Vesnické balíky nejen pro balíky
Ač název tak vypadá, tak dnes se nebudeme bavit o těch poštovních balících razících heslo “dnes podáte, zítra hledáte”, ale o úplně jiných balících. A to o balících slámy, sena a dalšího zemědělského proviantu pro pochutnání si nejen zvířeny domácí od RA-loko.
Na zářijové výstavě v Pečkách jsme se potkali s kolegou, který stojí za novou firmou RA-loko (neplést s těmi výrobci lokomotiv, ti se jmenovali trochu jinak). Dobře jsme poklábosili a kolega se pochlubil, že začíná vyrábět balíky do kolejiště. Slovo dalo slovo, a tak mi za pár týdnů dorazilo větší množství balíků “na košt” – když už, tak ať je co srovnávat. Sice o jejich využití nemám ještě úplně jasno, ale nejspíše skončí jako náklad na nějakém náklaďáku (tip už mám, ale nechám si ho pro sebe, abych zase neslíbil něco, co mi bude trvat věčnost).
Tak nějak jsme se shodli na tom (a já se tomu docela divím), že obyčejné balíky slámy nikdo vlastně nedělá. A přitom mít na kolejišti kombajny nebo výjevy z polí dneska už není žádný problém díky dostupné kolové technice a navíc mez nebo kousek louky má na kolejišti snad skoro každý. Každá sada balíků je balena v zip-sáčku s etiketou.
Z druhé strany je pak zaškrnuto, o který produkt se jedná. Můžete si přečíst, které všechny druhy se nabízí. Přiznám se, že pro mě byl doteď balík buďto “bez bundy” nebo “s bundou” – čili sláma nebo sláma zabalená do igelitu. Člověk se ještě něco přiučí.
A ještě existují “poškozené” balíky, což jsou klasické balíky obalené fólií, ale ze kterých tu a tam kouká kus slámy – tudíž balící stroj neodvedlo dobře svou práci.
Tak se na to mrkneme. Poškozená senáž v bílé fólii. Zpod obalu vykukuje “zelené”. Už jsem byl o balících v kontaktu s výrobcem a říkal jsem mu, že ta bílá fólie není úplně perfektní, protože trochu prosvítá (což v reálu neprosvítá). Přislíbil sjednat nápravu, tak uvidíme do budoucna.
Bílé balíky komplet zabalené. Je vidět, že každý kus je originál, výrobce se chlubí ruční výrobou každého kusu, čemuž lze věřit. Vypadá to autenticky, což je fajn.
Zelená varianta. Tady se mi fólie líbí, z fotek se sice zdá také trochu prosvítající, ale za to může spíše osvětlení. Zelené jsou podle mě (co se týče zabalených) nejlepší a vypadají nejvěrněji.
Poškozené černé. Je prostě poznat že co kus to originál, a tak to z každého trčí jinak. Poškozené jsou baleny po 2 kusech, což dává smysl. Málokdo bude mít chtí stoh potrhaných balíků. Naopak dva se dají pohodit kamkoliv k cestě nebo někam do rohu.
A zelené. Ač v popisu stojí u všech senáž, tak tahle je výrazně víc dozlatova propečená.
Černé balíky. Každý balený balík v sobě obsahuje skutečnou náplň, není to nijak ošizené, takže z toho plyne o něco vyšší cena u balených, což se dá při ruční výrobě pochopit.
Kdo chce mít zabalené, určitě je dobrá volba je za těch pár korun navíc pořídit, vypadají všechny opravdu dobře. V balení balených balíků je 6 balíků (pěkná věta).
A syrové balíky. Ty jsou běžně baleny po osmi. Balíky senáže jsou hodně šťavnaté, na poli se však moc válet nepotkají. Od výrobce jsem dostal odborný popis: Senáž – je píce s 50 – 70% sušiny která se balí do folie bez přístupu světla a vzduchu za účelem fermentace na krmivo (něco jako siláž), proto se to tak zelení.
Balíky sena, tady už to trochu hnědne, přesto hrají možná balíky až moc barvami na to, že pole nebo louka jsou většinou jednodruhové.
A konečně na závěr asi to nejočekávanější – obyčejná sláma. Barva se vydařila, i celkové ladění balíku vypadá věrohodně. Tady by se možná hodila hrubší struktura, přeci jen sláma je většinou z delších klasů.
Zmiňoval jsem i výrobci nějakou síť, do které se to dnes také balí – říkal, že už něco testuje. Pokud by to dopadlo, tak by to vypadalo určitě zajímavě.
Přesto jsou všechny balíky poctivou prací. Technologie výroby je podařená, nikde nejsou žádné stopy po tom, jak to sakra drží u sebe – žádné kapky lepidla, ani prosvítající “výplň” (pokud tam nějaká je – nezkoušel jsem), prostě nic. Jen sláma a nic víc.
Stejně tak celkový pocit ze všech balíků je výborný. Povrch se trochu leskne, což lze vypozorovat i na skutečných předlohách.
A všechny druhy pohromadě.
Srovnání velikostí balíků se stěhovací Karosou.
Teď z hlavy těžko říct, jestli je velikost správná, ale odhadem by mohla být.
Takže za mě velká spokojenost. Je to zase taková blbůstka, ale povedlo se balíky zpracovat opravdu věrně a na výběr je spousta verzí, i když věřím, že nejpopulárnější budou samozřejmě ty klasické slámové. Přiznám se, že už dlouho se mi žádná takováhle drobnost tak nelíbila. Něco takového dokáže parádně rozbít jednolitý povrch nějaké menší loučky velmi snadno a nenásilně, ale motivů na použití se najdou určitě spousty.
Co jsem vyrozumněl, v plánu jsou nejen další typy a varianty, ale i jiná měřítka a větší celky, takže na své si přijdou i ostatní kolegové. Na obligátní dotaz – k zakoupení jsou balíky na eshopu RA-loko.
Za sebe musím říct, že se mi líbí jen balíky představující seno a slámu. S tou síťkou, která to drží pohromadě, bych si v měřítku TT nedělal starost, nemůže být okem postřehnutelná. Holé balíky senáže jsou asi nesmysl, jelikož senáž vzniká až fermentací v uzavřeném prostředí, tedy pod tou folií, bez přístupu vzduchu, jinak by to celé krásně zplesnivělo a mohli bychom na tom eventuálně sbírat žampiony, hnojníky a v případě štěstí i hlívu. Co se týká balíků ve folii, není až tak pravda, že co kus, to originál. Balící stroj je nastaven na určité parametry a ty dodržuje, tak že, balíky z jednoho stroje jsou jeden jako druhý. A to, že pod bílou folií neprosvítá obsah je dáno, ve skutečnosti tím, že folie je dvouvrstvá a ta vnitřní vrstva je černá. A to provedení zabalených balíků… Na mém kolejišti to místo nenajde. Ale jak píše Němcová (Božena), ve svém nejslavnějším díle:”Proti gustu žádný dyšputát, řekl pantáta a zatočil pikslou”.
Balíky jsou tak do konce V. a do VI. epochy. Ty klasické kombajny E-512 vyhazovaly buď jen slámu vymlácenou nebo resp. E-514 už vyhazovaly balíky slámy sice svázané, ale byly to balíky obdélníkové, určitě ne kola, tohle padá z moderních strojů…Já osobně bych také raději uvítal klasické obdélníkové balíky…
Jo, bílé balíky a sláma vypadají nejlíp. Je fakt, že zamotat to do fólie “v měřítku”, není sranda – zvlášť, pokud to nějaký blázen jako já bude zas chtít fotit z deseti centimetrů na ŽP. Třeba by pomohla tenká smršťovací bužírka? http://www.gme.cz/f0920hs-12-we-p656-466
Epochálně se mi hodí, ale určitě je hodně kolegů, jako jirka, kteří by do časů ČSD uvítali i něco “Made in JZD”.
Abych uvedl na pravou míru to co píše jirka, žádné u nás používané kombajny Fortschritt neumožňovaly přímo “balíkovat” slámu, maximálně tak dlouhá zmačkaná stébla drtit a rozptylovat (tj. nedělat “řádky”). Nedělají to ostatně ani u nás běžně používané současné kombajny.
Na balení slámy byly obvykle (aspoň u nás v okolí) používané balíkovače na malé balíky, které se dopravníkem přímo nakládaly na souběžně jedoucí nákladní auto nebo vlek za traktorem. Kulaté balíky se ale leckde balily už v 80. letech, hodně záleželo na tom, jaká technika se sehnala. Největší boom samozřejmě ale nastal po roce 89, kde se sem začala tahat nová i bazarová technika ze západu.
Když už se tu nakousla ta epocha IV, tak tam podle mě nemá smysl moc řešit balíky. Ty, co by ve většině přišly v úvahu, tj. ty malé, tak ty jsou v podstatě nevyrobitelné (to by byly krychlíčky o hraně 3-4 mm) a co si pamatuju, tak se balíkovala stejně jen sláma a to ještě jen někdy. Jinak se sbírala buď sběrnými vozy nebo sklízecí řezačkou se sběracím adaptérem. Seno se řešilo většinou sběrnými vozy, případně zase malými balíky a přímo do vozu. Balíky se ve velkém a na všechno začinaly používat až tak od půlky 90. let.
bálikovače se nejdřív používali jen na len tj .to samé jako ted vyrábí RA..a dováželo se to z NDR ,potom se v eře čsd dělali foukané stohy a někdy jak píše JBr tak malé balíky a senáže byli na to jámy z betonu filie černý a zatěžovalo se pneumatikama bush to vyrábí
Dobrý doplně, ale tak pro ty, co staví V, a VI. epochu. Pravdu má i Jirka, kdo tuto epochu nestaví, je to pro něj pasé .Ale jinak dobrý doplněk, prostě detaily dělají kolejiště zajímavější
Pro socialismus by měly bejt ty malý hranatý balíky, co popisoval někdo vejš, nebo klasický panáky jako z Ladových obrázků – ty jsem poprvý a naposledy viděl na poli někde na Sušicku kolen roku 1970(!). Malý hranatý balíky se dost často válely po polích podobně, jako dnešní kulatý obludy v igelitu, následně se posbíraly a na okraji pole stohovaly. Než ale dělat mikrobalíky, možná by se vyplatil snado pokrájitelný “polotovar”, aplikovatelný po vrstvách či ve formě vhodné “cihly” na korby náklaďáků a vlečňáků, případně jako základ pro “stoh” někde na okraji pole.