749 006 MTB – ověřovací Zamračená do provozu

Je to minimálně tak 5-6 let, možná i víc, co jsem si koupil poslední hotovou lokomotivu. Tehdy jsem se zařekl, že si je budu stavět sám, že mě to baví. No, všechno se mění, volný čas se vytratil, a já jsem usoudil, že jediná možnost, jak se dostanu k něčemu, co bude hotové a jezdit, bude koupě něčeho továrního.

První stroj, který jsem po váhání pořídil, byla 749 006 od MTB, vyloženě koupená “dokud ještě je”, protože šance, že MTB ještě udělá kulatou zamračenou v ČD nátěru, je téměř nulová. Určitě budou ČSD verze ve stejném zbarvení, ale to jsem nechtěl, to se rovná komplet předělávce. A pořád platí, že Zamračené mám mnohem radši než Brejlovce, a když je kulatá a “pražská” tak o to líp. Už mám doma “čtyřku” (751 004) z odlitku, s ní jsem pořád naprosto spokojený, ale přeci jen trpí, jako všechny rukodělné modely, takovým tím syndromem ulomeného nárazníku – respektive pořád z těch mašin něco opadává a musí se to dolepovat. Takže jsem si chtěl udělat zase radost něčím, co se bude spolehlivě spřahovat, nebudu se bát to vzít do ruky atd. Prostě vyloženě provozní mašina.

Já rozhodně nejsem ten pravý, abych mohl hodnotit boj MTB vs. zbytek. Jsou věci, které mě u MTB po vzhledové stránce štvou, protože jsou vyloženě zbytečné, na druhou stranu jsem dospěl do stavu, kdy to “tolik nežeru”. Na každém (i na těch dlouhodobě velebených) výrobci podobných lokomotiv se najdou na internetu nějaké negativní odezvy, ať už po stránce vzhledu nebo jízdních vlastností. Na jednu stranu si přečtu, jak bývají problémy s motory, ale pak se zeptáte v obchodě svého prodejce – kolik se prodá MTB lokomotiv a kolik je podíl reklamací. Najednou to nevypadá tak strašně, takže ta šance, že člověk koupí bezproblémový model, je pořád dost vysoká a není se toho třeba bát.

Chci to dneska pojmout mým reálným okem člověka, který si jednou za 5 let koupí lokomotivu – tedy žádné počítání nýtů dnes nebude, nějaké zhodnocení a srovnání s předlohou snad ano. Je mi jasné, že se pouštím na tenký led, ale snad se povznesete nad osobní preference a podíváte se se mnou na model objektivním pohledem.

Model dorazí v krabičce a v molitanové výstélce, obalený celofánem pro usnadnění vytahování. Víc si není třeba pro uchování a transport modelu přát.

Po vyndání je důležitý první dojem. Ten na mě lokomotiva zanechala veskrze pozitivní. Celkový tvar se myslím celkem povedlo vystihnout. Na každý pád je to ověřovací Zamračená. Díky výrazným prvkům právě “šestky” je hned jasné, o kterou jedinou skutečnou lokomotivu se jedná.

Trochu zjednodušený je tvar prsou lokomotivy. Ty se zdají na první pohled méně vystouplé a hlavně jejich sklon je nahoře příliš horizontální. Kšilt nad okny včetně reflektoru ale vypadá celkem uvěřitelně.

Vystihnout jejich tvar je velmi náročné a každý výrobce, který se kdy pokusil o tyto tvary (včetně dřívějších odlitků) tyto partie řeší částečně po svém a asi žádné z nich nebyly nikdy ideální. V provozu v záplavě jiných lokomotiv ten prsový problém mizí, je to zásadní jen v momentu zkoumání v ruce a konfrontaci s fotkami.

Jakmile jede lokomotiva “na vlaku”, je její identifikace jednoznačná. Hodně opět zkreslují fotky, hlavně ty z internetu při bočním pohledu. Sklon čelních oken v kombinaci s prsními partiemi se při reálném pohledu jeví dobře.

Chci tím hlavně říct, že ne vždy jde důvěřovat fotkám před nákupem, je lepší lokomotivu vidět v klidu naživo.

Co je bohužel špatně pochopitelný přešlap je prosvětlené číslo na boku lokomotivy. Jediná 006tka se dožila přečíslování této tabulky na 749 006. Na modelu je ale natisknutý starý “kryšpín” T478 1006. Vysvětlení je podle mě snadné a teorie jsou dvě: 1) model se tvořil podle 751 004, použily se detailní fotky této lokomotivy (kde tento starý tvar skutečně dodnes je), pak se vzala jiná “malá” fotka šestky, a jen se upravily ty hlavní věci jako loga ČD, odebrání závěsek atp; 2) podklady byly tvořené až z lokomotivy 749 006 v majetku KŽC (odprodáno od ČD), kde už má v prosklení opět kryšpinovský tvar. Bohužel, ani jedna metoda není dobrá 🙂 Číselné pole se tvarem moc podobá běžným tabulkám, jen se zaoblením rohů. Mělo by být trošku vyšší, aby v ní číslo nebylo tolik natěsno. Přesně toto je ten mínus, který kvalitu věrnosti předloze u MTB velmi sráží a je možné najít podobnou chybu na mnoha jejich modelech. Přitom jsou to na druhou stranu drobnosti viditelné až při blízkém pohledu, ale nestály by ani korunu navíc.

Celkový výraz lokomotivy zepředu je celkem věrný, podle fotek ho kazí příliš velká světla, která jsou moc v rozích rámu. Slušel by jim silnější rámeček a přiblížit trošku k sobě. Tato vlastnost je společná se sériovými Zamračenými MTB.

Problém může nastat při provozu se stejnou řadou jiného výrobce (ať už továrního, nebo samovýroby), kde mohou být takové rozdíly celkem poznat. V reálu se tento pocit ztrácí, celý “ksicht” působí vyrovnaně a přiměřeně. Víc by pomohla výš umístěná tabulka a celému čelu škodí spíš plný pluh (viz níže). Také zde není žádná stupačka, madlo, ani není nijak řešené vytápění (zde topný kabel). Tyto detaily jsou trochu škoda, čelo působí trochu prázdně. K tomu by se hodil potisk 3000V u topného kabelu. Jak už teď víme, konkurence tyto detaily mít bude.

Kvalita potisku nedosahuje kvality zahraničních výrobců, některé popisy nejsou ostré nebo tabulky tvarově správné, soutisk barev je na vícebarevných štítcích nepřesný. Celkově ale model působí “dostatečně potisknutý” a celkový vzhled potiskem víceméně nijak netrpí. Nechci to nějak omlouvat, prostor pro zlepšení tu rozhodně je, ale při běžném provozu je to pod rozlišovací schopnost.

Loga ČD jsou správně velká (v začátcích výroby to býval problém). Jsou ale pořád zbytečně moc tučná, působí na modelu trochu těžkopádně. Jedno boční logo je slušné a tenčí, ostatní jsou ale trošku silnější asi pohybem tamponu při tisku.

Pod bočním oknem kabiny chybí malý popisek DKV Praha, který ale celý pocit dotváří tím, že rozbíjí jednolitou šedou. Opět – na lokomotivě KŽC už není, možná je problém zde. Madla nad čelními světly jsou v barvě rámu, toto provedení bylo dříve správně, později byla madla natřená bíle, stejně jako byly později orámované nárazníky a pluh (později pluh zřejmě měněn a opět bez rámování).

Odstín červené na mě působí slušně zvolený, stejně tak i ostatní barvy jsou zvolené dobře. Toto není ani dnes u MTB úplná samozřejmost, proto to zde kvituji s povděkem. Barvy jsou proti ostatním výrobcům trochu lesklejší, více odpovídají vyloženě novému laku. Ostatní výrobci volí spíše sametově matný povrch, netvoří tolik odlesků.

Přechod barev je slušný, na poměry výrobce nadstandardní. Málokdo dovede doma lepší. Na několika místech se najdou drobné problémy s podfouknutím, ale jsou to opravdu jen malinké úseky. Nad rámem se mi zdá, že v jednom místě je podfouknutá tmavě šedá – až jakoby poprskaná světle šedá tmavě šedou. Některé plochy tmavě šedé působí nelakované, jako by byly v barvě plastu.

Červený pás mezi dveřmi do kabin by mohl být protažený níž, rozhodně víc než 1 mm pod úroveň pruhu kolem kabin. Takto je barevný schod příliš malý a nevýrazný.

Pluh je plný s otvorem pro pohyb spřáhla. V příslušenství je jeden děrovaný pluh bez možnosti pohybu spřáhla. Pro provoz nemá smysl výměnu řešit, pokud se nejedná vyloženě o jízdu vlaku nonstop do kruhu jedním směrem. Snad už je takových kolejišť dnes málo 🙂 V dolepovacích doplňcích jsou dále brzdové hadice, stěrače, anténa (nelakovaná), trubky černé i lakované červeně (ty mám jen 3 a jednu černou). Nejsou zde leptané tabulky, opět se lze dohadovat, jestli se jednalo o “záměnu” s verzí KŽC, kde jsou již tabulky jen natisknuté na rám. Verze ČD by je ale mít měla.

Vzduchojemy jsou malinké a utopené moc pod rámem. Zároveň ale musím říct, že při pohledech z úhlu nepůsobí partie pod rámem “prázdně”.

Na některých internetových fotkách s prosvítajícím pozadím vypadají lokomotivy jako by stály na náhradních podvozcích, ale v reálu to tak není.

Vykousnutí rámu před schůdky je možná trošku tvarově nepřesné, ale v provozu to nepoznáte. Možná bylo důvodem uchycení pluhů. Rozhodně zde proběhly úpravy proti sériovému rámu, což je správně. Za vykousnutím už jsou vidět přišroubované červené pluhy, je lepší zatřít je černou.

Zajímavý je přechod bočnice do kulatých prsou. Je tu znatelná hrana formy, toto je známá skutečnost a bez přebroušení se toho nedá zbavit. Co mě ale zaujalo spíš, že čelo působí, jako by nebylo ani lakované – tedy pouze z plastu. Je velmi hladké a lesklé. Zatímco bok je určitě lakovaný. Je to jen můj pocit, možná se mi to jen zdá. Pokud to tak je, žádná změna odstínu zde každopádně není znát.

Jízdně si u mě lokomotiva při zkouškách na kolejivu s podložím vedla velmi dobře. Na obě strany jezdí velmi klidně a pravidelně, hlasitostí odpovídá německé konkurenci, někdy je i o něco tišší (do detailů se nechci pouštět, vždycky bychom našli lepší i horší konkurenty, ale rozhodně nevybočuje ze standardu). Maximální rychlost pro potřeby modelového provozu ideální, cokoliv rychlejšího by bylo honění mašinek ve stylu 70. let. Zpřevodování překvapivě dobré – už při velmi malém napětí (na FZ1) se lokomotiva plynule rozjíždí. Tady se jí daří o trošku lépe než modelům od Tilliga, které mám k dispozici (Hektor a Kocour).

První šok nastal hned při nájezdu na první výhybku – lokomotiva vykolejila. Jestli jste se už zatetelili blahem, tak se netěšte – špatně přehozená výhybka byla vyřešena záhy, a všechny následné přejezdy byly bez jakéhokoliv problému. Ale v první moment jsem se vyděsil, u některých sérií lokomotiv 714 to byl reálný problém 🙂 Hmotnost modelu je dostatečná, kola nejsou bandážovaná a ani nejsou přibalená.

Spřahování s vozy probíhá celkem slušně, pocitově je spřáhlo trošku “tužší” a malinko výškově jinde, ale svou práci odvede. Kinematika běhá dobře a v provozu jsem nezaznamenal problém ani s dlouhými osobními vozy. I toto byl jeden důvod, proč jsem nepohrdl tovární produkcí – není potřeba vymýšlet uchycení spřáhla, lepit ho vteřiňákem, načež se zjistí, že je to “mimo toleranci” a tak stále dokola, při prvním provozním karambolu se spřáhlo celé vytrhne a může se jít opravovat. Třeba pro dětské uživatele je tato vlastnost mezi dospělými recenzenty možná dost nedoceněná.

Osvětlení lokomotivy je podle mě “v pohodě”, respektive jsem na něm nenašel žádný problém. Jen pod střechou je vidět prosvítající osvětlení reflektoru, zřejmě je LEDka pod střechou kabiny, aby osvětlovala kabinu samotnou. Prosvětlené číslo se asi reálně čekat nedalo, Hektor od Tilliga je v tomto ohledu naopak překvapivou výjimkou.

Provedení střešních detailů je celkem slušné, střecha nepůsobí úplně ploše. Okolí větráků je jediné trošku nevýrazné. Zbytek střechy jako jsou dekly a pásnice jsou “tak akorát”.

U reflektorů jsou (na každé straně jinak) znatelné hrany spojů formy. Jedna strana je snesitelná, jedna je už moc výrazná. Toto by stálo za to alespoň začišťovat pár tahy bruskou před lakováním.

Když postavím vedle sebe i mojí starší odlitkovou verzi a tuto novou, rozdíly tam jsou – to je jasné. Zároveň ale nebude problém obě lokomotivy provozovat dohromady. Obě nesou výrazné prvky. Odlitek je velmi plochý i ohledně čelních partií, a to jsem je tehdy ještě dotvarovával.

Odlitek má výrazně plochou střechu – to byla tehdy nemoc všech odlitkových Zamračených.

Má jinak proporční bočnice – jinak posazená okna, výšku rámu i výšku bočnice. Celková výška lokomotiv je ale stejná. Z odlitku nelze usuzovat samozřejmě žádnou správnost vůči modelu MTB, odlitek je více než 10 let starý.

Ohromný rozdíl je ve výšce masek. Které jsou správně teď nedokážu říct. MTB působí velmi nízké, naopak odlitkové velmi vysoké. Subtilnost MTB podvozků přidává na pocitu “vznášející se” lokomotivy. Je znatelné množství místa navíc, jako by lokomotiva seděla o něco výš, než by bylo nutné. Přitom výška nárazníků se zdá být v pořádku.

Srovnání střechy a čel – odlitek je celý takový “naražený do výšky”.

Laminátové čelo u odlitku působí příliš vysoké, zde vypadá MTB rozhodně o třídu lépe.

Při přípřeži mi ale jízda obou lokomotiv vůbec nepřišla zvláštní, pořád se jedná na trati o 2 stejné lokomotivy.

A verdikt? Já jsem rád. Popravdě totiž nevěřím, že se do kulatých Zamračených ještě někdy někdo pustí. Byla by to dost náhoda, ta lokomotiva je tak specifická, že je spíš pro nadšence, a tedy se nedá předpokládat tak velký potenciál pro prodej. MTB vyřešilo můj problém s touhou po ověřovací Zamračené a nedostatkem času. Věděl jsem, co dostanu, a to jsem dostal. Včetně dobrých i špatných stránek. Jízdně si nemůžu zatím stěžovat. Vzhledově tam nedostatky jsou, vpodstatě by se dal udělat článek jen s popisem chyb, ale to jsem neměl v úmyslu (snad se mi to povedlo). Ale dají se pro provoz přehlédnout, a případně opravit. Do vitríny se dá na spoustě detailů zapracovat a napravit je, jako základ by posloužila lokomotiva (nejlépe ve verzi albína) dobře. Případně jde samozřejmě nápravu provést přestříkání celé skříně s doplněním detailů. Ale k odlitkům už se po této zkušenosti vrátit nechci. Jako celek lokomotiva odpovídá své předloze slušně, rozhodně věřím tomu, že valné většině modelářů a sběratelů bude vyhovovat a dostačovat svým provedením. S přihlédnutím k jízdním vlastnostem se může jednat o bezproblémový stroj, který na kolejišti po mechanické stránce něco snese, a to se taky počítá. Na internetu model působí z fotek mnohem hůř, než když ho pak držíte v ruce. Proto doporučuju modely, u kterých si nejste jistí, vidět nejprve naživo. V tomto případě se mi to vyplatilo. Určitě dokáže konkurence za podobné peníze nabídnout lepší kvalitu, ale asi nejsem tak náročný. Jsem rád, že dneska mám tu možnost koupit si hromadu českých mašin hotových, a začínám být za to rád bohužel čím dál víc, čím méně času mám stavět si to svoje. Jestli tu možnost chceme nebo nechceme využít, to už je na každém z nás. Tak mě prosím neodsuzujte, já vám zase nemám za zlé, že od MTB nic nechcete 🙂