Nedalo mi to – kulatá řada 900 snadno a rychle
Prostě mi to nedalo. Když už je celá sedmistovková řada kompletní, byla by škoda vynechat devítistovkovou řadu, která se kromě čel skoro ničím neliší. Ale novou stavebnici se mi kvůli tomu dělat nechtělo, tak jsem přemýšlel, jak vytěžit z minima maximum. A světe div se, asi se to povedlo.
Kulatá záď už se ukázala jako funkční, tam problém nebyl. Zbývalo čelo. Jak na něj, aby se dalo nahradit za původní hranaté sedmistovkové, ale aby byla zachována spolehlivá nosná konstrukce bez úprav pojezdu. Napadlo mě prostě přes to původní sedmistovkové čelo přetáhnout čelo devítistovkové. Je to velmi jednoduchá úprava, která nerespektuje všechny vlastnosti devítistovkové řady, ale na to naše domácí žvýkání to zatím postačí a do budoucna uvidíme. Například rozložení beden na spodcích autobusů zůstává ve většině případů staré sedmistovkové, protože bočnice jsou pořád stejné, ale to bude zřejmě vadit málokomu (mně ne).
Takže jsem si na úpravu čela vlastně připravil jen čelní nárazník, malý dílek na úpravu střechy a nové stěrače. Zbytek je původní kulatá záď.
Nárazník stačí naohýbat a díl střechy stačí zespodu připájet na původní hranatou střechu.
Z druhé strany jsou opět drážky pro ohyb.
Podstatou dílu na střechu je dosadit na hranatou střechu zaoblené čelní hrany.
Pří stavbě se postupuje stejně jako při sedmistovce – do čela však není nutné pájet masku.
Čelo tím není tak pevné, takže se může prohnout – většinou kvůli tlaku bočnic dovnitř, ale to v tomto případě nevadí, dokud jde usadit dovnitř spolehlivě rám.
Nůžkami stačí odstříhnout rámy bočních skel předního okna.
Záď je prozatím z jedné strany s plným profilem, takže se pájí motivem dovnitř tak, aby vnějšek zůstal hladký. Tím nebudou rušit žádné lišty po připlácnutí kulaté zádě.
Stále lze zasadit do zámku rám, jen z vnější strany není vidět skrz. Výhodu to má, že se díra omylem zvenku při pájení zadního čela neprolije cínem.
Na hladký zadek se bude kulatá záď pájet velmi snadno.
Původní hranaté čelo je vhodné lehce zaoblit bruskou na hranách a pak už stačí přes něj jen přetáhnout vhodný tenký materiál – hodí se papír napuštěný vteřiňákem nebo velmi tenká plastová tabulka Evergreen.
Přes to se už jen plácne naohýbaný nárazník a úprava je hotova.
Takto je pod tím schované původní čelo bez vpájené masky.
Zkosení ve spodní části je větší, než by mělo být, ale lze snadno upravit menším úhlem ohnutí spodního krytu a jeho patřičným zkrácením nůžkami.
Zbytek bude dořešen obtisky – průduchy a snad i světla a mlhovky.
Je to prostě tentokrát trošku více modelařiny, než jen složení jednoduché krabičky, ale přesto jsem za to rád, protože mi to umožní snadno postavit alespoň pár devítistovek do sbírky.
Takto je možno vyrobit snadno především městské verze B931/2 a B941. U B941 by měla být shoda s originálem vpodstatě stoprocentní, u B931 jde jen o lehké posunutí beden na levém boku dopředu. Také lze vytvořit linkové C verze krátké i kloubové. Že by se vyskytovaly kulaté LC s touto zádí jsem nedohledal kromě několika domácích předělávek řady 700 na kulatá čela. Vše devítistovkové je pak pouze ve verzi “bez E”, tedy dřívější verze. Novější se pak liší opět jiným uspořádáním kufrů a zámky na dveřích a tím širšími příčkami předních dveří.
Zde je vidět podlepený díl střechy. Střecha je pak přejeta cínem a a přebroušena do hladka.
Zadek je beze změn, stačí jen osadit.
Upravil jsem si obtiskové pruhy pro kulatou verzi, doplnil nezbytné změny a drobnosti, předělal čísla opět na reálný stroj a hurá na první test.
Čelo se naneslo překvapivě dobře. V sadě je obsažen velký obdélník na celý nárazník, který se za pomoci Hypersolu a lehké asistence ostrého předmětu dokáže zakousnout i do výklenků v nárazníku. Před proschnutím jsem proškrábl prostor budoucích světel, protože obtisk potřebuje bílý podklad. Stejně by posloužilo i natření bílou barvou.
A pak osadit zbytek.
Mřížka i světla v nárazníku jsou řešena obtiskem.
Zadek je také upravený tak, aby šel na míru osadit z obtisku, takže je to hned hotové.
SPZ samozřejmě sedí. Co lehce nesedí je číslo, které se překrývá s víčkem nádrže, ale to do příště vyladím.
Zpět k čelu. Takto je čelo kompletní. Znát je přílišné zahnutí spodní části nárazníku a ač je tam motiv vytvořený obtiskem také, tak to v reálu vidět není. Příště si to pohlídám a ohnu spodek méně tak, aby byly vidět případné mlhovky.
Není to žádná čisťounká modelářská práce, ale jako první pokus to dopadle pro mě velmi dobře a pro příště už vím, na co se lépe soustředit.
Zadek doplněný o zbývající popisky.
Pohled shora ukazuje provedení oblouků na čele. Občas je třeba doretušovat některé hrany štětcem, ale základní Červená od Agamy je k nerozeznání od obtisku, takže je možno jí patlat naprosto libovolně beze strachu, že to nebude štimovat.
A celý obtisknutý autobus.
Myslím, že řadu 900 to rezprezentuje slušně, když si vezmu, že to ještě před chvílí byla čistokrevná sedmistovka.
Pak už stačí jen nastříkat matným lakem a zasklít. Jediný háček je zde čelní sklo, ale i na to se dá vyzrát.
Sklo je z jednoho kusu Evergreenu síly 0.13 mm, tedy toho nejtenčího. To je docela důležité, protože čím silnější, tím hůř se to ohýbá.
Metódy jsou na to vlastně dvě – studená a teplá. Studená metoda je použitá zde a jedná se o postupné naohýbání co nejtenčí fólie v kleštích do oblých tvarů. Nevýhodou je, že skoro vždy vzniknou v ohybech bílá místa, jak se fólie láme. Komu to tolik nevadí (mně to nevadí), tak se to dá použít v pohodě, a po přetření Sidoluxem to i celkem zmizelo.
Teplá metoda spočívá ve vytvoření kopyta (osvědčil se zbytek mosazného plechu), ze kterého se naohýbají jakési “kleště” se správnými oblinami. Do toho se vloží předem připravený tvar skla, skřípne se to do kleští a pomalu se to celé včetně plastu ohřívá nad sporákem nebo jiným zdrojem tepla. Člověk musí dát pozor, aby to s tím teplem nepřehnal. Kleště se postupně utahují a tím vzniká čím dál větší tlak na ohyby fólie, přesto se vzrůstajícím teplem se fólie lépe tvaruje.
Po vychladnutí je sklo hotové téměř bez jakýchkoliv bílých prasklinek. Já jsem to zkoušel na prvních pokusech, ale na finální jsem byl líný to zase složitě vymýšlet, tak jsem zkusil metodu studenou. Povedlo se mi i nechtěně vytvořit pěkné černé rámování skla. Za studena naohýbané sklo jsem zase ohnul zpátky do roviny a vza černoul fixku, že si tvar obkreslím a tohle první sklo vyhodím, když si podle šablony budu moct vytvořit nové.
A jak jsem tak obkresloval, na okraji skla zůstala parádní guma jako rám. Tak jsem zase sklo naohýbal zpátky a použil.
Na v každém případě pak už stačí jen hotové sklo vlepit do autobusu, já jsem lepil na horní hraně zvenku do tří kapek vteřinového lepidla, to zajistí dobré přichycení, a zbytek jsem objel Sidoluxem a v rozích Herkulesem.
Zadní sklo se dá v pohodě zasklít rovněž podlepením zevnitř, místa pro vložení zasklení je zevnitř dost.
Zrcátka jsou původní ze stavebnice, jen mají ustříhnutou jednu nožičku.
Stěrače jsou použity z doplňkové sady.
A cedule jsou vytvořeny ze zbytků obtisků (v tomto případě přebytečné masky předních světel) a zevnitř oken prostě jen připlácnuté.
Víc na tom není. Toho zasklení jsem se bál, ale jak se ukázalo, celkem zbytečně. I když se zasklení v ohybech zdá z některých úhlů zbytečně popraskané, stejně tak se nechá oko ošálit, že je to jen lom světla.
Zde je vidět i zadní transparent na číslo linky.
Na poslední fotce je vidět, jak prosvítá transparent skrz, ale při jakémkoliv běžném pohledu více svrchu to není žádný problém, protože v interiéru je tma a tak je tato průsvitná mřížka opět maskována optickým klamem.
Po nějakém čase jsem zase konečně dodělal další kulaté devítistovky, tak tady je pár fotek. Ostravská B941. Nejprve jsou autobusy stříknuté bílou, poté vymaskovány (šířka bílého pruhu je přesně 6 mm, což odpovídá pásce Tamiya), stříknutý zbytek bíle, a dveře jsou řešeny obtiskem tištěným na bílý obtiskový papír.
Byla s tím určitě větší práce, než při standardním řešení, ale výsledek stojí za to.
A B931 v tom samém provedení.
Když se to pečlivě vymaskuje, tak je velká část starostí vyřešená.
Zasklívání chce trochu cviku a dostatečně pružnou fólii, ale jde to.
A na závěr jedna vězeňská devítistovka.
Stavebnice řady 900 můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>
Tak karosy už máme a teď RTOčko, 😀
Ještě Karosy nemáme. Jsem zvědav, kdy přijde na řadu 950 a hlavně – LC936. Tento stroj jsem obdivoval asi nejvíce.
Hlavně by bylo hezké, kdyby časem byla i “Há-Nula”, což je jen takový povzdech:-)
Tady máš tu LC936 v Há-nulce ale bohužel už složenou.
http://www.pkmodels.cz/kompletni-nabidka/sdv-model-hotove-modely-autobusy/karosa-lc-936/
Nebo ještě líp tady.
O modelu SDV vím, ale podívej se na přední čelo pozorně, pak se podívej na VoVův model v TT, srovnej s originálem, a možná jako já zkonstatuješ, že práce výše jmenovaného je prostě lepší, přes rozdílné měřítko.
RTO doporučuju od RA Došlý, postavené RTO z leptu by nevyšlo o nic levněji a se stavebnicí by byla spousta práce 🙂 A co jsem koukal na fotky, vypadá RTO celkem pěkně.
H0 Karosy – nic není nemožné…
Tomu se říká příslib do budoucna:-)
ja som slovak a chcel by som vedieť z čoho to je je to z papiera alebo z kartona nebodaj z kovu.
Z kovu 🙂