Lego z leptu Cekul (ČD 714)

Zajímavou novinkou, alespoň pro mě, se stal lept motorové lokomotivy řady 714 od Jana Cekula. Pan Cekul není žádný nováček v leptech a tak se dalo očekávat, že stavebnice bude stát za to.

Původně byla nabídka p. Cekula součástí nabídky DK-modelu, ale na jaře 2010 se oba pánové rozhodli jít vlastní cestou a tak vznikly staronové stránky (se starým vzhledem a novou adresou) cekul.sweb.cz. Jakési pochybné články v modelářském bulváru na téma “rozdělení není nikdy nic dobrého” mě povalily smíchy na zem, protože jsem nějak nepochopil, jaký vliv by to mohlo mít na kvalitu stavebnic… A tady doufám bude vidět, že vliv to opravdu nemá 😀

Stavebnice přišla poštou briskně a balení bylo perfektní. Pošta, vyhlášená schopností zlikvidovat i bublinky z bublinkové fólie, by se zlikvidováním takového balení měla tolik práce, že by se jim to snad ani nevyplatilo. Takže o bezpečnost přepravy se určitě není třeba bát.

Není to první 714 na trhu, ale myslím, že s lepty p. Cekula nelze šlápnout vedle. Proto jsem se nakonec rozhodl právě pro tuhle stavebnici, která, i když je dražší, než její konkurence, nabízí luxus se vším všudy.

Ale ani kvůli jednomu tu dneska nesedíme (já když to píšu a vy když to čtete), tak se dáme zase do stavby… Baleno v pytli.

Pytel obsahuje kupodivu lept.

A co už tak obvyklé není, tak obsahuje lepty dva. Jeden silnější “klasický” a jeden slabší niklovaný. Na obou je dílů tak nějak stejně požehnaně. Součástí jsou obtisky.

Podrobné rozepsání dílů s číslováním se velmi hodí. Zde lept “krásně zlatý”.

A zde lept “krásně stříbrný”.

Písemný návod je dobrý a dá se podle něj dobře “chytit”, ale neobsahuje podrobnosti. Ty si musí každý dát tak nějak v hlavě dohromady. Nejlepší jsou ovšem podrobná schémata co kam přijde i s číslováním dílů.

Už tady je vidět, že to bude celkem masakr. A to, jak jsem později zjistil, tam pár menších dílů ještě radši není nakresleno.

Já se ale opět rozhodl nejít přesně dle návodu a práci si tak ztížit tím, že si zvolím postup prací libovolný. Vyřezaná budka.

A hned naohýbaná. Tady jsem narazil možná na lehkou nepřesnost (nechci to nazývat ani chybou). Vyleptané drážky, dle kterých se ohýbá, jsou široké tak akorát, aby šel lept ohnout do úhlu 90 stupňů. Ale většinou je třeba ohnout lept o něco víc a on se pružením vrátí právě do té pravoúhlé polohy. Tady to ale jde na 90 a ani o píď víc – takže jsem ohnul na 90 a ono se mi to propružilo a vrátilo o pár stupňů zpátky. Hlasoval bych za přidání nějaké té setinky milimetru rezervy.

Prolisy na bok budky jsou zvlášť.

Zatím jsem pracoval bez pájení, takže jsem si naohýbal střechu.

Jsou vidět škvírky, do kterých přijde zapájet budka, takže se není třeba bát o přesnost.

Trochu složitější bude sestavení kapot, které jsou z mnoha dílů. Původně jsem myslel, že bude tak maximálně ze dvou vrstev, a ono ne 🙂 Plusem je, že to zachovává plastičnost mnohem lépe, než dvouvrstvá metoda (nedejbože jednovrstvá).

Kapota je poměrně subtilní a jsem zvědavý, jak se mi povede zapracovat pojezd.

Už lze tušit tvary vznikající lokomotivy 🙂

Teď přijde na řadu pájení, aby už něco málo drželo při sobě.

Naohýbaný rám.

Malý představek hotový. Skoro celý jsem ho pájel a můžu říct, že se tím dá krásně zabít celý večer. Jen v tuhle chvíli je na představku 14 dílů!!!

Spájená budka.

Budka byla oproti představku otázkou chvilky.

Takhle krásně mi to vypadá zespodu. Celý představek je vrstvený ze tří vrstev, což je dost fajnšmekrovina.

Co jsem zatím u leptů TT nepotkal… jasně, moc jsem jich nepostavil, ale myslím, že na to má vliv konverze z původně H0 lokomotivy – to vrstvení dílů, pokud se podaří, vpodstatě obsahuje okap, který zároveň lehce přesahuje nad boky, což mi přijde jako naprostý úlet (samozřejmě v dobrém).

Druhý večer uplynul a je hotový i delší představek.

Tady je dílů už víc – zatím 30.

Výborně tím vynikne ta “lego” modulárnost jednotlivých dílů představků a zároveň jemněji provedené detaily na povrchu tomu určitě dodávají na vzhledu.

Na všech dílech kapot jsou otvory pro protažení drátků, které by měly usnadnit vzájemné vrstvení. Mně se otvory moc neosvědčily, takže jsem je většinou nepoužíval.

Některé otvory se později využijí pro madla. Některé ale zůstanou a bude třeba je zatmelit.

Po dokončení kapot jsem si setřel pot z čela, protože tohle je stavebnice, která se vám bude buďto líbit k sežrání, nebo vás dožene k šílenství.

Určitě to není stavebnice pro začátečníky, kteří by si chtěli zkusit nějaký ten model. I když právě ti by možná po dokončení uměli pájet jako nikdo. Naopak myslím, že je výborná pro pokročilé, kteří hledají opravdu kvalitně zpracovanou a propracovanou stavebnici.

Tady je zatím vše sestavené nasucho pomocí zámků.

A za minutu to jde rozebrat. Tady je potřeba se rozhodnout, jestli to složit teď, nebo až po stříkání. Je super, že se to dá nastříkat všechno zvlášť.

Protože já nejsem ještě zdaleka ten pokročilý, tak jsem si musel občas práci ulehčit a začal jsem používat vteřinové lepidlo. Tenhle krablovaný plech už je lepený. Protože pájení všech dílů “zevnitř” skrz malé otvory mě už nebavilo 🙂 Zároveň jsou na rámu doplněné leptané pásky prolisů rámu.

Zabroušená kabina doplněná o prolisy.

A tady už posazeno na pojezd, na který bych rád použil V100. Zatím to vypadá funkčně.

Tím jsem vpodstatě dokončil hrubou stavbu a můžu se vrhnout do detailů.

Celou stavebnici jsem vymáchal v octu a nevěřil bych, jak pěkně to model odmastilo. Následné oplachování vodou nezanechalo vůbec žádné kapky, jen jednolitě mokrý povrch.

Následovalo osazování detailů, těch naštěstí už tolik nebylo. To je výhoda moderních lokomotiv, kde nevisí pořád nějaké kličky a madýlka, ale většinou je všechno vyráběno co nejjednodušeji.

A pak už přestřik základovkou, abych konečně trochu viděl, jak se věci mají.

Ve stavebnici je několik druhů reflektorů, které si můžete osadit dle libosti a zvolené lokomotivy (starší kulaté, novější hranaté…). Já osadil starší kulaté, které se osazovaly na začátku výroby lokomotiv a lokomotiva tak bude jednou z první série (alespoň doufám, že tam víc rozdílů nebude).

Mám takový pocit, že ta lokomotiva prostě vypadá dobře 🙂

Nárazníky jsem osadil od SDV velké hranaté lokomotivní, které jsem nožem zkosil.

V tuto chvíli už lze hodnotit lept jako takový, zbytek už bude jen o nástřiku, tak k tomu pár slov musím říct.

Stavebnice mi ukázala nový rozměr leptů. Stavebnic jsem zatím moc nesložil, ale z toho co jsem složil, byla tahle určitě nejpropracovanější a nejlogičtější – náročnost měla své opodstatnění.

Za mě téhle stavebnici určitě palec nahoru, i když jí asi nemůžu doporučit úplným začátečníkům.

Konstrukce kapot přináší z H0 nový rozměr detailů, který je sice vykoupen větší pracností, ale výsledek stojí za to.

Stavebnice, která vyžaduje alespoň nějaké zkušenosti s prací s lepty, se odvděčí výborným výsledkem.

Pojezd bude z V100, takže na ukázku osazení na podvozcích. Zatím to vypadá funkčně, jen bude třeba sehnat hodně malý motor a hodně malé setrvačníky (jestli je vůbec budu osazovat).

Tak už dost chvály a jde se pokračovat povrchovou úpravou…

První jsem to stříknul červenou (obyčejná červená ze základní řady Agam). Kabinu a čela.

Druhá přijde na řadu modrá…

Modrá v odstínu Modrá…

Tohle je moje krásné maskování – ale takto mi to přišlo nejjednodušší, protože na červené nejsou žádné složíté tvary k maskování.

A po odmaskování a lehké retuši (která je skoro nezbytností, protože nikdy asi nevymaskujete dokonale všechno, co jste chtěli…)

Hurá, vypadá to dobře 🙂

A s nastříkaným rámem to vypadá ještě lépe.

Náprsenka je vystřižená z bílého obtiskového papíru.

Výfuky jsou dvě tyčky z uchošťouru vlepené do ohnuté čtvrtky.

To celé natřené černě…

…a vlepené na své místo…

Světlomety vykápnuté světle šedou.

Teď jste viděli první verzi náprsenek, ale ty se mi nepovedlo správně umístit, takže jsem je zatřel barvou a udělal je znovu. Narazil jsem totiž  možná na lehkou disproporci vůči realitě, kdy jsou dveře trochu jinak velké než v reálu a umístěná náprsenka a logo jsou pak sice umístěním správně (vůči hranám dveří) ale polohou trochu špatně (vůči celému čelu).

Takže to chce tak nějak “dle citu”. Stejně tak dle citu mi přišly otvory v žaluziích na čele fakt obří (a úplně se v nich ztrácela bírá náprsenka) takže jsem zalil žaluzie zevnitř kapoty červenou barvou, čímž zůstaly z děravých žaluzií jen kontury. V leptu to sice vypadá suprově, ale ve výsledku se mi ty otvory prostě nelíbily a působily hodně rušivě. Vyrobil jsem tedy “verzi” se zavřenými žaluziemi.

Obtisky jsou použity dodávané ke stavebnici, jen asi dvě tabulky jsem použil z domácích zbytků.

Opět dle fotek platí, že co lokomotiva, to jiné umístění popisků především na rámu a kabině, takže se vyplatí pracovat dle dostatečné fotodokumentace konkrétního stroje.

Těžko tak říci, že obtisková sada by snesla více popisků – možná by snesla o pár více, ale už v tomto stavu to není na závadu a dá se z ní obtisknout pěkně.

Obtisky jsou všechny v jednom laku (jako třeba obtisky od p. Jirana) takže je třeba stříhat, ale nanášely se pěkně.

O co složitější je složení leptu, o to jednodušší je potom maskování a stříkání, zatím je to dle mě pohodička. Je to hlavně tím, že je to prostě pár kostek při sobě – oproti tomu takové Zamračené jsou hodně tvarově komplikované…

Skříň jsem poté napatinoval jen pistolí odstínem rzi, a trošku černou – kde co bylo potřeba.

Teď by přišlo na řadu osazení zábradlí, řádně barevně upraveného, a dalších detailů včetně svítilen, nádrž a další drobnosti.

U mě ale lokomotiva už bohužel nebude mít využití, a tak jsem jí předal kolegovi, který jí snad úspěšně brzy dokončí.

I na konci roku 2016 (strašných 6 let od začátku stavby), i v době dostupnosti hotového modelu MTB, si myslím, že má zrovna tahle stavebnice pořád své nezastupitelné místo v rámci sortimentu variací na lokomotivu 714.

Tvarově se mi lept hodně líbí, vypadá to přesně jako řada 714 (což se o jiných dá říct bohužel někdy jen s rezervou).

Když bych měl někdy mít řadu 714 znova, určitě bych šel znovu do tohoto leptu.