Gbkkqs České Pošty od SDV, a dnes i s patinou

Koukám do historie článků, těch pokusů o Gbkkqs v poštovní verzi v TT tu bylo už několik. Snad konečně se dá říct, že je tu stavebnice bez kompromisů a nutného do-do. Tuto stavebnici uvedlo nedávno SDVčko, takže se dá čekat, že to bude plně odpovídat skutečné předloze.

První byly upravené vozy Modist jako odlitky. Takové vozy jsem stavěl cca v roce 2010.

Nejblíže se ideálu blížila stavebnice z Peček, ale to vlastně nebyla pravá stavebnice poštovního vozu. Tam se musely shánět obtisky zvlášť, dodělávat topné kabely, a resin tam narážel na svoje limity (prohýbání, nepravidelné délky odlitků). Jedna Zetka z Peček byla postavená od Rosťopiše.

Pro změnu Zetka ESP: jako Gbkkqs České Pošty

U Tilliga se v rámci bočnic jedná o velmi podobný vůz, ale všechny vozy Tillig mají víc vyklenutou střechu bez prolisů, takže středně zasvěcený člověk rozdíl pozná hned a rozhodně se nedá říct, že vůz od Tilliga zobrazuje českou zetku vyráběnou ve vagónce v České Lípě. Proto bude mít tato SDV stavebnice ve věrnosti vždy navrch.

Já úplně nejsem nadšenec do poštovních vlaků. Takže zrovna verze České Pošty není to, na co bych čekal už roky. Rád si ho ale udělám do krátké soupravy s vozem DFsa Tillig – poštovní vlaky jsou vždycky, hlavně díky specifické barvě, hezké ozvláštnění provozu.

Lisovaná stavebnice SDV vychází z nové řady dvounápravových “zetek” a je to pro mě premiéra v jejich stavbě. Netrpělivě vyčkávám na první kousky do V. epochy. Přibalený je i drát pro topný kabel, jinak klasika – kinematiky, spřáhla, dvojkolí, závaží. Kabely jsou 3, takže už ze 2 stavebnic zbyde sada například na 1 lokomotivu MTB, a to se vyplatí. Pro mě jako provozovatele epochy V jsou topné kabely odjakživa nedostatkové zboží. Dále jsou zde nárazníky tyčové a trubkové, takže jedny vždy zbydou.

Obtisky pro V. i VI. epochu, malé lepty z alpaky.

Výlisky jsou ve velmi dobře zvolené barvě – kdo nechce lakovat, tady skutečně opět nemusí – modrá i šedá odpovídají velmi dobře.

Překvapila mě tentokrát čistota výlisků, které jsou bez jakýchkoliv nálitků ve spojích formy – rozhodně jedna z nejčistších stavebnic od SDV, co jsem měl zatím od nich v ruce.

Slepení 4 stěn je otázka okamžiku, střecha to stejné. Přemýšlel jsem o nástřiku střechy předem, ale musely by se pak třeba štětcem dotřít šedé hrany a okapy, které jsou lisované jako součást bočnice.

Co se mi moc nelíbilo je vkládání vrat do otvorů. Nechat vrata otevřená stejně nejde, bočnice na to není připravená. A nenašel jsem správnou pozici, jak tam vrata vsadit – vždycky mi na jedné straně nějak přečnívaly nebo nedosedaly. Možná tam je nějaký nálitek, kterého jsem si nevšiml, možná je tam jen extra malá vůle – nevím, ale sedlo to do sebe s obtížemi. Chápu, že vkládací dveře jsou kvůli tomu, aby byly zaměnitelné pro jiné typy vozů. Ale udělal bych tam osobně asi větší vůli pro usazení.

Podvozek jde sestavit velmi snadno – bočnice k rámu a hotovo.

Jen je potřeba si pohlídat volnost otáčení dvojkolí a kolmost dvojkolí k ose rámu. Proto je lepší dvojkolí vsadit hned při lepení a podle jejich kolmosti rovnat bočnice rámu proti sobě.

Dále se lepí na podvozek brzdové válce. Vše je opět připraveno pro vlepení dílu na určené místo a popsáno v návodu, takže se to nedá splést.

Tři matky jsou už klasické závaží u SDV.

Na skříň přijde v tomto případě jen pár věcí – klasika jsou stupačky, madla pro posunovače, kotvičky.

Pro madla už jsou opět předlisované otvory bez vrtání. Opět se mi nedělá ideálně s alpakou, ta je moc měkká a při oddělování leptů od rámečku se plech zbytečně ohýbá v místech oddělování.

Dále stupačky u vrat – tady oceňuju, že už se neusazují na volno, jako u vozu Gags, ale přesně zapadají do výstupku ve skříni. Nelze se tedy splést a odolnost je mnohem lepší.

Přemýšlel jsem, v jakém pořadí vůz nastříkat, a rozhodl jsem se pro osvědčenou metodu střecha a až pak bočnice.

Mnohem lépe se to totiž maskuje. Střecha má přesah až po okapy na boku, což by se obráceně maskovalo skutečně špatně.

Celý vůz jsem stříkl základem, střecha je šedá střední – RAL 7005.

Pak vymaskovat střechu.

Pak už modrá Agama, odstín podle návodu. Dá se ale použít relativně jakákoliv standardní modrá. Správně to má být modř návěstní, u té ale v RALu na výběr z modelářských barev zrovna moc není.

Po dlouhé době jsem vytáhnul Sidolux a hodil jsem skříň do lesku.

I partie kolem okapů dopadly nad očekávání dobře. Šedá je opravdu až po hranu střechy.

Poté zkouška s pojezdem, nalepení kinematik, jejich seřízení a zkrácení trnu.

Drát pro topný kabel přichází relativně rovný, ale dá se točením ve vrtačce ještě více srovnat mezi čelistmi kleští.

V návodu je šablona pro topný průběžný kabel v měřítku 1:1, stačí naohýbat podle ní. Drát je nějaký vázací, černě lakovaný. Při pokusu použít kleštičky se z drátu barva loupe, takže opatrně. Topné kabely byly na vozech osazeny proto, že byly vozy součástí ucelených souprav s vozy Postw apod, kde byli přítomni poštovní zřízenci a bylo potřeba jim vozy vytápět – a když byly vozy Postw zrovna na opačném konci, než lokomotiva, tak se propojovaly kabely skrz celou soupravu.

Obtisky – zde je na výběr z epochy V a VI, volba je popsána v návodu. Já volím epochu V, tedy větší nápis ČESKÁ POŠTA pod logem.

Obtisků zde rovněž není mnoho, a tak obtiskování utíká rychle.

Potisky na rámu jsem vynechal, není na rám skoro vidět.

Pod číslo vozu ještě přijde extra domovská stanice. Dal jsem asi málo lesklého laku a obtisky mi trochu stříbří – ale s obtisky se pracuje skvěle a za chybu obtisků bych to rozhodně nepovažoval.

Také černé podbarvení schránky pro dokumenty je z obtisku.

Černě se musí natřít čelníky (ne vertikální profily) a stupačka do vozu.

Široké přestavovače přesně pasují na svá místa, kola ruční brzdy taky. Jen ty malé přestavovače se musí nalepit naslepo a zrovna tam, kde je podle skutečné fotky chci, tam se dát nedají – takže jsou trošku posunuté do strany.

Pak už jen závěrečný lak, a je skoro hotovo. Já jsem se tentokrát rozhodl (po dlouhé době) pro lehčí patinu. K tomu mi poslouží (opět) barvy Lifecolor a jejich tekuté pigmenty. Obojí v mém pojetí premiéra. Díky pořízení několika odstínů jsem získal úplně novou motivaci pro patinu díky tomu, že odstíny jsou dělané přímo na železniční vozy. Člověk má tak trochu vodítko a pomocníka. Navíc na internetu se dá snadno dohledat kvalita výsledků s těmito barvami, takže jsem byl trochu natěšený.

Poměrně dost různých vozů jako podklad k patině z doby provozu lze nalézt na k-reportu. Vozy nikdy nejezdily v žádném zbídačeném stavu – byly jen opršené, vyšisované, a občas s nějakými opravami modrého laku na bocích. Patina modelů pro hru Trainz je přehnaná, navíc fototextury jsou vytažené do výrazna, ale dá to skvělou představu, co by mělo být tak nějak maximum pro patinu a bude lepší to nepřehánět. Zdroj: (https://trainz.rypi.cz/download/zobrazit/522-posta-gbkkqs-pack/)

Na střechu přijde odstín Roof Dirt (špína střechy), na rám později Frame Dirt (špína rámu).

Tady se na střeše vyskytují pruhy, ale pozor – střecha je prolisovaná, a voda rozhodně neteče rovnou dolů – logicky následuje prolisy horizontálně a využívá možnost téct dolů v místě vynechání prolisů. Toto je zhruba ten nejtenčí proužek, který jsem byl aktuálně schopný s pistolí nastříkat.

Na boky může přijít jak Roof Dirt, tak Frame Dirt.

Nebo mix, např. nahoře spíše odstín dle střechy a dole spíš odstín z rámu. V TT ale musím říct, že to není tak zásadní – je to prostě špína. Víc odstínů by bylo asi už zbytečných.

Koupil jsem rovnou celou sadu patinátorů určených na železnici. Vyšlo to levněji, než kupovat jen několik odstínů samostatně. Je tu vše od velmi světlé na zesvětlení, přes rez, až po velmi tmavé do černa. Plus odstraňovač zaschlých pigmentů.

Na rám přijde nastříkat barva Frame Dirt. Rám jsem zaprášil hodně ředěnou barvou celkem rovnoměrně, ale spíše lehce. Pak jsem nanesl na zdrže pigment Brake Dust což je světlá rez. O výsledku na hotovém modelu se můžete přesvědčit níže sami, podle mě to tam vidět není, když o tom nevíte. V TT je to spíš pro honění trika, ale je to pěkná blbinka a tímto patinátorem to jde rychle a snadno.

Rám jsem pak přejel jen pro pocit patinátorem Carriage Grime, což by mělo doplnit jíž předtím udělaný přestřik barvou. Je to taková střední hnědá. Stáhnul jsem to hned uchošťourem a jdu od toho. Víc na tom rámu nevymyslím.

Střechu už jsem nedělal, s tou jsem byl spokojený ze stříkání. Ale bočnice snesou trošku “washe”. Nanáší se to rovnou z lahvičky a má to dostatečně vodovou konzistenci. Ředit se to dá vodou nebo ředidlem Lifecolor. Rychle to schne (jako voda) takže je potřeba pracovat rychle a jen po malých úsecích.

Natřu si většinou tak 1 – 2 pole a stírám. Pak jdu znova dál. Určitě se s tím nedá udělat střecha najednou, hned by to uschnulo.

Po místech usazování jsem přejel naopak pár výstupků světlým patinátorem. Ono to zblízka vypadá hrozně opatlaně, ale ve skutečnosti nic z toho běžným okem nevidím.

Pojezdové kolejničky vrat jsem vzal černým pigmentem, jako že je to promazané.

Černou jsem vzal i hranu okapů, asi se tam drží bláto a takový ten sliz. Je tu dobře vidět, jak dopadly bíle zvýrazněné kryty větraček.

Poslední prací je přilepení kabelu vytápění – ten jsem si předem nastříkal z pistole zbytkem barvy “Frame Dirt”. Spřáhla jsem si maskoval, abych si je zbytečně nenapatinoval.

Vrátit kola, odkrýt spřáhla, sesadit (nelepím, drží to dohromady dostatečně samo), a tradááááá.

Jsem z výsledku nadšený. Na to, že to byla moje první patina úplně novými (pro mě) postupy, to dopadlo nad očekávání. Hlavně nespěchat, radši méně, a postupně.

Dalo mi to obrovskou chuť se zase vrátit k patinování a postupně si do kolejiště ty vozy a lokomotivy zase dopatinovat. Je potřeba myslet na to, že je to pořád jen TT a některé věci tu prostě nejdou udělat tak, jako třeba v H0. Jde o nějaký celkový efekt, sjednocení odstínů, pocit “zaprášení” vozu a nějaké to občasné zvýraznění určitých partií.

Ke stavebnici můžu říct jen samou chválu. Podle mě jsou tyhle krátké zetky v tuto chvíli ty nejlepší stavebnice od SDV – kvalita výlisků nejlepší, sestavování nejsnadnější z celého jejich sortimentu, výsledek perfektní.

Klidně doporučím tuto stavebnici úplným začátečníkům, kteří nestavěli žádné stavebnice SDV ani LPH, jako jejich první model. Tady není opravdu co zkazit.

Lepty se dají vynechat. Nedá se tu nic ulámat při stavbě, nic se nedá přilepit špatně.

Já se rozhodně těším nejen na červenohnědnou “nákladní” verzi ČD pro mojí pátou epochu, ale hlavně na zelenou spěšninovou, které stávaly odstavené dlouhé roky v Braníku.

I tak jsem ale za tuhle poštovní verzi rád. Jednu jsem ve svém ansámblu vždycky chtěl a u této budu moc rád, když už u mě zůstane.

Zkouška jednoho krátkého poštovního vlaku s vozem DsPost Tillig, takový ten náš freelance kamarád.

Když by se ten DsPost napatinoval stejně, byla by to fešná souprava.

A dva vozy úplně stačí.

Krátký poštovní vlak je připravený na odjezd z Měchenic.

Po této zkušenosti můžu říct, že nemám skoro žádný důvod se vrátit k něčemu tak nepraktickému, jako jsou olejovky – smrdí to, schne to týden, blbě se s tím dělá. Jediné, na co bych je nechal, je větší patina prolisů střechy, nebo třeba vozu Kils, kde je potřeba pracovat v jednom kuse. Olejovky neschnou tak rychle a víc vzlínají po hranách, dají se také déle roztírat. Navíc nechávají na celé ploše jakýsi “film”. Ale na bočnice už určitě ne. Před 15 lety bylo moderní celý vůz potřít umbrou a stírat – to nás naučil třeba Houmr nebo Dan z Domácí modulovky – tehdy to byl v patině železničních vozidel velký pokrok. Ale doba jde dál a ukázalo se, že ta patina je na železniční vozy většinou moc intenzivní. Proto dneska můžu říct, že tekuté pigmenty jsou něco, s čím budu chtít pracovat i příště a budu se snažit si tuto techniku víc osvojit.

Stavebnice vozů Gbkkqs (i dalších vozů od SDV) můžete zakoupit na e-shopu.

Krytý vůz Gbkkqs 12 ČD Česká Pošta