Studénkovské rekonstrukce – ABpee347 a Bdpee231

Byly časy, kdy jsem neměl moc času věnovat se modelaření. Ale teď mě vyloženě baví dotahovat různé “špeky”. Třeba tohle – jedny z nejmodernějších ypsilonek vzniklé rekonstrukcemi starších vozů z Vagonky Studénka. Až dodělám tyhle dva kousky, tak už se budou dát chybějící typy ypsilonek v TT spočítat na prstech jedné ruky.

Článek vlastně volně navazuje na článek o vozech Bdt279 (->ABpee347) a Bp282 (->Bdpee231). Z vozů pro osobní dopravu se staly vozy pro rychlíky a expresy, takže se dá předpokládat, že tu vozy ještě dalších 15-20 let vydrží. Proto určitě i do budoucna bude potřeba tyto řady modelovat.

Vozy Bdt279/Bdt280/Bp282 – i “ten s prolisy”

Ke stavbě se dají použít i odporáky i teplovzduchy (Y/B i Y/B70), z vozů totiž zůstane jen kostra. Já jsem zvolil od každého jeden typ. Především pro Bdpee231 lze dobře využít nadbytečný odporák, protože se musí střecha stejně obrousit do hladka a tím se dá elegantně zbavit větracích “odporákových” mřížek na střeše. Pro ABpee347 bych naopak ze stejného důvodu volil novější Y/B70, protože potřebuju hladkou střechu bez velkého broušení. Výřez vozů proběhl jako obvykle “až na krev” a to včetně prostoru pro nové vstupné dveře. Je vidět, jak se vozy v tomto stavu kroutí.

Lept Bdpee231 – vozy mají uzpůsobené prostory pro přepravu kol a WC bez oken.

ABpee347 má oken více, ale dost nesymetricky rozmístěných. To vše se snad povedlo ve stavebnici zachytit. Prostor pro několik jízdních kol je zde (trochu nelogicky, ale jinak to nešlo) umístěný na představku první třídy, kde je jedno okno zaslepené.

Kompletní sada pro Bdpee231 – lept, interiér, prolisy střechy, obtisky a střešní větračky.

Pro ABpee347 jsou navíc nové přechodové dveře, a pro oba typy ještě nové střešní větračky.

Nalepená bočnice Bdpee231 z jedné strany.

A druhé strany.

Vyzkoušení na kolejích ještě na původním pojezdu a s původní střechou.

Tady jsem se na několik měsíců ve stavbě zasekl z důvodu nedostatku času, ale alespoň byly vozy ověřené, že jim nic nechybí.

ABpee347 z jedné strany.

A z druhé strany.

Oba vozy samozřejmě budou mít podvozky GP200 a jinou spodní výbavu.

Proto je celkem jedno, který typ vozu se použije – stejně se musí vše překopat.

Střecha Bdpee231 je shodná jako u Bp282 – obrousit vše ze střechy (větračky doporučuji uschovat) a nalepit kartonové prolisy.

Celou střechu jsem přetřel štětcem řídkou barvou (jakoukoliv), aby karton nasákl barvu předem a šlo jí pak jednoduše stříknout.

Tentokrát se mi lepení pomocí lepidla B7000 povedlo napoprvé úspěšně.

Vozy musí na čelech projít jakousi “studénkizací” – zatmelit osvětlení a vyvrtat nové pod úrovní spodní hrany oken. Zatmelit klasicky kapsy pro topné kabely a odstranit příčné vzpěry dveří.

Oba vozy skoro nachystané na lak.

Už jen vyfrézovat větší otvor u ABpee347 na čelních dveřích, aby šly nově dveře později dobře zasklít.

A přilepit nové dveře (vůz vlevo). Mají mnohem menší a jinak tvarovaná okna, je to za mě detail, který je dobré na voze zachovat, i když vidět to téměř nebude.

Vozy dostaly základovku.

Než přijde na řadu barva, je dobrý moment dovybavit na lak i střechy. Původní větrače v konfiguraci 2×2 + 2×4 se u rekonstrukcí zmenšily na 2×2 + 2×2 a nějaké nové vývody a záslepky. Střecha vozu Bdpee231.

Nad oddílem pro cestující jsou nově kulaté větrače.

A nad WC jsou nové podlouhlé větrače. Kulaté záslepky jsou z leptu (jsou přiloženy). Spodní je vždy dvouvrstvá a horní (výše ke středu střechy) je jednovrstvá.

Celá střecha připravená.

U ABpee347 jsem využil toho, že střecha už je v Najbrtu 2 a je hladká, takže jen odřezat přebytečné větrače a přilepit je jinam. Kdo uspořil větrače z jiných vozů, může je osadit. Jinak jsou opět přiložené kartonové verze. I zde došlo k redukci na 2×2 + 2×2 na každé straně střechy.

A opět jsou zde větrače podélné plus jeden “hříbeček” na horním oblouku střechy.

Celá střecha pohromadě. Z této strany jsou ještě dva minitaturní “senzory” nebo možná GPS antény – vždy nad prvním oknem WC.

Pohled z druhé strany. Tato strana obsahuje jen jeden nový větrač nad WC.

Vozy dostaly nejprve RAL7035 šedou a pak jsem vymaskoval jejich spodní pruh.

Pásku lepím přes dveře, nožíkem lze pásku snadno odříznout přesně dle hrany dveří.

Pak už se jen odloupne přebytečný kousek pásky.

Další na řadě je světle modrá – přes okenní pás a přes dveře. Dveře budou tmavě modré, ale když bych nechal pásku po celé délce i přes dveře, mohla by tam být poznat hrana barvy.

Okenní rámečky má ABpee347 nezvykle v černé. Vlastně je to jediná ypsilonka s černými rámy, podle toho se taky rychle pozná v provozu. Bdpee231 je má klasicky v šedé, je to rekonstrukce ze Šumperka a má spoustu dílů shodných s jinými vozy odtamtud.

Dále vymaskovat i horní pás a nechat jen dveře a čela.

Vůz připravený na tmavě modrou (nelekejte se, pod okny je nechaná páska z prvního stříkání).

U střechy ABpee347 jsem se rozhodl využít bílý pruh a zachovat ho bez opětovného lakování, takže jsem ho vymaskoval.

Modrá na místě a nastává sloupnutí zbytku pásky.

Hm, myslím, že to ABpee347 bude… Nyní bude čas na pár retuší a zbytek dořeší obtisk.

K Najbrtu používám vždycky obtiskové pruhy, protože nastříkat Najbrt hezky podle mě dokáže tak 5 – 10 lidí z tisíce (a já mezi nimi nejsem). Pro nás ostatní je tu prostě ulehčení v podobě obtisku.

Nahoře ABpee347 už opruhované, dole u Bdpee231 ještě chybí tmavě modrý pruh.

Pro rohy používám krátké proužky, případně je zaříznu po osazení na ideální délku.

Bdpee231 opruhované – vypadá to dobře. Na střeše si všimněte nepravidelného povrchu prolisů – když se nedostatečně napustí střecha předem, tak pak karton rozdílně saje a vzniknou takové mapy. Matný lak to potom srovná, ale je lepší nepodcenit přípravu před lakem.

Obtisky Bdpee231 – dvě čísla na výběr, možnost nalepit i pražské “eSko”.

A obtisknuto i s osazením rámečků oken.

U osazení obtisků je potřeba pohlídat stranu s oddílem pro kola, liší se piktogramem a dvojkami.

Na druhé straně je informační tabule taky z obtisku.

Teď je na řadě ABpee347. Nastříkaný vůz s pruhy.

Zde jsou dobře vidět nové přechodové dveře.

Obtisk ABpee347 – dost podobný druhému vozu, obtiskem jsou samozřejmě řešené i žluté pruhy první třídy.

Obtisknutý ABpee347. Je určitě nutné mít k dispozici Hypersol (nebo alespoň Tensol) pro přilnutí obtisků k okapu střechy. Nyní už nelze u žádného ze dvou vozů rozebírat střechu od skříně, protože někde na hraně je kus obtisku ze střechy nebo z bočnice.

Vlepené jsou už okenní černé rámy. Takto vypadají moc tenké, ale měly by být nakonec rozměrově správně. Uvidíme po zasklení.

Pohled na stranu první třídy a prvky na střeše.

A pohled na druhou třídu. Když můžu, vždycky si ve vlaku pro cestu, kdy chci dojet komfortně, vyberu rád ABpee347 nebo Bpee231 kvůli tichosti a komfortu jízdy. Ale šotoušům to samozřejmě nenutím.

Světla zvýrazněná černou a zasklená barvou Amos. Rozdíl ve tvaru dveří (čelních i bočních) je hodně znát. Je poznat, že se zmenšilo zapuštění hloubky dveří u ABpee347, ale nepovažoval bych to za nic drastického a určitě to je lepší, než nechat původní dveře.

Zasklení je opět kouřovou fólií jako v případě vozu WRRm. Protože se ta folie špatně shání, budu jí přikládat k těmto dvěma sadám jako standard – je opravdu potřeba ten vnitřek zatmavit, aby se dosáhlo potřebného efektu.

Pohled dovnitř vozu. Folii je možné lepit samozřejmě na víc částí, ale naštěstí se nijak nekroutí, takže lze pracovat s jakkoliv velkými díly a lepit je čímkoliv s alespoň minimální přilnavostí.

Tady jsou pod folií vidět kapky lepidla – nanesu vždy jen trochu, po přitlačení se bublina lepidla rozteče po meziokenní příčce.

Zasklené Bdpee231. Konečný výsledek je vždy znát až po zatmavení interiérem a rámem.

U ABpee347 již nelze použít původní sestava návalků a můstku, protože nové dveře zmenšily vybrání na čele vozu. Takže se musí můstek oddělit od návalku, odstranit pacičky, a nalepit obojí zvlášť.

Na čelo vozu kápnu pár kapiček barvy k přilepení návalků.

A prostě přilepit napevno.

To stejné s můstkem.

Skříň ABpee347 je kompletní. Zbývá dodělat pojezd.

Rozmístění beden pod vozem opět orientační “aby tam něco bylo”. Kombinace zbytků, kartonových výřezků, zbytků kartonu… chce to prostě trochu modelařiny, aby si každý uzpůsobil spodek svým představám. Zatímco u skříně se rozdíly (chyby) poznají celkem snadno, u spodku pozná rozdíl jedině projektant nebo mechanik z dílen, který s vozem přichází denně do kontaktu. Zde ABpee347.

Snažil jsem se využít co nejvíc původních dílů. Z výměníku jsem udělal klimatizaci zkrácením jeho délky. Dále jsou některé bedny přemístěné nebo nahrazené nějčím jiným.

Nakonec to vypadá takto.

A z druhé strany.

Zde Bdpee231. V leptu jsou výměníky klimatizací, takže ty je vhodné umístit na uvedená místa. Zbytek beden je opět “co dům dal”. Výměník opět zkrácený, vzdchový válec přemístěný o 90 stupňů kolmo k vozu.

Nakonec je z toho “pouze” takový pohled.

A z druhé strany. Tady bych dbal na umístění těch klimatizačních celků, zbytek je tak nějak “jedno”.

Hotové díly jsem poslal do lakovny, sprej “tmavá šedá” vyhovuje. Problém je, že spreje jsou lesklé, takže to chce ještě přestřik matným lakem. Na pojezdu opravdu nechcete mít lesklé podvozky…

Spodek pro ABpee347. To sjednocení udělá vždycky hrozně moc. Najednou to nevypadá jako zbytky.

A Bdpee231. Tento díl je mi osobně mnohem sympatičtější rozmístěním jednotlivých prvků a lépe se to připravovalo.

Oba díly spolu – ty rozdíly jsou relativně velké. Hlavní je, že proti zdrojovému dílu na obou vozech přibyde více beden a výbavy.

Ještě nebyla řeč o interiérech – interiér Bdpee231, sedačky druhé třídy natřené modře. Zhruba uprostřed vozu je úložný regál na zavazadla. Jeho detailnější ztvárnění a barevnou úpravu je možné samozřejmě individuálně dodělat, ale vidět z toho moc nebude…

Interiér ABpee347. Oddíly první a druhé třídy jsou samozřejmě oddělené, v 1. třídě uspořádání 2+1.

Tady je to už snad jasné – červená je první třída.

Oba interiéry spolu. Vzhledem k tónovaným oknům je to plně dostatečné.

Interiér představku první třídy – před vstupem do oddílu jsou držáky na kola a za zády bedna elektroinstalace (proto je za ní okno zaslepené).

Úplně poslední činnost je na vozy vrátit topné kabely a přilepit zevnitř leptu sklopené nástupní schůdky. Je možné ještě horní hranu schůdku natřít žlutě.

Tak, hotovo. ABpee347. V několika momentech je potřeba věnovat zvýšenou pozornost specifikům jako je střecha nebo spodní výbava, ale jinak stavba není v zásadě nijak náročná.

S výsledkem jsem velmi spokojený, zatmavená folie dělá velký vliv na konečný dojem černých oken.

Opět je vidět, že dovnitř není nic vidět.

A z druhé strany. Před kompletací je potřeba samozřejmě ještě natřít zevnitř okna WC “něčím” – já natírám stříbrnou fixou.

Hotové Bdpee231. Podobný vůz, úplně jiný výsledek.

Druhá strana. Ty bílé rámy dělají proti černým velký rozdíl.

Oba jsou za mě opravdu pěkné vozy, výjimečné svým vzhledem a díky tomu snadno rozpoznatelné pro kohokoliv, kdo se o současnou železniční dopravu alespoň trochu zajímá.

ABpee347 na kolejišti.

A Bdpee231. Zde se naštěstí u obou vozů setkalo to, že sice jsou oba trochu jiné, ale hlavní kroky jsou ve většině případů podobné.

Díky tomu je pak možné dělat spoustu úkonů společně.

Oba vozy čekají na svůj další výkon.

Závěrečná částo o řazení, jak začíná být pomalu zvykem. Například takové řazení docela dobře odpovídá rychlíku “Krakonoš” v části Hradec Králové – Trutnov, kdy rychlík táhne Brejlovec.

Protože mi tento rychlí jezdí víceméně pod okny, jsem rád, že si ho můžu v přibližné podobě sestavit. Stačí 4 vozy a je z toho současný rychlík přes půlku republiky. Složení odpovídající zhruba řazení 2022/2023, na fotce je ABpee347, BDs (model Tillig ve schématu stejném jako u osobních vozů), dále Bdpee231 a Bdtee276 (ten ve skutečném rychlíku není, je tu spíš kvůli stejnému barevnému schématu, ale vypadá to dobře i tak).

Opět platí, že díky použití autentických RAL odstínů lze vozy řadit bez problému mezi tovární modely.

Ty vozy jsou tak specifické svým vzhledem, že i dnes v záplavě najbrtích vozů je lze snadno rozeznat. Vozy jsou v provozu již cca 10 let. Přesto je považuji stále za “nové”. Přijde brzy chvíle, kdy budou vozy považované za standard nebo dokonce za retro. A v tu chvíli bych byl rád, když tu ty přestavbové sady budou k dispozici všem, kteří by tyto vozy chtěli mít ve sbírce nebo na kolejišti.

Několik fotek skutečných vozů z obou stran jsem nahrál do položky na e-shopu. Pokud by je někdo potřeboval ve větším rozlišení kvůli stavbě, můžu poslat e-mailem.

Sada pro přestavbu vozu ABpee347

Takže co nám chybí z ypsilonek teď? Podle mě chybí Dpost (první východoněmecká poštovní UIC-Y), to bude ještě tento podzim. Dále Post/Postw (výroba Studénka), pak víceméně chybí B (Ba) z Györu, i když ten se dá vyrobit doma úpravou vozu Tillig (kdo oželí silnější rámy oken). A pak už jen starší variace Apee a Bpee s menšími okny (před reko na Bpee237, kde ten rozdíl je doslova v jednom okně – ta v TT existuje). Hezky se to plní…

Sada pro přestavbu vozu Bdpee231