Praga V3S šasi v úpravě na zdravotnické vozidlo

Jsem ostuda, ale přiznávám, že jsem ještě nic z dílny Aleše Marboe nestavěl. A zrovna se naskytla taková dobrá příležitost, že jsem za ní byl celkem i rád, že se do nějaké stavebnice už donutit “musím” 🙂

S Alešem jsme v poslední době celkem pravidelně v kontaktu, jeho stavebnice jsou na e-shopu velmi oblíbené. A tak si člověk říká, že v tom musí být nějaký (byť třeba pozitivní) háček. Volba padla na stavebnici vejtřasky v provedení šasi, tedy bez nástavby. Na šasi si postavím vlastní skříňovou nástavbu tak, aby výsledek odpovídal potřebné předloze. K tomu se dostaneme… Pro znalce můžu naznačit už teď, že by to měla být Praga V3S M2 SKS.

Stavebnice jsou balené v průhledných potravinových krabičkách. Ale bez obav, nejedná se o žádný “vypláchnutý vlašák”, ale o zbrusu nové krabičky, které prostě svými vlastnostmi vyhovují na balení stavebnice. Díly jsou velmi křehké a potřebují pevný obal, aby jejich stlačením v pytlíku nedošlo k jejich poškození.

Ve stavebnici je velké množství “skupin” dílů, tedy nic se tam kromě volantu vyloženě neválí, že by to člověk vytratil.

Je zde i malý leptaný aršík.

Součástí je i podrobný postup stavby s číslováním dílů. Občas jsem si musel věty přečíst dvakrát, ale tentokrát jsem návod následoval celkem důkladně.

Na druhé straně je pak rozpis dílů.

A jednoduchá ukázka rámu zespodu.

Na aršíku je většina věcí na valníky, ale něco málo se využije i na šasíčko.

Rám je už včetně vzduchových válců, nádrží a předních blatníků.

Mezi nosníky je tenká blanka, která bude potřebovat odstranit.

Kola včetně dvou rezerv. Jsou pěkně na společných “cihličkách”.

Kabina se skládá ze tří dílů – hlavní kabina, kapota a interiér.

Co dokazuje, jak kvalitní je odlití, je třeba výfuk. Při jakémkoliv manipulování s díly je třeba velké opatrnosti. Polyuretan není guma, mohl by prostě při větším namáhání prasknout.

Toto jsou prosím ráfky do kol, které se vkládají zvlášť. Zní to zvláštně a kromě výhody, že se to dá lakovat zvlášť, jsem v tom žádnou jinou výhodu nenašel.

Další díly – rám za kabinu, přední náprava, kanystr, přední světla a naviják včetně části lana.

Motor s převodovkou.

Zadní náprava – listová pera, nápravy a hřídele. Každá náprava má vlastní hřídel k motoru, což jsem třeba netušil 🙂

Odlité zasklení předních oken.

Volant. Občas už se mi víc podařilo fotit prach, než samotné díly, a dohánění kontrastu udělalo své.

V návodu se píše, že se mají díly odřezávat žiletkovou pilkou. Sice se mi jí nechtělo hledat, ale pokorně jsem jí našel a začal používat, a uznávám, že bez ní by to prostě nešlo.

Odřezaná zadní náprava.

Odřezaný rám. Začal jsem začišťovat mezery mezi jednotlivými příčníky, ale pak jsem si říkal, že si tím akorát snížím tuhost rámu a vidět to stejně nebude, tak jsem s tím přestal.

Toto, co vypadá jako krumpáč, je přední náprava.

Začištěný motor s převodovkou.

Co mě překvapilo byly tyto otvory. Zdá se to jako nějaká ozdoba, ale jsou to otvory, do kterých se zastrčí zadní hřídele.

Původně jsem chtěl motor nepoužít a nechat ho jako nějaký náklad na jindy. Protože jsem si ale nebyl jistý usazením náprav, vyřezal jsem si na něj místo.

Pak jsem pospojoval přední i zadní nápravy do převodovky. Na všechny tři jsou v převodovce připravené otvory. To je něco, na co nejsme u polyuretanových stavebnic vůbec zvyklí a posouvá to sestavování stavebnice o úroveň výš na dostřel k plastikovým stavebnicím.

Moc jsem netušil, jak tam motor pasuje, ale i převodovka má v sobě ťuflík, který zapadne do otvoru v rámu. Odlití je u všeho tak špičkové, že to vždy pasuje.

Pohled na vlepený motor.

Chvíli jsem se pral s nalepením zadní nápravy, nemohl jsem přijít na to, jakým způsobem je tam přichytit. Také přední hřídel je trochu napružená, aby se vyhnula motoru, a tak se jí moc nechtělo držet.

Odřezal jsem si zadní kola – uchycení na osu není uprostřed, ale kvůli redukcím na nápravách je otvor pro nasazení osy v horní části.

A začal jsem vyřezávat zadní ráfky. Nejprve na proužky, pak na čtverce a pak postupně odřezat a zabrousit. Práce je to šílená, ráfky jsou malinké a křehké.

Ani když jsem se je snažil zabrousit na co nejtenčí profil, stejně se mi nepovedlo je vpasovat plně do ráfků. Už jsem se bál, že se mi ráfek rozpadne, tak jsem to nechal a budou trochu koukat ven.

Na hranách ráfek už prosvítá.

Začistil jsem si všechna kola. Možná to jen není úplně echt terénní vzorek pneumatik?!

Rezervy jsou dvě.

A všechny začištěné ráfky. Je to tak malé, že už se to skoro nedá slušně vyfotit.

Začistil jsem si díly kabiny, abych se také trochu pokochal.

A slepil jsem kabinu s kapotou.

Do interiéru jsem vlepil volant. I volant má svojí hřídel a na tu je v interiéru opět udělané místo.

Volant není začištěný, ale nebyl jsem skoro schopen ho ani vzít mezi prsty, natož začišťovat.

Díl s kanistrem a třemi předními světly (jedno náhradní).

Světla mají také svoje otvory pro osazení, takže je stačí namočit do lepidla a zapíchnout na své místo.

Zadní tažné oko z leptu.

Vlepená kola, zatím bez ráfků.

Tady je vidět usazení kol.

Zespodu už vykukuje výfuk. Jeho umístění jsem si musel hledat na internetu.

Ale překvapivě – pro výfuk je v motoru opět připravený otvor.

Tím je rám s pojezdem vpodstatě kompletní.

Protože už jsem měl jasno v předloze, nalepil jsem i ráfky do kol. Ráfky budou černé stejně jako kola, takže se to bude dobře barvit.

Z levého boku jsem uřezal jeden válec – místo něj přijde barel na vodu.

Na zadní konec rámu jsem přilepil světla a SPZ. Řešeno to moc není, lept se lepí natupo na rám, jsem zvědavý, kdy to upadne.

Na zkoušku sestaveno. Vypadá to dobře 🙂

Co musím v tuto chvíli znovu vyzdvihnout je opravdu kvalita provedení dílů. Pokud si někdo myslí, že už ho v TT nic nepřekvapí a tyto stavebnice ještě v ruce neměl, tak určitě doporučuji vyzkoušet. Odlití je skutečně perfektní, díly jsou velmi detailní, vše do sebe zapadá pomocí připravených západek a zámečků. Byl jsem z detailnosti stavebnice opravdu nadšený. Chce to sestavovat velmi opatrně a určitě nelze doporučit stavebnici úplným začátečníkům, kteří by měli problém už jen s oddělováním malých dílů od nálitků. Chce to mít už nějakou praxi, ale potom se stavebnice odvděčí spoustou zábavy, kterou si při sestavování užijete.

Vytvořil jsem pár fotek vedle rámu Tatry 815 od TTauta.cz. Nedá se to samozřejmě moc porovnávat, lepší by bylo porovnávat se stavebnicí S5T, ale je minimálně vidět u každého autora úplně jiný přístup k pojetí stavebnice.

Zatímco Aleš Marboe řeší každý díl jako špičkově provedený solitér, TTauta více sází na jednodušeji provedené celky, přičemž více zohledňují jednoduchost konstrukce a stavby s minimálním negativním efektem na výsledný vzhled.

Určitě plus u Aleše Marboe je opravdu stavebnicové provedení zapadávání dílů do sebe, zatímco u TTaut je to spíše improvizace v podání lepení tupých dílů na sebe bez nápovědy.

Třeba motor je na druhou stranu vyloženě úchylka pro pár těch, kteří hodlají zobrazovat téma opravy stroje a pro většinu modelářů je to jen úkon navíc, bez kterého se ale neobejdou kvůli usazení hřídelí do převodovky.

Neříkám tedy, které pojetí je lepší, každé má něco do sebe a každé se odvděčí v jiné fázi stavby.

Každopádně jako vejtřaska to zatraceně vypadá a to je hlavní.

Pro zadní část jsou v leptu dva druhy světel – jedno s rámem a jedno jen na tykadle.

Toto všechno mi zbylo. Naviják, díly za kabinu (ty používat nebudu) a spousta leptíků. Část jich přijde na kabinu a část je jen pro valník.

Už zbývají jen tykadla. Ta bych ocenil určitě ve více kopiích, nevěřím, že přežijí povrchovou úpravu.

Tím je ale samotná stavebnice šasi vpodstatě hotová, čili kdo chce samotné šasi, ten má v tuto chvíli skoro hotovo.

Já jsem nalepil kanystr pod kabinu tak jako ho má předloha.

Na střeše je modrý maják, tak jsem tam prdnul jen kousek trubičky z uchošťouru a nahoře zatmelil.

Rychlým skokem vpřed – kabina je nastříkaná bíle. Původní světla jsem využil jako majáčky. Ty jsou v reálu o něco menší, než původní světla, ale protože já do ruky nic menšího už stejně nechytnu, tak jsem byl rád za to, že se mi tam pinzetou povedlo usadit aspoň ta světla.

Byl jsem překvapen, kolik detailů vyleze na povrch až po nastříkání. Hodně to dělá právě ta bílá. Nějaká vojenská Khaki by to naopak utlumila. Co je třeba naprosto neuvěřitelně odlité jsou ty přední mřížky, tam bych čekal, že se forma vytrhne a bude po srandě.

Rám je samozřejmě nabarvený černě, kromě přední části s blatníky a nárazníkem.

Je celkem fuška nastříkat díly dobře, protože do všech těch záhybů se hrozně špatně člověk dostane.

Kromě detailů je ale už šasi hotovo. V tomto stavu bych skončil, kdybych stavěl jen samotné šasi ze stavebnice.

Ale já budu samozřejmě ještě pokračovat, nebudeme ošetřovat zraněné lidi posazené jen tak na rámu.

V mezičase jen několik lepších fotek.

Původně jsem se těšil, že si zase po delší době “zamodelařím” a vysochám si nástavbu z nějakých plastových destiček. Když jsem tak přemýšlel, jak to budu mít zase křivé a odfláknuté, tak jsem si chtěl nakreslit na počítači nějakou šablonu, podle které bych díly aspoň řezal. Ale když už jsem měl kreslit šablonu, tak jsem si řekl, že to radši rovnou nakreslím celé leptané, aspoň si budu moct udělat třeba ještě jednu, nebo když by někdo chtěl, tak že bych mu byl schopen jí taky poskytnout.

Konstrukčně je to to samé, jako byla nástavba tárovacího vozu. Šlo by to stavebně zjednodušit, že by se bočnice nepájely všechny k sobě a jen by se ohýbaly, ale pro jednoduchost a přesnost je to ve výsledku lepší a spájet 3 spoje navíc nikoho nezabije 🙂

Nástavba byla vyrobená původně pro vojenské účely – bývaly v nich vysílací převaděče, vpodstatě to byl takový mobil pro vojáky (jak mi řekl kolega TTmili). Já jsem zvolil zdravotnické vozidlo, které vzniklo zřejmě z vyřazené vojenské verze.

Je to opravdu naprosto triviální stavebnička se čtyřmi stěnami.

Spájené je to za chvilku.

Pak už stačí jen přetmelit a přebrousit spoje.

Pomalu se dostávám i do cínování menších celků, tentokrát jsem “tmelil” už jen cínem.

Navíc jsem pořídil nějaký nový cín, který se lépe rozlévá. Takže ne každý cín je stejný.

Zespodu přijdou jen 2 jednoduché příčky, aby bylo nástavbu za co přilepit k šasi.

Zkouška posazení i rozměrů, vypadá to že to celkem “pocitově” sedí ke zbytku.

Je to opět takový polotovar, který bude možné dolaďovat podle vlastních představ.

Například nějaké vojenské antény atd…

Dozadu jsem vytvořil žebřík pro vstup na střechu a schůdky.

Naohýbaný zadní žebřík.

Teď se pustím do schůdků pro nástup do zadních dveří.

Takto by byly v “provozní” poloze.

A takto už jsou oba zadní doplňky v přepravní poloze.

Tím je nástavba hotová, šlo to opravdu rychle.

Pak už jí jen jako vždy omyju jarovou vodou od pájecí pasty a hlavně od cínových pilin a nástavba bude připravená na stříkání.

Ještě jedna zkouška kompletní nástavby.

Aneb kochání v průběhu stavby není nikdy dost 🙂

Vypadá to zatím povedeně.

Jediné, na co jsem narazil, že buďto jsem stavebnici šasi špatně sestavil, nebo je stavebnice maličko širší, protože mi zpod nástavby lezou trochu kola. Nástavbu jsem dělal podle skutečných rozměrů, takže tam by problém být neměl.

 

Pak už nastříkat základovkou a bíle.

Opět jsem obojí stříknul venku sprejem.

Je to hotové za chvilku a bílá kryje velmi dobře.

Obtisky vytvořené pro záchranářské vozidlo. Jen to nejnutnější.

Na předním čele nástavby je pověšené nějaké nářadí, tak jsem vyndal ze zásob sadu od pojezdy.eu.

Přilepené nářadí na vršek nástavby. Je tak jemné, že kdyby bylo z obtisku, vypadalo by stejně.

Obtisky jsou nanesené za chvilku.

A druhá strana.

Obtiskování kabiny.

Protože se mi nezdál ten maják, tak jsem ho ještě ve spodní části obtisknul černě.

Obtisknuté šasi – dopředu šrafovaný nárazník se světly – tato novější verze automobilu má už světla zastavěná v nárazníku.

Nyní už jsem mohl začít sestavovat celky dohromady. Při pasování interéru do kabiny to chce trochu opatrně, pasuje to tam úplně přesně, tak aby se něco neulomilo nebo neusadilo křivě.

A pohled na hotový vůz.

Zrcátka jsem vzal z autobusů, tato konkrétní “vejtřaska” měla taková ta tatrovácká větší s úhlopříčnou horní nožičkou – kvůli tomu jsem zrcátka v nožičce trochu přiohnul.

Do nástavby je samozřejmě nesmysl dělat jakýkoliv interiér – okna jsou malá a sotva je vidět skrz. Aby však neprosvítalo spodkem, tak jsem ještě zespodu přilepil kousky kartonu.

Pod nástavbu jsem z nějaké silnější tyčinky vytvořil ještě barel (asi na vodu) a natřel šedě.

Zasklení nástavby lze snadno podlepením fólií.

Čelní sklo kabiny je součástí stavebnice včetně stěračů, boční a zadní okno jsem zasklil barvou na sklo Amos.

Zezadu by se dalo možná ještě vyhrát s barvením, ale žádnou fotku jsem nenašel, tak jsem vše nechal bílé.

Červeně jsem natřel tykadla a zadní světla.

Okenní příčka je černá, takže jsem jí spolu se stěrači před vlepením nabarvil jen lihovou fixou.

Jak už jsem říkal na začátku, stavebnice je hodně detailní, až je jemná a člověk se o ní bojí.

Samotné šasi působí trošku “rukodělným” dojmem, ale po dosazení přesné nástavby se model hodně “zvedl” a vypadá mnohem uhlazeněji jako celek. Uvidíme, jak se bude rozšiřovat nabídka nástaveb pro V3S.

Příště si každopádně zase od Aleše něco rád postavím.

Stavebnici celé V3S M2 SKS můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>
Stavebnici V3S šasi můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>