojení proudu centrálou pro celé kolejiště. Číst dále
Dnes se znovu setkáváme se řadovým rodinným domkem od KB. Tentokrát ale v úpravě na skutečnou řadovku. Stavbu rodinného domku jsem popsal minule, takže zmíním jen na úpravy, které stavbu umožnily umístit do řady s tou původní. Číst dále
Dneska je to 500. článek. Slušela by se zase nějaká výroční “bomba”, ale nic takového jsem prvoplánově nechystal. Z těch 500 kousků je 251 mých, 249 ostatních kolegů. Rozdělili jsme se tedy rovným dílem, za což patří všem opět dík! Budeme tu dál, budeme dál psát o tom co nás baví i co nás nebaví, a dál přinášet co nejvíce užitečné články. Číst dále
Rosťopiš mi nedávno říkal “myslim že toho řešíš moc najednou a zbytečně brzo” a měl pravdu. Ve chvílích prostojů už vymýšlím zatravnění modulů. Chci vědět, kterou cestou se vydat a mít čas předem nakoupit a ozkoušet různé metody a druhy výrobků. Dneska zkusím zatravňovat pomocí statické elektřiny a statické trávy, tzv. flokování. Číst dále
Pro potřeby chystaného kolejiště jsem potřeboval nějaké cenově dostupné lampy ve starém stylu. Nakonec volba padla na stavebnice jednoduchých lamp od Viessmanna (6924), jejichž cena se momentálně na našem trhu pohybuje do stovky. Stavebnice jsou dodávány v jednoduchém pytlíkovém balení. Číst dále
Dnes to bude opět architektonické. Sehnat na kolejiště skladiště nedá moc práce. Poměrně vzácné je ale v nabídce zděné skladiště, které by nebylo obloženo dřevem, jak to většinou známe. Možná právě tím mě model zaujal, krom toho se jedná o skutečně malou stavbu, která ale přitom udělá hodně parády . Číst dále
Mých úvah o tvorbě malého domácího kolejiště jste tu četli už několik, ale vždy to skončilo nejlépe po nákresu ve Wintracku. Dnes přichází další úvaha, tedy alespoň její první díl. Tentokrát to prvním dílem neskončí, námětů mám již na několik dalších dílů dopředu. Takže se těšte… Číst dále
Další stavbou v mém seznamu nezbytných objektů byl nádražní vodojem. Potřebný typ vyrábí KB model pod názvem ‘‘Vodárna Protivec‘‘. Jde o letitou, leč lehce modernizovanou stavebnici v klasickém Bartákově stylu – nebarvenou, bez fólií do oken a s možností doplnit trámy z vlastních zdrojů. Číst dále
Dokončil jsem vlastně první model pro tatranskou železnici. Kupodivu to není trojče, které je rozdělané už dlouho, ale je to “rychloprojekt” Kométy, aneb návrat k modelářským začátkům. 
Točňa je jednoznačne ozdobou každého modelového koľajiska a preto ak je to z priestorového hľadiska možné, netreba váhať s jej umiestnením. Možností nákupu pre veľkosť TT moc nie je, ak nespomeniem vlastnú výrobu, ktorá vyžaduje už vyššiu modelársku zručnosť a čas. 
Opět jsem se po nějaké době pustil do modelování drážní stavby. Pořád je to pro mě trochu nová kategorie, vagonky a autíčka už stavím tak nějak automaticky, domečky si nikdy nejsem jistý. Jednoho večera jsem se se stejnými obavami pustil do do strážního domku od Plast Modelu. 
Dnes neukážu nic nového, spíš chci shrnout stavbu nádraží v Tatranské Lomnici, protože stavba nádraží je po sedmi měsících víceméně hotová. 
Dneska už to dorazím osazením všech detailů, které se můžou snadno ulomit, protože převyšují úroveň terénu. Jdeme na to, je toho docela dost. 
Ve výhybkách je to něco naprosto samozřejmého. V oblouku už se to však v modelu téměř nevidí, i když by to tam, především vzhledem k povaze poloměrů oblouků, vyloženě patřilo. Přídržná kolejnice, případně přídržnice. 
Údělem digitálního řízení je, že člověk musí velmi pečlivě vybírat vhodné komponenty, hlavně co se týče dekodérů. Ať už lokomotivní podle výkonu nebo funkcí, tak dekodéry příslušenství podle jejich určení. Zdá se, že však existují takové, které jsou značně univerzální. 
Dneska budu pokračovat zeleněním v Tatranské Lomnici. Už se to začíná trošku klubat a začíná to vypadat, že konec je v dohlednu. Hlavním prvkem bude statická tráva a posypové prachy – však uvidíte! 
Přišel čas na to zábavnější – na tvorbu krajiny na prvních modulech, a to konkrétně v Tatranské Lomnici. Po zkoušce, že je vše sjízdné a elektricky funkční, následovaly přípravné práce pro zelenění. 
Možná už k vám taky tahle vymoženost dorazila – jmenuje se to styrodur, a je to trvzený (extrudovaný) polystyren, značený XPS. Jeho využití v kolejišti je poměrně široké, jeho opracovatelnost solidní, jeho pevnost výborná a hmotnost zanedbatelná. 
Pro programování adres dekodérů jsem chtěl mít od začátku přímo v kolejišti kolej, která by byla nejlépe přepínatelná a mohla sloužit jako běžná provozní nebo jako programovací. Delší dobu jsem si lámal hlavu jak na to, až jsem přišel na opravdu jednoduché řešení. 
TCO – nějaká zkratka ze španělštiny. Pro nás modeláře, a ty jezdící v digitálu obzvlášť, jedno docela kouzelné heslo. Způsob, jak mít ovládací pult (a nejen to) i v digitálu. 
Dnes pokračuje stavba Štrbského Plesa elektrickým zapojením. V době hrubých prací, ze kterých je nejvíc bordelu, jsem se rozhodl instalovat do boku rámu několik konektorů. 
Jedním z leptů od Hekttora, který jsem si pořídil, byla stavebnice mechanických závor. Vzhledem k délce plánované tratě postrádaly funkční závory smysl (metr vlak urazí dříve, než šraňky stihnou spadnout), takže jsem se předem rozhodl jen pro pevnou maketu. A dobře jsem udělal. 
Jako některé další věci, se i patina kolejí, zdá docela jednoduchou záležitostí. Tedy alespoň ve chvíli, kdy si člověk čte o práci jiných na internetu. Stať, která často nemá víc než 2 fotky a 2 odstavce. Já už jsem se na tom zasekl na týden. 
Takže – Lomnice je sjízdná, já jsem si vyzkoušel postupy, někdy jsem se poučil kudy to nepůjde, někdy jsem ověřil že tou cestou to půjde. A můžu se vrhnout na to větší – na pokládku kolejí ve Štrbském Plese. 
Zhruba v srpnu proběhla na nějakém modelářském fóru nabídka leptané stavebnice násypky na uhlí, nebo jiné sypké hmoty. Jelikož tato stavba byla součástí mnoha uhelných skladů, které byly poblíž každého většího nádraží, rozhodl jsem se, že si jednu na zkoušku pořídím. 
Nastal čas zapojit přestavníky. V mém výběru byly dva druhy, z toho jeden elektromagnetický a jeden motorický. Už jsem ukazoval ten elektromagnetický, ale dneska se chci věnovat podrobněji tomu motorickému, a to od MTB. 
Minule jsem skončil pokládkou kolejí s připravenými vodiči. Dneska budu pokračovat v elektrickém zapojení nádraží a skončit bych dnes měl funkčním sjízdným digitalizovaným kolejištěm nádraží v Tatranské Lomnici. Tak uvidíme 🙂 
V červnu letošního roku měla na modelářském trhu u příležitosti TT víkendu v Pečkách svoji premiéru nová stavebnice, resp. soubor stavebnic, z produkce Malé železnice. Tentokrát nás z Valašského Meziříčí překvapili se stavebnicemi průmyslových objektů. 
Další stavbou v mém seznamu nezbytných objektů byly různé kůlny. S několika jsme se již seznámili dříve, ale letošní novinka od KB mi nesměla na kolejišti chybět. Takzvaná ‘‘kůlna pro účely udržovací‘‘ byla přesně to, co v prostoru nádraží chybělo. 
V Tatranské Lomnici práce nestojí, naopak probíhají vpodstatě současně se Štrbským Plesem. Dnes tedy budu korkovat a také pokládat své první pořádné koleje v životě 🙂 
Pro tatranskou modulovku jsem už v zárodku uspořádal výběrové řízení na provedení trakčního vedení, abych měl jasno a dostatek času na přípravu. Dopadlo to jako obvykle – co si neuděláš, to nemáš. 
Dnes se seznámíme s rychlostavebnicemi dvou typů letitější sovětské obrněné techniky v ‘‘univerzálním‘‘ měřítku 1/100. T-34/85 a SU-100, které ještě dlouhá léta po válce používala ČSLA vyrábí ruská firma Zvezda jako herní modely. 
Již před nějakou dobou jsem začal stavět budovu stavědla od Modely mašinek. K jejímu prozatimnímu dokončení a prezentování zde mě přivedla přiostřená situace, která se rozpoutala okolo nákladních vozů od MM. 
Aby moduly neležely na zemi, je potřeba k nim dodělat nohy. To se asi shodneme. Jak na nohy, to už se ale asi neshodneme. Názorů i provedení jsou spousty. Každý si tak musí najít to svoje řešení. 
Opět jsem věnoval kvůli své potřebě nějaký čas zkoumání možností DCC, a to konkrétně sběrnice XpressNet. Dneska se tedy chci podělit o to, co vše jsem posbíral. 
Mistrovství světa v klasickém lyžování v roce 1970 se kvapem blíží, a na nově budované stanici Štrbské Pleso je potřeba začít s pokládkou kolejí, aby se vše stihlo v termínu a návštěvníci si mohli užít nové stanice naplno. 
Novinka dlouho očekávaná. Po sto letech od dřeváku další “opravdová” stavebnice osobního vozu a to hned něčeho tak typického pro naše tratě, jako jsou Rybáky. SDV si ukouslo zásadní sousto, tak se dneska mrkneme, jestli se to povedlo. 
Když už jsem byl v tom truhlaření, chtěl jsem rovnou sestavit i provozně největší druhou koncovou stanici na budoucím “layoutu”, a tou je Štrbské Pleso. 
Do Tater mě čeká elektrifikace. A než s ní začnu, chci trošku vědět jak se věci mají. Protože je toho všude všeobecně strašně málo, tak jsem věnoval hodiny zkoumání, abych nevytvořil nesmysl. 
Nastal Den D – nákup dřeva. To ráno jsem o tom ještě ani nevěděl, ale dopolední dokončení rozpisu dílů mě přesvědčilo, že můžu jet pro materiál. 
Minule jsem říkal, že to bude nudlovka. Dnes povím jaká vlastně. Pojem se už docela ujal, když se dneska řekne “nudlovka” tak docela lidé rozumí. Je to taková modulovka pro obyvatele paneláků, ať už s jakýmkoliv motivem. 
Jako drobný doplněk do kolejiště jsem si pořídil leptané ‘‘čuby‘‘ od Hekttora. Vyrábí se v měřítcích H0 a TT. Vzhledem ke klesající kvalitě zraku jsem se tímto doplňkem rozhodl doplnit svůj ‘‘kochací kroužek‘‘ v měřítku H0, protože v TT už bych je asi neviděl. 
Nový výrobce laserovánek vedle celé řady civilních a několika drážních staveb ve všech hlavních mašinkářských měřítcích vyrábí i nespecifikované hrázděné skladiště, které se hodí prakticky kamkoliv. Osobně jsem si jedno postavil v měřítku TT, byť by šlo použít i pro H0e.