Taes: zetka jako kabriolet

Rok se s rokem sešel a čeká nás pomalu další TTvíkend. Protože je to každoročně největší a asi neočekávanější  “téčkařská” akce, výrobci se snaží předvést to nejlepší co za uplynulý rok vytvořili a dokončují nejžhavější novinky. Krátce před akcí byla na světlo světa vypuštěna nová stavebnice od ES Pečky, pod jejíž střechou se sešlost koná. Takže dnes se mrkneme na stavebnici čtyřnápravové zetky Taes.

Skutečný vagon už dnes taky patří k legendám a dá se říci že i stálicím na našich tratích, takže jsem už víceméně očekával každým dnem kdo se s jeho modelem vytasí. Stejnou stavebnici kdysi vyráběl dnes už v propadlišti dějin ztracený Plastikom, nově si můžeme vagonek poskládat z leptů a odlitků. Vozy byly dodávány k ČSD od konce 60. let a staly se vpodstatě nezbytnými pro určité druhy přeprav. Mají totiž v každé bočnici obzvlášť široké dveře, krom toho jde vůz nakládat i vrchem, po odsunutí poloviny střechy nad druhou. Dodnes dráhy nemají jiný novější typ vozu s podobnými vlastnostmi, takže ikdyž vozy pravidelně v provozu ubývají, rozhodně se s nimi počítá i do budoucna. Vagony byly dodávané jako řada Zaz, později se přešlo na Has a po rozdělení ČSD se  u ČD začalo používat Taes. Samozřejmě jde dnes potkat i vozy patřící ČD cargu, o žádných vagonech patřících soukromým dopravcům nevím.

Já se rozhodl postavit vůz víceméně z krabičky, tak jak je dodávaný. Proto bude maximálně využívat přiložený obtisk, model bude ve verzi ČD, s trochu netradičním označením Has. Model je vysypaný z krabice, jdeme do akce. Díly jsou zpracované tradičně. Jednostranné odlitky s krásnými detaily, pěkné odlití. Přiložen je výlisek podvozků LPH, lept, obtisk pro verzi ČSD i ČD a kinematiky SDV se spřáhly Tillig.

Odlitky jsou velice pěkné a nemusí se už ani moc začišťovat. Nic jsem nebrousil ani netmelil. Jenom jsem objel obvod dílů skalpelem a šlo se nalepení.

Leptík se zdá trochu detailnější než tomu bylo dosud u ostatních stavebnic ESP, jsem zvědavý, jak bude vypadat na modelu.

Obtsik je poměrně bohatý co se motivů týče. Vlevo je verze ČSD, vpravo je ČD a na kraji univerzální motivy pro obě verze. Vzásadě se dá říct, že sestříháním popisů z obou částí se dá sehnat většina obtisků k potištění jakéhokoliv vozu. Každá verze má taky na výběr ze tří provozních čísel, což se taky určitě hodí. Obtisk ČSD je pro IV. epochu a odpovídá takřka dokonale, s obtiskem pro ČD je to už horší. Obtisky byly evidentně kresleny podle vagonu provozovaného pouze krátce po  roce 1993, proto chybí některé popisky pro ČD charakteristické a jako největší nedostatek vidím to, že vůz i v obtiscích ČD nese pouze řadu Has. Ta se i u ČD používala, ale opravdu jenom přechodné období po rozdělení ČSD, kdy se na vozech pouze přetřelo “S” v nápisu ČSD a doplácalo se logo ČD na bok.

Součástí balení je i návod, tvořený převážně fotkami. Celkem se podle něj dá vůz postavit, některé díly v něm ale nejsou zakreslené. To hlavní v něm ale najdete a zbytek zmíním zde v článku.

Prohlídku dílů začneme u rámu. Vše co tu má být tu je, brzdová výstroj je krásně plastická. Nemám rád když pod vozem nic není a výrobce si usnadní práci nějakou univerzální plackou.

Bočnice i střecha jsou také velmi detailní. Na boku nechybí šrouby v profilech, kotvení větracích klapek, pojezd pro vrata…

Střecha naopak nabídne krásné pochozí lávky a zajišťovací mechanismus.

Čela ale nějakou tu nepřesnost mají. Středové profily jsou moc blízko sebe. Respektive je známá fotka jednoho z prvních vozů vystaveného na veltrhu v Brně, který má profily umístěné stejně jako model, vpodstatě všechny vozy co jsem ale já kdy viděl je mají od sebe dál.

Nevadí, jdeme lepit. Skříň nás trochu potrápí tím, že díly se k sobě lepí naslepo (nemají z rubu dorazy a zarážky, stejně jako všechny ostatní stavebnice ESP), nakonec to ale tak nějak jde, když si člověk trochu hlídá kde co jak navazuje. Hlavně musíme dávat pozor na kolmost skeletu.

Jako poslední jsem přilepil střechu. Ta byla odlitá o něco delší, ale předpokládám, že to byl záměr. Trochu jsem tedy konce zapiloval a pak už to sedlo parádně. Doporučuji napřed přilepit střechu na čelech a až potom k bokům. Boky je totiž potřeba hlídat, aby byly se střechou rovnoběžné a plocha podél střešních deklů byla rovnoměrná.

Hurá, úspěšně slepeno. Do skeletu jsem vlepil žebra. Ve stavebnici najdete 4, já použil 2. Proč ukážu později. Já ty svoje nalepil v místech, kde později budou středy podvozků.

Na bocích jsou také u krajů malé výstupky na spodní hraně. Ty slouží k uchycení kolečka ruční brzdy.

Jak to myslím uvidíte dále. Když vagon zaklopíme podlahou (zatím jenom na zkoušku), na tyhle výstupky na jedné straně navazuje na podle naznačená hřídel ruční brzdy. Na druhém konci vozu tedy nepotřebné výstupky odřežeme, ruční brzda je logicky jenom na jednom čele.

Tady je to celé. Výstupek ale ještě nemám odřezaný.

Tady už ho odřezaný mám. Krom toho jsem sestavil přiložené podvozky.

Podvozky mají amputované jeno čelo kvůli kinematikám. Taky jsem dosadil kovová dvojkolí 7,7 mm Luck.

V rámu je potřeba vyvrtat otvory pro čepy podvozků. Když jsem ale podvozky na rám nacvaknul, zdálo se mi, že sestavený vagon sedí nějak vysoko nad kolejemi. Proto jsem snížil opěrné trny na příčníku podvozků. To fungovalo krásně, vagon seděl přesně jako na fotkách předlohy. Co ale nefungovalo bylo otáčení koleček. Ty totiž drhly o podlahu..

Takže jsem se chopil frézy a po pěti minutách vzniklo toto. Vytvořil jsem vybrání v podlaze, aby okolky nedrhly  a podvozky přitom spolehlivě projely všechny oblouky. Vypadá to složitě, ale není to tak.

Teď už se mi to líbí 🙂   Vagon už teď vypadá hezky a to ještě nejsou osazené lepty.

Jízdní testy dopadly dobře, můžeme modelařit dál.

To zahrnuje navrtání otvorů do čela. Já použil vrták 0.5 mm, ten se mi celkem osvědčil. Trochu potrápila skutečnost, že otvorů je na čele hromada ale nejsou všechny dost dobře patrné, chce si to tedy prohlídnout i fotky skutečných vozů.

Ještě jedna kochací fotka před instalací leptů 🙂

Teď přijde velké rozřešení záhady použití dvou přepážek ve skříni. Na podlahu jsem přilepil závaží. Složený vagonek je totiž celkem lehký, protože odlitky jsou poměrně tenké. Proto přišly ke slovu tyhle výseky plechu nalepené doprostředka rámu. Díky nim budu mít nízko těžiště modelu, rám se mi časem neprohne a taky budou stačit ty dvě přepážky v místech podvozků jako podpěry.

A teď už ty lepty. U těch se zase trochu zastavím. Nějak mě totiž moc “nedostaly”. Sice je tu vidět určitý pokrok oproti starším modelm (děrované stupačky a podobně), ale pořád to není nějak ono. Třeba žebříky nemají ohýbací drážky, takže se celekm blbě ohýbají. Naštěstí se dají trochu porovnat když už jsou zalepené na modelu. Na jednom rohu je hned vedle madla zajišťovací páka střechy. Ta není v návodu nakreslená, ale patří tam 🙂   Naopak třeba stupačky se ohýbaly jako papír, musel jsem je propájet, aby se po dvou týdnech nerozlámaly… Navíc oddělování leptů z aršíku je trochu problém samo o sobě, protože jednotlivé dílky jsou hodně nahňácané k sobě, navíc jsou jeden přichycený k druhému pomocí silných můstků a tak se součástky zohýbají ještě když jste na ně skoro ještě nesáhli. Těchhle drobností je škoda, ale nakonec se to zvládnout dá. Jenom pro pořádek napíšu, že na obou čelech jou lepty rozmístěné stejně.

A najednou už je nastříkáno (klasická červenohnědá lihová Agama na celý vagon), dotřené detaily a obtistšěno. Taky jsem dolepil ruční brzdu a kotvičky (pozor, nejsou tady žluté jenom kotvičky, ale rovnou celé kvádříky, na kterých drží). Obtisky se nanáší celkem dobře, akorát občas na aršíku drží pohromadě i víc motivů, protože jsou moc blízko sebe a lak je spojil. Taky jsou trošku rozmazané, ale žádná hrůza to není. Všechno co vidíte na fotkách bylo v obtiskovém aršíku, takže určitě palec nahoru za bohatost sady. Na druhou stranu palec dolů za rozmazanost a volbu předlohy obtisků.

Protože se mi nechtělo narychlo někde shánět “správnou” řadu Taes, rozhodl jsem se vyjít s tím co je. Na čele a jednom konci boku jsou ještě dva černé obdelníky. V obou má být text, ale kde nic, tu nic.

Když už ale máte obtisky vystřižené, pracuje se s nimi krásně, to se musí uznat. Protože v sadě jsou na výběr 3 čísla a použijete logicky jenom jedno, malá číslíčka na rám jsem použil jako obtisky na podvozky. Číst to stejně nikdo nebude (beztak to přečíst nejde) a aspoň tam něco mám.

No a další fotka prozrazuje, že jsem sem tam doplnil něco z vlastních zásob a zbytků. Z černého obtisku jsem do levého rohu připravil černou plochu kolem schránky na dokumenty. Potom jsem našel nějaký bílý text a rozstříhal ho. Kousek textu přišel do malého černého obdélníčku vpravo…

…a větší kousek na čelní černou plochu. Nad čelní návod jsem taky plácnul výstražný trojúhelník varující před trolejí. Konečně mám klid na duši 🙂   Taky jsem dolepil přiložené SDV nárazníky s podkladnicemi. A další co jsem doplnil je stupačka pod prostředek vrat. V leptu je totiž jenom jedna menší a ta druhá větší chybí. Taky jí měly všechny vozy co jsem viděl, takže jsem naohýbal podobnou ze struny. Bál jsem se, že bude poznat, že má moje stupačka kruhový průřez, tak jsem použil tenčí strunu. U té ale zase vadí, že stupačka vypadá sabší než ta leptaná, takže příště radši použiju strunu silnější.

Na řadě je patina. Vzhledem k tomu, že na voze je řada Has, musel jsem znázornit starší vagon. Proto jsem jako první model namatlal olejovkami. Ty jsem celkem dost setřel, ale samozřejmě ten potřebný rezavý nádech zůstal. Zkusil jsem si s olejovkami vyhrát, abych se tentokrát vyhnul patinátorům.

Ne že by mi patinátory nějak vadily, ale změna je život. Jednou se to bez nich obejde a kdyby se nezadařilo, můžu je kdykoliv doplnit.

Náhodou se docela zadařilo. Takže nějaké korekce moc potřeba nebyly. Na olejovkách je zase nesporná výhoda to, že se dá všechno průběžně upravovat podle potřeby a kdykoliv to můžu smýt úplně.

Samozřejmě dokud to celé nezalakuju, což už se stalo.

Po matném laku jsem ještě sáhnul po pistoli  a doplnil karoserii pár svislými stékanci rzi.

Stékance nejsou moc výrazné, ale jsou tam jenom tak pro formu. Dají totiž nenápadně vyniknout tvarům vozu.

Na kolejích vypadá vagonek opravdu pěkně a myslím, že snížení uložení podvozků mu prospělo.

Na spodek jsem přilepil kinematiky SDV (bylo je potřeba rochu opižlat kvůli natáčení podvozků, ale jenom jsem strhnul rohy). Tím vpodstatě práce končí.

Mohlo by se zdát, že jsem byl v tomhle článku trochu více kritický. Záměrem to ale úplně nebylo. Mě akorát vždycky vadí věci, na kterých se dalo jednoduše zapracovat a dotáhnout tak model k dokonalosti. A pořád dokola vychvalovat jak jsou odlitky krásně detailní a model je po sestavení prostě parádní se mi taky nechce. Kdyby mi stavebnice ESP nějak vadily, nepsal bych o nich pořád články. A rozhodně bych už teď nespřádal plány na to v jaké úpravě si postavím další Taes 🙂

Stavebnici můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>