Další Zetka od ES Pečky, tentokrát z Popradu

Další novou stavebnicí z produkce ES Pečky je další verze “zetky”, tentokrát ve verzi vyráběné v Popradu. Od předešlých stavebnic se liší jinou šíří skříně vozu (je užší) a jinak to bude skoro to samé, jako předvedl Rosťopiš u Gbqs a Gbgkks.

Pro mě je to každopádně premiéra s touto vozovou řadou z produkce ES Pečky, takže uvidíme, jestli třeba neobjevím nějaké vlastní postřehy… Nějaké zajímavosti jsou především v článku na Parostroji. Typů “zetek” bylo jak vidno spousta a já se v tom popravdě dost ztrácím 🙂 Takže začneme radši stavět. Krabice, jak jí znáte, jen s jiným přelepem.

Uvnitř je stavebnice ještě v pytlíku, minule jsem dostal Fall/Wa pouze “nasypané” v krabici, pytlík je určitě lepší!

No a uvnitř pytlíku už známé složení.

Už jsem uvnitř měl spřáhla Tillig, což velmi oceňuji. Kinematiky SDV jsou rovněž obsaženy v balení.

Obtisky jsou pro verzi ČSD i ČD, což rovněž potěší.

Nárazníky jsou odlité Čambalíkovy, které jsou dle mě dneska už k ničemu, protože jednak jsou tvarově “nic moc” a hlavně jsou moc dlouhé, takže se pak vozy zaklesávají v obloucích nárazníky o sebe. Samozřejmě dřív jsem za ně byl moc rád, ale kdyby byly přibalené místo toho rovnou SDV nárazníky, byla by to úplná špička 🙂

Jsou přiložena i dvojkolí z podvozků 26-2.8 LPH (takže průměr 7.7 mm, i když ve skutečnosti má vůz 8.3 mm).

Na odlitcích jsou opět pouze lehounké blanky.

Velké odlitky jsou opět velmi pěkně odlity.

Z odlitků jsem očistil malé přečuhující hrany na vnitřní straně odlitků a pak už jsem se mohl pustit do lepení. Také jsem musel začistit blanky ve schůdcích, které jsem při tom ulomil. Možná by byly do budoucna lepší leptané, jsou takto opravdu velmi křehké.

Lepení je opět naprosto naslepo a je to trochu dobrodružství. První pokus se mi nepovedl, druhý také ne, až na třetí pokus jsem se trefil, abych měl vůz slepený souměrně.

Zde opět detail toho, kde mají být schůdky. Žádné jinak dlouhé díly jsem nezaznamenal, jen opět střecha je o něco kratší.

Tahle červená, to je takový můj “mikrotmel”.

Zevnitř pořádně nanesu barvu a tím, jak je řídká (akrylovka) zateče i do nejmenších spár a nikde pak nic nebude prosvítat.

Tady už mám osazený ochoz. Otvory jsem předvrtal 0.6 mm vrtákem a jen tak tak se mi tam povedlo lávku napasovat, občas to šlo jen násilím. Doporučil bych klidně 0,7 mm, pokud máte. Otvory v odlitku byly viditelné dobře kromě asi dvou, kde už byla forma zřejmě vytrhnutá a místo důlků tam byly naopak výstupky. Můžete srovnat s tím, co psal Rosťopiš – ten chválil, že nikde formu vytrhnutou nemá, vrtal 0,5 mm a s osazováním byl spokojený. Tím se jen potvrzuje, že co člověk, to názor.

Žebřík rovněž do 0,6 mm otvorů. Také tam jde jen tak tak…

Leptanou lávku mám proleptanou skrz – teď už nevím kde, ale někde jsem četl, že je lávka proleptaná jen do půlky, což není pravda (nebo se změnily lepty).

Lávka se mi líbí, protože otvory v lávce jsou velmi jemné.

Začal jsem i s prodlužováním okapu nad dveřmi – již notoricky známou chybou stavebnice.

Předvrtal jsem otvory pro madla vrtákem 0.5 mm a začal je osazovat – že některá menší madla chybí a některá přebývají už Rosťopiš psal.

Madla jsou moc “mělká” a aby vůbec zůstala nějak slušně vystrčená venku, nemá vůbec cenu vrtat jim díry, jinak vám do nich zapadnou celá.

To je pak samozřejmě problém, aby madla vůbec držela v modelu.

Posledním leptaným doplňkem na skříň budou prozatím stupačky. Ty nejsou nijak plastické, jedná se jen o reliéf stupaček k ohnutí.

Musím bohužel konstatovat, že lepty jsou celkově dost odfláknuté. Nechci to říkat přímo jako kritiku, ale opravdu jen jako konstatování. Ono když se vám je povede dobře osadit, tak lepty vypadají na modelu dobře a to je to podstatné. Ale kdyby se leptům věnovalo trochu víc práce při jejich tvorbě, stálo by to jen pár minut úsilí a výsledek by byl kvalitativně mnohem lepší. Takto lepty působí jako z minulého století. Stupačky nemají žádný “vzorek” ani rošty, madla jsou příliš krátká pro zapuštění do modelu a navíc se velmi špatné oddělují od planžety (malá madla se mi povedlo hned ohnout nebo mi ulétla do neznáma při úsilí dostat je z planžety), u žebříku a lávky bych ocenil “dorazy” pro zapuštění do modelu ne jen nakreslené (jsou tam drážky) ale i tvarové, aby každá vzpěra přesně zapadla do otvoru ve stejné výšce. U dílů, které se ohýbají, bych rovněž ocenil (v rámci jakéhosi našeho železničního standardu) drážky pro ohýbání (jsou tu na dílech jen občas a ne vždy se dle nich ohýbá “dovnitř” i když člověk je na to zvyklý).

U stavebnice je samozřejmě pojezd přiložený, ale protože už se mu věnoval celkem dobře Rosťopiš, já jsem se rozhodl zkusit osadit pojezd tovární od Tilliga jako u některých jiných vozů, co jsem stavěl (posledně například Kils). Pro tentokrát se jen zmíním, že dle mého názoru by neměl být problém do odlitků dodávaných ke stavebnici dosadit Peho ložiska, což je určitě plus a ukážu je někdy příště. Tilligovský pojezd nemá tak detailně zpracovaný rám a rovněž rozměr a rozmístění výztuh se lehce liší, ale pod vozem to moc k poznání není.

Z pojezdu jsem uřezal čelníky s nárazníky, místo nich jsem nalepil proužek balzy, a osadil do vozu. Pasuje to krásně (samozřejmě bez závaží). Pojezdy bývaly jednu dobu k sehnání U Krále železnic v Mánesovce v Praze, jeslti je pořád mají, nevím.

Jako vždy má tovární pojezd výhody ve skvělých jízdních vlastnostech, zaručené přesnosti a továrních kinematikách se spřáhly Tillig.

Dosazeny opět “pořádné” SDV nárazníky.

Spojení s dalším továrním vozem je krásně blízké. Nárazníky vypadají níž, ale je to nějaký optický klam. Jsou akorát.

Abych zajistil přesné usazení pojezdu, použil jsem stavebnickové příčky – jen jsem je trochu zbrousil na šmirglu dle potřeby ze všech stran a přilepil na pojezd. Teoreticky když nad tím tak přemýšlím – i na stavebnicový pojezd by bylo možná lepší lepit příčky namísto do skříně právě na pojezd a celý pojezd i s příčkami pak vsouvat do vozu. Záleží na chuti každého, ale varianta by to určitě taky byla.

A tím je vůz skoro připravený na nástřik. Vypadá dle mě moc pěkně.

Základovka a červenohnědá už je u mě otázkou chvilky.

Obtisky se nanáší velmi dobře – každý obtisk má svůj samostatný lak. Lak je velmi jemný a obtisky krásně kopírují povrcho modelu. Je potřeba si na jemnost obtisků zvyknout, kupodivu se vůbec netrhají, ale mají tendenci se rolovat samy do sebe. Na jednom místě jsem měl bílé popisky nedotisknuté, ale jinak je čitelnost výborná.

Otázkou je, jak je to s množstvím popisků. Já jsem si pár vlastních popisků doplnil a přiblížil tak vůz provedení Gbgkks, protože množství obtisků je u Gbgkks větší a vůz tak vypadá takový “bohatší”. Ale nechci tvrdit, že nějaké obtisky v sadě chybí, protože jednak chybí i pořádná fotka tohoto vozu a jednak z fotek, co jsem našel, jsou tyto vozy opravdu občas na popisky chudší. Možná ten návod na dveře by se alespoň hodil.

Patina napuštěním umbrou a lehce přestřik rzí a bílou. Jen tak decentně.

Já moc příznivec “dveří od mouky” nejsem, ale tady jsem to zkusil a vypadá to slušně.

Osazené jsou už nějaké dodatečné lepty obsažené ve stavebnici – kotvičky a kola ruční brzdy. Přestavovače jsem neosazoval, neb jsem na ně zrovna neměl náladu – ale ve stavebnici jsou 🙂

Když už se mouka vysypává dveřmi, tak se musí taky něčím nasypávat.

Násypné klapky taktéž zvýrazněné lehce bílou. Asi se používají… 🙂

A je hotovo 🙂

Trochu jsem se odchýlil od “běžného” postupu, ale hodnotit můžu i tak. Stavebnice vypadá ve výsledku skvěle. To je prostě bez debat.

Stavba je v některých chvílích, ač vypadá velmi jednoduchá, lehce krkolomná. Ale odvděčením je opět výborně vypadající vůz typický pro naše železnice. A těch není nikdy dost.

Určitě stavebnice stojí za vyzkoušení. Jen vás chci varovat, že jak vyzkoušíte tuhle stavebnici, budete chtít vyházet všechny ostatní “zetky” ať už tovární, nebo jakkoliv jinak vyrobené. Protože tohle je prostě jediná stavebnice (tím myslím všechny verze, který v Pečkách vyrábí), která odpovídá “naší” realitě a všechny ostatní modely podobných vozů vedle ní vypadají trapně…