Z vývoje osobních vozů standardu UIC-Y

Historie osobních vozů typu Y byla popsána už mockrát. A mnoha způsoby. Já chci dnes sepsat svoje poznatky do modelářsky stravitelného pohledu – třeba pomůže dalším modelářům orientaci v tom, které vozy a jak je možné / vhodné provozovat v československých podmínkách.

Celé to vychází z toho, že když si s někým povídám o ypsilonkách, je vidět, že každý ví, co říká, ale každý myslí něco jiného. I já jsem tomu rozuměl jak koza petrželi, ale nutnost se vzdělávat kvůli stavbám a přestavbám mě přivedla o něco dál.

Tento článek by určitě nevznikl, a nebyl by tak obsáhlý, bez ypsilonkové “bible” od NADATURu “Osobní vozy ČSD II. 1939–1992”, autoři: Ivo Mahel, Ludvík Losos, Jan Lutrýn a Zdeněk Malkovský. Je tam skutečně vše od jednotlivých typů, rozdílů, barevných variant, popisů – pro modeláře prostě neocenitelná věc. Doporučuji každému, kdo chce doma mít alespoň 5 smysluplných ypsilonek, investovat do koupě za cenu jednoho vozu, protože se to opravdu vyplatí. (https://www.nadatur.com/product/osobni-vozy-csd-ii-1939-1992/)

Existuje několik způsobů pohledu na vozy. Předně – typ UIC-Y je typizovaný tvar skříně a uspořádání – délka, šířka, technické parametry. V rámci UIC-Y najdeme většinou vozy s vysokou střechou, ale existují i vozy s nízkou střechou (u ČSD např. vozy Postw nebo přípojné vozy Baim, BRam apod. ze Studénky). Tvar střechy nemá nic společného s typem vozu. Původně se vysoká střecha dělala, aby se do ní vešla vzduchotechnika u vozu B a Y/B. Když tento důvod pominul, zůstal tvar střechy jen z důvodu sjednocení vzhledu vozů. Vozy Y/B70 už by vysokou střechu mít nemusely. Vozy typu B, Y/B a Y/B70 se vyráběly v NDR.

Když se zjistilo, že NDR nedokáže uspokojit kapacitně požadavky na výrobu, dodávaly vozy se skříněmi UIC-Y i jiné vagónky – Györ nebo Studénka. Györ dodával i oddílové vozy s označením B (který se podobal typu Y/B z Bautzenu, ale měl určité odlišnosti) ale i velkoprostorové Bh (Bt277). Studénka dodávala vozy velkoprostorové přípojné (Baim) i oddílové přípojné (Bam) a vozy velkoprostorové osobní (Bai/Bt). Vše se skříní UIC-Y. Vozy Bai/Bt mají zvýšenou střechu, aby vzhledově ladily k ostatním osobním a rychlíkovým vozům. Jednoduchým součtem bylo pro ČSD dodáno velmi zhruba cca 6000 ks vozů se skříní typu UIC-Y, zdaleka ne všechny UIC-Y ale byly Y/B nebo Y/B70 z NDR.

Typy vozu vyráběné v Bautzenu dle standardu UIC-Y:

• B – vozy splňují jen požadavky organizace pro spolupráci východoevropských a asijských železnic (OSŽD), dodávané jako první, do ČSSR jen 5 ks ABa v roce 1964
• Y/B – vozy splňují jak požadavky OSŽD, tak požadavky UIC-Y, proto se značí jako typ Y / typ B, tedy zkráceně Y/B
• Y/B70 – vývoj vozů Y/B realizovaný v roce 1970 (do výroby později), od toho ta 70tka

Vozy vyráběné jinde, ale stále dle standardu UIC-Y:

• Györ (Maďarsko) – B a Bh (kupé a velkoprostor)
• Studénka – velkoprostorové Bai (Bt278), Bdt279, Bdt280 a Bp282 a dále připojné Baim / Bam / Aam / BRam (a také BRa)

Jednoduchý přehled je třeba na wikipedii.

Dalším pohledem je ustálené značení podle vozové třídy (nemá nic společného s typem skříně):

• B (druhá třída s postranní chodbou) – může být teoreticky vůz označený jako B a mít typ skříně B, ale u ČSD se určitě nevyskytovaly
• A, BDs, Bt a další… všechny jmenované vozy mají skříň typu UIC-Y a to typ Y/B, novější Y/B70, nebo jiný.

Označení vozu nemá nic společného s typem skříně. Vozy ABa (r.v. 1964, skříň typu B) byly později v KOV označeny jako AB350 (kvůli odporovému topení) dohromady s vozy Y/B AB s odporovým topením z pozdějších sérií. Rozeznat se “na papíře” daly pouze dle čísla vozu.

Tady se často stává, že jeden mluví o “béčku” a myslí vůz druhé třídy nebo obecně “ypsilonku”, druhý mluví o “ypsilonce” a nerozlišuje, jestli je to první nebo druhá třída. Nebo mluví i ypsilonce a ona to ypsilonka vůbec není.

Co to znamená pro modeláře? Tillig vyrábí vozy typu B, Y/B i Y/B70. Většinou to píše i do popisu vozu. Kuehn/Roco vyrábí Y/B70. Všechny takové vozy jsou vozy z Görlitzu / Bautzenu.

Po tom, co se rozhodlo, že na osobní vozy se bude specializovat v rámci RVHP jen NDR a zrovna v době, kdy se začaly uplatňovat standardizace železniční dopravy, začala výroba typu B jako prvního unifikovaného typu. Typ B je prostě typ B. Neznamená to, že je to “Béčko” jako druhá třída. Z těchto vozů je pro nás zajímavé jen AB.

Těch vozů typu B bylo k ČSD dodáno jen 5 ks jako kombinovaný vůz 1./2. třídy ABa (později AB350).

Jak už jsem psal v článku o AB350, nemají vozy typu B zúžené představky, mají výš posazená poziční světla.

Např. vůz WR od Tilliga je také typ B (ten modrý dole). Takový vůz u nás s tímto typem skříně zcela jistě nikdy nebyl. Nad ním je UIC-Y BRa ze Studénky, který naopak je dle normy UIC-Y (což ten spodní WR není), a vystačí si s nižší střechou.

Další “ypsilonkou” byly série “odporáků” Y/B. Vyráběné cca 1965 – 1974. Vozy se poznají podle mřížek na střeše, kudy se nasával vzduch ohřívaný ve výměníku a dodávaný do interiéru. Vozy Y/B mají mít správně zapuštěná madla, což vozy Tillig nemají. Dále mají dva schůdky, spodní výbavu mají chudší (nemají zde výměník). Y/B mají kromě teplovzdušného výměníku (umístěný ve střeše, proto tam jsou ty mřížky) také odporové topnice v oddílech (dá se říct, že jsou to prostě topné spirály na elektřinu), odtud tzv. “odporák” nebo “kombiňák” (kombinovaný způsob vytápění teplovzdušný i topnicový). To jsou ty vozy, kde se nedala v zimě udržet noha na kanálu, jak to hicovalo.

Odporáky měly dobíjení pomocí velkého dynama.

Na čele mají dvě velké kapsy na topné kabely a na přechodových dveřích mají úhlopříčné vzpěry. Takto správně vypadá čelo Y/B (všechny vozy Tillig).

A poslední výrazná změna byly “teplovzduchy” Y/B70. Již bez mřížek, vytápění vozu bylo čistě teplovzdušné (předem ohřátý vzduch hnaný do oddílů). Výměník se přesunul pod rám a nasávání se přesunulo na bočnici do středu vozu (na stranu uličky – mřížka). První série teplovzduchů měly ještě dva schůdky u dveří (lze nalézt např. u vozů BDs a přeneseně u Bvt), ale většina vozů má už schůdky tři, což mělo ulehčit nastupování. Ani počet schodů neurčuje UIC-Y, to je spíše vývojem verzí a požadavků na komfort nastupování. Nejprve bylo na vozech 5 větraček nad oddíly, v posledních sériích již větračky chyběly. Počet a umístění větraček každopádně také neurčuje typ zda Y/B nebo Y/B70. Tady Tillig opět hraje kompromis, protože čelo nechává z Y/B.

Teplovzdušné vozy již měly novější způsob dobíjení baterií pomocí menších alternátorů přímo na podvozcích.

Čelo Y/B70 má vypadat jako u Kuehna/Roca. Menší kapsa na kabel, žádné vzpěry na dveřích.

Srovnání obou čel. Vlevo Y/B70 a vpravo Y/B. Zároveň na Y/B70 (vlevo) jsou trojstupňové schůdky, vpravo (Y/B) jsou dvojstupňové.

To stejné v reálu – vlevo novější Y/B70 (madla vystouplá, 3 schůdky), vpravo starší Y/B (madla zapuštěná, 2 schůdky, velká kapsa vlevo na čele).

Záhy se zjistilo, že NDR nedokáže pokrýt potřeby dodávek nových vozů, a tak se do UIC/Y pustily i vagónky v Československu a Maďarsku. Vozy ze Studénky i z Györu si žily trochu svým životem a jejich vývoj přinášel specifické změny ve vzhledu, které se liší od jednotlivých řad / provedení. Nemá smysl tu popsat všechny rozdíly a většinou je to obsahem jednotlivých článků o stavbě konkrétního vozu.

Vlevo Y/B70 (Bautzen), vpravo Bt278 (Studénka). Oba jsou dle UIC-Y, jeden je kupé s 10 okny, 3 schody do vozu, druhý je velkoprostor s 11 okny, tzv. “fiktivními oddíly”, 2 schody do vozu. I velkoprostor je stále se skříní typu UIC-Y. Je vidět, že vozy se částečně liší i v čelech – jinak posazená světla, jiné použité čočky, jiný tvar oken dveří a jiná velikost kapes pro kabely. Jiný je tvar oken (zůstává zachována standardizovaná šířka okna oddílu 1200 mm), jiné je provedení oken u WC atd. (Zdroj: https://nastoupil.com/)

Co se týče barevného provedení, u ČSD byl standard střech v době dodání RAL7005, bočnice RAL6005. Tedy tehdejší ekvivalenty ČSN (odstíny nebyly totožné), ale pro zjednodušení budu mluvit v “RALu”. Ovšem – vozy z Bautzenu vyjížděly od roku 1964 i pro ČSD se střechou v RAL7000. Proto Tillig dodává vozy pocitově světlejší. Až při prvním lakování došlo u ČSD ke sjednocení.

Barva bočnic z Bautzenu v “německém” odstínu RAL6007 od roku 1964.

Později, zhruba s uvedením typu Y/B70, začaly vyjíždět vozy z Bautzenu se střechou RAL7001.

A bočnice byly od té doby v RAL6020. Je to taková mechovější zelená.

Dá se tedy říct, že co Tillig posílá do ČR jako vozy ČSD do epochy III, je barevně špatně? Asi ano. Ta zelená je shodná s vozy pro IV. epochu (RAL6005), i když by se měla lišit (RAL6007). A to i pro vozy IV. epochy, pokud bychom předpokládali stav “z továrny”.

Vozy dodávané ze Studénky dodržovaly (v ekvivalentu ČSN) RAL7005 + RAL6005.

I tak lze ale dnes říct, že dnes rekonstruované vozy (např. Bai v Lužné u Rakovníka) mají zelenou sice “správně” v RAL6005, ale toto neodpovídá téměř jistě původnímu odstínu. Jen se mu to co nejvíce podobá.

Tak teď už je snad jasnější, o čem se tu vždycky píše. Snad bude článek i do budoucna dobrým základním vodítkem pro ty, kteří přijdou i za pár let. Vozy se skříní UIC-Y se nevyrábí od doby, co ze Studénky vyjely poslední Bp282 (tedy ty s prolisovanou střechou).

Sice jich spousta žije díky rekonstrukcím, dá se ale čekat, že jejich počet ve vozovém parku ČD bude už jen klesat a jednou tu s námi žádná Ypsilonka nezbyde.

Dále existuje něco, co je potřeba taky používat pro orientaci, a to je kartotéka osobních vozů (KOV). Celá kartotéka je k vidění např. zde: https://www.alanbutschek.cz/osvozy/kov.htm

Kartotéka existuje asi od roku 1985, ale její význam vzrostl v momentu, kdy se začaly objevovat indexy u označení řady na bocích osobních vozů (např. Aee¹⁵⁴). Pro jednodušší zápis se používá často kód KOV rovnou za řadou, aby se na počítači pořád nemusel hledat horní index (Aee154). I když kartotéka má určitou logiku (zda jde o vozy např. 2. třídy, index začíná dvojkou) ale pořadí v indexu vychází spíše z volné pozice v kartotéce (např. starší Bdt279 a jeho novější rekonstrukce s nižším kódem Bdtee276). Neznamená prostě “čím vyšší, tím lepší” nebo “čím vyšší, tím novější”. Jednou za čas z KOV nějaká řada vypadne nebo se přesune do historických a daný kód se uvolní. Vlastně by stačilo z tohoto pohledu říkat jen vůz KOV278 a je to jen jediná možná řada (Bt278).

Přikládám seznam všech typů Ypsilonek, co kdy existovaly (ve značení dle KOV). Seznam je z Vagonwebu a k tomu dodávám poznámky o tom, zda se dá v TT sehnat. Budiž to nápomocno k obstarávání správných modelů. Budu rád za podněty k úpravě / vylepšení seznamu. Tučně jsou zvýrazněné nejrozšířenější řady. U vozů, kde se pro modeláře nevyskytuje vzhledový rozdíl, jsem uvedl takovou poznámku. Často se jednalo jen o malé série, o doplnění CZE, přeznačení z 1. třídy na druhou, úprava WC na služební oddíly neb odebrání RIC režimu. Takové úpravy jsou pro modeláře často nepodstatné a nezajímavé (jsou v seznamu zvýrazněny kurzívou). Seznam tedy řádně prořídne od vozů, které nemají na kolejišti valný význam kromě toho, že máte opravdu “všechno”.

Kliknutím na odkaz se dostanete na Vagonweb k prohlédnutí vozu.

A149 – Tillig Y/B70, dodáno 110 ks
A150 – Tillig Y/B odporák, dodáno 129 ks
A151 – Tillig Y/B70 (jen přeznačený A149)
AB349 – Tillig Y/B70, dodáno 50 ks
AB350 – Tillig Y/B odporák (5 vozů mělo skříň typu B – obtisky MojeTT), dodáno 298 ks
ABeer – přestavbová sada MojeTT Beer + označení 1. třídy (nebo freelance Tillig)
ABfhpvee395 – “sysel” – odlitky
ABpee347 – přestavbová sada MojeTT
Aee140 – Tillig s předsuvnými dveřmi
Aee142 – Tillig s předsuvnými dveřmi
Aee145 – přestavbová sada MojeTT
Aee147 – Tillig s předsuvnými dveřmi
Aee152 – přestavbová sada MojeTT
Apee139 – přestavbová sada Rosťopiš
Apee141 – přestavbová sada Rosťopiš
Apee144 – nedá se sehnat
Apee148 – nedá se sehnat
B209 – Tillig Y/B70, přeznačené A149 (9 oken)
B244 – Tillig Y/B70 , jen přeznačené B249
B249 – Tillig Y/B70, dodáno 816 ks
B250 – Tillig Y/B odporák, dodáno 664 ks
B251 – možno upravit z Tillig Y/B, dodáno 485 ks z Györu
B252 – Tillig Y/B odporák, přeznačené A150 (9 oken)
B254 – Tillig Y/B70, přeznačené Bc (lehátka)
B255 – Tillig Y/B70, přeznačené Bc842 (lehátka)
B256 – Tillig Y/B70, jen přeznačené B249
B257 – Tillig Y/B, přeznačené AB350 (9 oken)
B258 – Tillig Y/B, přeznačené AB350 (9 oken)
B340 – Tillig Y/B70, přeznačené A151 (9 oken)
Bc – nedá se sehnat? (Y/B odporák, možno získat úpravou), dodáno 96 ks
Bc833 – Tillig Y/B70
Bc842 – Tillig Y/B70
Bd264 – Tillig Y/B70, jen přeznačené B256
Bdpee231 – přestavbová sada MojeTT
BDs449 – Tillig Y/B70, dodáno 441 ks
BDs450 – Tillig Y/B70 přeznačené BDs449
BDsee454 – Tillig Y/B70 upravené BDs450
Bdt252 – jen přeznačené Bt278 a úprava interiéru
Bdt261 – jen přeznačené Bt278 a úprava interiéru
Bdt262 – jen přeznačené Bt278 a úprava interiéru
Bdt279 – přestavbová sada MojeTT, dodáno 195 ks
Bdt280 – přestavbová sada MojeTT, dodáno 200 ks
Bdtee276 – přestavbová sada MojeTT
Bdtee286 – jen přeznačené Bt278
Bdtee287 – jen přeznačené Bt278
Bee238 – Tillig s předsuvnými dveřmi
Bee240 – Tillig s předsuvnými dveřmi
Bee243 – Tillig Y/B70, jen přeznačené B249
Bee246 – Tillig s předsuvnými dveřmi
Bee272 – přestavbová sada MojeTT
Bee273 – přestavbová sada MojeTT (nebo freelance Tillig)
Bfhpvee295 – “sysel” – odlitky
Bg260 – Tillig Y/B odporák, jen přeznačené B250 s malými okny “v gumě”, obtisky MojeTT
Bp282 – přestavbová sada MojeTT
Bpee237 – přestavbová sada Rosťopiš
Bpee239 – přestavbová sada Rosťopiš
Bpee242 – nedá se sehnat
Bpee247 – nedá se sehnat
Bt277 – přestavbová sada Rosťopiš, dodáno 918 ks
Bt278 – přestavbová sada MojeTT, dodáno 527 ks
Bt283 – jen přeznačené Bt278 a úprava interiéru
Bt288 – jen přeznačené Bt278 a úprava interiéru
Btee284 – jen přeznačené Bt278 a úprava interiéru
Btee285 – jen přeznačené Bt278
Btee289 -jen přeznačené Bt279 a úprava interiéru
Bvt453 – přestavbová sada MojeTT
DPost954 – přestavbová sada MojeTT (12/24), jedno čelo zaslepené, druhé průchozí
Ds949 – přestavbová sada DK-model, dodáno 100 ks
Ds952 – přeznačené Ds949
DsPost953 – přestavbová sada DK-model
Post – nedá se sehnat
Postw – nedá se sehnat
WLAB821 – Tillig
WLAB822 – Tillig
WLABee824 – Tillig + přeznačit
WLABv – Tillig
WR810 – přestavbová sada MojeTT na voze Y/B (s nepřesnostmi)
WR811 – přestavbová sada MojeTT na voze Y/B70, dodáno 28 ks
WR851 – jen přeznačení vozu WR811