Postw České Pošty jako předělávka vozu Zeuke

…aneb jak to asi ta pošta stíhá, že dneska pošlete z Aše balík a zítre je ve Vsetíně. Samozřejmě by mohla pošta používat auta (a určitě se tak děje), ale na dlouhé vzdálenosti hraje i dneska vlak významnou roli. A právě k tomu má pošta vlastní vagóny.

Tyto vozy moc vidět nejsou, ale to je jen tím, že křižují republiku pod rouškou tmy. Čeho jsem byl třeba osobně svědkem, že asi ve půl druhé v noci přijel do Pardubic vlak od Prahy, samé modré vozy. Odpojil pár Gbkkqs, přisunul je k místní poště, jiné zetky připojil k vlaku a zase odjel dál směrem na východ. To znamená, že před půlnocí vyrazil z Prahy a ráno bude v Brně nebo v Ostravě. A to je ten trik, jak se ty balíky dostanou za noc skrz republiku.

K tomu má pošta vlastní vozový park složený z vozů Gbkkqs (článek byl nedávno – ze stavebnice ES Pečky) a také stále z vozů Postw. To jsou vlastně rychlíkáče pro poštovní účely, které dřív byly na každém pořádném rychlíku, dneska jsou především součástí nočních speciálních poštovních vlaků. A tak se nabízí velmi jednoduchá přestavba z vozu BTTB, který jistě každý zná – je to pošťák, tak to by v tom byl čert, aby se z toho zase pošťák nedal udělat… Jistě, že ten německý je oproti tomu českému dost jiný (liší se i délkou a profilem skříně, uspořádáním oken a dveří a tak by se dalo ve výčtu pokračovat) ale v rámci zjednodušení a modelaření pro radost toto lze snadno přehlédnout. Když si k tomu uděláte právě ještě jednu nebo dvě zetky, máte poštovní vlak jedna báseň.

Vůz jsem vykuchal – okna nejsou lepená, takže je stačí zevnitř vypáčit.

Chyběly všechny posuvné dveře – notorický problém starších vozů, které prošly především dětskýma rukama. Ale nevadí, kousek tabulky to spraví.

Obtisky Jiran. Vztekat se nad nimi budu dále v článku.

Vůz jsem prohlédl, odmastil, zkušeným okem zhodnotil, a usoudil, že střechu není třeba zbytečně znovu stříkat. Tak jsem jí rovnou zamaskoval v původním stavu. Tovární odstín bude pro pošťák ideální.

Vůz dostal modrý kabátek – obyčejná modrá od Agamy.

Celkový pohled po odmaskování prozradí, že maskování se vydařílo a celkový dojem z barevné kombinace taktéž.

Jak už jsem říkal, vlastně je to úplně jiný vůz (opakuji to, abych předešel zbytečné diskuzi v komentářích), ale pořád to vypadá konstrukcí skříně spíše jako pošťák než jako služebák – hlavní problém je, že vůz nemá na čelech přechody, čímž nezapadá do osobních souprav (zatímco Ds přechody normálně má). Když pominu řezání ze dvou vozů, tak pošťák je lepší varianta než služebák.

Co mě tentokrát už opravdu dopálilo byly obtisky. Ty jsou naprosto stejné jako všechny ostatní od pana Jirana. Jsem rád, že máme tolik variant obtisků co nikdo nedělá, že už dneska není problém sehnat obtisky skoro na cokoliv – to je vše naprosto super. Ale – už mě nebaví si hrát na Sherlocka, abych našel jedno debi*ní číslo nebo tabulku. To by byl za ty peníze takový problém ty obtisky naskládat alespoň trochu k sobě, jak mají být, aby člověk nemusel vystřihovat každý popisek zvlášť? A abych obtiskováním rámu nestrávil půl hodiny na jedné straně bez toho, aniž bych na půlku těch nejmenších popisků rezignoval? Těch pár stromů poražených navíc kvůli dalšímu obtiskovému papíru by to globální oteplování nevytrhlo, a jestli je problém v penězích, tak si rád připlatím 5 Kč za kus papíru navíc, jen když se to bude dát nanášet. Velké logo, které by se mělo kvůli co nejsnadnějšímu nanášení obstříhnout do čtverce, mám vystřižené do tvaru mnohoúhelníku, který se mi samozřejmě při první příležitosti zkrabatí. A to jen proto, aby se ušetřil 1 mm čtvereční na nějaký znáček, který ani není vidět a na vagónu se nepozná, že chybí, přitom je na aršíku schovaný v koutě pod pošťáckou trubkou. A když už se mi větší celky začnou trhat kvůli tomu, jak je vrchní lak jemný, a samozřejmě není možnost jak už lak vrátit zpátky když se zkrabatí (samozřejmě si můžu za 50 Kč koupit novou sadu), tak už je opravdu něco špatně…. Když vidím, jak noví výrobci u obtisků přemýšlí a používají uživatelsky přívětivé papíry (SDV, Malá Železnice), tak proč tady bych měl za dvojnásobek peněz dostávat něco, co se sakra nedá ani nanášet… Už jsem se s těmito obtisky navztekal dost, až si budu chtít příště něco dalšího koupit, tak mi nafackujte. Pokud bude sebemenší možnost se těmto obtiskům příště vyhnout, tak to udělám! Akorát se s tím vždycky zlobím a oslavuji každý nápis, který se mi povede nanést v pořádku.

Teď mám to hlavní hotové a zbývá obtisknout rám. A na to mám kruci nanést celé tohle a to ještě v náhodném pořadí? To by to opravdu nešlo udělat jako 4 celky, která přijdou na různá místa, když už toho je tolik? Pár nápisů je na aršíku v sekvenci, ve které jsou opravdu v reálu, ale pak je to proloženo něčím naprosto zbytečným, takže si člověk stejně pořádně zastříhá.

Jsou tam sice spousty čísel na prohození, abyste mohli mít 5 různých vozů, ale podle mě může čísla prohazovat v našem měřítku (ano, stále se bavíme o 1:120) pouze maniak nebo sebevrah. Normální modelář nemá nikdy šanci se tím přehuštěným šíleným papírem prostříhat, nanést a vůči sobě usadit tak přesně, aby to mělo smysl. To má smysl v H0, bohužel si obtisky tuto výhodu přenášejí od větších kolegů k nám, kde se to mění spíš v nevýhodu.

Tady jsem si musel obtisk trochu přizpůsobit – není kam v kuse narvat logo i nápis, takže jsem musel oba díly nacpat blíž k sobě. To samozřejmě není chyba obtisku ale toho, že to cpu na jiný vůz. Taky se teď z fotky divím, jak to mám křivě… V reálu to nepoznám. Popravdě nejde v reálu okem přečíst nic z toho, co je na fotce, kromě Česká Pošta, čísla vozu a Postw. Na velké fotce přečtu skoro vše. To svědčí o dobré kvalitě tisku.

Ale nakonec se povedlo, obtisknuto (alespoň rámcově) takže to dopadlo dobře. Ale zažil jsem jako vždy s obtisky nějaké krušné chvíle – zkrabacené, náběhy na trhání atp. Po nanesení nejsou obtisky jako vždy od pana Jirana skoro poznat, což je jejich obrovská výhoda (u ostatních výrobců obvykle vidíte hranu laku), ale jsou prostě “tak dobré, až je to na škodu”. Našel jsem na celé sadě obtisků jen dvě značky nad středy podvozků. Takže jeden podvozek bude bez značek.

Co jsem si jistý – že kdybych to dělal ve verzi ČSD jako Československá Pošta, tak bych tak dlouhý nápis asi těžko někam v kuse umístil. Natřel jsem madla na bílo, jako to má vůz v reálu (i když má madla jiná a jinde). Schůdky jsem natřel zpátky na černo.

I u dveří.

Troška patiny na čele.

A troška patiny na střeše.

Pošta se o své vozy i dle dostupných fotek celkem stará, žádný špinavý humus jsem nenašel (nejhorší byla Slovenská pošta, ale to spolu nesouvisí – snad jen, že by se naši východní kolegové měli více snažit).

A posazeno zpět na pojezd.

Úpravě pojezdu se budu věnovat někdy příště.

Celkově vůz vypadá dle mě moc pěkně, změna je obrovská a přitom byla hotová za pár hodin práce.

Takže pokud by někdo chtěl nějakou snadnou přestavbu a mít na kolejišti něco extra, tak tohle je dle mě stále i dnes dobrá cesta.

Po doplnění dalších druhů vozů (hlavně zetky z Peček) vznikne opravdu zajímavá a výrazná souprava. Samozřejmě rozměry jsou jiné než u originálu, ale pokud to plánujete provozovat právě se zetkami a ne s novými rychlíkáči Tillig, tak ten rozdíl nikdo kromě vás nepozná.

A je to skoro zadarmo 🙂