Stavebnice pojezdu pro M131.1 (801) – Hurvínek
Vážení modeláři ve velikosti TT. Už je to hodně dlouho, co jsem zde dával příspěvek pojezdu pro motorový vůz řady 810 (ex M152.0). Nyní příšel čas ukázat další můj osobní výtvor, na který jsem více hrdý, než na pojezd pro osmsetdesítku. Jedná se o pojezd na Hurvínka (pro lepty).
Jako u mých předešlých výrobků, jsem si určil velmi důležitá kritéria, která pojezd musí plňovat:
– odběr proudu z obou náprav
– motorek nesmí zasahovat do prostoru pro cestující
– obě nápravy (oproti skutečnému mot. vozu) musí být hnané
– zjednodušení odběru proudu v pojezdu a rozvod proudu
– spolehlivý!
– malá hlučnost a nenáročnost na výrobu
– jednoduše sestavitelný
– rychlost modelu v mezích tolerancí v žel. modelářství
– vyřešení uložení kinematiky se spřáhlem.
Z důvodu zkušenosti a neustáleho vývoje předešlého pojezdu na 810 toto nebylo nijak zvlášť těžké. Jakmile byl nachystán materiál na výrobu, došlo k pomalému vývoji celého pojezdu. Vznikly 2 prototypy. Je nutné zmínit, že oba prototypy měli převodovku na 4 páry ozubených kol, což se v provozu neosvědčilo. Po důkladném znovupřepočítání a kreslení výkresů jsem snížil počet ozubených kol na 3 páry (nejsou počítána ozubená kola na nápravě). Z komentářů, které se objevily u pojezdu na 810 jsem hned určil že pojezd bude mít “převodovku” z delrinovaných ozubených kol modulu 0,3 mm. Ke zkouškám nového prototypu pojezdu došlo hned následující víkend po výrobě, kdy jsem jej sestavil a nadšeně poprvé položil na můj zkušební okruh. Zkušební okruh se skládá z 3 flexi kolejí (3 x 1 m) a dvou jednoduchých vyhýbek. Nebudu zde popisovat radost, když se pojezd s nasazenou skříní Hurvínka sám pomalu bez cukání rozjel. V průběhu zkoušek jsem za motoráček zapřáhával různou zátěž, od Wapek, po LPH Rajky, malé uhláky (3x), klaničáky (2x), vždy minimálně 3 vozy. Vždy po 15ti minutách jízdy jsem pojezd zastavil a zkoušel zahřátí motorku. Motorek byl zahřátý mírně (ale dal se udržet na tváři – bez popálenin 🙂 ), ale po tak dlouhé jízdě se nedivím. Co se týče jízdních zkoušek pojezdu – například do stoupání, protisměrné oblouky, k tomu zatím nedošlo (viz. dále), z důvodu, že doposud nevlastním kolejiště. Pojezd byl zkoušen i na kolejišti mého syna, kde je střídavě položeno profilové flexi kolejivo a plechovými kolejemi, včetně 4 plechových vyhýbek. Osobně se domnívám, že dvounápravový pojezd nemůže mít problémy vyjet do stoupání s dvěma vozy, když na rovině jich zvládne i 6 (Wapky, Raj, Faccs), to se týče i protisměrných oblouků – pokud jsou kolejky dobře položeny na základní desku, nemůže dojít k vykolejení. K samotnému pojezdu:
Pojezd se sestavuje z 33 součástek, tedy: kryt náprav, kola náprav, těleso pojezdu, jednochodý šnek, osa náprav, šrouby M2x4,5 mm a M2x11,6 mm, osy ozubených kol, ozubená kola, motorek Mashima. Vyroben je opět z hliníku, včetně krytů náprav. Osky jsou z nerezové oceli. Šneky a kola náprav jsou od p. Šátka. Ozubená kola jsou výrobkem ALSRacing.
Sestavení pojezdu není složité, nejprve je nutno vše vyzkoušet, zda-li např. ozubená kola v pojezdu (v převodovce) nedrhnou, zda-li motorek pasuje do vyfrézované kapsy. Tato ozubená kola musí být na oskách ve volném uložení, kromě nápravového ozubeného kola atd (vše je popsáno podrobně v návodu na sestavení). Jakmile je toto vše vyzkoušeno, začne kompletace pojezdu ve funkční pojízdný pojezd. Základem celé práce je pečlivost a přesnost. K sestavení je třeba mít znalosti elektrotechniky, pájení atd. Jednoduše, to co k železničnímu modeláři patří. K samotnému sestavování (stručně):
Napřed nalisujeme na motorek šneky (vše postupně pasovat na jednoho z těles pojezdu, aby jsme šnek nenalisovali moc daleko do “hloubky”. Napájení vodičů na kontakty motorku a jejich zalakování, – nasazení ozubených kol převodovky do jednoho tělesa pojezdu, jejich namazání, – vložení motorku i s vodiči do stejného tělesa pojezdu, kde jsou ozubená kola převodovky, – opatrné nasazení druhého tělesa pojezdu, provlečení vodiče motorku příslušným otvorem, – sešroubování těles pojezdu k sobě, – vložení připravených vodičů náprav do pojezdu, – úprava vodičů z motorku pro analog, pro připájení k nápravovým vodičům (v případě digitálu vyvedení těchto vodičů ke střeše do dekodéru přes WC, – v případě analogu je nutno vše zaizolovat, ať už lepící páskou nebo bezbarvým lakem (viz. obrázek dole),
Po sešroubování a spájení vodičů nebo přípravy na digitální provoz (vodiče se přivedou bez vodivého propojení mezi sebou do dekodéru) je dobré pojezd vyzkoušet, zda-li někde nebude zkrat, pokud není, ozubená kola se musí otáčet, při vytočení potenciometru trafa, – nalisování ozubeného kola na osu nápravy + nalisování kol náprav na osu náprav (vše pečlivě a přesně), – vložení jednotlivých náprav s ozubeným kolem do krytu náprav a jejich přišroubování k tělesům pojezdu, tak aby vodiče náprav mírně tlačily na plochy kol náprav, Pojezd je již sestaven, pokud jste správně postupovali, pojezd můžete položit na zkušební kolej, nebo okruh a vyzkoušet, zda-li funguje. Pokud ano, postupoval jste správně. V případě, že pojezd nefunguje, je nutné zjistit problém, může to způsobit zkrat, špatné propojení vodičů mezi sebou, špinavé kolejky atd. To vše lze velmi jednoduše vyřešit. Nejvíce hrozí zkrat v místech kde vodič nápravy vystupuje z těles pojezdu ke kolům nápravy (je nutné strhnout bužírku tak, aby “trčela”, a aby se odizolovaný vodič nedotýkal těles pojezdu. Tomu je možné zabránit, tím, že pojezd v místech možného zkratu zatřeme bezbarvým lakem.
Kinematika krátkého spřáhla PEHO: na pojezdu jsou pro tuto kinematiku zvlášť zhotovené kapsy, do kterých pasuje kinematika krátkého spřáhla PEHO. Jeho vložení je velmi jednoduché. Šrouby M2x11,6 mm, který mi je pojezd sešroubován mírně povolíme (mírně můžeme povolit i šrouby M2x4,5 krytů náprav) – tělesa pojezdu od sebe odchlípneme, třeba nožíkem nebo malým šroubováčkem a pomalu zasuneme kinematiku i se spřáhlem do příslušné kapsy. Poté šroubky znovu zašroubujeme a jemně dotáhneme.
Na závěr bych jen uvedl, že osobně jsem byl z pojezdu velmi překvapen, už jen tím, jakou má tažnou sílu. Také jsem byl docela rád, že jsem oproti pojezdu na 810 vyřešil jiným způsobem vedení vodičů z náprav a motorku, což výrazně ulehčilo práci při sestavování pojezdu. Také bych zveřejnil i další fotografie pojezdu na Hurvínka, viz níže: – pohled na drážky pro vedení vodičů z náprav a z motorku:
Označení těles pojezdu.
Sestavený pojezd.
A na úplný závěr počítám s otázkami typu, zda-li se někde dá sehnat tento pojezd, či zda-li plánuji výrobu atd.: Pojezd plánuji vyrábět vždy přibližně v 15-ti kusové sérii podle potřeby a možností výroby a hlavně zda-li bude zájem modelářů. Bližší informace o pojezdu je možné pokládat elektronickou poštou na e-mail pojezd@centrum.cz (pojezd(zavináč)centrum.cz), kdy do předmětu uveďte pojezd na Hurvínka nebo M131.1, abych byl hned v obraze. Určitě čekáte netrpelivě na přibližnou cenu pojezdu: 1. varianta – kompletní stavebnice pojezdu – 1300,- Kč, 2. varianta – levná verze stavebnice – 500,- Kč (neobsahuje motorek a ozubená kola), 3. varianta – sestavený a zprovozněný pojezd bez skříně – 1500,- Kč. Ceny jsou konečné, s tím, že při větším množství (5 a více kusů) je sleva 100,- Kč na kuse, ve všech uvedených variantách. Videozáznam ze zkoušek je možné zaslat na e-mail, po předchozí žádosti.
Bomba,super. Jen nevím,na co mám šetřit dřív. Určitě budu mít zájem nejméně o jeden pojezd.
Na pohled to vypadá pěkně a věřím, že to může i pěkně jezdit. Ale obával bych se problému pojezdů např. Hektorů BTTB – svinčík v ozubených kolech náprav. Já to řeším nalepením buď izolepy nebo tenké fólie přes otvor.
Mě se to také líbí.Vypadá to jednoduše a v analogu to asi bude jezdit vcelku spolehlivě,ale co v digitálu???Motor je bez setrvačníku-to je myslím první handicap.Mashima dělá i menší motorky,které by se do tohoto pojezdu mohly vejít i se setrvačníkem.Třeba motorek z BR89 je malinký a pokud by měl oboustranně osku,tak alespoň na jedné by mohl setrvák se šnekem být.Nebo motorek z poslední verze T334.Druhý handicap je nutnost dobastlení osvětlení vnitřku a pozičky.To není řešeno vůbec a přitom u motoráku je to věc v dnešní digitální době nezbytná.Na těchto problémech by chtělo ještě zapracovat,neboť ne každý je ochoten a schopen investovat další peníze a moře času,aby uvedl Hurvajze do stavu poplatného dnešní době.Jinak všechna čest-dobrý počin.
Zdravím
Pro Romana: no je možné si objednat pojezd bez ozubených kol a motorku za 500 plus poštovné, stačí se ozvat na e-mail a záleží na domluvě.
Pro Schotek: jezdí pěkně, pokud se mi ozvete na e-mail pošlu 1č odkazů na videa – jízda se zátěží, rozjezdy na vyhýbkách a pod.
Pro Radek Strnad: Co se týče setrvačníků – ano šlo by to, určitě by se mohl použít menší motorek, například MHK 1015 D, který je o cca 5 mm kratší (viz označení motorku) a určitě by šel použít šnekosetrvačník. Osobně vás můžu odkázat na videa na youtube, pod nickem pojezd pojezdy a tam sám uvidíte, jak pojezd, když má sběr s obou náprav funguje i při pomalé jízdě – bez setrvačníku. Musím ovšem také upozornit, že setrvačník také něco stojí, i šnekosetrvačník, a cena za kterou to prodávám je dosti vysoká ale odpovídá práci na pojezdu odvedené. K druhému hendikepu: ano každý pojezd má své výhody i nevýhody, neznám pojezd v TT který by neměl nevýhodu. Dokonce by se mohlo vzpomenout odpružení, jak mi bylo jedním polozkušeným výrobcem navrhnuto – vše postupně řeším a přemýšlím nad pro a proti. Takže k tomu osvětlení: ano je možné udělat “komplexně řešený pojezd, jak to mají jiný výrobci – naprosto souhlasím – ovšem k tomu bych dodal jen to: už bych to musel prodávat jako celek, nikoliv jako stavebnici (viz. nadpis nahoře – Stavebnice pojezdu…..) proto předpokládám, že každý modelář si sám rozhodne, zda-li si hotový motoráček osvětlí nebo ne. Myslím si, že je pár modelářů, kteří si to sami udělají a dodělají. Vyvést napětí z nápravových vodičů k diodám osvětlení interiéru a jejich dosazení ke střeše nebo pozičních ak oncových světel není až tak velký problém. Napíšu to otevřeně: ano, diody umím sehnat, ano, umím je i zapojit, ano umít to zprovoznit tak že modelář jen dosadí skříň, ale cena toho pojezdu už i s mou prací, neboť to budu muset udělat, stoupne no odhadem i o řádově 500 a více korun, nehledě na to, že budu muset objednat diody (poštovné a balné), motorky (poštovné a balné), ozubená kola (poštovné a balné) a to vše se také musí rozpočítat, kromě jiného, bude nutno počítat i s tím, že se bude muset upravit skřín motoráku pro zasunutí diod do připravených otvorů atd….. Z toho vyplívá, že bych mohl prodávat jen hotové motorové vozy = jiná cena (skříň(poštovné a balné). Nebylo by tedy lepší, kdyby si to modelář osadil sám svými diodami a zapojil si to podle sebe. Proto jsem zkusil na trh nabídnout stavebnici tohoto pojezdu, nikoliv z leptu ale z hliníku, popř. mosazi. Myslím, že mezi námi je ještě dost modelářu, co si rádi sami vše udělají a jsou zruční a zkušení (jako já) – proto stavebnice pojezdu, nikoliv hotový pojezd, komplexně řešený – sestavený pojezd už více méně degraduje železniční modelářství, tak jak jej známe z dob před 25 lety. Takže pokud světla, tak jedině hotový motorák. Prosím tedy o zaslání odkazu na zmíněné motorky BR89, pokud se tedy dají sehnat.
Radek: určitě bych to neviděl jako handicap – prostě Jarda nabízí pojezd, zbytek je každého volba. Lidí, co by koupili celek, bude míň, cena by určitě nebyla nízká, byl by také méně univerzální, požadavky se můžou dost lišit…
A proč by měl být rozdíl v jízdě při analogu a digitálu?
Mimochodem, nová Rosnička má taky Mashimu 1015.
Komplet pojízdnej pojezd za 1500,-? To vypadá luxusně.
V prvom rade klobuk dolu. Skutocne ide o luxusnu zalezitost. Teraz budem vyzerat, ze som nevdacny za vasu pravu, ale ja som len menej zrucny a velmi by som sa prihovaral za ten zotrvacnik.
Zdravím
Střelec: ano, kmpletní sestavený a vyzkoušený – zprovozněný pojezd na Hurvajze za 1500,-, takže stačí jen nalepit gelovým vteřiňákem primární vypružení a vše co je naspodku vozu, nasadit skřín a jede to…
PeTTo: určitě to nevyzerá jako nevděčné – souhlasím, setrvačník má někdy své opodstatnění, ale jen napíšu, že na délku má pojezd 80,9 mm, z toho mashima má 40 mm, nápravy jsou osově od sebe 5č,3 mm….mo místa tam na setrvačníky opravdu není, pokud chci dodržet mé předsevzetí – v interiéru nic, ani ň…. 🙂 zkusím nakreslit a popřemýšlet o menším motorku Mashima 1015, a pokud se tam vleze malý setrvačník (na obě osy) tak jej zkusím vyrobit….ovšem setrvačník, podle mých střízlvých odhadů bude mít průměr max. do 9 mm a délku do 4 mm …..má to cenu? Poraďte….
Jarda TT: Pěkná práce, já bych ten setrvačník nedával, spíš udělat powerpack, ten vyrovná drobné napěťové ztráty při přejezdu vyhýbek nebo na nerovnostech trati.
Můj problém je, že “hurvajz” je pro mě moc moderní. Šel by na to bez velkých úprav napasovat “věžák”?
Podobný (raději kratší) pojezd bych uživil i v H0, potřebuju rozhýbat pancéřovou drezínu…
jirka: zkusím popřemýšlet ale i tak, další investice pro odběratele a nevím, jak by zareagovali modeláři
Střelec: rozměry jsou:
délka – 80,9 mm,
šířka – 24 mm,
výška – 10,4 mm, (i vzdálenost osy nápravy k “podlaze vozu”,
osová vzdálenost – 53,4 mm,
začátek úkosu – 61 mm.
Strelec: ohledne pojezdu na H0 na drezinu mi napis na e-mail
Díky! Zjistím rozměry dostupných stavebnic “věžáku”, proměřím motobroněvagon a napíšu. Na výrobu pojezdů (obecně práci s kovem) nejsem zařízenej a pořizovat vercajk a učit se to dělat se mi pro nějaký tři kousky nevyplatí.
Ještě k tomu setrvačníku.Když se dívám na obrázek v řezu,bylo by řešením vyosit motor na jednu stranu a řeba o něco posunout šnek nebo tedy použít šnekosetrvačník.Potom by se to mělo vejít i s tímto motorkem.Jistěže by se dal použít i power pack-ono u dvojosého vozu to bude skoro nutností,ale všechny mašiny od snad všech výrobců jsou dnes dodávány se setrvačníkem(pokud to není vyloženě nějaká miniatura).Třeba i T211 od pojezdy.eu ho má a je to drobek,tak si prostě myslím,že by ho Hurvajz měl mít také.Doba si to prostě žádá a jestli kvůli tomu bude pojezd o 20,-kč dražší-no co se dá dělat.Kdyby stál i tak stejně,zase by se náklady jistě vrátily vyšším prodejem kvalitnějšího pojezdu..
Spíše jsem uvažoval o použití šnekosetrvačníku, s tím, že motorek je již dost vyosený (o 0,45 mm) a jeho vyosením, patrně podélně pojezdu, myslíte, by zase bylo nutno změnit polohy ozubených kol (z toho jednoznačně už teď vyplívá zaahování ozubených kol do prostoru pro cestující, což je porušení jednoho z mnoha kritérií pojezdu) a předpokládám, že by to stížilo celou výrobu – pojezd je dělán v pravoúhlém pormítání 2x zrvadlově… Ovšem je nutno upozornit na cenu – kvalitně vyrobený šnekosetrvačník stojí řádově i 70 korun, a je potřeba dvou, na každou stranu jeden – to je minimálně 140 kaček. Samozřejmě je nutné to vyrobit, takže navrhnout, rozkreslit, zhotovit prototyp a vyzkoušet – i když uznávám, že všichni výrobci modelové železnice setrvačníky používají – pokud bych setrvačník dal na takový průměr, aby nezasahoval do prostoru pro cestující nebo nevyčuhoval ze spohku pojezdu, tak by měl průměr: 6 – 7 mm – pokud bych zvednul motorek výše k podlaze interiéru, jednoznačně ozubená kola budou zasahovat do prostoru pro cestující … takže jediná možnost, šnekosetrvačník o průměru cca 6 – 7 mm (délka je různá – na jedné straně i 8,5 mm, na druhé straně max. 7,5 mm) a tím bude nutno odfrézovat příchytné stěny pro motorek – z toho následuje další problém, jak uchytit motorek v pojezdu? pokud odfrézuji příslušná místa……a k těm 140 korunám si připočtěte i nějakou částku za vyfrézování příslušných kapes pro šnekosetrvačník a jsem o dalších 200 kaček nahoře, a to jsem jen tak plácnul – kapsy se vyrábí nástrojem o průměru 1,5 mm, a nemůžu na něj dát posuv 1000 mm za minutu….atd atd….ale zkusím o tom popřemýšlet….teď na to bude možná čas….
Add. Setrvačník: vzhledem k jeho velikosti by fakticky žádný význam neměl. Je třeba si uvědomit že samotný rotor v motorku je setrvačník, když se použíje kratší motor, sníži se setrvačné schopnosti motorku, a místo toho se tam dá setrvačník. Výsledek 0,00 nic.
Sám jsem s použití setrvačníku experimentoval při zkouškách podvozku k motoráku M262, rozdíl v dojezdu se dvěma setrvačníky (průměr 12mm a délkou 10mm) a bez setrvačníků (motor MHK 1024) byl cca. 6% – což se fakticky projeví při plné rychlosti, ale při pomalé jízdě ve stanici přes vyhýbky bude efekt opravdu nulový.
Možná je vhodnější se víc pověnovat pokládce kolejí a především výhybek a v dalším kole i jejich čistotě. 🙂
Zdravím,
možná jsem to už někde zmiňoval, ale osobně se domnívám, že setrvačník u dvounápravového motorového vozu je opravdu zbytečný, u pojezdu v H0 jsem se o tom taky přesvědčil….Také jsem provedl pár testů a utvrdilo mě to v tom, že u lokomotiv ten setrvačník má uplatnění…u motorového vozu je spíše problémem, stejně jako u pojezdu na T211.0 (prasátko) kde jsem jej také použil…záleží opravdu na kolejích…jejich uložení, geometrii atd…čistotě
Názory, že setrvačník nemá význam je zcela scestný. proč všichni výrobci jej používají, zkustejej odstranit např. z Tauruse, výsledkem bude, že lokomotiva po vypnutí napájení zastaví okamžitě.Z mých zkušeností ze staveb pohonů M 152 nebo M 131 (hlavně u dvounápravových vozidel) se strvačník plně uplatňuje, při překonávaní nečistot nebo srdcovek výhybek a taky zjemňuje chod motorku. U T211 je malý, průměr musí být větší než rotor. A když chcete porovnávat pohon s a bez setrvačníku dejte si pozor na odpor převodů a sběracích kontaktů, to je hlavní důvod, že se vám vliv setrvačníku neprojevil.
Jinak stavebnice je to dobrá, vše pasuje a bezhlučně i jezdí.Použít ale dvojkolí s osou 2mm a malosériově vyráběnými házejícími koly je zásadní omyl, době kvalitních dvojkolí Luck nebo modmueler na ose 1,5mm.Po náhradě těmito koly je rozdíl v jízdě jako mezi motoráčky BTTB a Kres.
Pozor nelze jen tak vyměnit, žlábky 2mm a osová vzdálenost oz. kol.
A ještě, dural a hliník je lépe lepit Alkaprénem.
Bártek Pavel
K setrvačníku:
naprosto souhlasím je třeba, ale jen někde, a také, jak zmiňujete, záleží na převodovce, jak je zpřevodována. Ale podle mého a měření, i s Brejlema od Roca, je setrvačník opravdu jen na dojedí (u digitálnu totálně zbytečný – u 4 nápravových loko) a pokud jsou koleje položeny přesně a občas modelář pročistí kontakty aby braly všechny 4 nápravy, nevidím problém. Potom je ještě možné pojezd nebo spíše nápravy odpružit nebo spíše jednu nápravu ale předpokládám, že většina modelářů když má možnosti nepoužívá plechové koleje ale flexi.
Co se týče osek a kol, tak mi jeden modelář doporučil kolečka na osku 1,5 mm,chtěl jsem je vyzkoušet a vím, že by byly mnohem lepší a přesnější jak u p. Šátka, ovšem už čekám marně tři měsíce a pořád nic….v tomto přípdě lze použít i osku 2 mm s tím, že se osadí k nalisování pro otvor 1,5 kola.
Z vlastní zkušenosi říkám, že záleží na velikosti setrvačníku a celkově zpřevodování. Například v mosazných pojezdech Vilinger při jejich současných rozměrech nepoznáte jestli tam setrvačník je nebo ne. Ovšem když jsem teď kupoval nového sergeje Roco s pruhem, nestačil jsem se divit. Nejspíš kvůli jinému konektoru pro digitál a zvuk je v mašině setrvačník mnohem menší než u starého provedení a ikdyž je to velká mašina co nemá problém se sběrem produ, na kultuře chodu je to trochu znát, při dojezdu bez napětí je rozdíl sakra znát. Ale to díky tomu, že je to jinak model s jedním z vůbec nejlepších pojezdů…
Zdravím,
ano naprosto souhlasím, záleží hlavně na převodovce, což jsem výše uvedl – tedy zpřevodování. Od roca mám Brejle a mohu potvrdit něco podobného, jako je zde uvedeno výše o Sergeji, Brejle jsou super a dojíždí pěkně…takže opravdu záleží na zpřevodování, a také jak bylo uvedeno, na velikosti setrvačníku…..není problém udělat setrvačník o průměru 12 mm, třeba, příklad, ale kde jej dát do mého pojezdu, když má na výšku 10,5 mm a záleželo mi na prostoru pro cestující a mohu říci, že jeden motoráček jsem si osadil figurkami od Nochu a nádhera.
J.
Nazdar,
zkoušel jsem napsat mail, ale z uvedené adresy se to vrací s chybou.
Platí ještě nabídka? Existuje aktuálnější kontakt?
(Obecně – lze mimo burzu kontaktovat některého výrobce pojezdů???)
Díky, Radek
Ahoj,
možná je e-mailová schránka plná, neboť jsem již po špatných zkušenostech přestal s těmito pojezdy “kšeftovat” )už snad 2 roky nezasílám). Pojezdy nějaké ještě asi mám, nemám ozubená kolečka (musel bych pohledat), a asi osky náprav a kola náprav, musel bych se podívat, ovšem poštou již nezasílám, jedině osobně…
J. Verzich – Dluhonice
Ahoj, děkuji za rychlou odpověď.
Pokud jde o Dluhonice u Přerova, jsem cca 20km západně a šlo by s tím něco udělat. Jinak škoda, burzy v Praze jsou pro mne nereálné.
Díky, Radek, moduly-olomouc.cz
Ahoj,
co se týče burzy v Praze, tak tam jsem to nikdy neprodával, mrknu kolik toho mám doma a ozvu se, když tak mi napiš na mejl: jaroslavverzich@centrum.cz
Zdravim, byly by jeste na Hurvinka, prip 810?
Ahoj, je ještě možné objednat stavebnici pojezdu ? Posílal jsem email, ale zatím nedošla žádná odpověď. Díky Vláďa
Zdravím, omlouvám se za nereakce, kdyby bylo napsáno na jaroslavverzich@centrum.cz, byl bych reagoval okamžitě. Pojezdy momentálně již nevyrábím (cca 5 let), ale odkazuji na předešlé informace, pod nickem JardaTT