LIAZka od ES Pečky – zapomenutý pionýr

I mě, stejně jako Jirku, zajímala Liazka od ESP, tak jsem jednu pořídil. Bylo mi divné, že je na trhu tak dlouho, a nikdo se o ní vůbec nikde na internetu nezmiňuje – a to ani pozitivně, ani negativně. Takže vlastně kromě fotek z katalogu ESP se nedá udělat představa, co z takové stavebnice vznikne pod rukama běžného modeláře.

Zvolil jsem klasickou sklápěčku, je to takový univerzál. Verzí Liazek existuje v nabídce spousta, stačí si vybrat.

Krabička, jak je u ESP zvykem. Jejich krabičky mám rád, jsou výborně použitelné na skladování většího množství čehokoliv. Dají se koupit i samostatně někde v obchodě s obaly v Praze Uhříněvsi asi kolem pěti korun. Jediné, co bych jim vytknul, že ta zasouvací chlopeň je tak o 2 mm širší než by musela být, a tak je řešením jí zaříznout, jinak se to rve dovnitř strašně špatně a celá krabička se rozleze, jak je vidět na fotce.

Popravdě jsem na začátku vůbec nevěděl co čekat. Myslel jsem si, že to bude polyuretanový odlitek. Ale nebyl, po vysypání na mě vykoukly regulérní výlisky. To mě potěšilo, už dlouho jsem neskládal něco lisovaného, a i když u lisovaných stavebnic často narážíme na určitá zjednodušení, tak vždy vše pasuje jak má a stavba tak ubíhá dobře. Popravdě jsem tak nějak vůbec netušil, že už takovou dobu někdo lisuje stavebnice autíček. Je mi opravdu až záhadou, že je to všude samá Tatrovka a o Liazce ani slovo…

Jsou zde díly na všechno – rám, kola, kabina, zasklení a nástavba.

Kabina. Někdo říká… že je moc plochá. Já jsem ten poslední, komu by to mělo vadit, autobusy si stavím také s rovným čelem a nikoliv vyklenutým.

Do kabiny jsem nacpal na zkoušku zasklení. Jde to trochu ztěžka, ale jde to. Pasuje to na knop.

Podle mě je kabina celkem povedená, rozhodně se s tím bude dát pracovat. Co mi vadí jsou všudypřítomné nálitky podobně jako u Es od SDV. Dá se s tím pracovat, ale otravuje to.

Rám je celkem čistý od nálitků.

Oproti polyuretanu u Tatrovek je zde opravdu minimum práce.

Korba – je holt lisovaná, tak co bychom chtěli.

Tady by se leptaná určitě hodila, tato je dost silná, vnitřek moc nudný a navíc ty výstupky se budou blbě odstraňovat. Já odstraňování vzdal, radši to zasypu nějakým nákladem.

Čelo korby je díl zvlášť. Viděl jsem i stavebnici valníku, který měl korbu úplně stejnou.

Pod korbu patří jakási podložka, která přesně pasuje do rámu. Konstrukčně to určitě neodpovídá, ale sestavuje se to velmi příjemně.

V rámu jsou otvory pro osičky, které je třeba trochu protáhnout vrtáčkem. Nečekám, že bude Liazka sama ujíždět z mírného kopce, ale protáhnout skrz se to dá.

Osazený spodek korby.

S čím jsem měl problém byla kola. Při porovnání s autobusovými (u těch vím, že jsou přesné) mi vyšly ty přiložené ke stavebnici opravdu velké. Pokud z toho nechci dělat Hummera, budu muset kola zaměnit. Ten rozdíl je bohužel opravdu markantní.

Začal jsem sestavovat rám s blatníky.

Hotový interiér potěší.

Spodek interiéru potěšil zámečky pro přesné usazení.

Nasucho sestaveno. Podle mě to vypadá dobře.

Nalepený interiér.

Podkova pro tahače se samozřejmě nepoužije.

Nádrž za kabinu.

Nalepný celý panel za kabinu. Chce to poštolovat nasucho s kabinou, aby se místo trefilo přesně.

Rozdíl velikosti kol znovu – napravo už slepené leptané kolo, které jsem si vyšetřil ze stavebnic autobusů.

Opět pohled na sestavený celek.

Myslím, že to vypadá zatím slušně, a kdo nechce stříkat, rozhodně nutně nemusí. Barva plastu je pěkná.

Další problém, na který jsem narazil – jestli mám za kabinu nalepit přiloženou rezervu, tak opravdu nevím, jak jí tam nacpu, možná kdybych z ní udělal dvě galusky, protože místa tam není opravdu na rozdávání a rezerva se tam v žádném případě nevejde.

V tuto chvíli můžu přiznat s odstupem času, že jsem podcenil zkoumání podkladů a prostě jsem jel jednak podle návodu a jednak podle nějaké zažité představy z Tatrovek.

Takže celá rezerva a ty blbosti okolo půjde pryč a přesune se tam, kam třeba opravdu patří – pod rám.

V tuhle chvíli jsem si řekl, že to pojmu celé trošku jinak. Ten večer jsem měl nějakou dobrou náladu a chuť hrát si s detaily (což se u mě moc nestává). Takže SPZ na nárazník.

Skalpelem jsem odřezal některé vertikální příčky a nahradil je z malého Evergreen profilu horizontálními prolisy.

Na zadní rohy jsem nechal vždy trochu přečuhovat.

Na kabinu jsem si navrtal dírky a vlepil leptaná zrcátka, ta ve stavebnici přeci jen nejsou tak jemná.

Také jsem dolepil na hrany blinkry.

Dozadu jsem vytvořil jednoduchý kryt motoru.

Zde už je nalepená rezerva pod rámem a vůbec jsou osazena všechna kola z leptaných zbytků od autobusů.

Naznačil jsem i nějakou chybějící bednu na boku podle mojí předlohy. Neptejte se mě, co to má představovat.

Nejvíce jsem si vyhrál vzadu. Z tenkých kartonků jsem nařezal zadní ochrannou konstrukci, naohýbal a po slepení naupustil vteřiňákem.

Také jsem osadil světla a SPZ. Zřejmě by tak neměl mít rám ty kulaté blatníky, ale nevadí, tohle je asi čistotná Liazka.

Musím říct, že ten zadek to zvednul asi o 300 procent.

Zde už sesazeno. Jestli ta kabina není na 100 % povedená (asi fakt není), tak postavit jí někam zadkem k divákům, bude z ní parádní fešanda.

Ostatně, i na fotce na krabičce je focená zezadu, tak vlastně nedělám nic, než že bych přibližoval model předloze – prostě odjíždí.

Víc už se mi dodělávat nechtělo, nebo už mě spíš nic jiného nenapadalo.

Takže jsem hodil vše do základovky. Podle mě to vypadá nakonec moc dobře.

Uvidíme až se to celé sesadí a jak s tím ještě pohne přední nárazník, ale takto to vypadá opravdu slibně.

Začistil jsem nakonec takovým dlátkoskalpelem i díry po vyhazovácích v korbě, takže teď by to zvládla Liazka i bez nákladu.

Samotná kabina. Kryt nebude skoro vidět, šlo jen o to naznačit, že tam něco je.

Pohled zepředu. Snad se mi do toho ještě vejde to původní zasklení, barva přeci jen trochu přidá na síle a už předtím to nešlo úplně volně.

Samontá korba vypadá taky o spoustu procent lépe.

A celý pojezd.

Všechny úpravy nakonec netrvaly tak dlouho a ještě mě to bavilo, byla to příjemná oddechovka.

Budu muset zatřít ráfky ještě jednou barvou, ale to má čas.

Zkusil jsem alespoň natřít pneumatiky, aby to zase chytlo trochu jiný vzhled, a kabinu jsem nastříkal bíle.

Takto už by byla Liazka skoro hotová, ale já si chci ještě trochu pohrát s barevnou úpravou korby.

Ten přední nárazník se zdá, že se tam opravdu moc nehodí. Původní zasklení světel jsem nepoužil, zde je to čerstvě vykápnuto barvou na skla.

Z tohoto pohledu to však Liazka určitě je. Přeci nejezdí všechna auta jen směrem k divákům, tak proč toho nevyužít 🙂

Už zbývá jen dokompletovat poslední detaily a uvidíme co z toho bude.

Dopředu jsem dosadil už jen SPZ. Stříbrná maska se mi moc nelíbila, tak jsem jí udělal černou, což je taková klasika.

Takto to bude vypadat sestavné. Liazka je zrovna čistě umytá.

Vzadu jsem jen vykápnul červeně světla a doplnil také SPZ.

Nákladový prostor je trošku pistolí polechtán rzí, jen tak aby se neřeklo.

Lze si všimnout takového divného sklonu kabiny. Ten ovlivňuje nalepení interiéru. Jak se nalepí interiér křivě, kabina na něj už pasuje tak těsně, že už se s tím nedá hýbat. Teď už se s tím nedá nic dělat.

Víc nevím, co bych tomu doplnil. Snad ještě že potom dobarvím blinkry, které jsem tam dolepoval, ale to vidím až tady na fotce.

No dobře, tady je to trochu hranaté…

Pohled na kompletní podvozek.

Ta jiná kola tomu hodně pomůžou, ze zadní části se mi to opravdu líbí.

Nechal jsem čistý i celý spodek, nějak jsem neměl špinící náladu.

Pohled na velmi lehce zašpiněnou korbu.

Celé barevné provedení automobilu, které jsem si vybral, je velmi jednoduché.

U kabiny jsem trošku improvizoval se zasklením. Chtěl jsem nechat to původní ze stavebnice, ale pod vrstvami barvami už jsem ho tam nedostal.

Tak jsem ho přeříznul v zadní části. Tím se stalo pružnější a už mi šlo vsadit dobře.

No a už jsem to chtěl mít hotové, tak jsem všechny tři celky slepil k sobě a připravil do provozu.

Mě se Liazka nakonec líbí, dá se na tom vyblbnout a stavba mě bavila právě díky tomu, že člověk dostal do ruky výlisky, se kterými se dá celkem slušně začít.

Kdo si jí netroufne dát do první vlny vozidel, stále může výborně posloužit jako doplněk nějaké zajímavé situace, zaparkovat do lomu, nebo postavit někam k hale – prostě nemusí být nutně úplně vepředu. Záleží vždy jen na fantazii.

Takže pokud pro ní máte využití, tak prostě proč do ní nejít…

A proč vlastně jsem jí nazval pionýrem? Snad proto, že je to prostě lisovaná stavebnice auta. To tu nebylo od doby Ify, a zřejmě to tu zase dlouho nebude (jestli vůbec někdy – v dnešní době dostupnosti odlitků). A už jen za tu odvahu použití lisovaných dílů si tato stavebnice  zaslouží pozornost.

Stavebnici můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>