To ta Herpa, to ta Herpa, to je pekné auto!

Letos v létě vypustil německý výrobce modelů autíček v především “vláčkařských” velikostech H0, TT a N jednu nenápadnou novinku. Již delší dobu nabízí Herpa stavebnice či sady náhradních dílů pro vlastní stavbu vozidel ve veliklosti H0, konečně se ale podobného servisu dočkali i modeláři v TT.Bez nějakého velikého humbuku Herpa vypustila tyto sety v létě. Sám jsem je v eshopech objevil vlastně náhodou. U téhle novinky jsem se dlouho nerozmýšlel a hned modely objednal. O co se jedná? Herpa vévodí výrobcům modelových autíček coby příslušenství k vláčkům i samostatných modelů. Dominantní je pro výrobce měřítko H0, kde je záběr sortimentu neuvěřitelně široký. Pokud bych modeloval nějaké německé kolejiště v H0, nejspíš bych nenarazil na autíčko, které bych v sortimentu Herpy nenalezl. Herpa nabízí především hotové sestavené modely. Protože je ale čím dál víc kutilů, kteří si chtěli vytvořit vlastní variantu vozidel a modely jsou tak propracované, že je kupují i “kitaři”, začala Herpa nabízet i nebarvené stavebnice vozidel v bílé barvě nebo nějaké obvyklé neutrální barevné kombinaci. K sehnání jsou stavebnice jak kompletních vozidel, tak určité celky jako kabiny, podvozky…  To platilo donedávna pouze pro velikost H0. Před pár lety začal výrobce ale nabízet i autíčka pro TT a N. Nabídka sice není ani zdaleka tak pestrá, jako ve větším měřítku, ale i tak se dají pořídit vozidla u nás běžně provozovaná. Letos v létě ale byly na trh  konečně vypuštěny první nebarvené stavebnice vozidel i ve velikosti TT. Naše televize byla samozřejmě při tom, a nyní vám můžeme ukázat všechno, co vás zajímá, ale stydíte se na to zeptat. Rozhodně nepřepínejte na jiný web, naše vaše MojeTT poodhalí všechno ze soukromí nových stavebnic, donedávna se skrývajících v ústraní.

V TT jsou tedy k dostání tyto stavebnice: tahače návěsů Scania R TL, DAF XF105 a Mercedes-Benz Actros, dále pak návěsy v provedení plachtovém, skříňovém, chladírenském a cisternovém. Bohužel se jedná o kamiony, které spadají rokem výroby k roku 2005 a výše, takže se nedají použít pro kolejiště zobrazující starší období. Naštěstí jsou ale typickými představiteli kamionové dopravy prakticky pro celou současnou Evropu. Vozidla jsou provedena v základních barvách, balena v krabičkách po dvou kusech a nabízena za jednotnou cenu kolem 350 Kč. Po jedné dvojici návěsů a tahačů jsem objednal a hned se pustil do stavby.

Z návěsů jsem zvolil chladírenské provedení. To se mi zdálo jako nejuniverzálnější varianta pro ztvárnění kamionu nějakého tuzemského dopravce. Do plachtového návěsu jsem nešel, protože má na bocích jakýsi rastr z vystouplých drážek, který jsem ve skutečnosti nikde moc neviděl. Kotlový návěs se mi zase nehodil do plánu stavby vozidla českého dopravce. Skříňový a chladírenský návěs jsou vpodstatě totožné hladké krabice, chladírenský má navíc klimatizační jednotku na čele.

Stavebnice jsou balené v červených krabičkách a zde čeká na zákazníky drobný chyták. Výrobce použil svoje standardní krabičky pro stavebnice v H0, takže je na bocích uvedeno měřítko 1:87. Důležité je ale řídit se samolepkou s vyobrazením dílů návěsu s uvedeným měřítkem, která je vždycky správně. Balení bohužel výrobce nevychytal a je vidět, že jeho prioritou jsou hotové sestavené modely. Nikde totiž není fotka sestaveného návěsu ani stavební návod, jediným vodítkem je fotka na etiketě, kde jsou vyobrazeny všechny díly pro jeden návěs (ačkoliv balení obsahuje dva) a popis v němčině.

Uvnitř krabičky je sáček, kde jsou nasypané díly pro oba návěsy dohromady. Sáček jsem vysypal a díly roztřídil.

Všechno je vylisované z probarveného plastu. Pokud chcete sestavit čistě bílé kamiony, ze stavebnice je postavíte a nebude to vypadat blbě. Co má být černé, je černé, disky kol jsou metalické a neutrálně bílá je tedy jenom nástavba. Návěs odpovídá provedením výrobci Krone, ale většinou jsou si současné návěsy tak podobné, že není velký prohřešek použít je i jako návěsy Schmitz, Schwarzmüller nebo Kögel, rozdíly jsou jen v detailech.

Výlisky jsou provedeny naprosto dokonale. Plast je kvalitní, nikde není ani náznak otřepů. Protože jsou díly uzpůsobeny pro stavbu hotových modelů, která musí odsýpat, jsou tvarově náročnější a velké, určitá úroveň zjednodušení vůči předloze je tak daní za snadnou montáž. Ta je ale skutečně jednoduchá. Díly v sobě drží většinou bez lepení a dokonale k sobě pasují. Nejdrobnějšími díly návěsu jsou opěrné nohy. Ty jdou snadno ztratit, takže pozor na ně! Jsou dostatečně dlouhé, takže podle toho, v jaké poloze je do podvozku zalepíte, můžete ztvárnit připojený či odstavený návěs.

Když už mám osazené opěrné nohy a skříň na příslušenství, osadím nápravy. Ty jsou u návěsu už předmontované, takže je stačí pouze doladit a nacvaknout do podvozku.

Samotné disky kol jsou provedené parádně. Pneumatiky mají trochu rezervu. Jsou vyrobené z gumy a mají krásně provedený dezén. Bohužel mají ale hodně znatelný vtok a tak je vždycky na hraně vidět vada. Jako na potvoru je je vtok zrovna u té vnější hrany pneumatiky, která bude na očích. Otočit na nápravě pneumatiky vtokem dovnitř bohužel nejde, protože pak nepasují dobře na disk. Navíc pneumatiky na discích drží poměrně málo, takže je doporučuju nasazené zakápnout z vnitřní strany vteřiňákem.

Pohlídejte si také osazení pneumatik na předsestavených nápravách, některé jsou otočené a nelícují tak dokonale s disky. Do zadní části přijde nasadit rezervní kolo a tím je pojezd hotový.

Nástavba návěsu je prakticky hladká skříň. Na zadní stěně je poměrně nevýrazně naznačeno rytím zavírání vrat i jejich rám.

Na druhém čele je trojice otvorů pro osazení chladící jednotky. Agregát odpovídá jednotkám ThermoKing, má na sobě naznačené rytí, ale to je všechno, další detaily chybí. Ono ani to rytí není moc výrazné (a to platí pro celý návěs i tahače), a zaniká tím spíše, že jsou bílé díly dokonale hladké a lesklé, plast je navíc jakoby částečně průsvitný. Takže sice to takhle vypadá jako luxusní bílá leštěnka, ovšem alespoň já mám rád detaily a tak se s tím pokusím něco udělat.

Cvak cvak, a  je hotovo. Návěs jsem zkušebně zapojil za tahač LIAZ 110 od pana Štěpničky a pasovalo to.

Je vidět, že je to jen tak tak, ale pořád to spolehlivě umí zatáčet, i výška točnice odpovídá. Bohužel je tahač pro tuhle generaci návěsů moc starý, ovšem kdyby jednou u Štěpničků začali vyrábět i liazáckou řadu 300…

Prozatím bude třeba zapřáhnout tahače od Herpy. Balení opět stejné, jako u návěsů. Uvedené měřítko 1:87 profiltruje případné zájemce a stavebnice se tak dostane pouze k pravověrným TTčkářům 🙂

Opět následuje třídění dílků, až se dopracujeme k sestavě pro jeden tahač. Na první pohled je jasné, že ten nás bude stát trochu více námahy.

Jde to ale neuvěřitelně rychle. Pořád se pozastavuji nad tím, jak Němci na drtivou většinu modelů nákladních aut stále osazují zadní nápravy s kolovými redukcemi, které se přitom přestaly používat už pěkných pár let zpátky a dodnes se udržely jen u těžkých náklaďáků na stavby. Tyhle tahače už měly klasické jednostupňové hypoidní nápravy. Ale budiž. Sestavil jsem tedy dvě nápravy (metalické disky, kovové osičky a gumové pneumatiky stejně jako u návěsů, i s totožnou vadou na pneumatikách)…

…a do rámu usadil pomocí dílu imitujícího motor s převodovkou, kardan a zadní nápravu. Zatímco u návěsu mají nápravy až zbytečně velkou boční vůli (nápravy lítají do stran o víc než milimetr), tady je to naopak dost těsné a rozchod kol je třea chvilku ladit, pokud chcete mít kolečka volně otočná.

Na podvozek můžeme nacvaknout metalický díl zobrazující nádrže a další vybavení, připravil jsem si také zasklení a interiér kabiny.

Ty jsem tedy natlačil do kabiny (zasklení krásně lícuje a je dokonale čiré)…

…a kabinu nasadil na podvozek. Osadil jsem zároveň přední masku (už je na ní natištěno logo Mercedes a nápis “Actros”) a sluneční clonu. Ta moc nedrží a je třeba jí přilepit. Na střechu přijde dosadit část spoileru. Ten ale nejde natlačit do otvorů natolik, aby lícoval se střechou, díry jsou moc těsné. Po naleptání dírek lepidlem na plast to ale zapadlo akorát.

Takto tedy vypadá tahač sestavený. A zabralo to tak 10 minut práce. Zatím nejsou osazeny světlomety.

Zato na zadní stranu kabiny jsem nacvaknul tunel sání vzduchu.

Tento tahač se mi v nabídce výrobce zalíbil nejvíc, nejlíp se taky hodí k mému záměru ztvárnění nějaké domácí soupravy. Tahač je pěkně detailní, navzdory tomu, že jsou některá místa (hlavně ta, která budou skryta pod návěsem) zjednodušena. Bohužel ty detaily, které na modelu jsou, opět trochu ztrácí na výrazu díky použití superlesklého bílého plastu. Sestavený tahač ale celkem dobře odpovídá vozidlu Mercedes-Benz Actros, model 1844, který se dá dost často potkat i na českých silnicích.

A celá souprava. Nutno říct, že stavba trvala do 30 minut a nebylo k ní potřeba žádné nářadí. Tvarová věrnost modelů je špičková a při ceně kolem 350 korun za celý kamion je to rozhodně dobrý kup.

Já jsem se ale rozhodl jít trochu dál a kamiony jsem si upravil podle reálných předloh. Připravil jsem si tedy sady obtisků pro kamiony plzeňského Prazdroje a soupravu CScargo.

Napřed jsem modely zase rozebral. Chtěl jsem se zbavit té lesklé bílé, takže jsem auta přestříkal bílým sprejem. Tady ale přátelé pozor! Herpa používá onen superlesklý plast, který agresivní barvy nesnese. Barva ze spreje plast naleptá, takže to chce stříkat vysloveně citlivé tenké vrstvičky, aby barva ihned zaschla a nestihla plast naleptat. Jednou jsem zakázkově přebarvoval oranžové modely od Herpy na bílo. Sprej ale plast nejenže naleptával, dokonce se z hmoty propíjelo barvivo a tak byly karoserie i po několika vrstvách bílé stále oranžové. Nevím, jak by se to chovalo pod syntetickými modelářskými barvami, ale nejspíš stejně. Proto spreje doporučuju v tomhle případě jenom šikovným modelářům, ostatní nechť raději sáhnou po akrylových nebo lihových modelářských barvách.

Zmatnění dílů ale modelům hodně pomohlo. Konečně vylezlo jemné rytí a přestalo to vypadat hračkovitě. Dobarvil jsem i ostatní detaily, které původně stavebnice neřešila a jak jsem bral do rukou jednotlivé díly, průběžně jsem na nich začišťoval stopy po vtocích, které jsou od výrobce jenom tak ukroucené, nezačištěné.

Chtěl jsem oba kamiony odlišit víc, než jenom obtiskem, takže jsem se pustil do tuningu. Tedy v tomto případě spíš šlo o odtunění. Podle reálné předlohy jsem z tahače odstranil všechny spojlery. Ty za kabinou a po stranách podvozku šly odlomit podle naznačenýh drážek a následně jsem hrany dočistil odlamovacím nožem. Na střeše jsem zaplnil otvory pro dosazovací spojler, a sice tak, že jsem z onoho dílu odřezal výstupky, které měly do děr zapadnout a ty do nich zalepil. Následně stačilo trocha začištění nožem a zbytek schovala barva. Děr jsem se tedy zbavil i bez tmelení a hned.

Na návěsu žádné úpravy nejsou, tady je to jenom o dobarvení detailů a použití obtisků.

Takto vypadá tahač po odstranění přídavných krycích plechů. Jezdí tak spousta vozidel.

Podle předlohy jsem také nastříkal na bílo čelní masku a zpětně na ní naznačil fixou otvory, zatímco stříbrná barva imituje původní potisk. Černé obložení čelního okna, které pokračuje i na bocích, jsem natíral jenom štětcem od ruky. Na fotkách to tedy vypadá značně hnusně, ve skutečnosti to tak zavrženíhodné není.

Na tahači tak chybí vlastně jenom zpětná zrcátka. Ta stavebnice neobsahuje a je to škoda, budu tedy buď muset shánět jinde, nebo vyrobit nějaká vlastní ze zbytků.

Druhá souprava je zpracována hodně podobně, jenom toho obtiskování tu bylo víc.

Tahač zůstal v původním provedení, v souladu s předlohou jsem ale odebral chladící zařízení z návěsu a vznikl tak obyčejný plachťák. Otvory pro usazení chlazení na čele jsem zlikvidoval stejně, jako ty na střeše prvního tahače.

A srovnání obou tahačů.

Úpravy a dobarvení detailů hodně pomohlo, z jednoduché skládačky na pár minut je najednou poctivý model.

Hotové kamiony jsem opatřil lehkou patinou pomocí světle šedé barvy. Ta má zobrazovat především mírnou zašlost barev a zaprášení ze silnic.

Myslím, že se výsledek celekm vydařil a pomalu začínám pošilhávat po dalších stavebnicích.

Celkově si myslím, že jsou tyto stavebnice jedním z nejlepších počinů, které se v poslední době na poli TTčka objevily. Stavebnice jsou zpracované poctivě, sestavení nemůže činit potíže ani absolutním začátečníkům. Zkušeným modelářům naopak nabídnou dostatečný prostor k realizaci vlastních vychytávek. Nemůžu také nezmínit velice příznivou cenu, která vychází do 180 korun za jedno vozidlo. Jediným závažnějším “nedostatkem” je tedy to, že je možné kamiony použít pouze pro kolejiště modelující moderní provoz od roku 2005. Snad se ale časem dočkáme rozšíření nabídky. Určitá zjednodušení oproti skutečné předloze bohatě vyváží celkové zpracování a tvarová věrnost. Pokud zkrátka hledáte na svoje kolejiště současný kamion, není s čím váhat, tyhle stavebnice nemají konkurenci.