Došlo i na Rajku, tentokrát s leptem od p. Cekula

Tak jsem se nechal zviklat a rozhodl se, že zkusím postavit něco běžného ze starších stavebnic, nakonec to vyhrála stará známá Rajka, vůz na přepravu sypkých hmot. K její stavbě jsem se rozhodl využít v maximální míře i leptů, tak jsem sáhl po leptané sadě od p. Cekula.

Jak se nabízí z přiloženého návodu, mělo by se dát z tohoto leptu postavit dva typy vagónu, já se tedy rozhodl pro již zmiňovanou Rajku.

Podvozková část je zde řešena tak, že se již nemusí použít žádné kinematiky, ty jsou obsaženy již ve stavebnici, tedy alespoň jejich některé části.

Z leptu jsem si tedy vyjmul části podvozku a odpovídající bočnice lomeného rámu, protože zde jsou jak pro Raj, tak i pro plošinový vůz Smmp (viz článek dříve). K tomu jsem si hned vzal i lept rakve od kolegy VoVa a zjistil jsem, že pokud bych postavil podvozek tak je, že bude užší než rakev. Tak jsem využil nějakého odpadu a rozšířil základnu. Taky jsem hned vyrobil nová čela, jedno plné a druhé s otvory pro nárazníky.

K plnému čelu jsem pak vytvaroval a přiletoval pochozí plošinu.

Na leptu jsem hledal taky nějaké detaily pro podvozek a našel „jen“ tažné háky a podkladnice pod nárazníky. Postrádám třeba i madla pod nárazníky, ač je to nemilé, musím přistoupit k samovýrobě.

Taky na leptu postrádám velké madlo k plošině, jsou zde jenom ty malé k rakvi. Takže jsem opět využil něco od kolegy VoVa a použil toto madlo z jeho leptíku.

Vzhledem k tomu, že na leptu postrádám i v návodu uváděné podvozky, tak jsem k upevnění čepů podvozků na otvory naletoval “jen” mosazné matice M3.

A na řadu konečně přišla již zmiňovaná leptaná rakev od VoVa. Rozhodně se mi nechtělo lepit a brousit tu výliskovou ze stavebnice.

No a asi momentálně poslední díly, které z leptu použiju ke stavbě jsou žebříky a plošiny mezi cibule.

Konečně budu taky otvírat ještě původní krabičku z produkce již neexistující LPH Jičín (to ještě byly trochu jiné ceny, jak je nalepena na etiketě) .

Ale pryč se sentimentem, obsah asi nemusím nikomu moc představovat.

Takže jsem ze stavebnice zatím využil „pouze“ výlisky pro sestavení cibulí, tedy přesněji přepravních nádob.

Vyvrtal jsem do nich otvory pro dodatečné osazení montážními závěsnými oky a taky jsem zabrousil nálitky připomínající plnící otvory. Ty nahradím leptanými.

Ještě se vrátím k již zmiňovaným závěsným okům. Opět je postrádám na leptu, takže jsem vyhledal nějaké zbytky z dřívějška a použil ty ze sady od fy. Detail.

Vlastně ještě jednu část plastikové stavebnice použiju – přeci podvozky.

Taky jsem je odlehčil a připravil k osazení ložisky (jako ostatně všechny vozy, které stavím).

Vzhledem k tomu, že stavím tento vůz ve III/IV. epoše, tak barevně je to klasika, skoro už tak dnes ani nejezdí , tedy černý rám, červenohnědá rakev a žluté cibule.

Na předposlední vrstvu matného laku jsem provedl práškovou patinu, tehdy jezdily tyto vozy značně špinavé, navíc dozníval i parní provoz a nikdo to moc neřešil.

Ještě před přilepením rakve na rám jsem z leptu použil díly na sestavení kinematik, musel jsem ale k nim ještě zajistit z vlastních zásob pružinky a taky šachty pro spřáhla.

Poslední věcí, kterou jsem doplnil po nástřiku, byly ovládací táhla do otvorů v rakvi.

A vůz může být konečně vypuštěn do provozu.