Silniční vozidla

Náklaďák Praga

Na burze v Opletalce jsem koupil jakýsi noname odlitek náklaďáku v měřítku TT. Na první pohled to vypadalo jako Erena, vyráběná v letech 1933-1953 a tudíž vhodná jako doplněk pro epochy II, III a IV.

Po vybalení dílů z pytlíku jsem provedl kontrolu dílů – celkem to šlo, ale interiér žádný, drobné detaily taky žádné a kola příliš objemná.

Na netu jsem dohledal pár snímků a zjistil, že na rámu je nádrž, která u „ereny“ nebyla. Tedy byla – ale ne na rámu, nýbrž v kabině pod sedačkou spolujezdce. Pro změnu chyběly schránky pod korbou, postrádal jsem též zadní blatníky, ale ty nebyly na všech vozech. Rozměry vozidla na první pohled zhruba odpovídaly, a tak jsem se pustil do stavby. Začistil jsem díly, amputoval přebytečnou nádrž, vyrobil z „evrgrýnu“ odpovídajícího průřezu schránky na vercajk pod korbu, z tenkého hliníkového plechu vystříhl a naohýbal blatníky na zadní kola a z téhož materiálu naohýbal imitaci interiéru.

Volant jsem si „vypůjčil“ z traktoru Sloboda (jsou tam dva) a pomocí plastové tyčky (vytažené z rámečku od jiné stavebnice) ho instaloval na místo.

Součástky jsem natřel, okna kabiny zasklil Clearfixem a chvilku přemýšlel, jak na rám patří korba.

Po zaschnutí prvního nátěru jsem nejprve zkompletoval kabinu a pak postupně sesadil dohromady celý stroj. Po zaschnutí lepidla jsem se věnoval úpravám nátěru a doplnění detailů, jako byly imitace stěračů a zpětné zrcátko. Při tom se na mřížce chladiče vynořila jakási svislá výztuž, kterou měla „erena“ zevnitř.

Nu což – lehce jsem ji zaškrábl a protáhl žebrování mřížky „turch“. Opravil jsem nátěry, doplnil patinu stroje tak, aby vypadal jako po dlouhé štrece a nakonec na korbu nalepil velmi pěkně napodobenou plachtu, jejíž záhyby jsem lehce zvýraznil prachovým patinátorem, naneseným na sucho.

Při barevné úpravě mřížek na motoru ve mně ale zahlodalo podezření, ohledně zobrazovaného typu stroje.

Prozkoumal jsem odkudsi překopírovanou fotku náklaďáku z pytlíku a pak zapátral na netu. A ejhle! Tvůrce stavebnice hybridizoval Pragu RN a Pragu-Aero A-150 z roku 1947, které měly část dílů společných. „Erena“ ale byla na konci výroby „třítunka“, kdežto A-150 „jedenapůltuna“. Stroje jsou z větší vzdálenosti zaměnitelné, stavebnice má rozměry korby a rámu ze silnějšího stroje, detaily kabiny a některých instalací ale ze slabší konstrukce. Na první pohled jsou ale rozdíly nevýrazné a v kolejišti je patrně nikdo zkoumat nebude, stavebnice je tudíž vítaným přírůstkem do kolejiště z období 1935-1960, pro které je silničních vozidel obecně velmi málo.

13 komentářů: „Náklaďák Praga

  • Já autíčka rád a tohle se mi taky líbí 🙂 K sestavení stavebnice není co dodat, na to jaký je to prcek to dopadlo parádně. Ale co se týče stavebnice, k tomu pár věcí mám. Výrobce na burze je celkem známý, kopíruje kde co a sám nejspíš nikdy žádnou novinku nepředvedl (znalí dobře vědí koho myslím). Burzy se účastní pravidelně, takže by neměl být problém stavebnici sehnat, stačí vyhrabat z hromady na stole. Není to ale Praga RN, ani Aerovka. Není to totiž vůbec české auto (to by musel někdo na něj vyrobit master, mnohem snazší je drze okopírovat cizí model), jedná se o ruský ZIS 150 (všimněte si na fotce auta na obalu nápisu azbukou na boku korby, to je tamní řešení SPZ). Ten model vystihuje parádně a proto ta nádrž a podobné odlišnosti. ZISy se ale u nás mohly také vyskytovat, takže není důvod se stavebnici vyhýbat. Kolečka jsou větší, protože jsou taky okopírovaná, ale z jiného modelu: MAN od Schirmera. Takže takhle to je s tou pragovkou 🙂

  • Obávám se, že to není ani ZiS, ale totální hybrid. Bouda kabiny a detaily rámu celkem odpovídají “ereně”, mřížka vpředu a přední kola A-150. Výsledný typ vozu bude odpovídat tomu, jak se do toho hrábne pilníkem, či pilkou a při tomhle měřítku rozhodne i to, za co to autor prohlásí. SPZ na korbě není ruská specialita, v ČSR se tenhle systém značení používal pro náklaďáky od konce války do poloviny 50. let. Obrázek na pytlíku je převzatej z nějakýho firemního katalogu, takže s realitou taky nemá mnoho společnýho. Stavebnice je ale rozhodně dobrej polotovar na několik typů vozidel z doby, kdy synchronizace řazení byla scifi, posilovače řízení ani ta scifi a 30km/h se v zimě považovalo za nebezpečnou rychlost…

  • ….pánové, erena ani náhodou. Mám postavenou erenu bus a částečně valník. Toto má moc velký motor a u kabiny ještě moc šíroký. Je to opravdu nějaký sovětský automobil a předělávka na erenu by bylo dost pracná.

  • … já jej taky viděl. Myslím, že na pytlíku bylo psané ZIS, nebo ZIL, teď nevím. A není to Opel Blitz?. Každopádně to není český auto. Ty má jen Tatry.

  • Nene, určitě to je z východu. Vpodstatě to je ZiS i ZiL, tyhle auta se vyráběly v ohromných počtech pod vícero názvy (myslím že i to číslo 150 se později změnilo, ikdyž šlo pořád o stejnej auťák). U nás byly k vidělí spíš šestikolové varianty ZiL/ZiS 151, hlavně ale ZiL 157 na balonových pneumatikách, používaný hlavně armádou. Kabina byla pořád stejná, i korba, měnila se jenom přední maska, nárazník a šestikolky měly za kabinou držák na dvě rezervy, podobně jako naše Praga V3S. Jinak všechno pořád stejný, ty auta byly hodně unifikovaný.

  • No – srovnal jsem to se snímkama ZiS-150 – shoduje se korba a části krytu motoru. “Bouda” řidiče měla trošku jinej tvar a nádrž se lišila podle verze. Takže stavebnice je opravdu hybrid (byť z 60% na bázi ZiSu), kterej lze dokončit podle toho, za jakej typ to uživatel potřebuje prohlásit .
    Blitz vypadá jinak, v nabídce je taky, ale mám lepší 1/100 od Zvezdy (už tu byl).

  • Buďte v klidu. O nálaďáky z období kolem války se trochu zajímám a podobnejch záhad jezdilo i po našich silnicích víc . Třeba vloni bylo v jednom čísle Modeláře pár fotek Studebakeru , který měl kabinu “naroubovanou” z Pragy RN a novou korbu, později dokonce výsuvný žebřík – zkrátka “udělátor” jež vnikl pro potřeby hasičů.
    Vzhledem k množství vraků jež se po válce pohybovalo Evropou a všeobecnému nedostatku dílů (výjimkou byla americká auta v záp. evropě) to byl jev poměrně častý.
    Zpět k modelu . Tak jako tento vůz vypadal také Ford 3000 a např. některá auta od Bedfordu , nebo Studebakeru. Nejsou tolik známá , protože je nepoužívali spojenecké armády ,ale přišli jako civilní s UNRA .
    Nepochybujte o tom , že všechny ZIS a Zil z nich vycházejí a proto ta podoba 🙂

  • No ono to asi jen tak nic lepšího nebude. Vývoj modelu je poměrně náročnou záležitostí. Je také těžké najít správnou předlohu. TTčkáři jsou teď rozmlsaní, protože mají spoustu nových modelů. Možná udělat tu RNu, tak jak opravdu vypadá. Nebo možná Tatru 805, těžko říct, co by mělo smysl. Traktory jsou prakticky do všech epoch, osobní autíčka většinou 3-4 epocha. třeba současnost není žádná.Náklaďáčky také snad do všech epoch. S čím je problém jsou autobusy. Ty nejsou skoro do žádné epochy nebo jsou nevhodné na většinu kolejišť (městské verze autobusů).

  • toodoo: Autobusy jsou, např. u p. Molaty Karosa ŠM, ŠL-11, sice není dokonalý odlitek, ale dá se z toho vysochat docela pěkné autobusy, a mám doma asi 6 ks Karos C-735, no a na burzách se dají sehnat i nějaké RTO. A jak jsi uvedl, tak městský autobus je od p. Pavlase, sice spíš do5-té epochy, ale jsou.

  • Pro počátky první republiky existuje autobus Laurin a Klement + náklaďáky na stejném podvozku. Původně je dělalo DAVO, dneska jsem je ale našel v nabídce firmy Hauler

  • Zdravím, tato stavebnice je super dá se jako mnohé jinné koupit na pražské burze a přes net na e-mailu xjenda@centrum.cz. Má i hromadu jinných stavebnic většinu na TT. Nevím přesně co má tak si kdyžtak nechte poslat od něho seznam. Eda

  • Dobrý den,
    omlouvám se, že vstupuji do debaty, ale jsem poněkud staršího data narození a tak si vozidlo, kterého se vaše diskuze týká, dobře pamatuji. Je to skutečně ruský náklaďák ZIS 150, s řadovým benzínovým šestiválcem.
    S jakoukoliv pragovkou či dokonce malou Praga-Aero 150 neměl nic společného, jeho původ měl inspiraci v americkém náklaďáku Autocar.
    Jméno ZIS znamenalo Zavod Imeni Stalina. Po Stalinově smrti a likvidaci jeho kultu osobnosti došlo k přejmenování fabriky a jejích výrobků na ZIL – Zavod Imeni Lichačeva podle hlavního konstruktéra Lichačeva, takže vůz byl nějakou dobu ještě vyráběn pod značkou ZIL 150.
    Lze to samozřejmě najít i na netu, nebo ve Wikipedii.
    A ještě maličkost, ve stejném provedení byl dlouhá léta vyráběn i v Číně.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..