Kloubové Karosy řady 700 nesmí chybět!

Co bych to měl za sbírku, když by v ní chyběly klasické “kloubáky” a tak jsem hned po ozkoušení krátkých verzí upravil podklady i na dlouhou verzi.

Tento článek se věnuje prvním verzím stavebnic vyrobeným v roce 2013. Od roku 2014 jsou dostupné pouze upravené stavebnice, takže se nemusí popis v tomto článku vždy shodovat s aktuálním stavem.

Práce už to nebyla taková, stačí vlastně říznout zhruba v půlce a dodělat pár detailů, přesto si kloubáky vyžádaly nějaká další chytrá řešení, aby jejich stavba byla nejen stejně pohodlná jako u krátké verze, ale také dostatečně variabilní.

Především jsem chtěl vytvořit funkční kloub, aby bylo možno natáčet zadní článek. Bez toho by vypadala Karosa sice pěkně, ale v rovném stavu trochu mdle. A když už jsou natočené přední nápravy, tak co by to bylo za kloubák bez jeho natočení do oblouku. Ale zase to chce vytvořit tak jednoduché řešení, aby to nebylo omezující nebo moc složité. Takže je možnost si opět kloubovou karosu uzpůsobit dle chuti.

Vytvořil jsem hned obě verze. Linkovou C744…

…a městskou B741.

Tentokrát bylo na plechu víc místa, a tak jsou kola pěkně sofistikovaně zabalená do úhledného obdélníčku a spojená se zbytkem stavebničky. Nevýhodou kloubáku je mnohem větší spotřeba místa a tím i vyšší cena stavebnice, ale pokud by měl někdo zájem, snažil jsem se cenu udržet i tak na rozumné úrovni.

Takže se koukneme, co je nového. Konstrukce je stejná jako u krátkých Karos. Zde C744, přední část. Rovná harmonika je součástí každého autobusu.

A zadní část. Vyvedená mřížka na boku motorového prostoru.

Městská B741, jiné je samozřejmě rozmístění dveří a oken.

Opět jsme se s kolegou Rosťopišem snažili doladit i drobnosti, aby autobusy skutečně odpovídaly, takže mu opět děkuji za poradenství.

Díly potřebné pro sestavení předního článku. Na konci článku se vždy čelo ucpe vnitřním dílem. Ten je tvarovaný s ohledem na průhlednost skrz autobus odpředu dozadu. Jsou v něm dva otvory, jeden pro kloub a jeden pro rám článku jako u krátké verze.

Zadní článek je stejný. Vlastně jsou to dva samostatné autobusy, konstrukce obou článků je bytelná a nehrozí nějaké improvizace v podobě “teď mám mezi vozy díru jak do pr*, navíc to nedrží tvar, a co s tím”.

Masky jsou opět dvě, obě s oválnými světly, ale každá má jiné provedení mřížek – horní mřížka je originální (kloubový autobus nemá nasávání vzduchu na čele ale právě ve zmíněných mřížkách na konci druhého článku), druhá mřížka je z krátké verze, ale v rámci různých oprav po nehodách se občas osazovalo co bylo zrovna “skladem”.

Kloub nabízí dvě možnosti. Pro méně odvážné je kloub nahrazen pevnou spojkou vpravo. Pro odvážnější je kloub ze dvou dílů jako otočný – vlevo. Stačí spojit nějakým drátkem.

Kloub se může nanečisto do čela uchytit těmito malými zámečky (můžou se pak zapájet), takže pro zkušební sestavení ideální a rozebíratelné řešení. Zámečky mají trošku vůli a tak při větším naklonění autobusu vypadnou, takže nejsou vhodným řešením pro permanentní sestavení bez lepení/pájení, ale umožní oba články spojit opět jednoznačným způsobem.

Do viditelné části autobusu jako kryt kloubu přijde jako ve skutečnosti tento kruh tvořící točnu. Na vršek harmoniky jsou připravené horní klouby – díl vlevo od točny a ten hřeben úplně vlevo.

Nové jsou tvarované dekly na střechu.

Vylepšený je i kryt matic, který by se teď nemusel sám lámat.

Samozřejmostí jsou dvě zadní nápravy. Dále jsem provedl pár drobných kosmetických, které by mohly nepatrně ulehčit stavbě nebo vylepšit vzhled, ale nic, co by stálo za řeč. Z těch znatelných snad jen, že SPZ jsou nyní v poloviční síle materiálu a vypadají tak lépe, než ty plnomateriálové. Ale zase jsou mnohem náchylnější na nechtěný ohyb.

Jdu zkusit harmoniku, zda se povedla. Rovná verze je v každé stavebnici.

Z vnitřní strany je připravena na ohýbání. Aby se nerozpadla a udržela si trochu tuhost, nejsou drážky po celé šířce ale jen místy, protože motiv je i z vnější strany.

Natvarování je snadné, je vhodné dodržet i kopírování tvaru zalomení bočnic.

Na boku jsou zámky.

A na vršku otvor pro již zmíněný vnější kloub.

První představa, že bude harmonika fajnová. Kdo si chce dělat svojí z papíru nebo jinou technologií, samozřejmě může, ale pro většinu účelů (jako nepojízdná maketa) je dle mě i vzhledem tato dostatečná a dobře zapadá do celku.

Idea byla jednoduchá – vše do sebe zapadne a bude hotovo.

Na sucho to opravdu funugje.

Točna má stejný otvor jako klouby a tak je možno jí propojit s otáčením kloubu.

Takto je pak točna umístěná mezi články.

Pohled na čelo s pevnou spojkou a zámkem v ní.

Je tam jistá vůle, ta umožňuje využít kloub i pro horizontální zlomy silnice, na kterou bude autobus umístěn.

Bohužel na poslední chvíli jsem dělal nějaké úpravy a tak harmonika výškově nesedí asi o 1 milimetr. Je tak třeba v ní provést jednoduché úpravy, aby pasovyla do otvorů v čelech článků. Vlevo už upravená strana, vlevo původní. Je třeba vystříhnout kousek zámků.

Zde je vidět, co je přesně třeba ubrat. Tuto úpravu je třeba provést ve všech čtyřech rozích stejně.

Pak už nic nebrání tomu, aby se to takto pěkně usadilo. Harmonika by měla vyplnit vnitřní otvor skříně, nikoliv se jí dotýkat ve stejné úrovni.

Jdu se vrhnout konečně na stavbu. Ta je zase jednoduchá. Připravím si spájené oba články jako bych dělal krátkou verzi. Nejprve naohýbám díly.

Detailní pohled na boční díly. Pozor! Na B741 jsou ve stavebnici rámečky ve více oknech, než v reálu. Umoňují využití stavebnice na různé verze a úpravy dle vnitřních směrových cedulí od starých cedulí po digitální. Takže je třeba se zbavit dle konkrétní předlohy přebytečných rámečků. Zde je verze jak jezdila z továrny, na předním článku první okno pryč a na zadním prostřední pryč. U C744 jsou rámečky v pořádku v rozložení z výroby.

Další drobnost, která se ztratila při exportu, je jeden zámek – a to na zadní levé části. Ničemu to nevadí, stačí začít na tomto boku odpředu a připájet zde zadní díl střechy jednoduše na tupo. Pokud už je střecha uchycená vpředu, jde to dobře.

Zkouška rovného kloubu.

Rovný je trošku zvednutý, je to schválně, protože pokud umísťuji kloub pro otáčení, oba díly se musí překrývat a tím musí být každý v jiné výšce.

A díly pro libovolný úhel natočení s dírkou uprostřed pro jejich spojení.

Pokud si tedy někdo troufne na svou harmoniku (Rosťopiš říkal, že rozhodně), zůstane autobus ohebný do libovolného úhlu. Žádné jednoduché řešení, jak vyprodukovat za minimální peníze větší množství pružných harmonik mi není známo.

Zde naznačení v zatočené poloze.

Rovná harmonika osazená.

Její usazení není těžké, vyžaduje jen chvíli ladění. Škoda, že se zámky nepovedly, ale výsledku to nevadí.

A já jsem se rozhodl nakonec osadit natočenou harmoniku, kterou je možno doplnit jako dodatečný díl (není běžně součástí stavebnice). Ta se opět ohne do pravého úhlu a přihne dle tvaru skříně.

Protože jsem opomněl jeden úhel, je třeba nastříhnout tuto harmoniku dle červených šipek a oba boční díly zahnout pod středový rám (zelené šipky). Je to hned hotové.

Pak už stačí vzniklý spoj zapájet.

Pro finální usazení harmoniky jsem si dočasně spojil klouby drátkem.

A protože harmonika je pevná, ohebný kloub není třeba a tak jsem to celé pro lepší pevnost propájel.

Zahnutou harmoniku je třeba upravit stejně jako rovnou – tedy ustřižením části zámků. Po usazení jsem zámky zapájel do čel.

Vyžaduje to trošku hraní, ale nakonec se dílo podaří.

A tím je autobus v zatočenem stavu napevno natočený a připravený na další činnosti. Je lepší sesadit vše teď a propájet, než to pak složitě dolepovat nastříkané. Idea byla, že by to tak šlo, ale je s harmonikou nakonec trochu víc práce, než jsem čekal, takže je lepší osadit hned na začátku.

Vzniklé škvíry mezi kastlí a harmonikou se zatmelí.

Kloub na střechu. Já jsem omylem nalepil “véčko” moc dopředu, byl jsem upozorněn později, takže následují fotky s chybou. Doporučuji najít skutečnou fotku předem.

Každopádně provedení funguje. Na véčku doporučuji ponechat spojovací můstky k dalšímu dílu, ohnout je a tím vytvořit spojení se střechou.

Nové plastické dekly na místě.

Zkoušel jsem připáje zrcátka a akoát jsem si zapatlal půl bočnice, takže je zase nalepím nakonec.

Pohled na celek vypadá nadějně.

Zadek osazený detaily. Světla jsou nyní o desetinku milimetru širší a vypadají trošku lépe, hlavně se to bude lépe natírat.

Z druhé strany, zde není nic extra k vidění. Osazené střešní větráky, zvonky, blinkr.

Nejtěžší je pracovat s kloubem, harmonikou a usazením článků vůči sobě, aby nevznikla nechtěná vrtule. Pak už je to stejně jednoduché jako krátká verze.

Zatočení z ptačí perspektivy.

A už v bílé. Spreje dělají zázraky doslova na počkání.

Až se harmonika opticky oddělí nástřikem, přechod mezi ní a články se ztratí.

Zatmelené a přestříkané to vypadá pěkně, takže práce se vyplatila.

Vyzkouším, zda pasují rámy. Pokud ne, rámy opět zastříhnu na požadovaný rozměr – je potřeba stříhat z obou čel stejně, aby byly nápravy stále správně vystředěné.

Takže to nejhorší mám za sebou a už chybí jen povrchová úprava.

Pohled svrchu. Úhel je volen záměrně větší, zrovna zatáčíme na křižovatce.

Ve stavu ohnutém a nastříkaném se zatím loučím.

Interiér z kartonu řezaný laserem pro B741.

Ve složeném stavu.

A to samé pro C744.

A opět složené.

Kloub před barevným řešením natřu Hliníkem štětcem.

Protože se mi nechtělo stříkat, připravil jsem si inspirován Rosťopišem svojí sadu obtiskových pruhů. B741 DP Praha.

C744 s kladenskou SPZ.

Takže se nastříká celý bus jen bíle, natře se harmonika, a zbytek už je obtisk. Je to opravdu zábava a je to rychlé, snadné a výborně to vypadá.

Bez vodiček na přilnutí obtisků se především na čelní partii obejít nedá.

Takto přesně se přiznám, že to v životě nenastříkám. Žádné chlupaté hrany, žádná zateklá barva, prostě nic 🙂

Černě natřený vrchní kloub. Takto je kloub sestaven správně.

To samé v městské verzi. Opět pomocí obtisků (sada “na míru” představuje částečně fiktivní provedení).

Už se vsazeným interiérem čeká na osazení nápravami s koly.

A původní B741 DPP v zatočené verzi.

Dokončené vzorky obou verzí. B741 je v částečně fiktivním provedení, tak jí moc nezkoumejte, ale pro představu, co se ze stavebnice vytvoří, to naprosto vyhovuje.

A jak dopadla “zlomená” pražská B741 se můžete podívat na následujících fotkách.

A ještě něco z C744 a obou dohromady na úplný závěr.

A v naohýbané verzi.

Stavebnici B741 můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>
Stavebnici C744 můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>