Hodně muziky za málo peněz: start vozy Loco

Tentokrát jsem se pustil do takové oddechové práce. Vlastně je to taková modelařina i pro úplné začátečníky. Není na tom moc co zkazit, vzhled modelu je daný a na nás je jenom nějaké to vylepšení. Věnovat se budu úpravě modelů kategorie “start” na plnohodnotné modely.Když jsem začal svojí sbírku vláčků rozšiřovat i o modely spadající pod ČSD, otevřela se mi i nová třída vozidel, která bych jinak vůbec nevyužil. Je totiž poměrně hodně řad vozů (hlavně těch nákladních), které byly do rozdělení ČSD každodenní realitou provozu a po rozdělení drah se po nich slehla zem. Ukázkovým příkladem této situace je rodina vozů na stejném pojezdu Ztr a Vtr. Ty vnímám jako naprostou klasiku ČSD a takřka povinnou součást každého předrevolučního vlaku. Tyhle vozy se tedy automaticky staly nezbytností i v mojí sbírce. Potíž byla v tom, že se mi do “vedlejší” kolekce vozidel ČSD nechtělo moc investovat a já se vzhledem k rozšířenosti skutečných vozů nehodlal spokojit s jedním Vtr a jedním Ztr. Jako dobré východisko se ukázaly nabízené vozy v kategorii “start” od firmy Loco.

Jak takové vagonky vypadají, už ukázal před mnoha lety kolega VoVo v jednom z úplně prvních článků na webu. Dneska to bude trochu rozsáhlejší práce, ale přesto nic náročného. Start vozy loco byly start vlastně jenom kvůli tomu, že nebyly barvené a potisk byl omezený na naprosté minimum. Díly a vybavení ale odpovídají plnohodnotným vozům, zde není očesaného nic. Stejně tak cena kolem 250 korun byla velmi pěkná. Problém ale nastal, když jsem se modely pokoušel sehnat. Loco už je tou dobou delší čas nenabízelo a pokud je nějaké obchody nabízely, jednalo se o omylem ponechaný kus na eshopu, který už byl ve skutečnosti dávno prodaný. Naštěstí jsem ale startovní vozy vozy Ztr objevil v jednom menším obchodě na  kraji Prahy a všechny tři tamní kusy jsem vykoupil. Vozy Vtr ale byly všude beznadějně vyprodané. Naštěstí jsem později tři kousky dostal coby odměnu v naturáliích od jednoho kolegy. Tyhle modely jsem se rozhodl upravit do podoby plnohodnotných modelů a to tak, aby odpovídaly provozu v 70. a 80. letech. Od každé řady jsem si předem přestavěl jeden vůz. Zde vůz Ztr…

…a zde Vtr. Ten rozdíl je fakt hodně znát. Je to úprava na pár hodin, ale získáte opravdu pěkný model, který přesně odpovídá vašim představám, má patinu… Zkrátka všechno, co vám tovární model většinou nenabídne, a to celé za skoro poloviční cenu.

A jak takovou úpravu provést? No, jednoduše. Vezmeme vagonek…

…a prohlédneme si ho. To je totiž naprostý začátek. Zmapujeme si co a jak na voze je a pokud se nám něco nelíbí, můžeme to upravit k obrazu svému. Mě se tyhle vozy ale vcelku zamlouvají, takže nic upravovat nebudu, taky chci mít přestavbu rychle hotovou.

Vůz Vtr je opravdu povedený, co se tvaru a detailů týče. Neduhem těchhle modelů jsou ale poměrně tenké díly, které nejsou vždycky zrovna moudře konstruované. Mají totiž tendenci zůstávat při lisování ve formě, a taky jsou teď různě zdeformované. Vidět to můžete například na vyboulené bočnici (což mě vzhledem k zamýšlenému patinování a opotřebení vozu nevadí) a rozsochách.

U těchto vozů bývá často kritizována kinematika. Ne že by nefungovala, ona funguje pěkně, ale je docela bídná co do odolnosti. Prakticky sebemenší zavazení o spřáhlo ze shora vede k jejímu ohnutí a spřáhlo už od té doby směřuje k zemi, narovnat se to na 100% nedá. Kinematika se nezlomí, ale prostě už je ohnutá, což vede k složitějšímu spřahování s vozy se správně umístěným spřáhlem a k občasnému rozpojování s ostatními vozy Loco.

U vozů Vtr bylo potřeba přecejenom jednu úpravu provést. Protože se jedná o verzi start, výrobce se nenamáhal s odstraněním stupaček ze středu rámu, které jsou ale potřeba jenom pro verzi Ztr. To ale není žádná výtka, vzhledem k ceně a určení modelu to vklidu akceptuji. Takže jsem stupačky a jejich držáky ze všech rámů pro vozy Vtr opatrně odřezal. Opatrnost je na místě, abych nepoškodil vzpínadla.

Vozy Ztr jsou vlastně to samé, ale s jinou nástavbou.

Oproti vozům Vtr je tady ale jedna pozoruhodná chyba. Vozy jsou totiž užší než by měly být. A ne o málo, pohybujeme se v řádech milimetrů. Jak k tomu došlo netuším, ale při pohledu z čela je to trochu znát.

Jinak ale vagonky působí moc hezky, jsou krásně provedené do všech detailů.

Abych opět využil nějakou vychytávku a neměl všechny vozy v soupravě stejné, ze střechy jedné zetky jsem odbrousil švy. I v provozu se vyskytovalo několik verzí rozmístěnáí švů, některé vozy je neměly vůbec. Takže proč se nevyřáídit.

Rozborka je jednoduchá, v rozích pojezdu je vždy jeden zámeček, po vycvaknutí se oddělí karoserie. Pak jsou po vycvaknutí dvojkolí vytáhnout i jejich kovová uložení. Z vozů Vtr závažíčka vypadaly, z krytých kolegů jsem je nevypáčil, ale nevadí. Trochu problém je střecha u vozů Ztr, ta je totiž pevně přilepená a vyndat nejde. Budeme tedy muset při stříkání maskovat. Stejně tak jsou v pojezdech vlepené kinematiky, takže těm se taky musíme s barvou vyhnout.

A už je nastříkáno. Každý vůz je možné fouknout trochu jiným odstínem hnědé, ať to v soupravě vypadá přirozeně. Já mám zatím všechny vozy stejné, ale rozbiju to patinou. Jeden vůz je celohnědý, další dva mají střechu v odstínu střední šedé.

Obtisky… Veliká zapeklitost, co se těchhle vozů týče. Nikdo je nevyrábí a pokud ano, nechtělo se mi dávat skoro 50 korun za každý ze šesti vozů. Proto jsem se rozhodl, že koupím sadu na čtyři vozy E/Vtr od Hekttora a variantu Ztr z nich nějak sestříhám. Ta cenově vycházela dobře, navíc odpovídá i požadované epoše. Jaké ale bylo moje zklamání, když sada dorazila. V sadě totiž byly jenom dvě různá opakující se čísla, hlavně ale byla sada tištěna žlutou barvou. To mi přijde jako velký nesmysl, žádný zdroj totiž aplikování žlutých nápisů na nákladní vozy, natož v 80. letech, neuvádí. Žluté nápisy měly v IV. epoše jenom osobní, služební a poštovní vozy.

No co, vyhazovat se mi to nechtělo, takže obtisky prostě použiju a budu se tvářit, že je barva stářím zažloutlá. Vždy dva vozy z trojice dostaly obtisky od Hekttora, třetí dostal sestříhané z domácích bílých zbytků. Nakonec to vůbec nevypadá špatně a že občas nějaké číslo nesedí si nikdo nevšimne. Jeden vůz dostal navíc pomocí bílého obtiskového papíru vytvořený šikmý pruh přes vrata. To bylo v minulosti celkem rozšířené a označovaly se tak vozy určené pro daný druh přeprav, jenž nevyžadoval po každé cestě vyčištění a dezinfekci interiéru.

U Vtr je to podobné. Dva vozy se žlutými nápisy, jeden s bílými. Hekttoří obtisky navíc byly tištěné na velmi silný lak, takže se jim moc nechtělo přilnout a občas je to vidět.

A už po sestavení a napatinování.

Každý vůz je upraven trochu jinak, což bylo záměrem. U zetek bylo typické bílé zeprášení kolem vrat, takže jsem ho tady naznačil.

V soupravě to pak vypadá takto. Patina tentokrát vyšla podle představ, možná to je taky tím, že jem si prostě jenom hrál  a nic moc jsem neřešil. To jenom modely, na kterých mi záleží a stály hodně peněz vždycky zmrším 😀

U vozů vtr je to hodně podobné, ikdyž tady jsem si moc s rozdílnými úpravami a bavami vyhrát nemohl.

Protože doménou těchto vozů byla přeprava uhlí, jsou všechny zaneřáděné spíš do černa.

Vůz s bílými nápisy má být jakože po revizi, takže je nejčistší.

A už souprava. Jo, je to přesně ono, nakonec není vůbec poznat, že se jedná původně o “hračkové” startovní modely. Taky se potvrdilo, že ačkoliv jsem nedoplňoval žádné detaily a madla, vozům to nikterak neublížilo, protože pozornost upoutá popis a patina.

A celá šestice pohromadě. Nevypadá to vůbec špatně, na to kolik peněz to stálo 🙂  Zadání je splněné, vagonky vypadají celkem k světu a rozhodně se dají zařadit do soupravy mezi vozy současné tovární produkce, aniž by to bylo nápadné.

Dnešní článek sice přichází trochu s křížkem po funuse, protože už to nějaký ten rok je, co Loco přestalo tyhle start vozy nabízet. Je to velká škoda, protože tohle je nejlepší způsob jak k modelařině a zájmu o vláčky vůbec přivést i absolutní začátečníky. Úpravu totiž zvládne každý a na funkční vlastnosti modelu to přitom nemá vliv. Holt se jim asi vyplatí víc prodávat jenom plnohodnotné modely. Nicméně vozy kategorie “start” nabízí i Tillig (ačkoliv už tolik neodpovídají našim předlohám) a s nimi jde provést něco podobného. Takže kdo váháte, neváhejte, za tu trošku práce to stojí a ještě ušetříte.