Zababov očima nečlena – Rokytnice 2012
Po dvou letech jsme se vydali zpět do jámy lvové. Ne snad, abychom zjistili, jestli už byly odstraněny vyšťourané nedostatky, ale prostě z chuti vrátit se, pokecat s lidmi (přeci jen už jich známe zase o něco víc) a zkusit se už tentokrát trochu pobavit s tím, že víme, do čeho jdeme. A tak se naším cílem stala opět Rokytnice v Orlických horách a místní zababovské setkání pro rok dva tisíce dvanáct.
Prozřetelně jsme tentokrát nezvolili klasický návštěvní den – sobotu. A ukázalo se to jako velmi dobrý nápad, respektive jako velmi šikovný tah. Bylo volněji, poklidněji, tak nějak “zababovštěji” než s velkým množstvím hostů. A zároveň jsme si i řádně zajezdili 🙂 Protože budu volně navazovat na dva roky starý článek pro srovnání, doporučuji přečíst si ho těm, kteří ještě tak neučinili.
Letošní ročník se dal očekávat především ve znamení příchodu Brejlovců Kuehn a také tomu tak bylo…
Bylo tak zvoleno příznačné téma “Dnes naposled – konec parního provozu”.
Parní lokomotivy byly shromažďovány do již hotového depa v Rumburku, což i v reálu byla jedna z posledních bašt parního provozu.
Oproti naší minulé návštěvě musím uznat, že spousta modulů se řádně zazelenala.
Potkali jsme kolegu Jirku, který kolem depa v Rumburku rozestavěl svojí vozovou armádu v podání Tatrovek známých i neznámých z místních článků…
…zde třeba jeřáb od p. Štěpničky.
A zde se UDSky pokouší rozpojit moduly od sebe.
Hasičská Liazka s “dvanácettroskou” kluků z páté bé…
A nějaké 815ky při práci…
Mým největším zážitkem bylo projet si téměř celé moduliště s vyrovnávkovým vlakem v čele s Roco Sergejem a za ním spoooousta Wapek (pravda, pseudowapky Tillig).
Odjížděl jsem asi o hodinu později (což u Vn tolik nevadí), přijel jsem později asi o dvě – trochu jsem se coural a simuloval těžký a dlouhý vlak, takže jsem obsluhám stanic působil trochu vrásky na čele 🙂
Setkání s protijedoucím Pn (ten měl být plný a byl bez uhlí, já měl Vn plný uhlí – což ale chápu, že nejde stále prohazovat náklady) proběhlo vcelku spořádaně. Na většině trasy jsem byl netrpělivě očekáván se zelenou na návěstidlech, takže cesta probíhala dobře. Roco Sergej se zvukem byl určitě příjemné zpestření, snad jen, že po tak dlouhé cestě už přestával sbírat proud a do konečné stanice jsme spíše doskákali, tam však prošel důkladnou očistou.
No a jak bylo v obávaném Rumburku? Velmi poklidně… Po většinu dne se dalo Rumburkem projet v pohodě, obsluha byla příjemná a i když měli evidentně dostatek práce, nepřetékala jim přes hlavu 🙂
Dle mého názoru byl v Rumburku takový zdravý šrumec – ani moc, ani málo s ohledem na význam této stanice v rámci celého moduliště.
Co mě trochu vede k zamyšlení je stále skladba provozovaného vozového parku.
Určitě se od posledně skladba výrazně pohnula k lepšímu, o tom není pochyb, ale stále ještě je před zababováky dost práce.
Tato úvaha možná překračuje hranice samotného zababova a týká se spíše globálního pohledu, ale mám pocit, že se na nás ze všech stran hrnou tovární vozidla.
To je samozřejmě dobře – bude dostatek kvalitně provedených vozů s dobrými jízdními vlastnostmi, ale trochu to posouvá (a možná i degraduje) modeláře do úrovně sběratele.
Ty tam jsou časy, kdy si modeláři měli potřebu stavět vlastní vozidla.
Dnes stačí kouknout do obchodu a své těžce vydělané peníze utratit za něco hotového.
Některá tovární vozidla jsou na velmi dobré úrovni, někdy jsou to však pořád jen přeznačené německé vozy nebo vozy na určité výkony nevhodné. Třeba aktivity DS modelu v poslední době hrnou na trh spoustu kvalitních modelů, za které lze být jedině vděčný, ovšem slovo “hrnout” je příznačné – není měsíc, aby člověka nelákali utratit 5 tisíc za nové modely… Pak je logické, že vlastnoruční práce je rychle vytlačována tovární produkcí.
Celkově mám pocit, že čím dál méně lidí se stavbě vozidel věnuje na úkor ostatních činností, což je dle mě – jakožto vyloženého “vozidláře” – velká škoda a vede to poté k degradaci celého vozového parku.
Konkrétním příkladem v Zababově je naprostá absence rozumných “Zetek” (až na pár výjimek) jako jsou Gbgkks nebo Gags. Místo nich suplují různé německé deriváty nebo Ztr od Loco, kterých je na kolejišti snad víc, než jich bylo v reálu.
Rovněž Faccs Loco, které jsou sice kvalitativně na velmi dobré úrovni, způsobují zaplavení kolejiště jednotným druhem vozu bez invence – jeden jako druhý. Dokud byly vozy Faccs jen od LPH, byl co vůz, to unikát – tím samozřejmě nemyslím kvalitu zpracování, ale barevné provedení, patinu atd. Dobrá ukázka toho, že ne vždy je změna k lepšímu.
Radost nám udělala Bělá, kde se však zrovna sešla spousta velmi pěkných a česky typických vozidel. Jde to… jen to nejde tak rychle, jako rostou moduly.
I v Polsku jsou k nalezení kvalitní přestavby – ostatně už před dvěma lety u nich byla kvalita vozového parku diametrálně jinde než ta česká.
Dokonce i Němci si při briefingu rýpnuli, že česká mašina se od německé pozná snadno – německá je špinavá od dýmu, od popele, od nafty a oleje, kdežto česká je i před šrotováním naprosto čistá. Sice tato poznámka byla ztracena v překladu do češtiny, ale pro mě, zkušeného němčináře, který rozezná “šmucich” od “nicht šmucich” tato poznámka neutekla…
Tahle Rosnička je čistá, protože je moje a ještě není hotová 🙂 Je to pojízdná maketa bez pohonu… Článek připravuji.
Rovněž na osobních vlacích se toho mnoho nezměnilo. Čtyřvozová patra, nově alespoň s Brejlovci místo Sergejů. Obávám se jen, že až přijdou ČSD patra od Kuehna, zaplaví kolejiště opět jeden druh vozidel. Za to se prdne Zetka od Loco na spěšniny a jede se. Výjimku tvořily kořistní pošťáky od Tilliga, což samozřejmě také není vůbec žádná výhra.
Téměř vymizel fenomén Sergejů Tillig – část nahrazená Brejlovci (logicky), část nahrazena Hektory (sláva), část nahrazena Sergeji Roco (nasazení odpovídalo “velikosti” vlaku).
Objevily se už i motoráky – Hurvínek, Kredenc, Krokodýl… Je to na dobré cestě, stále je to však takové rozpačité.
Pára s dvousými vozy z leptu také dělala parádu svým pendlováním na lokálce.
Až na pár světlých výjimek třeba v osobní dopravě stále chybí tak důležité vozy jako osmidvéřové nebo čtyřdvéřové Baiky, Rybáci (těch pár “továrních” dřeváků to nezachrání), služební vozy Da, větší rozšíření vozů Daa-k atp.
V nákladní dopravě chybí třeba ucelenky Rajek nebo i samostatné vozy…
…chybí tam pořádné zetky…
…chybí vozy na uhlí (německé Wapky nepočítám) – a to jak ve velkoobjemové variantě Fall/Wa či Falls/Wap, tak i pro lokální uhelné sklady v podobě Es nebo Eas (jako pozitivum se dá brát častý výskyt Vtr)…
Vím, že layout není nafukovací a že vozidel tam nemůže být nekonečno a že jich tam je i dostatek, ale ta skladba na mě působí prostě velmi exoticky.
Nejsem proti kořistním vozům, ale rozhodně tyto vozy netvořily jádro dopravy…
Proto nejsem ani moc příznivec přeznačování jakéhokoliv druhu německého vozu na český jen proto, že se u nás 1 nebo 2 kusy vyskytovaly.
Takový vlak pak působí jako pojízdné muzeum unikátů. Opakem snad byla naše souprava z vlastní zahrádky (která do provozu samozřejmě nezasáhla) typických českých vozů… To je hned jiná 🙂
Třeba taková německá část – ti mají rozestavěné Vase od Malé Železnice a budou mít fešácké uhláky (pravda, trochu moc vysoko posazené, což vychází z chyby stavebnice a dalo by se korigovat lehkou úpravou spodku).
Že by předznamenání TTvíkendových Res ČSD?
Vtr Loco s řípou.
Mimo jiné Smmp SDV.
Wapky – kombinace ES Pečky a Zerba (lze odlišit dle jiného zahnutí horní i spodní části).
Vozy čekající na manipulační vlak – včetně vozových karet.
Malý vojenský transport…
Nejlepšími moduly jsou dle mě už výše i níže mnohokrát focené Skovice a jejich okolí (včetně nákladiště) od Pavla HP a jeho bandy – naprosto perfektní zpracování krajiny i detailů. Tyto moduly si pochvalu určitě zaslouží!
A pořádná fabrika taky není k zahození…
Zaznamenali jsme nějaké potíže s elektronikou – Brejlovci Kuehn občas nesvítili (chyba nastavení dekodérů), někteří stále cukali (před výměnou podvozků) a někteří dokonce cukali i po výměně – prý je nutno zajíždět?!
Někteří Brejlovci si nerozumněli s centrálou v jednom z nádraží, takže vjela lokomotiva na zhlaví a konec. Ale to jsou jen lokální problémy a ježdění nám určitě tentokrát nepokazily.
Provozně to bylo určitě fajn, obsluhy byly příjemné, žádná extra zpoždění nebo zdržování se nedělo, provoz probíhal v poklidu dle grafikonu… Prostě to bylo opravdu takové pohodové.
Určitě v tom sehrálo roli to, že už jsme věděli, do čeho jdeme, a byli jsme na to připravení.
Minule mi bylo vytýkáno, že jsem nepochopil smysl setkání. Proto jsem se tentokrát snažil se na to dívat z jiného pohledu a snad se mi to i povedlo.
V celé tělocovičně byl cítit takový klid, pohoda, relax. Minule to bylo takové víc ve shonu. Najednou se tam “žilo” úplně jinak. Snažil jsem se na to dívat tak, jak mi to minule v komentářích sami členové vysvětlovali. A ano, něco na tom je. Trochu se tam ztrácí individualismus ve prospěch kolektivu – kdy všichni nemusí mít nebo umět všechno, ale když se to dá dohromady, tak to funguje… Když si to srovnám s tím, jak si doma musíme dělat všechno sami, je to takové příjemné zjištění…
Depo v Rumburku je nejen střediskem provozu, ale také střediskem toho, jak by mohly vypadat všechny moduly (nebo alespoň většina) co se týče zeleně a krajiny celkově.
Při podrobnějším pohledu lze objevit monotónní foliáž, ale jako celek to “funguje”.
Prostě mně se depo moc líbí… 🙂
A opět nám tu postávají obligátní němky jedna vedle druhé 🙂
Zelenalo se – jak už jsem říkal. A významně. Zde je vidět velký pokrok, kdy se přestává jet krajinou překližky a začíná se jezdit krajinou luk.
Rovněž provedení krajiny je dle mě moc pěkné, i když občas působí krajina příliš uhlazeným dojmem a některé moduly jsou zazeleněné stylem “přilep koberec a hotovo”.
Zhlaví ve Skovicích – prostě paráda.
A střážní domek tamtéž.
Libo salát s chutí železnice?
Kdo pozná sázavské tunely?
Hraničáři.
Paragoneeee! Účtenkoooo! (z Pár pařmenů)
Celkové hodnocení? No to je ošemetná otázka… Shodli jsme se při odjezdu na 1- 🙂 To mínusko u mě za to, že by se dalo ještě výrazně pracovat s vozidly co se týče jejich výskytu, patiny, řad provozovaných vozů atp… Vím, že je kolem toho spousta “omáčky”, kterou je nutno také udělat – aby byly vozy spolehlivé, trvanlivé v provozu, aby nákladní vozy měly vozové karty… Ale určitě to není nepřekonatelný problém?! Modulářů mají myslím v Zababově dost, tak ještě nějaké ty vagónáře by to chtělo – a také chuť pouštět do provozu vlastnoručně dělaná vozidla (chápu – při dodržení určitého vzhledového standardu). Provozu by to určitě prospělo! Škoda, že v Zababově dělají jinou epochu… 🙂
No – podle fotek soudím, že jako obvykle veřejnost potřebovala dalekohled, aby se mohla kochat vlakem a krajinou vzdálenější od vymezeného koridoru. Vozový park mě nechává v klidu, pro přelom druhé a třetí epochy je toho ještě míň. Co mě ale uvádí v úžas jsou vysoce lesklé parní lokomotivy – něco má sice na svědomí foťák, ale i tak působí dost nepřirozeně. V porovnání s patinovanými vozy je to hodně kontrastní.
nebudu hodnotit článek, ale chci dodat jen malou poznámku pro Střelce:
celá akce byla soukromým a hlavně NEVEŘEJNÝM setkáním sekce TT klubu Zababov a spřátelených klubů z německa a polska, nikoli veřejnou výstavou. To že jsme pustili do určité části haly veřejnost “na čumendu” a nechtěli jsme po nich žádné vstupné na rozdíl od jiných klubů, byla naše dobrá vůle.
Vzhledem k tomu, že jsme provozovali jízdy dle GVD, nelze zajistit technicky ani personálně neustálý dohled nad odstavenými modely. Neradi bychom totiž dopadli jako v nejmenovaném klubu, kdy si na jejich výstavě někdo “vypůjčil” vozidlo (či snad vozidla) a pak je “zapomněl” vrátit.
VoVo s Rosťopišem však byli pozvaní hosté, za jejich pohyb uvnitř layoutu odpovídal hostitel a jako poučení hosté dostali důvěru a mohli si s námi pohrát.
až budeme provozovat veřejnou akci – je to vždy předem deklarováno – layout bude této skutečnosti přizpůsoben. Pak veřejnost nebude potřebovat dalekohled, ale může jej směle vyměnit za kvalitní fotoaparát a přiblížit se k modulům a na nich stojícím modelům na pár centimetrů. Jo a taky tam pak nebudou moduly v překližce, ale s krajinou 🙂 na druhou stranu se bude GVD blížit spíše vlakodromu než pravidelnému provozu na dráze 🙂
tolik moje lehké a jediné zamyšlení k shora uvedenému komentáři, více reagovat nebudu
Ahoj,musím také reagovat.A to,že někteří Kuehn Brejláci blikaly a poskakovali je moje chyba,neměl jsem v softwaru TP knihovnu pro nové (aspoň pro mne) dekodéry Kuehn N45,a s univerzální NMRA knihovnou mi to hlásilo,že jsem správně zadal počet kroků ovladače na 28/128 , ale ve skutečnosti tam stále bylo 14/27,přišli jsme na to o den později.
Za druhé,osmi-dveřové bajky tam kolovali minimálně ve 2 kusech a minimálně 1 další stála v depu.Vím je jich málo,ale ta cena stavebnice… Ale jednou budou.
A za třetí,bych se tě modeláře vozů chtěl zeptat na ty námi používané špatné vozy Z,poraď neznalému kde sehnat stavebnici té správné Z-tky,rád budu mít tu Českou.
Díky Pája
Jako člověk odjinud – tedy bezpochyby nestranný – beru reportáž ze setkání přátel vyznávacích menší z giginatických měřítek 🙂 jako konstatování stavu v našem maličkém modelářském světě. Vnitřně se ztotožňuji s úvahou a závěrem autora, že opravdových modelářů ubívá na úkor sběratelů hotových produktů. Nevím, jestli to je dobře nebo špatně, ale asi to tak opravdu je. Nejspíš to ale bude o penízcích, kterých v rodinných rozpočtech žalostně ubývá. Když je nouze, koníčky se škrtají jako první.. Ale to jen na okraj. Autor pojal reportáž kriticky, což mi vyhovuje; já si dovolím totéž: Protože někdy méně znamená více, doporučuji, aby příště daleko pečlivě vybíral snímky, které snesou veřejnou prezentaci. Jan Hlaváček.
Pája: třeba tyto http://www.mojett.cz/?p=8900 (nezaměňovat s novinkou od Tilliga, která je tvarově jiná) nebo tyto http://www.mojett.cz/?p=10022
hlav: naopak nedostatek financí by měl lidi přetáhnout k vlastní stavbě (hotový tovární “nic moc model” 500 Kč, hotový vlastnoruční “nic moc model” třeba 200 Kč, hotový vlastnoruční “luxus” model 500 Kč). fotky byly takto tvořeny záměrně a nemají primárně dokumentační charakter už s ohledem na výběr fotografické techniky, dokumentačních fotek je všude dosti, tak jsem to pojal trochu výstředně, což nemusí vyhovovat každému a vybočuje to ze zaběhlého standardu 🙂
Vážený kolego, nějak jsem rozpačitý z Tvého článku. Četl jsem už Tvoji minulou reportáž, kterážto vyzněla ještě kritičtěji ohledně klubu Zababov. Ale popořadě. Budu na Tebe ,, zlej ,, a to tak, že velmi. Buď jseš věkově mladší a nebo dost nekritický. Neodsuzuju ani jednu možnost. Takže mám připomínky k Tobě:
1) Nevím, jak jsi porozuměl tématu setkání, znělo Dnes naposled, což mělo napodobit konec parní trakce a jeho nahrazení trakcí motorovou. Z tohoto titulu též byla shromažďovací stanicí pro vyřazené páry před odjezdem do šrotu v žst.Rumburk, resp. jeho lokodepu
2.) modeláře Jirku znám osobně spoustu let a dá se říct, že spolu běžně spolupracujeme, ale opravdu u popisu Tvé fotky, který má znázorňovat autojeřáb AD 28, máš chybu, to není výrobek pana Štěpničky, troufám si tvrdit, že od něho tam je tak 15 procent, (kabina) jinak je všechno ruční práce kolegy …
3.) nechápu Tvůj termín ,, pojízdná maketa,, co to jako je ? to je vagón, nebo nějaký pokus o lokomotivu na podstavci ? Maketa snad je nepohyblivá zmenšenina, nebo ne ? Pohyblivá zmenšenina je pak model
4.) ohledně dalšího obrázku, který mě ve Té fotogalerii upoutal, píšeš tam něco o soupravě osobních vozů sestavených z leptů, ale na obrázku je parní lok. řady 455 a část jednoho osobního vozu, který je postaven ze stavebnice LPH Jičín, totiž vozu Be/Bi, ale ty byly vyráběny na vstřikolisech, tedy z plastu.
5.)ve věci ručního modelu zhotoveném modelářem, nebo továrním výrobkem, je asi na každém, čemu dává přednost, jestli vzhledově lepší ruční práci s často problematickými jzdními vlastnostmi, nebo přibližně modely v barvách ČSD/ČD, ale vyrobených továrně, které zpravidla mají výrazně lepší chodové vlastnosti …
6.) ohledně obrázku ,, fabriky,, – jedná se o provoz cukrovaru, který se pan majitel snaží dotáhnout do velmi věrné podoby, jak kdysi fungoval, včetně dodávky cukrové řepy, vápence, uhlí pro kotelnu a odvoz hotového cukru v zakrytých vozeh do míst prodeje…
7.) poznámka o cukání brejlovců, já třeba osobně se svým brejlovcem na setkání v Rokytnici neměl vůbec ždný problém, po prvním dnu jse si převázal nové podvozky,osadil jsem nejobyčejnější dekodér Kuehn 025 a mašina jezdila bez cukání a bez blikání naprosto dokonale
8.) navážu na předchozího přispěvatele, je sice pěkné, že setkání hodnotíš známkou 1-, ale jestli někdo kouká na obrázky, kterými jsi doprovodil své povídání
Děkuji za radu.
Pokud si přečtu první recenzi a tuto,tak ta příští už musí být kladná a při té 4 už budete třeba straníci-Zababovníci 🙂 .
nevím, jestli Ti podobnou známku dá. Asi ne. Pokud je více, než 50 procent plochy obrázku neostré, nevím, jestli se tím můžeš někde chlubit. Kolega Jirka má při fotodokumentacích svým prací trošku jiné výsledky fotografování a směle můžu říct, že profesionální..
Jeden člen Zababova už přede mnou napsal, že setkání nebylo určené pro veřejnost, ale jen pro ty, kteří si chtěli po nějaké době zajezdit. Tak se vytáhly modely, kterým poskytli možnost, aby se uplatnily v provozu soukromé skupiny Zababova a jeho spřáteleným duším. Nebyla to holt odborná výstava. A proto ji může hodnotit jako modelově nevěrnou jen člověk, který asi o tom moc podrobností nevěděl.
Podle mě všichni, kteří tam byli a účastnili se provozu na jakémkoliv postu, se náramně bavili, a o tom taková setkání jsou. Já osobně nejsem členem Zababova, ale pokud můžu, každoročně se na jejich setkání přijedu podívat, nebo i pomoci při stavbě modulů. Sám navštěvuju Tvé stránky, a je tu plno dobrých nápadů, přeju Ti jen úspěch,ale třeba zkus zlepšit kvalit svých fotek, nebo lépe pochopit další setkání Zababova, třeba už v Zákupech 2013 Určitě to bude ku zdaru všem.
Pájo, někdy něco člověka nadzvedne 🙂
A já do toho přesto pokaždé jdu, přestože vím, že vyvolám kontroverzi 🙂 Ale na koho byste pak nadávali :)))
Ještě jsem přemýšlel nad tím, co psal Roman. Samozřejmě jsem rád za takový názor, ale je třeba neplést si tento web s informační službou. Názory, popisky i fotky jsou čistě subjektivní věc a já jsem chtěl věnovat pozornost něčemu jinému než suché dokumentaci a suchému exaktnímu popisu faktů. Konkrétní informace si může každý dohledat třeba na webu Zababova nebo v dalších článcích, které se jistě brzy objeví. Já nabízím jiný pohled na věc – pohled někoho, kdo vidí to, co ti “zevnitř” nemusí být viděno, protože jim to přijde samozřejmé. Vždycky se objeví někdo ze Zababova, kdo má potřebu se obhájit (nebo na mě být na oplátku taky zlý), ale to v tomto případě to není třeba. Nám se setkání líbilo a snažil jsem se to tak i popsat. A že tam jezdí jiné vozy než na většině sítě ČSD? To jezdí, za tím si stojím! Že tam jsou 2 Baiky? Ano, ale to je na tak velký layout opravdu málo a neodpovídá to poměru vozidel v reálném světě. Pokud se v Zababově soustřeďují na věrnost provozu a snahu o přiblížení reality, neměli by zapomínat ani na vozový park. A abyste si nemysleli, že vám chci pořád jen škodit, tak věřte, že po minulých článcích se mi ozvali mailem lidi, kteří se zajímali víc o to, jaké to opravdu bylo, protože nikdy nikde nepotkali žádný článek, který by vyzdvihoval nedostatky – všechny “smrděly samochválou” a tím ztrácely objektivnost. Nakonec se tito lidé třeba dali na moduly (o pár vím) a i když nedělají přímo Zababov (možná někdo také?), tak dělají moduly se Zababovem kompatibilní – “co kdyby někdy v budoucnu se to hodilo” a začali se modulům věnovat s tím, že měli ujasněno, co od toho čekají a čeho chtějí dosáhnout…
Jen mě opravdu mrzí, že se vždycky najde nějaký šťoura, který tu začne slovíčkařit a snaží se obhájit Zababov, jako by v Zababově nic špatného nebylo, jakoby tam svítilo slunce 25 hodin denně a jakoby Zababov byl něco jako spolek nadčlověků… Ale pokud se chce takto Zababov prezentovat, tak tím si další lidi určitě nepřiláká, co říkáte?
Bocman – díky za upřesnění. Že šlo o privátní akci “pro zvané” z textu přímo nevyplývá a instalovaný “obrubník” na jedné z fotek budí dojem, že se s veřejností počítalo.
Byl jsem osobně na akci Zababova v plzeňské Techmanii a prolejzal jsem dokumentaci z jiných akcí. Udržování případné očumující veřejnosti v bezpečné až neskutečně velké vzdálenosti od modulů měly všechny společné. Sice to chápu jako nejjednodušší bezpečnostní opatření (někdo si v jedné diskusi stěžoval, že nějaký otec si na modul odložil dítko a ještě “měl hubu” na pořadatele), ale z hlediska případných návštěvníků je to kontraproduktivní.
Ještě posledních pár řádků. Na setkání jsem byl od čtvrtka do neděle. Určitě jsme se tam potkali a nevěděli jsme o sobě. A asi mi ,, docvaklo,, kdože jseš až zpětně. Třeba budeš jeden ze dvojice mladíků, kteří nadšeně jezdili nemodelovou rychlostí vlaky a přitom projevovali nadměrnou spokojenost, jak jim to jde…… Nebudu pátrat, kdo byl vaším hostitelem, nebo jestli jste vůbec byli seznámeni s tím, jak se má jezdit dle sešitových jízdních řádů. To je věc někoho jiného. A věř že, pokud bych tam mě já svoje vozidla a takhle mi to někdo ,,tůroval,, pěkně bych se ozval.
Jinak mi ani nevadí Tvé známkování setkání – každej vidí stejnou skutečnost trošku jinak, jestli tomu dáš jedničku, nebo trojku, nemá to pro mě žádnou váhu.
A konečně poslední věc. Když jsi mi tedy odpovídal svým pohledem na moje připomínky, neodpověděl jsi konkrétně ani na jednu. Takže suma sumárum, každej má svůj pohled, svoji pravdu. Dokonce si myslím, že Tys oproti zúčastněné většině asi nikdy nepracoval na dráze, což je výhodou pro Zababováky a jim spřáteleným, protože ti mají v sobě určitou sebekázeň a cit pro přesnost, která mi u Tebe bohužel chybí. Ale třeba se zlepšíš, věřím Ti 🙂
Dobrá, takže:
1: Napsal jsem snad něco, co by tomuto odporovalo? Ale jak jsem řekl, nejsem informační služba a lidi jsou svéprávní, aby si zjistili tolik informací, kolik je zajímá.
2: Mluvíme-li o této AD-28: http://www.mojett.cz/?p=12358 tak si stojím za tím, co jsem řekl. Máš-li na mysli tuto AV-14: http://www.mojett.cz/?p=11468 tak tam je těch 15 % od Tomáše Ducháčka. O té ale v článku ani na fotkách zmínka není.
3: Bez pohonu, ale kola se točí a má spřáhla.
4: Nebyla fotka.
5: Dnes už není problém zajistit tovární jízdní vlastnosti i u vlastnoručních modelů.
6: viz bod 1
7: Vždycky se najde výjimka, která vyvrátí většinovou domněnku, aneb kdo chce psa bít…
8: Jak bys odpověděl na otázku “Tak co kluci, jak se vám tu dneska líbilo”? Toto “známkování” je poměrně vypovídající odpověď, než “ale jooo, dobrý, lepší než minule”. Nevím, jak moc ovládáš svůj fotoaparát, ani jaký vlastníš, ale jestli je pro Tebe měřítkem kvality fotky procentní část neostré plochy, pak se na toto téma nemusíme zbytečně handrkovat. V tom případě je toto také nekvalitní fotka?
S tou prací u dráhy sis vpodstatě odpověděl sám – stále se ti zkušení vyčleňují nad ty “nedráhaře”, že jsou něco víc…
Výborně, zlepšuješ se, děkuju.
Název Dnes naposled trochu kontrastuje se stavem parních mašin určených ke šrotaci :). Jo a němci nemají rozestavěné vozy Vsa ale Vase ty jsou vyšší kvůli sklápění podlahových klapek.
Opraveno, díky, udělal jsem to ze zbrklosti, nepozornosti a nerozvážnosti 🙂
Kolego,
jistě zajimavý článek. Jako kolega Bocman si dovolím si podotknout, že jsme uzavřená akce pro členy a jejich hosty. Zároveň máme jisté pravidlo, že jezdící host na setkání dvakrát či třikrát. Ale pak už ne. Buď se stane členem a začne se na setkáních podílet, nebo již nejezdí. Ono setkání připravit je pro všechny velmi náročná záležitost, takže jezdit jen slíznout smetanu…to není právě fér. Ale to nebude Tvůj případ, protože věřím, že jako nadějný modelář brzy rozšíříš naše řady a mákneš s námi na společném díle směrem k vylepšení.
S kritikou (i když je hodně jednopohledová) lze souhlasit – ano, patina nám chybí. Ale tvrdíme, že lepší žádná patina, než špatná. A vozidla? Ano…rovněž je zde potřeba dalších zlepšování….Ale náš trend je radeji dobře propracované tovární vozidlo, než spatlané rukodělné…A i pro to něco děláme..Třeba v číně tovární brejlovce, nebo na hané leptané baiky…Nejde to tak rychle, nejde to tak super…ale pomalu se to vylepšuje…No a proto říkám, že se již Těším na rozšíření našich řad Tvojí osobou…
Zdraví Pavel Bureš
organizátor setkání v Rokytnici 2012
Pavle, přiznávám, že aktivní účast je po tomto setkání pro mě tématem, nad kterým seriózně uvažuji. Protože je to však poměrně zásadní rozhodnutí, nechci nic uspěchat a nejdříve budu případně otravovat vaše členy s všetečnými dotazy 🙂
K tym fotkam. Ta neostrost je sposobena tym ze fotky boli fotene pravdepodobne zrkadlovkou s vacsim snimacom ako maju kompakty tie maju maly snimac preto maju vacsiu hlbku ostrosti. Podla mna ako fotografa su tie fotografie dobre.
Pavel Bureš : Docela by mne zajímalo, co si představujete pod pojmem ,,nadějný modelář” 😀 Nadějný modelář je myšleno ve vztahu ke zručnosti či k loajalitě? Poněvadž jako nadějné modeláře u nás v kroužku označujeme osmileté děti, které samy pěkně sestaví model. Nikoli však ostřílené a zručné lidi, jakým VoVo bezpochyby je. Omlouvám se za odbočku. Jinak je to asi věc názoru, ale jsem celkem rád, že mám doma svoje, i když nedokonalé, kolejiště.
Zdravím pánové, smyslem modelové železnice je přece napodobit co nejdokonaleji svoji předlohu. Že je to věc nesnadná a jen několika málo modelářům (klubům) se to povede je prostě holá pravda. Kritika je ku prospěchu věci a pokud je udělána slušnou (neurážející) formou posune celé dílo zpravidla dál. Druhou skutečností je fakt, že každý z nás vnímá věci jinak a všímá si jiných detailů nebo věcí, je to dáno odlišností osobností každého z nás. Pokud by jsme byli všichni stejní, tak by jsme se asi unudili k smrti a nikdo by nemodelařil nebo by to dělali všichni. Já si například všímám naložené vojenské techniky na vagonech a musím napsat, že to je námět na celou kapitolu a ne krátký komentář. Přesto pár postřehů pokud dovolíte: 1. vojenská technika naložená (navagonována) na železničních vozech je zásadně bez vztyčených antén vozidel (trolejové vedení) 2. Zajištěný kanon (tanky, houfnice, BVP) zpravidla popruhem, lankem nebo drátem. 3. Na přepravovaných vozidlech nesmí být nasazen např. protiletadlový kulomet, protitanková řízená střela ( dále PTŘS) atp.hrozí zde jak u kanonu tak kulometu vytočení do stran a tím narušení průjezdného profilu. (PTŘS se na vozidlech nasazuje až v případě střelby nebo boje) 4. Pokud jste v dobách dřívějších viděli vojenský transport, tak se skoro vždy jednalo o několik desítek vozidel stejného typu (T-55, BVP) a až pak vozidla jiného typu jako vyprošťovací, sanitní, dílenské, nákladní automobily atp. Nejčastnější chyby na modelech jsou naprostá typová roztříštěnost přepravovaných vozidel, a také že vozidla nemají na ústí kanónů nasazený “náústník” na hlavni nebo nejsou zaplachtována na zbraňových nástavbách (raketomety, tažená děla atp.). 6. Také naložená technika má hmotnostní limit a nemůže být naložená jak se komu zamane, např. zde k textu připojená fotografie, kde je na voze Res (neurčené konstrukční skupiny) naloženo 2x OT- 64 za sebou a před ně je ještě naložené vozidlo UAZ 469, osobně jsem takto ložený vůz neviděl a pokud by se technika převážela společně na jednom voze (třída zatížení trati??), pak by UAZ byl zcela určitě uprostřed vozu (nejmenší hmotnost)? Takhle by to žádný vozmistr nepřevzal. Všechny modeláře zdravím Plech
VoVo – Jednoznačně se stavím na tvoji stranu. Setkání jsem se zúčastnil poprvé (jako host), plný očekávání a naprosto souhlasím s tím co píšeš. Nedostatek rukodělných modelů a naopak dominance těch továrních byla jedna z věcí, které mně hodně překvapily. Také úroveň zpracování některých modulů mně dost zarazila. Když vezmeme v úvahu, jak jsou některé traťové moduly malé a kolik zde má modelář příležitosti se detailně vyřádit a co nejlépe ztvárnit realitu, pak musím hodně kriticky konstatovat, že z celkového počtu modulů (těch českých), se mi skutečně líbilo tak možná 10%. Ale jak již bylo řečeno, každý to vnímá jinak a každý má měřítka posunutá někam jinam. Vlastní provoz nehodnotím, s tím nemám dostatek zkušeností. VoVovi fotky neřeším, dostatečně zobrazují atmosféru, jaká tam vládla, takže u mně dobrý. A co se týče té profesní zkušenosti s dráhou a jakéhosi rýpnutí v tomto směru, to mi přijde absurdní. VoVo mi už několikrát dokázel ochotně a kvalifikovaně poradit, když jsem tápal v určitých otázkách ohledně vlastní stavby vozidel, takže o jeho kompetenci nemám nejmenší pochybnosti. Takže za jeho práci a trpělivost s administrací tohoto webu za mně mnohokrát děkuji a přeji dále pevné nervy!
VoVo:
Samozrejme, clenstvi v necem jako je Zababov chce promyslet. Ale klidne to lze i zkusit, zjistis-li, ze to neni Tvuj salek caje, opet muzes clenstvi zanechat. Par clenu uz to taky tak udelalo, nekteri uplne zmizeli, nekteri zustali vernimi prateli a obcas se objevi. Ale to je prave ta krasa. Nejsme kammeny klub, kteremu vladne parta zkusenych a ti ostatni je musi poslouchat…Je to volne sdruzeni lidi, kteri do toho davaji to co umi, mohou anebo chteji. Vysledek vidis pri navsteve. Ano, nektere moduly jsou jen obycejne, nektere dokonce i celkem odflaknute (zeleny koberec a hotovo)….Jenze treba prave autor tehle kobercovych je dobry na vozidla, nebo treba prave organizaci toho brejlovce z číny…A naopak…Mame krajinare, nad jejichz moduly se taji dech a přitom s vozidly si nedokazou poradit. Nemuze byt vsechno stejne dobre, jak bylo psano. To ani neni v normalnich silach… Vemte si, ze v Rokytnici bylo přes 300bm modulu…Tedy 120 m2 krajiny…to je plocha kolejiste 24 x 5m…
Ruznorodost povah, schopnosti a dovednosti je to, co je prave na takovem seskupeni krasne. Vzajemne se ucime, predavame si zkusenosti, pomahame si. Neni moc patiny…ano, to jsme rekli. Ale ted jsme treba konecne dotahli do konce ty brejlovce (abychom nemuseli tahat osobaky sergeji)…Nyni jich mame dost a uvidite…casem budou i vytuneni…Patina, originalni cisla a pod.
Rukodelne modely: Proc ne, budou li mit standard takovy, ze se na ne bude nechat koukat, budou dobre jezdit a jeste se jejich majitel nebude o ne bat…tak sem s nimi…Takova ucelenka originalnich ceskych wapek…no sem s nimi!
Tovarni vozy ale asi budou vzdy tvorit pater nasi dopravy. Muzete s tim nesouhlasit, ale to je asi tak vsechno..Anebo ne…pojdte mezi nas a tuhle vec zacnete vylepsovat. Organizujte workshopy patiny, pomahejte, jezdete…To je prave to, kvuli cemu to vsichni delame. Pak pochopite ten ctvrty rozmer naseho snazeni. Protoze i kdyby jste se sebevice snazili, z venku jako hoste ho asi neuvidite.
Zdravi Pavel
Halelujá,PaBur to napsal pěkně.Šikovných vozových modelářů-specialistů máme pořád málo a dveře jsou stále otevřené,co kluci šikovní???
Miroslav:
prosím tě jestli snímky č. 44 a 77 z této reportáže považuješ za dobré, tak se na mě nezlob, ale asi každý žijeme v jiné úrovni 🙂 Já osobně jsem správcem několika portálů na netu a takovéhle snímky bych si opravdu netroufnul nikomu ukázat fyzicky, natož vystavit na net. Asi máme opravdu každej jinej práh citlivosti na kvalitu ….
VoVo:
myslím, že Pavel Ti hodil rukavici nabídkou členství ve spolku, tak co Ty na to ? Ukázal jsi, že umíš udělat dobrej model, tak by se to dalo využít ku prospěchu více lidí.
plech:
máš pravdu – ,,vagónovalo,, se v Rokytnici skoro systémem, co se na každý vůz vešlo, samozřejmě víme, že ohledně hmotnosti jednotlivých kusů vojenské techniky a následné ,,únosnosti,, nákladních vozů jsme se nepřiblížili skutečnosti, ale bylo to zpestření pro Zababováky, neboť se jim tam zatím vojenské zásilky až do loňského setkání v Zákupech nevyskytovaly. I Tvá námitka skladby jednotlivých vojenských vozidel na jednotlivé nákladní vozy je oprávněná, jsme si vědomi
jo Romane, je to ostudný že 2 fotky z 50 jsou mizerný… možná bych na to poslal FBI ;] Za mě je Zababov rád za každou takovouhle reklamu, na tenhle server chodí dost lidí…
4 Sadman:
– mohl bych Ti napsat, že fotek v reportáži bylo více, než padesát … :), ale nechci se hádat, přeju hezkýd den 🙂
.
Romad: myslel som to vseobecne k vsetkym fotkam nie konkretne
4 Miroslav:
– považuju věc za prodiskutovanou 🙂
4 plech:
– a jestli se nepletu, když se vagónovala tanková techniky třeba na plošinové vozy, kam se vešly 2 tanky, vždy se jedna obě tankové věže otočily k sobě jakoby na střed vozu a hlavně tanku se spolu fixovaly … 🙂
Zdravím,
napřed bych poděkoval Vojtovi, že udělal reportáž z “místního zababovského setkání”. I když kritiky se sneslo na Tvou hlavu asi hodně, podle toho co zde čtu, bych pochválil klub modelářů Zababova k odvedené práci všech jejich členů. V porovnání s předloňskými fotografiemi se toho velmi mnoho změnilo, pokud to mohu posoudit podle fotek.
Patina, která je na modelech velmi důležitá, a to je můj osobní názor, bude Zababováky určitě časem zhotovena a je pravdou, lepší žádná, než špatná. Osobně jsem patinoval 30 Rajek a není to sranda.
Mezi nejkrásnější fotografie a tím pádem i část kolejiště považuji depo, kde jsou odstavené 556tky. Ostatní moduly jsou také nádherné ale němky jsou němky….Co se týče samotného modelaření, myslím, a to mi snad všichni potvrdíte, nikdy s výslednou prací samotný modelář nebude spokojen a je to koníček na celý život, proto se domnívám, že nedostatky, které zde vytknul Vojta, jsou sice oprávněné, ale Vojto, všechno chce svůj čas (viz Tvůj e-mail – během dne).
Jen bych měl spíše dotaz na Zababováky, zda-li jsem správně pochopil III. – IV. epocha?, a hledáte modeláře zručné, šikovné, na vagony? A jak často dochází k setkání a pod….
P.S.: Zababováci, jste opravdu šikovní!!!
Nejsem v žádném případě odborník,ale asi 3-4 epochu,já bych dodal vše co jezdilo pod ČSD.
4etnost setkání v jednotlivých sekcích viz naše stránky : http://www.zababov.cz/index.php?id=akce
K těm vozům,ono to není jen tak si říci ,,na další setkání přivezu 10 bajek s leptu”,koukněte se pánové na cenu základu stavebnice,připočtěte další potřebný materiál,čas (toho se fakt v dnešní době nedostává) a za další : né každý umí všechno.V Zababově nejsem dlouho,ale na začátku jsem nevyděl moc nákladů ve vozech,dnes jsou otevřené vozy skoro vybavené jakýmkoli nákladem (uhlí,písek,štěrk,řepa…) a na plošiny máme zatím jen dřevo kulatinu,fošny a trámový.Ta vojenská technika není napasovaná k vozům,prostě někdo donesl hafo modelů a nahonem se to navagónovalo.Setkání jsou především o zábavě provozem i když zase zjednodušeném a k tomu postupně se nabaluje to okolo.Např.já si nekvality fotek ani nevšiml,páč je pro mne důležitý co je psaný-co člověk to jiný úhel pohledu.
pro Romana:
to co popisuješ nepamatuji, ani jsem to nikde neviděl. T-34 při přepravě mívaly otočené veže kanoném vzad a upevnění ke korbě tanku, nikde jsem neviděl svázané kanony k sobě, to ale nevylučuje, že by to tak nemohlo být. Myslím si, že T-34 byly poslední tanky, které svou hmotností vyhovovaly pro naložení 2ks na jeden vůz (Pao, Pxx). S příchodem T-54 a T-55, které svou hmotností překonávaly předcházejí typy už pro ložení dvou kusů většinou vozy uvedených řad nevyhovovaly. Také se začal používat přípravek tuším PR 130 k uchycení pásů do podlahy vozu. Šlo o to, že T-54/5 byly širší než podlaha vozu (Pao, Pxx) a část pásu přečnívala, přes obrys vozu na obou stranách cca 10cm (tedy vždy přeprava PLM- přeložení ložné míry). O tom, že navedení tanku na vůz, kdy ocelová hrana ložné plochy a ocelový pás “kloužou” žádná, proto ten přípravek, pro zajištění během přepravy. Jinak o nehodách (mimořádných událostech) pád tanku z vozu nebyla nouze a několikrát se to bohužel stalo i se zraněním osob není nutno se o tom rozepisovat. To samé platí samozřejmě i pro tanky T-72. Ještě poslední poznámka nejtěžšími vozidly jsou vyprošťovací tanky a proto budou skoro vždy na samostatném voze. Plech
VoVo: děkuji ti za články kolem Zababova. Je to velmi zajímavý “exkurs” do této skupiny. Fascinují mě moduly a vlastně modulová setkání. Bohužel ale to všechno dostává velmi hořkou příchuť, když si pročítám komenty pod tímto i dřívějším článku o zababovském setkání. Každopádně ještě jednou díky za veškeré tvoje články a práci pro tento web, který velmi rád navštěvuji 🙂
Pro Jardu Dluhonice:
Zababov je otevřený všem modelářům všech velikostí. U nás v TT vítáme každého, kdo je ochoten přidat ruku k dílu. A je jedno, jestli k vozidlům, modelům, provozu nebo i jenom k pomoci na organizaci.
Základní informace máš na webu. Kdybys cokoliv chtěl vědět, zavolej mi na 725 568 541.
Epochu jezdíme 3-4. Záleží na daném setkání.
Pavel
Pro Jardu Dluhonice:
již po minulém setkání v Rokytnici jsem se pokoušel s tebou spojit, protože jsi projevil zájem o dění v klubu Zababov. Ale nějak se nezadařilo 🙂
Pokud by tvůj zájem trval, moje nabídka k diskuzi a výměně zkušeností platí stále, kontakty na mne jsou jak na Zababovském webu, tak na webu http://jaromo.aspone.cz
P.S. kdysi dávno jsem měl tu čest mačkat “čudlíky” v Dluhonicích na reléovce – ale je to dnes již jen nostalgická vzpomínka 🙂
Zdravím:
Pája: díky za odkaz a za podané informace.
Pavel Bureš: Díky za informace, u mě je snad jediný problém dálka – Dluhonce – směr Praha a také povinnosti (2 kusy – děti 😀 – 10 let a půl roku).
Bocman: Velmi se omlouvám, že jsem se odmlčel a bez vysvětlení ale v posledním roce toho na mě bylo moc, změna zaměstnání, narození syna, změna příjmení atd…Velmi si vážím nabídky, která nadále trvá. Určije ji využiju,jakmile se vyřeší nevyřešené v osobním životě, které zasahuje i do modelářství.
P.S. Mezi námi, přímo v té budově, kde jsi kdysi pracoval náhodou bydlím, jediné co mě vzrušuje je průjezd vlaku po třetí koleji (služebně). Reléovka tu je pořád, jen přerov je rozkopaný, 4 peron hotový, třetí snesen…..
P.S.S. Byl bych rád, pokud by to šlo, kdyby jsme se setkali na TT víkendu v sobotu (26.5.) ve Všestarech.
Jarek.
Áááá. Zase u nás byl VoVo na návštěvě a nepředstavil se. Zase nevím, o koho jde. A byli jsme u sebe blízko. Ta osoba držící půllitr v Rumburku jsem já. No, doufám, že letos jsem nikoho neporazil a ani nepokousal, byť kdyby VoVo přijel v pátek, viděl by na mých zádech čůrek potu až k žlábku u pr…. a slyšel by neustálé: “To je strašné, nejde to a to jsem si to namaloval sám”. Děkuji za reportáž.
Ahoj Petr
Zdravím (také ze Zababova 😉
Jsem rád, že VoVo po 2 letech přešel z hodně kritického pohledu na méně kritický. Evidentně jsi od minule pochopil, že to naše snažení není jen o těch modelech, ale také o provozu, který prostě doma nikdo nedokáže modelovat. Doufám VoVo, že tě jednou (snad brzy) přivítáme mezi sebe a budeš nás z pozice člena posouvat k tomu aby i ta vozidla byla lepší a lepší. Neboj se toho, členství v klubu není až zase tak svazující jak si mnozí myslí – a konec konců už jsi mezi námi byl.
Na závěr jedna doplňující informace – na http://www.zababov.cz/index.php?id=1123 je naše reportáž.
VoVo: Přidal jsem tam i odkaz sem – pokud by to šlo, tak prosím o odkaz zase na Zababov. Díky.
Michal
Jarda – Dluhonice : ke mně do Lipníka to máš z Dluhonic 18 km takže zavolej a můžeme se sejít a probrat všechno kolem Zababova a modulovky , tel. 605 203 288
pár slov k článku a diskusi : s obsahem v zásadě souhlasím . Asi budu podobné krevní skupiny jako autor tzn. považuji sebe víc za modeláře než moduláře . Na modulovce je nejkrásnější spojování lidí a modulů a provoz ( kterému moc nerozumím ) .
Když srovnáme stav modulů a vozidel v roce 2003 když jsem do Zababova vstoupil tak to není na 1- ale na desetkrát podtrženou jedničku s deseti hvězdičkami 🙂 Pokud se jedná o typicky česká vozidla a navíc ještě vlastní výroby tak to je běh na dlouhou trať a ne každý to umí .
MarTTin: ahoj, díky za kontakt, jakmile bude možnost, ozvu se, přes Lipník pravidelně jezdím 😉 – na Vsetín.
Ahoj VoVo,
jako člen Zababova bych rád poděkoval za reportáž: tvé postřehy jsou cenné – a uvidíš, jak se změní, až se staneš členem:-) Zababov je dle mého skromnéh soudu ve svém základu o modelování provozu podle GVD a v Zababově a na jeho setkáních je dost členů, kteří považují za prvotní provoz, teprve pak dokonalost detailů v krajině a detailů vozidel. Navíc, v tak rozsáhlém provozu platí a musí platit zásadní pravidlo – sebedokonaleji vzhledově vypiplané vozidlo je odstaveno z provozu, nemá-li správné jízdní a spřahovací vlastnosti a vždy před ním má přednost třeba lesklý, nepatinovaný, jen přeznačený, ale provozně spolehlivý model, protože jinak se provoz udržet nedá. A přitom nic tak provozáři neuvítají, jako další členy s perfektními vozidly a kolegy krajináře; před nimiž a jejich umem smekáme na každém setkání s úctou až nábožnou. Krajina na modulech přibývá a upravuje se postupně. Navíc mnozí členové dodržují pravidlo, že na první setkání jede modul elektricky a kolejově zapojený, ale bez krajiny – aby se snáze odchytaly a odladily případné omyly a chyby – mnohým a mnohokrát se vyplatilo. A limitujícím faktorem je též čas a peníze, a u mě třeab i um, resp. jeho nedostatek – např. vozidla stavět neumím a asi se to už nikdy ani nenaučím, než pro své působení v Zababově to nepovažuji za degradující.
Prostě v Zababově každý je zaměřen, nebo správněji zatížen 🙂 na něco jiného, přitom celek funguje. Například pro mě je důležitější správně provedené obyčejné křižování dvou osobních vlaků s předjetím vlaku nákladního v takové pomenší nácestné stanici jednokolejné trati (abych křižováním zybtečně nezasekal zpožděný rychlík, který jede na blok za jedním z osobáků, abych kolegovi v sousední stanici necpal proti tomu zpožděnému rychlíku tu předjížděnou Vn, protože má právě málo kolejí neb prostým nahlédnutím do nákresňáku vidím, že se mu tam sjíždí skupina kterou mu rozvrací ten zpožděný rychlík, abych správně dal nabídky, přijal, dal odhlášky, abych si to všechno správně zapsal do dopravního deníku, abych správně postavil vlakové cesty (SZZ ještě není v úplnosti dobudováno, a tak se jezdí na 40 přes zhlaví a de facto klíče), abych osobák, který přijede dříve, přijal na kolej bližší budově a zastavil si ho na praporek tak, aby ten druhý osobák nevjel do lidí a zastavil koncem vlaku u konce křižovaného vlaku, abych nezapomněl hned po uvolnění zhlaví zatelefonovat do cukrovaru a postavit pro přestavovací vlak, kterým mi cukrovarská záloha přiveze vozy pro následující manipulák, protože od Výpravčic už jsem přijal další průběžnou Vn, ale ta si v nouzi může na vjezdu počkat, i když stihnout by se to při mezistaniční jízdní době mělo, tedy pokud s ní nepojede nějaký šílenec, co nedodržuje traťovou rychlost, :-))), abych, abych, abych………..což jsou např. pro profíka výpravčího naprosto rutinní úkony dělané automaticky a poslepu, a přitom pro amatéra provozáře neskutečná zábava a adrenalin – a to jde, jak správně poznamenal jiný kolega provozář, o “malou fádní nácestnou staničku pro zpestření přilepenou k cukrovaru” 🙂 A přitom s tvorbou layoutu, GVD, vozidel, modulů se pro takové setkání musí začít čtyři až pět měsíců předem……A nákladní doprava, kde se snažíme, aby to nebylo jen ježdění sice skvělých modelů, ale jen “tam a zpátky”, takže při třetím provozním dni každý podle zařazenýchv vozů pozná, co to jede za manipulák, nýbrž co možná (pokud to jde a umíme to) věrné modelování nákladního provozu – cukrovar nesmí mít řepy ani málo, ani moc, musí se mu přivézt uhlí, a to prosím ne nějaké obyčejné, ale Kladno Ia (na nic jiného jeho kotle nejedou), a taky koks pro vápenku, a vápno, a traverzy, a musí se odvézt řízky a cukr a šáma a to nikoli metodou náhodných výstřelů, nýbrž skutečným počtem vozových jednotek dle kapacity cukrovaru a kapacity jeho kolejiště… 🙂
Takže, tvoje reportáž je pěkná a doufám, žes ocenil, jak hladce si s tou Vn Drnovem projel a že jsem tě vzal ze Studence hned a nenechal jsem tě vystát u vjezdu (pokuds to byl tedy ty) 🙂
Zdravím,
Antonín Jungwirth, výpravčí vlaků v žst. Drnov
Severozápadní zababovská dráha
provozní oddíl Rumburk