Jak na obtisky? Jak to bylo (2008) a jak to je (2015)
Obtisky patří k věcem, díky kterým se dá vzhled modelu hodně vylepšit. Zároveň se ale jejich nesprávnou aplikací dá pokazit… Proto zde uvádím pár mých zkušeností s jejich nanášením. Původní článek z roku 2008 (!) jsem se rozhodl po sedmi letech trochu aktualizovat.
Celý postup se týká nanášení obtisků mokrou cestou, tedy klasické obtisky, které vyrábí například Detail, SDV nebo p. Jiran.
Na začátek je potřeba podotknout, že ne všechny obtisky se chovají stejně. Ani stejný výrobce není zárukou stejných vlastností. Vliv na to bude mít zřejmě jak obtiskový papír, tak kvalita povrchového laku. Některé obtisky jsou odmočené za deset vteřin, některé až za dvě minuty. Některé obtisky mají vrstvu laku silnou. Jsou pak celkem prkenné a špatně kopírují povrch, tam pomůže Hypersol. Některé mají vrstvu naopak moc slabou. Mohou se roztrhat ještě před nanesením, případně se písmenka rozpadnou a obtisk je k ničmu. V tom případě pomůže přestřik akrylovým lakem (já použil můj oblíbený Sidolux). Dal jsem dvě vrstvy a poté byl obtisk v pohodě.
Potřeba bude následující:
- Voda. Lepší vlažná – v té tolik nezebou ruce, ale je to jedno. V nějaké rozumné nádobce. Bez ní by to opravdu nešlo (bez těch ostatních věcí už by to šlo, ale nebylo by to ono) 🙂
- Roztoky (nebo také “vodičky”) na obtisky. Já používám ty od Agamy a jsem spokojený. Snad se dají sehnat i od nějakých zahraničních výrobců, ale jejich rozšířenost je určitě menší. Zelený Adhesol (pod obtisky), modrý Tensol (na obtisky), černý Hypersol (extra silný na obtisky). Koupit se dají buďto zválšť ve velkých lahvičkách (viz foto – jedna stojí cca 50 Kč), nebo cca za 60 Kč se dá koupit celá sada malých lahviček, která vystačí minimálně na 10 – 20 modelů, takže pro začátek určitě stačí. U vodiček je přímo napsaný návod, který je vhodné si přečíst.
- Štětec. Ideální tenký a plochý, pro nanášení vodiček.
- Párátko a pinzeta. Používám k aplikaci na model.
- Vatička do uší. Na případné osušení povrchu od přebytečné vody.
A teď už k samotné aplikaci. Jako podkladovou vrstvu jsem se naučil používat akrylový lesklý lak (Sidolux). Vhodná je i jakákoliv barva s lesklým povrchem. Například barvy ve spreji, pokud jsou lesklé, také vyhovují. Obtisky se pak lépe nanáší a ve výsledku lépe splývají s okolím než při aplikaci přímo na barvy matné nebo polomatné. Barva musí být dokonale vyschlá, jinak by se k ní obtisky lepily.
Model si položím na kus hadru, abych si nepoškrábal spodní část laku o tvrdý stůl. Zároveň to nikam neklouže po podložce.
Obtisk vystříhnu nůžkami. Pokud potřebuji přesnější výřez (například jen některá písmena), nařezávám skalpelem. Stačí naříznout jen vrchní vrstu, obtisk se pak už oddělí ve vodě sám. Pokud jsou obtisky na celolakovaném papíře, snažím se dodržet obdélníkové střihy, obtisk pak nemá tendenci se tolik namotávat do sebe. Ponořím do vody a hned zase vyndám a odložím na hranu misky s vodou.
Nyní se postupy budou různit modelář od modeláře.
Verze roku 2008, kdy pečlivý modelář používá vše, co existuje:
Plochu, na kterou budu obtisk nanášet, potřu štětcem namočeným v Adhesolu.
Po chvíli uchopím obtisk do pinzety a zkusím párátkem lehce, zda už je obtisk uvolněný. Pokud ne, ještě počkám (pozor, aby se obtisk neroztrhl). Když už se obtisk na papíře dobře pohybuje, je připravený na aplikaci. Obtisk držím pinzetou za růžek papíru, umožní mi to dostat se až k místu nanášení. Prsty jsou pro tento případ (obzvláště v TT) moc velké 🙂
Párátkem přenesu obtisk na potřebné místo. Je potřeba aby byl povrch mokrý, aby se s obtiskem dalo dobře pohybovat.
Usadím obtisk na požadované místo a případně odsaju zbytek vody a roztoku vatičkou do uší. Tu přikládám jen do okolí, pohybem přes obtisk si v lepším případě obtiskem zase hnu, v horším ho roztrhnu. Pokud obtisk nekopíruje hrany nebo je pod ním vidět ještě kapka vody, dá se vatičkou zatlačit lehce na obtisk a tím přebytečnou vodu vytlačit.
Obtisk se nechá pár minut zavadnout, já nechávám tak 5 – 15 minut (v návodu je 10).
Poté je potřeba obtisk potřít štětcem Tensolem. Je potřeba, aby už obtisky byly zavadlé, jinak by se při přejetí štětcem pohybovaly, což není záměrem. Pokud máme obtisk na složitých tvarech, je lepší rovnou použít Hypersol. Na ten ale pozor. Je hodně agresivní a ihned po prvním přejetí leptá obtisk do laku. Proto by se při dalším přejetí obtisk rozmáznul a těžko by se to napravovalo. Dostal jsem dobrý tip, Hypersol stříkat. Takže naberu dvě kapky do pistole a na místo obtisku stříknu lehkou vrstvu. Aplikaci roztoků lze opakovat (pokud se první vrstva nevydařila podle představ), ale zatím se mi to snad nestalo.
Tensol i Hypersol se musí nechat dobře zaschnout, ideálně do druhého dne. Zkoušel jsem cca po hodině aplikovat vrstvu lesklého laku (Sidolux) a okolí obtisku mi zbělalo a nešlo to dolů. Po hodině až dvou je vhodné povrch zkontrolovat. V okolí můžou po zaschnutých roztocích vznikat mapy, které je dobré v tuhle chvíli vyčistit vatičkou namočenou ve vodě. Jde to docela dobře, jen to chce nezajet do obtisku, který ještě není plně “přicucnutý”.
Verze roku 2015, kdy většina produktů došla, a modelář začal hledat kličky, aby z lenosti nemusel do obchodu pro nové:
Samozřejmě se toho zase tolik za těch 7 let nezměnilo, ostatně nic moc lepšího se vymyslet nedá. Ale člověk přemýšlí, jak si práci usnadnit a zjistí, že některé věci k životu nutně nepotřebuje. Obtisk opět vystřihnu a namočím.
Trošku ho prstem pošoupnu na papíře, aby se dal papír chytit za roh do pinzety. Všimněte si, že už 7 let mám stejné štětce i starou kosmetickou pinzetu 🙂 Když jsem nedávno viděl u kolegy Zejmiho “moderní” lékařskou pinzetu, lidově řečeno mi “spadla huba” a už mám jednu na cestě. Ta jemnost práce je nesrovnatelná. Sice tato pinzeta stojí 40 Kč a ta profi stojí 400 Kč, ale na jemné detaily ten rozdíl v ruce velmi rychle poznáte.
Jednou stranou držím roh a z papíru přiloženého naplocho k modelu pomalu stahuji obtisk buďto špejlí (nesmí to být ostrý předmět, aby se obtisk neprotrhl), nebo jemně bříškem prstu.
Povrch modelu musí být opět vlhký, aby se s obtiskem dalo pohodlně hýbat. Usazování opět praktikuji špejlí “co dům dal”, ostatně v poslední době můžete opravdu vidět, že modelovat se dá s jakýmkoliv vybavením – toto je například špejlé oklovaná lepidlem. Ale přeci jí nevyhodím, když ještě funguje 🙂
Na závěr opět osuším uchošťourem (ty jediné používám nové a čisté :D), případně, pokud jsem si s obtiskem ještě hnul, ještě dousadím špejlí zpět na místo.
Pokud jste sledovali dobře, nepoužil jsem žádný Adhesol. Ten už jsem popravdě nepoužil tak 4 roky. Na plošší aplikace to není vůbec potřeba. Tedy Adhesol mít nutně vůbec nemusíte. Pokud jde opět o nějaký složitější reliéf, je možné zatlačit motiv uchošťourem. Ten ale není úplně ideální, protože ani uchošťoury už dnes nejsou co bývaly, až by člověk měl občas pocit, že z toho šetření si vytírá ucho samotnou tyčkou a vatu aby člověk pohledal. Náročnou aplikací jsou například prolisy, na které jsem našel velmi jednoduchou metodu. Aby se dostal obtisk do každého záhybu, není úplně vhodné ho tam hned při nanášení zamačkávat, protože se tím obtisk na výšku docela výrazně zcvrkne, a to je například u písmen a log (např. boky lokomotiv) vyloženě nežádoucí.
Když už musím dnes použít vodičku, tak používám už jen Hypersol. Prostě potřít, a nechat určitě alespoň 15 minut zavadnout. Tensol taky není špatný, ale vpodstatě když už potřebuju obtisk někam “přemluvit” tak to chce stejně hrubou sílu v podobě Hypersolu. Obtisku se v době 15 minut po aplikaci není vhodné vůbec dotýkat, protože je naleptaný a kompletně byste ho poškodili. Pokud potřebuji přemluvit větší část obtisku (např. kolem blatníků), používám zároveň štětec k okamžitému zamáčknutí do velkých rohů modelu. Zde je nutné počítat s možným popraskání a tedy s nutnou následnou retuší barvou.
Po zavadnutí obtisku ale vezmu kousek molitanu, a ještě nevytvrdlý obtiskový papír “zamačkám” do prolisů. Pokud nejsou moc hluboké, obtisk se nechá krásně zamáčknout bez toho, aby ztratil vnější tvary, vlastně se dovnitř “vytáhne”. Molitan je velmi dobrý, protože se lépe přizpůsobuje tvaru modelu při rozumném tlaku prstu, než uchošťour, který tlačí moc na jedno místo. Podobného efektu se dá docílit pro menší kousek i bříškem prstu, které také velmi dobře kopíruje tvar modelu, ale chce to alespoň částečně odmaštěné ruce (což s molitanem odpadá). Pro zlepšení efektu je možné molitanem trošku “tepovat” nebo lehce pod tlakem přejíždět po směru prolisů (pozor na poškrábání).
Po zaschnutí je efekt perfektní, všechny prolisy jsou krásně znatelné. Protože naleptaný obtisk ještě stále maličko lepí, přichytí se dovnitř prolisu a nemá tendenci se vracet zpět. V případě potřeby je toto možné opakovat. Na celém modelu nedošlo ani k jednomu prasknutí obtisku (narozdíl od minulé ŠM16,5, kde obtisk popraskal a musel jsem retušovat).
Pokud je obtisk dobře aplikovaný a ve všech místech dobře vypnutý, druhý den už jen stačí přes obtisky opět stříknout lesklý lak, který sjednotí jinou míru lesku povrchu a obtisku. Zároveň trochu zalije hrany obtisku. Výsledkem je ve většině příkladů obtisk, který téměř splývá se svým okolím. Pak už se může pokračovat buďto nástřikem finálního laku (matu nebo polomatu), nebo patinací. Při patinaci jen opatrně, při stírání například olejových barev by mohlo dojít k poškození obtisků mechanickou cestou, ale to už je jiná kapitola 🙂
Ahoj.Čím ředíš Sidolux a jak čistíš pistoly.
pistole bez pistole, jako ruže bez růže…
Sidolux se ředí optimálně tamiya ředidlem X20A, poměr si zvol, de stříkat i neředěnej
doplnil bych že na různe vyrobce bohužel něco zabírá víc něco mín, taky se v dílně neztratí sol a setter od Gunze 🙂
no a pak je na tom ironie osudu, že už asi půl roku ty vodičky nepoužívám a nepozoroval jsem rozdíl 🙂
To Vovo: no on ten rozdíl není pozorvatelný pokud se lepí obtisky na rovnou plochu, tyhle vodičky mají fukci jednat zlepšit přilnutí špatně lepícího obtisku, a jednak že změkčí obtisky a udělají je pružnějšími, a následně po nalepení se tyto obtisku mnohem lépe přizpůsobí členitému povrchu. Takže pokud člověk nanáší obtisky na různé kulové plochy či na plochy orité a onýtované (bojová technika, letadla), tak slušného výsledku bez vodiček nedosáhne. Dalším plusem techto vodiřek je že se slije okraj obtisků – povětšinou tvořený pouze lakem s povrchem, takže okraje obtisků nejsou tak výrazné.
Ale fakt je že na vagonech se bez vodiček dá docela dobře obejít.
inu obejít… když to má člověk zažité a pak to dál lakuje… Sem zvědavý na obtisky od pana Jiráně, jak se s nima bude dělat.
Ahoj
Ten sidolux jak si psal že se to přestříká ty obtisky na tom papíře ještě před nanesením na model ?
Jonny: jo, podle situace je dobré obtisky lehce stříknout ještě v celku na papíře, třeba loga na Rajky se mi furt svinovaly, po stříknutí se obtisk zpevní a jde to líp.
Nevíte někdo náhodou jak je to s obtisky přiloženými např. u letadel nebo aut? Vím že to není nic s vlakama, ale nevím kde se zeptat. Díky moc za odpověd.
Co se třeba zeptat u prodejce při koupi stavebnice? Řekl bych ale, že obtisky by měly být snad ke každé stavebnici, když pominu ty železniční, např. stavebnice od bývalé LPH. A nebo se dají koupit, popř. vytisknout 😉
Jeden model je po tatínkovi, ješte nesložený, a druhý po starším bratrovi, nesložený též. Já sem je teď našel ve skříni a přemýšlím o složení. No a obtisky byli přiložené k tomu, proto se ptám. 😉 🙂
No, tak v tom případě jsem nepochopil, na co se ptáš. Myslel jsem, že ti jde o obtisky, co by obsah stavebnice. Jestli jde o jejich aplikaci na model, tak ta je snad u všech vodových obtisků obdobná . Např. tady je o tom pár slov:
http://www.mojett.cz/?p=99
Jestli aplikace obtisků přiložených u aut a letadel je stejná jako u obtisků k vlakům. 😉 A u nákupu těch modelů sem nebyl přítomen.
Ahoj, mám problém s obtisky, tak mi třeba poradíte. Některé obtisky mi svítí i po přelakování matným lakem. Měl jsem několik odůvodnění proč se tak děje (stáří, dlouhá prodleva mezi nanesením obtisku a přelakováním- cca rok, připadně pouze daný výrobce), ale nic z toho se nepotvrdilo. Některé obtisky se mi dokonce při stříkání laku podařilo odfouknout (to bylo asi špatným nanesením obtisku i když nechápu jak se to mohlo stát, používám i vodičky od agamy a po nanesení se zdálo vše v pořádku). Bohužel, teď jsem dostavěl Kbkks od sdv, nastřikal barvy- lesklej lak- nanesl obtisky- matnej lak a stejně mi některé opět prosvitaji. I po cca 3 vrstvě matnyho laku. Co dělám špatně?
Děkuji za rady
Libor
Zdá se, že problém je při nanášení obtisků – nepřilnou kvalitně k podkladu. Pokud je pod tím lesklý lak, zkusil bych pod to patlat Adhesol od Agamy (nebo stačí i Tensol), což funguje trochu jako lepidlo. To stříbření, jestli mluvíme o tom samém, jsou bublinky vzduchu, které zůstaly pod obtiskem – tím obtisk špatně drží a snadno se odfoukne.
Děkuji Vovo za tak rychlou reakci, to jsem nečekal u tak starého článku. Adhesol jsem použil, i přes to se mi to asi u dvou obtisku nezadařilo. Tensol je přeci na vypnutí, čímž se obtisk zjemní a potom je náchylnější na poškození, ne? Ano, ty bublinky jsou občas i vidět po nanesení, tak je vždy vytlačím třeba uchošťourem a je to v pořádku. Ale v tomto případě ty bublinky nebyly vůbec vidět. Tak jak poznám, že je nanesenej v pořádku? Pokud možno dřív než po zalakování. Máš zkušenosti s Houmrovou metodou?
http://houmrovyvlaky.bluehost.cz/Galeri … g00121.htm
A nejspíš poslední dotaz, jak teď napravit napáchanou škodu? Obtisky jsou zalakovany, takže už je ani nesundám. A i kdyby se zadařily sundat, nemám náhradní. Je nějaká šance to zakrýt? Kromě výrazné patiny?Nebo i ta to neskryje? Měla by…
Co se týče zrcátek v obtiscích, skutečně je to tím, že je podklad hrubý, obtisk pak nemá šanci perfektně přilnout. Já tomu předcházím tak, že na místo, kam přijde obtisk napřed štětečkěm dám trochu laku. Na to plácnu tperve obtisk (do nezaschlého laku) a bublinky nemají šanci. S lakem to funguje mnohem líp než s vodou, protože ta nevyplní tu hrubost podkladového povrchu.
Taky mě napadá další možný pachatel problému a sice lak. Na přelakování obtisků je nejlepší používat laky ředitelné vodou, protože syntetické mohou obtisky naleptat (a dostane se pod ně vzduch a jsme tam kde jsme…). Na další vrstvy už je to potom zase jedno, protože obtisk chrání onen “voďák”. Každopádně je dobré použít co možná nejmíň agresivní lak.
Už hotové obtisky pod lakem se bohužel opravit nedají, bublinky jsou pohřbené nadobro pod nimi. Jedině tedy zkusit napsat výrobci o nové a zkusit to celé zova….
Rosťo prosím tě, to by bylo řešení zkusit to celé znovu. Teď jen dotaz, jak odstranim obtisk pod cca 3 vrstvami laku?
A ten lak ředitelný vodou, máš nějaký tip po kterém se podívat? Po pravdě, slyším o tom poprvé. Ještě dotaz k lakování, když bych chtěl tedy požít ten “vodák”, stačí přelakovat jen místo obtisku nebo už celý vůz, skrz sjednocení a na to až ten běžnej…?
Nemáte někdo zkušenosti, pokud se rozhodnu odstranit nepovedené obtisky a nanést nové, jak je to s výrobci sdv a hektor? Jsou ochotni poskytnout nové obtisky aniž bych koupil další stavebnici?
Děkuji všem co se snaží pomoci.
Odstranit? Kdysi jsem měl “zmizík” od Gunze – patrně šlo o jejich ředidlo balené ve formě fixu. Rozpustilo všechno bez ohledu na počet vrstev, někdy se “zakouslo” i do plastu. Novější verze není tak účinná, žere po vrstvách – naneseš, počkáš, seškrábneš, naneseš… dokud ti nesleze to, co chceš odstranit. Varianta dvě je lokálně obrousit a přetřít. Třetí varianta je přetřít bez broušení – na v provozu přeznačovaných vozech to odpovídá realitě.
Co se týká vodiček od Agamy, používám je a fungují lépe, než čistá voda, zejména na členité povrchy (vlnitý plech, dřevěné vozy a podobně). Hypersol zabírá i na 20 let nanesený obtisk kvality “prkno”, případně na fošnovité dekály od Revella. Případný lesk přes matný lak řeším “filtrem” – směsí matného laku a malého množství práškovéjo patinátoru, nebo matným lakem s lehkým přídavkem matné barvy stejného odstínu, jako podklad.
Jinak je dobré vodičky na dekálech vyzkoušet – ty od Agamy některé obtisky nesnesou (rozpustí se) a je třeba použít jiné produkty.
Jako skutečný problém se mi jevila nečitelnost bílých obtisků na světlém papíře – nešly pak přesně naporcovat. Dostalo se mi rady, abych podkladový papír napustil tmavým lihovým mořidlem na dřevo – funguje to velmi dobře. Zejména se to hodí na produkci Jirana a Vi-Ja.
Odpověď na: Michal :
14.6.2012 v 19:53
Jestli aplikace obtisků přiložených u aut a letadel je stejná jako u obtisků k vlakům. A u nákupu těch modelů sem nebyl přítomen.
Obtisky na letadla jsou úplně stejny jako na vlaky a na všechno možny. Jediný rozdíl je v tom, že některé jsou z tenčí folie (tzn. je s nimi větší drbačka) a některé z tlustší (není s nimi taková drbačka). Výsledek je u obou stejný, nikdo nepozná zda jsou z té, či takové folie. U letadel a bojové techniky jsou většinou ty z té tlustší folie.
Jedinej problém s obtisky mám,když je hledám!Bílé obtisky na světlém podkladu jsou problém,zejména pro člověka se sníženým barvocitem. 😉
Poprosil bych tedy o značku mořidla a postup,aby nedošlo k “pohnojení”obtisků. 😉
Taky bych chtěl poprosit pana Košťála (DK lept) zda by nešlo u obtisků použít tenčí písmo,u bočnic v TT mi připadne příliš tlusté.VoVo viděl rozdíl na mých DFsa,že?
Mořidlo je lihové na dřevo – víc o tom nevím, ale poptám se. Odlejval mi ho do lahvičky známej z nějaký pixly v dílně mimo můj dosah. Důležité je, že “lihové”, v mém případě černé (eben). Pozor, podkladový papír saje dost výrazně, chce to použít širší štětec s dlouhým chlupem a po napuštění aršík nechat důkladně uschnout. Při použití obtisků to má ještě jednu výhodu – při posunutí obtisku po papíře je zřetelná hranice, kde končí lak – papír je díky namoření matný i přes vrstvu lepidla (vrstva s lakem je lesklejší), takže je poznat, kde se to dá chytit pinzetou.
Střelec, Zdenál: geniální řešení jsou ve své podstatě strašně jednoduchá. Misto mořidla na dřevo jsem vyzkoušel obyčejný tmavý lihový fix “Centropen Permanent”, ale musí být lihový (dělá se i na vodní bázi). Papír pod obtiskem jsem, samozřejmě z rubu!!!, dostatečně napustil (začmáral) fixem. Ten se propil až pod samotný obtisk a popisky se krásně zviditelnily. Udělal jsem okamžitě pokus se snímáním a nevidím rozdíl. Přesto doporučuji, ať si to každý předem vyzkouší, ale jak říkám u mě OK.
Tak že Střelcovi děkuji za inspiraci a Zdenálovi i ostatním snad dávám radu.
Dikec,tož dobré totok!Já do těch obtisků čučím jak bacil do lékárny a vlastně mi to trvá dýl najít,než nanést. 😉 Používám jen teplou vodu,štětec,párátko a buď jemnej papír,nebo hadřík,co hodně saje.U obtisků hodně záleží na výrobci,mi nejvíc sedí Jiranovy,hlavně tloušťkou písma a množstvím možností.
Jinak mezi náma modelkama,nevíte,zda někdo dělá obtisky na parní válce lokomotiv-výrobní štítky Škoda,nebo parní dómy Rakousko-Uherských mašin?Myslím,že by to ty modely hodně posunulo.Taky sháním popisky k tendru 475.101.Tož kdyby jste někdo měl nějaké dobré zprávy,sem s nima! 🙂
Fix bude dobrý řešení na jeden aršík občas, já jsem si toho “zviditelňoval” v součtu asi plochu A4 najednou. Co se týká leptaných cedulek – ať už výrobních štítků, nebo vlastnických tabulek – taky by se mi hodily. Hlavně ty vlastnický tabulky ČSD na vagóny – dostat obtisk pod schůdky je docela vopruz a lept by se tam usadil mnohem snáz.
Značky mořidel – Chevas a Chemoxyl. V nabídce je toho spousta, je nutno dávat pozor, aby bylo lihové.
Díkes,už jsem zkusil tlustou lihovku a fakt dost dobrý.Jen ten bleděmodrej papír saje jako houba,proto asi mořidlo vyjde líp.Ovšem obtisk je pak čitelnej naprosto jasně.Další fígl,co usnadní modeling! 😉
Bleděmodrej nehorázně saje i mořidlo. Bacha! Dlouho se pak suší. Chce to pak použít měkkej štětec s dlouhým chlupem, kterej pojme hodně nátěrový hmoty. Na malý bílý aršíky stačí pak něco “krátkosrstého”, nebo ten fix.
könntest du bitte das in deinem Shop aufnehmen. Habe es versucht von AGAMA zu bekommen, aber da kommt nix zurück……leider. Würde es gerne mal probieren.
Au jedem Fall kann ich es individuell besorgen und weiterschicken 😉 Sag mir nur welche (Adheslo/Tensol/Hypersol) und wie viel (via E-mail bitte).
může se tato metoda použít na obtisky přikládané ke stavebnicím lph
Určitě ano.