Moje setkání s MTB přestavníkem MP1

Nastal čas zapojit přestavníky. V mém výběru byly dva druhy, z toho jeden elektromagnetický a jeden motorický. Už jsem ukazoval ten elektromagnetický, ale dneska se chci věnovat podrobněji tomu motorickému, a to od MTB.

Na přestavníky jsem slyšel samé dobré reference, takže jsem se vydal je do Peček koupit relativně na jistotu. Přestavník mě hned překvapil malými rozměry a malou hmotností. Velmi se mi líbí manuál, který je ke stažení na internetu a kde jsou pochopitelně popsané všechny základní úkony pro seřízení.

Součástí je trn 50 x 1 mm. To bude stačit pro přestavení naprosto všeho.

Na jedné straně je malá svorkovnice.

Ke svorkovnici bych měl snad jedinou výtku, že je vhodná pouze na tenké vodiče, a to ještě ideálně plné dráty. Montovat do něj více vodičů, nebo dokonce licny, je složité. Svorkovnice vyžaduje i při plném rozevření dost velký tlak pro zatlačení vodiče. Původně jsem plánoval využít svorkovnici pro rozbočení některých vodičů, abych ušetřil nějaké spoje navíc, toto však kvůli těmto faktorům padá.

Masivní jezdec je nastavitelný podélně a s dobře nastavitelným otvorem pro trn.

Líbí se mi i popis přímo na přestavníku. Napájení 9-14 V DC nebo 12-15 V AC.

Zespodu jsou úchyty pro šroubování do desky, a 3 malé vruty.

Jediné, co mi u popisu chybí, je snad jen popis toho, který přívod je přepnutý při které poloze přestavníku. Zde pod logem MTB je připravené místo na případný druhý přepínač, který sem lze dosadit – pokud je vnitřní přepínač použit pro přepínání srdcovky, tento vnější může být například pro zpětné hlášení.

Nejprve jsem se pustil do nastavení rozsahu přestavníku. Ten je z výroby nastavený na pohyb 6 mm, což je pro moje potřeby opravdu moc. Pro TT je to moc také, a snad i pro H0 je to moc. Určitě je v tom nějaký důvod, ale nejsem si jistý, jestli není víc zákazníků, kteří by spíš využili z výroby rovnou ty 3 mm než 6 mm. Takže odšroubovat malé vruty. Není třeba se bát, toto je oficiální postup z manuálu, nejedná se o žádný pirátský vstup do přestavníku.

Za chvíli z přestavníku odpadne dno a jezdec.

Tímto děkuji řetězci Lidl za perfektní sadu minišroubováků, která asi za 180 Kč je pro takové práce naprosto špičková a překvapivě se ani šroubovací nástavce zatím vůbec “nepižlají” jak se stává u levných materiálů.

Kdykoliv během práce je možné vsadit jezdec povolením prostředního šroubu.

Stačí vsunout a opět přitáhnout.

Kromě otvoru pro tento 1mm trn je na druhé straně dílu ještě menší otvor pro tenčí trny, například pro pružnější tenčí struny.

Pomocí dvou krajních šroubů se dá posunout poloha trnu v jezdci pro finální ladění polohy trnu.

Povoleno, přesunuto doprava, a opět utaženo.

Takto vypadá přestavník rozebraný celý. Elektrická část je vcelku a není nijak šroubovaná do přestavníku, takže jde volně vyndat. Vlevo dole to malé červené jsou pacičky pro spínaní vypínačů.

Tělo samotného přestavníku je z měkčího plastu.

Druhá část krytu přestavníku. Ta je snad ještě z měkčího plastu, pro šroubování to nevadí, ale trochu pruží pří zašroubování a místy úplně nedosedá.

Pro ovládání přepínačů jsou jen takové malé jazýčky.

Elektrická část – minimotorek s převodovkou, malý plošný spoj s usměrňovacím můstkem, dva minivypínače (1 pro odpojení od proudu po kompletním přestavení a 1 pro přepínání polarity srdcovky), a svorkovnice jako součást desky. Díky můstku lze přestavník bez úprav napájet jak stejnosměrným napětím (digitální dekodéry a různé malé 12V napájecí zdroje) tak střídavým napětím (FZ1 výstup na příslušenství). I to považuju jako dobrý krok k “blbuvzdornosti” přestavníku.

Ozubený převod s hřídelí pro vypínání přepínačů. To malé je pohon jezdce s trnem.

V této vnitřní poloze bude přestavovací pohyb 3 mm.

Pokud by se ťuflíček přesunul do otvoru na okraji, bude pohyb 9 mm (to je vhodné snad tak na Gčko), v samostatném otvoru na druhé straně to bude 6 mm (tam je z výroby).

Ťuflíčky se dodávají k přestavníku i náhradní, pokud by došlo ke ztrátě. Některé ťuflíčky tam drží dobře, některé vypadávají samy – při rozebírání přestavníku je potřeba hlídat ztráty.

A sesazeno během 10 vteřin zpět. Pohled do útrob mi ukázal, jak jednoduché a geniální řešení to je.

A sešroubovaný kryt zpět.

Tady je právě vidět, jak se spodní kryt trochu kroutí po zašroubování a nedosedá všude dokonale.

Přestavník je tedy připravený na osazení. Drobné doladění jde řešit i pod deskou, jen musí být přístup ke šroubkům.

Pro vyzkoušení a nastavení jedné krajní polohy je vhodné si přestavník vždycky zapojit ještě před osazením a otestovat. Jednak pro najití “správné” polohy, a jednak pro otestování – popíšu níže, ale doporučuju tak 10-20 cyklů vyzkoušet před montáží.

Takže jsem do svorkovnice zapojil 3 přestavovací vodiče – prostřední je společný a krajní dva jsou pro přestavení do obou směrů.

Na vyzkoušení stačí 9V baterie.

Pri vyzkoušení, který funkční vstup je nyní aktivní, jsem použil svou “odporovou” metodu – kde je odpor, tam je kontakt. Při přestavení bílým vodičem je propojený krajní funkční vstup (červená) s výstupem pro srdcovku (černá)

Pokud tedy pro digitál budu uvažovat, že přímý směr se ovládá bílým vodičem, pak připojím do srdcovky přívod z krajní (červené) svorky (a obráceně).

Funkční výstupy lze samozřejmě použít i obráceně – pro zpětné hlášení polohy výhybky. V tom případě se společný vodič přivede do výstupu pro srdcovku (ten s pojistkou 0,5A) a z obou horních výstupů povedou vodiče k LEDkám na panelu, přičemž při každé pozici bude svítit právě jedna z diod.

Tady je popsané připojení funkčních vstupů s ohledem na ovládací pozice.

Zapojení výhybky pro izolovanou srdcovku bude snad naprosto jasné z tohoto obrázku. Pro přestavení do přímého směru je tento vodič z dekodéru/pultu zapojen do vstupu poz1. Zároveň se první horní vstup použije pro napájení vyznačené obloukové kolejnice výhybky. Napájená je pak celá horní část, tedy horní kolejnice i celá srdcovka, vlak jede přímo a stále jsou správně napájeny obě jeho kolejnice správnou polaritou. Uvádím to zde jen jako nákres jedné z možnosti toho, jak zapojení pojmout a vyzkoušet (zapojení vodičů záleží na poloze přestavníku vůči výhybce). Toto zobrazení není ani tak pro ty, kteří ví jak na to, ale pro ty, kteří se toho naopak bojí a mají představu, že je to nad jejich síly – tak nebojte, je to opravdu snadné, vyžaduje to jen zapojit na 10 vteřin mozek 🙂

Ještě samozřejmě něco k funkci, i když ta se tak dobře nefotí 🙂 Pohyb jezdce si musí každý vyzkoušet sám na svých výhybkách, jestli je pro něj vhodnější menší nebo větší pohyb a zároveň jestli je vhodný menší nebo větší průměr trnu. Zároveň to záleží i na síle desky a pružnosti zvoleného trnu. Mám desku síly 12mm, nechal jsem původní 1mm trn a přestavovací vzdálenost nastavil na 3 mm. Výhybky Peco Streamline N. Přestavuje to ideálně.

Já budu přestavník zapojovat v digitálu. Přestavník potřebuje delší spínací impulz. Výrobcem uváděná doba přestavení 0,7 s rozhodně neplatí plošně a nemůžu posoudit, jestli je vůbec možné jí dosáhnout, přestavník potřebuje u mě alespoň 2 vteřiny napětí, pro jistotu 2,5 vteřiny (z dekodéru mám výstup cca 10,5 V ss, při napájení 12V ss se rychlost přestavování znatelně zrychlila), což dekodér pro elmag přestavníky vyvinout neumí. Já mám naštěstí dekodéry, kde je čas a způsob napájení výstupu programovatelný, a pro MTB přestavník tedy nastavuji výstup jako by se jednalo o dvousvětelné návěstidlo – do výstupu jde proud stále, a koncové vypínače v přestavníku se postarají o jeho odpojení po přestavení. I zapojení se spíše podobá návěstidlu se společným + pólem. Nelze tedy tento přestavník považovat z pohledu zapojení za motorický a koupit pro něj dekodér pro motorický přestavník.

Jiné motorické přestavníky mají pouze dva přívodní vodiče a napětí se v nich otáčí už před vstupem do přestavníku (jako by se prohazovala polarita v běžném elektromotoru). Pro ty musí být speciální dekodéry, nebo tzv. reverzační moduly. Prostě zase komplikace.

Pro analog je výhoda, že lze snadno zaměnit za původní “cvakací” přestavníky bez nutnosti výměny kabeláže.  Jen je pak potřeba pohlídat, že při přestavování se drží tlačítko dost dlouho, lepší jsou páčkové přepínače. Zároveň pro ovládací panely vybavené přepínači je velkou výhodou jeho zapojení koncových vypínačů, které pouští do přestavníku proud pouze po potřebnou dobu přestavení. Dokončení přestavení lze v přestavníku rozeznat slyšitelným cvaknutím vypínače.

Chod přestavníku je takový bzučivý, ale ne úplně nepříjemně hlučný zvuk, s několika cvaknutími (jak se vypínají a zapínají oba vnitřní přepínače). Celkově je to nerušivý zvuk a pohled na pomalu se přestavující výhybku je příjemný. Zatím nemůžu moc referovat, protože ještě pořádně nejezdím.

Teď by se dala rozvířit debata například nad servy jak přestavníky, různými cvakacími relátky atd. Cílem ale nebylo porovnávat různé varianty. A troufám si tvrdit, že ani jedna z těch jiných možností absolutně nedosahuje právě té uživatelské přívětivosti jako tento přestavník, i když třeba jinými parametry může být lepší.

Já si pro osazení zatím přilepím oboustrannou pásku, a po zkušebním osazení je zafixuji jiným způsobem, nejspíš tavným lepidlem.

Přesto jsem na 1 problém narazil. Dva z šesti přestavníků nějak odmítaly přestavovat. Pár cyklů udělaly, pak najednou dojel jezdec “na konec”, cvaknul, a zpátky už se nerozjel. Strávil jsem s tím několik hodin, myslel jsem, že je problém v instalaci. Pak jsem podezříval, že se nedocvaknul koncový vypínač. Nakonec to tipuju, že přestavník se vypnul o trošku dřív, než dojelo ozubené kolo do vodorovné polohy, zřejmě z důvodu mechanického odporu (možná moc natěsno motor natlačený na hřídel). A motorek už pak nebyl dost silný na to, aby přestavník v tomto bodě zase “rozjel” zpět. Při postrčení prstem se přestavník zase rozjel.

Na druhou stranu motorek dohnal osu přesně doprostřed – na této straně to fungovalo bez problému.

Přestavník se už předtím projevoval pomalejším přestavováním proti ostatním (mám zapojené 2 přestavníky na 1 vývod z dekodéru pro párové výhybky, a při spuštění ve stejnou chvíli tento přestavník dojel na konec o půl vteřiny později). Jeden přestavník jsem vyreklamoval – s reklamací nebyl problém, kupoval jsem v Pečkách, za rychlé vyřízení tímto děkuji 🙂 Druhý, u kterého se tato chyba projevovala sporadicky, dostal ještě šanci a problém už se později (zřejmě po záběhu?) neprojevuje. Přestavníky mi jinak svými funkcemi vyhovují natolik, že jsem měl velký zájem je všechny rozchodit. Na druhou stranu se při ovládání přes PC musím na přestavník 100% spolehnout, protože ve chvíli, kdy mi počítač pošle vlak proti jinému vlaku na obsazenou kolej (z důvodu nepřestavení přestavníku po vydání povelu, což si už počítač u mě nedokáže zpětně ověřit), je problém na světě.

K tomu bych dodal jen takovou všeobecnou poznámku – reklamujte. Pokud je problém na straně výroby, nebojte se toho. Toto byl evidentně případ, kdy to může jednak ovlivnit rozebrání kvůli změně vzdálenosti posunu (což je ale součástí manuálu, tedy se nejedná o žádný neoprávněný zásah dovnitř), a jednak to nemusí být objeveno při výstupní kontrole. Výstupní kontrolu si u takového přestavníku představuju jako “sem-tam-sem-tam dobrý přestavuje to”, ale když mi přestavování vypadávalo třeba po 5 nebo 10 cyklech, tak se na to nemusí přijít – to docela chápu.

Někdo to nechává být a zboží “vyhazuje” s tím, že by byl jen číslo do tabulky, příště už si to prostě nekoupí. Pak ale podle výrobce produkt funguje v pořádku a není třeba nic řešit. Nejhorší odpověď je pak “nikdo to ještě nereklamoval, takže to přeci musí fungovat i vám”. Ale přesně v dnešní době, kdy se všechno sumíruje do tabulek, jsou ta jednotlivá čísla hrozně důležitá. Až, když se v tabulce počet reklamací třeba meziročně zvýší, je to pro výrobce dobrý argument, proč se něčemu má smysl věnovat a opravavat to. Tím nikoho nenabádám, aby reklamoval záměrně, ale má-li to smysl, je to určitá forma zpětné vazby pro výrobce, kteří se tomu můžou přizpůsobit. Zlobil bych se s tím další dva dny, možná bych nakonec někde něco zbrousil a možná by to fungovalo. Takto jsem sice musel vynaložit nějaké úsilí a cestu zpět do obchodu, ale mám teď díky tomu fungující kus.

I tak na mě ale přestavník zanechal dobrý dojem. Kdo hledá kvalitu bez kompromisu “prdnout pod desku a jezdit”, měl by tento přestavník zařadit určitě v užším výběru. Nejsem zrovna expert na sortiment přestavníků, ale já jsem z něj nadšený. Řekl bych, že je to “přesně to, co modelář potřebuje” se všemi funkcemi, možnostmi a uživatelskou přívětivostí, které se opravdu při instalaci a zapojování ocení. Jsou vzaty v úvahu různé způsoby využití, zapojení, napájení i mechanického připojení a uchycení. Navíc ani cena není vůbec špatná v porovnání s ostatními přestavníky. Také není nikde řečeno, že nutně musí člověk využívat zpětné hlášení nebo napájenou srdcovku – a kdo umí zapojit klasický starý elektromagnetický přestavník, umí pak snadno zapojit i tento.

Doplněno těsně před vydáním článku: Na trhu se v listopadu objevily první informace o novém typu přestavníku MP5, jehož největší výhodu spatřuji právě v bezšroubové odpojovací svorkovnici (je možno si kabely napojit v klidu bokem a pak jen svorkovnici ve stísněném prostoru do přestavníku zacvaknout) a druhém koncovém vypínači vhodném právě třeba pro zpětné hlášení.