ČD Bdt – jedenáct oken na Ypsilonce

Původně to měl být Baim, k jeho stavbě je totiž tato sada určená. Ale má to stejných jedenáct oken, jako cokoliv jiného, tak proč toho nevyužít… Tentokrát jdu stavět další osobní vůz – Bdt.

Opět mám přestavbovou sadu od DK-modelu. Tentokrát pro vůz Baim. Nápad je to dobrý, ale usoudil jsem, že zatím přípojné vozy tvořit nebudu z jednoduchého důvodu – tvar střechy. Když se podíváte do článku na vlaky.net, uvidíte, že přípojné vozy k M296.1/2 měly téměř plochou střechu. Ale normální rychlíkové vozy jí mají pro změnu hodně do kulata. No a co má oken 11 a střechu do kulata? Brácha vozu Baim, vůz Bdt. Také vyráběný ve Studénce, následník vozu Baim, ovšem s klasickým profilem skříně. Není asi tajemstvím, že co se týče konstrukce, převzal vůz hodně právě ze svého předchůdce, proto ta podobnost a přestavbové díly půjdou snadno použít. Jediné, co nebude sedět, budou podvozky. Model bude mít klasické rychlíkáčové Görlitz V, skutečné Bdt má podvozky VÚKV, které jsou si však naštěstí alespoň na první pohled vcelku podobné. Jak vypadá vůz Bdt se můžete podívat třeba zde.

Provozně to bude ideální vůz – je to totiž vůz pro osobní vlaky, velkoprostorový… Z Prahy do ČB jezdí na rychlících společně s vozem BDs. A nebo může jezdit v soupravě s vozy B, určitě se neztratí.

Za vzor jsem vybral vůz Bdt279, i když jak jsem podzěji zjistil, střešní partie mi vyšly tak, že by to měl být spíše jiný index, ale nevadí. Pár fotek z dálky, alespoň na rozmístění popisků, mám na Picase.

Přestavbová sada.

Leptané bočnice.

A leptaných 11 oken.

V sadě jsou i nové kryty na střechu, které ovšem odpovídaj vozům Baim, takže je nepoužiju.

Sada obsahuje i obtisky.

Bude to to samé, jako v případě BDs. Pro jeho stavbu jsem zvolil… ano, moment překvapení, opět hospodu. Tak dlouho jsem čekal na nějaké rozhřešení tajenky “rychlíkáče v reálné délce”, až jsem se naštval a rozhodl se, že se tím nebudu tak stresovat, vždyť to děláme pro radost, tak si udělám rychlíkové vozy zkrácené a budu od nich mít pokoj, to bych se těch novinek taky nemusel nikdy dočkat, že…

Je to k vzteku, protože je s tím nejvíc práce, ale aspoň tu hospodu zlikviduju. Stejně půjdou zase všechny dekly ze střechy pryč.

Vybroušené přechodové dveře.

Na radu kolegů jsem tentokrát zkusil vzít vrtačku a v ní upnutý řezný kotouč.

Chvíli jsem řezal, celkem to šlo, ale 100% přesné jsem to taky neměl… A hlavně se okolní plast taví, takže opatrně.

Po vylámání oken je prostor pro novou bočnici téměř hotový.

Ještě jsem prostor dobrousil, což už byla otázka chvíle. Vrtačka celkově dobrým pomocínkem, i když všeho s mírou. Chtěl bych všechny, kteří se do předělávání bočnic pustí, důsledně varovat! Při výběru vozu na přestavbu kontrolujte, jestli má vůz na obou stranách stejně široký okap střechy. Jak jsem totiž zjistil při zkušebnim osazování leptu, tento vůz měl jeden okap široký (lept tam šel vsadit dobře a ještě okap zůstal viditelný), ale na druhé straně žádný okap nebyl! Zřejmě špatné spasování formy v lisovně, ale bočnici potom není  pod co vlepit, nepříjemně vykukuje do prostoru a navíc to dost špatně drží přilepené!

Vyřezané bočnice.

Přilepené bočnice.

Tedy ne, že by se to povedlo napoprvé, ale nakonec se to podaří 🙂

Úprava střechy, jak už jsem psal, rozmístěný větráků odpovídá spíše upraveným Bdt na přepravu jízdních kol, ale jestli to poznají tři lidi ze sta?

Brousit, tmelit, brousit, tmelit, stejně to nebude rovné ale aspoň abyste moc nenadávali 🙂 Poslední dobou to lehce flákám, času je čím dál méně a aby člověk alespoň něco vyprodukoval, chce to trošku práci urychlit (samozřejmě v nějaké rozumné míře).

Druhá strana střechy.

Přestříknuto základovkou. Mezi okapem a bočnicí může vzniknout škvírka, každý, ať se s tím popere, jak umí. Já to postupně zaliju základovkou.

Takto fešácky bude vypadat celý vůz. Když ho postavíte vedle devítiokenných vozů od BTTB, na první poled ten rozdílný počet oken ani moc vidět není, hlavně pro neznalé.

Tady jsem si užil – je vidět, jak zde úplně chybí okap.

Jasně že mě to trochu štve, příště bych byl asi chytřejší už při výběru původního vozu.

Rámečky oken jsem na vrchní straně sestříhnul obyčejnými nůžkami co to šlo, abych je dovnitř později vůbec nacpal, je to tam na setiny milimetru 🙂

Nástřik zelenou Agamou stejně jako u BDs.

Zatím to ujde…

Těch 11 oken je tam slušně natěsnaných 🙂

Pak už přijde na řadu světle šedá, lesklý lak a obtisky.

Po obtiscích jsem vlepil do bočnic leptané rámečky nastříkané také světle šedou.

Zevnitř se na krásu nehraje, ale pro ty zvídavější to tam vypadá zhruba takto.

A zvenku takto.

I když na voze by byla ještě nějaká práce, především na pojezdu a interiéru, v tuto chvíli se posledními fotkami se stavbou loučím. Proběhla patina především střechy a lehce bočnic do “provozního” stavu, to model také hodně vylepší.

Pojezd je provizorně usazen obyčejný BTTB před patinou.

K přestavbě asi to, že si myslím, že tyto přestavbové sady i dnes mají smysl.

Dá se totiž stále vytvořit téměř jakýkoliv vůz, který do kolejiště potřebujete, a nemusíte čekat, až se někdo z výrobců uráčí (mnohdy jen slíbí a výroba trvá několik desetiletí).

Jako představitel velkoprostoru to vypadá dobře a hlavně uvěřitelně. Na podlahu jsem provizorně vložil balzu, aby to nevypadalo tak prázdně.

A když si s tím člověk trochu pohraje, je to v soupravě továrních vozů k nerozeznání.

A já budu doufat, že už ty bočnice budou držet. Není to samozřejmě chyba bočnic samotných, ale že by BTTB mělo každou skříň jinak vylisovanou mě opravdu nenapadlo…