Dřevák od Štěpničky

Tak abych to uvedl na pravou míru, dnešní článek nebude o výhradním výrobci obuvi pro Spejbla s Hurvínkem, tenhle pan Štěpnička totiž odlévá modely aut v našem oblíbeném měřítku. A jako první jsem se pustil do Tatry na svoz dlouhého dřeva.

Pana Štěpničku jde nejlépe zastihnout na pražské burze v Opletalce, o jiném kontaktu nevím. V jeho nabídce figurují hlavně vozidla české výroby, nebo aspoň u nás se vyskytující. Nejširší výběr je ve velikosti TT, najdou se ale i první vlaštovky v “eNku”. Nejvíc variant je na podvozku Tatra 815, od vojenského valníku přes hasičský speciál CAS 32 nebo autobagr UDS 114A až po tahač a sklápěč S3. Sehnat se ale dá i vyprošťovací tank VT 55 A HZS ČD, podvalníky, přívěsy, jeden Zil 157, tatra 141, kombajn a opět trochu širší nabídka Tater 813. Všechny stavebnice jsou odlity z rezinu, kabiny jsou řešeny odlitím z čirého materiálu. Ceny modelů jsou do 250 kaček, což je vzhledem ke kvalitě provedení cena naprosto špičková.

Já jsem na jedné z burz ukořistil Tatrovku s rukou a přívěsem. Byla to tehdy novinka a povedlo se mi stihnout poslední kus. Cena zmiňovaných 250. Načrtnul jsem si náklaďák pro ověření zamýšlené barevné kombinace, nokonec se mi ale barvit nechtělo, takže si barvy kdyžtak představte.

Model dostanete v rychlozavíracím sáčku. přibalen je návod, a u některých kousků i obtisky. Prostě je to v pytli…

…a už to v něm není. Dílů je opravdu víc než dost. Je sice vidět, že je to odlévané podomácku, otřepy jsou ale jen mírné a na odstranění stačí odlamovací nožík. Když jsem někde během stavby narazil na bublinku, vykápnul jsem jí vteřiňákem a byl pokoj.

Tady vidíte všechny součásti, které sáček obsahuje. Kdo čekal nějaká zjednodušení partií podvozku nebo ruky, bude zklamaný : ) Stavebnice obsahuje téměř všechno, co budete během stavby potřebovat. Ať už jsou to nakrácené profilky Evergreen, blatníky z mosazného plechu nebo kopyto na jejich ohýbání.

Zde je návod. Je sice dobře čitelný, ale kdo se v autech nevyzná, bude mít asi chvílemi potíže. V každém případě se hodí vygooglení pár obrázků. Taky je dobré připomenout, že tyto “lesní speciály” vznikají kus od kusu a mnohdy se vzájemně dost liší. Tahle skládačka představuje variantu, kdy bylo použito šasi z tahače návěsů. Stačí přimontovat ruku, oplen, zapojit vlek a máme dřevák k pohledání. Já jsem se rozhodl pro stavbu vozu podle vybraného originálu, takže se na pár místech s návodem rozcházím.

Takže jsem si díly očistil. Šlo to samo, stačil řezák a dvě hrubosti šmirglu. Spodek kabiny a její místo na rámu jsem zarovnal frézkou, nic dramatického. Zatímco rezin je k odlévání hmota přímo vyvinutá a proto je i zdravotně nezávadná, materiál použitý na kabinu je pravý opak. MINISTR ZDRAVOTNICTVÍ VARUJE: při broušení kabiny vzniká jemný prach, který může při nadýchání způsobit vážné zdravotní potíže. ROSŤOPIŠ DOPORUČUJE: při broušení použijte dýchací roušku a bruste radši na balkónu, aby prach hned odfouknul vítr.

Kolečka stačí začistit do roviny pár tahy po šmirglu. Potom jsem si na střed udělal lihovou fixou značku a vyvrtal patřičnou dírku. Vrtákem jsem otáčel v ruce, radši pomaloučku, polehoučku, abych se při své nezměrné šikovnosti nedostal skrz.

Kola pak můžem nasadit na nápravy, které tvoří drátek už zalitý v centrální rouře. U starších modelů jsou nápravy také z Evergreenu.

A je tu rám. Na očištěný základ jsem začal vrstvit jednotlivé doplňky. Vše je lepeno vteřiňákem. Za kabinu přijde kryt motoru, držák rezervy a vzduchový filtr. Za to pak podstavec hydraulické ruky (kovová tyčka je ode mě, původní nebyla dolitá, tak jsem podle fotky uštípnul kousek drátku) a opěrné nohy. Ty můžete udělat vysunuté, jak je libo. Taky už jsou dolepené blatníky a točnice.

Tak, a jde se na ruku. Ta je udělaná z mnoha dílů, které můžete sestavit jak chcete. Já se rozhodl pro složenou ruku, sevřený drapák a sklopenou sedačku obsluhy.

Nějak takhle. Už jsou doplněny písty z profilků. Jeden je ze špejle, vyrobený svépomocí. Už nevím, jestli ve stavebnici chyběl, nebo jsem ho ztratil sám.

V detailu ještě podstavec ruky, s doplňeným drátkem.

A už na podvozek pomalu navěšuju další součástky. Na točnu pootočený oplen…

…a taky přilepit trubku s koly. Rám byl trochu do vrtule, slepením se to srovnalo. Pokud by se vám zdálo, že během stavby nějak záhadně díly změnily barvu, vězte že v tom není nic jiného než rozdílné podmínky při focení a fantazie mého foťáku, který poslední dobou zkouší, co vydržím.

Na rouru jsem předem doplnil torzní tyče ze špendlíků (v reálu zajišťují vypružení předních kol) a taktéž náhon převodovky (v reálu zajišťuje, aby auto jelo) 🙂

Také jsem natočil přední kola. Vypadá to “autověji” a jenom to modelu přidá. Akorát to chce vychytat, aby kolo nevypadalo, že se každou chvíli ulomí. Kdo by tatru rád umístil někam do terénu a tedy “vypružil” kolečka, aby byla zároveň s povrchem, mějte a paměti, že u tatry jsou kola zavěžená na polonápravach, tedy se “ohýbají” každé zvlášť hned u centrální roury.

A už to začíná vypadat jako náklaďák. Kabina a ruka jsou jenom položeny, lepit se budou až po barvení. Blatníky jsou ve skutečnosti z nějaké ohebné gumy, či co, a různě se prohýbají. Takže jsem je natvaroval podle fantazie (ne podle kopyta). Akorát to potom chtělo ubrousit kousek lišt na rámu, které počítají s blatníky podle kopyta. Lepeno taky vteřiňákem.

Osazen je i výfuk pod rámem. Tím je hrubá stavba tahače dokončená (ještě chybí naftová nádrž, sání vzduchu, rezerva a nějaká bedna). Oproti návodu jsem prohodil uspořádání ruky a opěr (nohy měly být za kabinou, až pak ruka) a taky jsem teda proved tu rebelii s blatníky.

Další milou povinností bude sestavení přívěsu. Předlohou je oplenový vlek DAV 12. Složení…

Hlavní díl vleku jsem nakonec ještě upravil. Šlo o to vybrousit horní plochu, aby byly vidět příčky v rámu.

Smontování je otázkou chvilky. Kdo by chtěl vlek zapojit do soupravy i s loženým dřevem, měl by vědět, že tažná tyč vleku je ve skutečnosti teleskopická a může se roztáhnout až na skoro trojnásobek (zhruba 70 mm) délky dílu ve stavebnici , který odpovídá složené tyči. Oplen je také otočný, já ho nalepil kolmo na podélnou osu.

Blatníky jsem opět natvaroval podle fotek, zase jsou pěkně elastické. Aby vepředu nesmyslně nevisely, doplnil jsem držáky ze špendlíků. Taky jsem blatníky trochu podélně zastřihnul (asi o 0,5 mm), šlo to nůžkami.

Pohled zespodu. U přívěsu jsou nápravy tzv. tuhé, takže “vypružení” by se muselo řešit jinak než u tahače.

Nezbývá než zapojit vlek za tatrovku. Takže nalepit tažné oko na zadní nárazník…

…a už to může frčet.

Na tahači už je taky dolepeno rezervní kolo (za kabinou) a “bedna” (na opěrných nohách).

A to není všechno, ještě pár detailů stavebnice nabízí…

…jsou to: naftová nádrž (posunutá k blatníkům díky přehozeným opěrám) a sání vzduchu přilepené k filtru. Sání mi vyšlo nějak kratší, takže jsem ho dole nastavil kousíčkem kulatého párátka.

A dostáváme se k barvení modelu. Použity jsou lihové barvy Agama v odstínech: zelená (kabina, doplňky), červená (je trochu do oranžova, takže ideální, ta je na klanicích a ruce), zesvětlená modrá na filtr, černá na rámy a kola, hliník na výfuk a disky kol, stříbrná na světla a odření drapáku.

Taky už tu začala nějaká ta patina suchým štětcem. Pozastavil bych se ještě u nástřiku kabiny. Okna jsem zatřel maskolem od Agamy a stříknul černou, aby neprosvítala zelená i do “interiéru”. To se ale jeví moc tmavě, tak jsem podlahu natřel šedou. No nic, třeba příště. Také jsem u výrobce viděl prodávat jako doplněk duté kabiny s interiétem, to kdyby někdo potřeboval mít na modelu i řadící páku : )

Kabina je samozřejmě průhledná, díky vypouklému čelnímu oknu ale dochází k deformaci obrazu a tak jsou ostatní okna vidět jen při určitém úhlu pohledu.

Myslím, že za ty prachy je model naprosto parádní.

Zase jedna fotka za denního světla, patina pokročila a do zavadlého “washe” olejovkami jsem vetřel pigmenty Rez a Prach (Agama). Před a po patině je samozřejmostí přestřik Sidoluxem.

Musím před výrobcem smeknout, že i v tak malém měřítku je model přesný a plný detailů. Přesto jsem se rozhodl ještě pár drobností doplnit. No jó, jsem hnidopich : ) Čelní okno je jediné, co se mi na modelu zdá lehce disproporční, jakoby vyšší. Zkusil jsem to srazit doplněním leptaných stěračů, které zbyly ze stavby Zamračené od DK.

Nalepeny jsou vteřiňákem (opatrně, aby výpary nezasvinily okno).

Další ozdobou na vánočním stromku jsou majáčky. Jsou uříznuté z licího rámečku majáčků, které balí do stavebnic SDV model. Zespodu jsem je natřel stříbrnou, aby neprosvíátala zelená střecha.

Ještě mě napadla zpětná zrcátka, jsou z modelu Liazky od Igry. Jsou trošku větší, ale lepší než nic.

Jenom tak abyste si udělali obrázek o mojí zvrácenosti, pořídil jsem zátiší se sirkou. Čekám, za jak dlouho po uveřejnění fotky zazvoní na byt ústavní zřízenec z Bohnic se svěrací kazajkou….

Zatím nikdo nezvoní, tak ještě stihnu napsat komentář k pár obrázkům…

Tatru považuji za hotovou, takže jsem jí pustil na testovací jízdu, už se řítí k první nakládce. Model se docela leske, ale je přestříkán matným lakem. Nicméně fotky to dost zvýrazňují, stejně jako patinu, která není až tak výrazná.

Pomalu se blížíme k závěru, takže by se slušelo nějaké shrnutí. Pan Štěpnička dostává jednoznačně palec nahoru (nikoliv prostředníček, i když je to jednička!). Kvalitně odlité díly, pohodová stavba, ke stavebnici nemusíte nic dodělávat, všechno už obsahuje. Doufám, že se bude sortiment jenom rozšiřovat, protože tohle rozhodně není moje poslední Tatra.

Určitě se cení fakt, že auto není dělané jenom jako doplněkk někam do kouta, ale jako model sám pro sebe. Vyřádí se tedy na něm i člověk, který jinak nedělá vláčky. Na přejezdu má smozřejmě vlak přednost…

Takže se těším na další modely. Když si vezmu, že na burze seženete za dvě stovky odlitek karoserie lokomotivy (občas i v pochybné kvalitě) a nebo na druhou stranu takhle propracovaný model, s mnohem jednodušší stavbou… Zkrátka Tatrovka splňuje všechny předpoklady na dobrý model a rozhodně stavebnici doporučuji ostatním. Konečně se může po kolejišti prohánět jiný náklaďák než IFA W50 a navíc typicky český!

Stavebnici můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>