Sýpka Dačice – první pokus o vlastní budovu…

U příležitosti uvedení této sýpky v podání Igry jsem se rozhodl vysypat ze skříně jednoho kostlivce a dodělat ho. Kdysi jsem si řekl, že na malé vesnické nádraží patří sýpka jako prdel na hrnec – umožňuje zásobovat vlečkové koleje různými vozy a obohatit stereotypní provoz malých nádraží. A když sýpka, tak musí být na první pohled poznat, že je to “sklad obilí”.

Koupil jsem si kdysi sýpku Telč od Igry (která se mezi tím v roce 2023 přestala vyrábět). Ona ale byla docela velká, i když byla typicky “sýpkoidní typ”. Třeba se mi moc nelíbí sklady typu Zbečno, je to sice užitečný sklad i sýpka v jednom, ale není to taková ta věžovitá budova, tak typická. A protože v Dačicích stojí sýpka sesterská té telčské, tak jsem si řekl, že se na ty Dačice zaměřím. Protože málokdo má tak velkorysý prostor, že si může dovolit osadit na kolejiště velké budovy, celé továrenské celky nebo je jen obětovat za nějakou tu vlečkovou kolej navíc. Většinou se snažíme hledat co nejúspornější varianty, a ještě je obestavět kamennou opěrnou zdí, abychom někde získali další patro v pozadí. A proto jsem hledal sýpku co nejmenší. Rozměr podstavce je v případě této sýpky 140 x 117 mm, což obsahuje cca 0,5 cm okraj, který se zamaskuje krajinou, ale zhruba o stejně přesahuje střecha nad konstrukci budovy.

Mám vyhlídnutou ještě jednu podobnou sýpku, ale menší, v Polabí. Její rozměr by byl cca 13×7,5 cm a šla by ještě zmenšit, aniž by to na ní bylo poznat. Jestli by někdo takovou sháněl, dejte mi vědět, ať vím, jestli by byl o další typ zájem?! Je toto pro mě vlastně takový průzkum trhu, jestli má taková stavba v té bohaté konkurenci ještě nějaké uplatnění.

Klidně bych se vsadil, že Telč i Dačice budou z jedné projekční kanceláře – stejná trať, stejná architektura, stejné období stavby, stejné technologie a tvary. Jen ta dačická je menší, asi je v okolí Dačic víc lesů a méně polí 🙂 A tak se vlastně hodí víc. Nemá žádné přístavky, je kratší o jedno svislé pole, ale je pořád stejně vysoká. Vlevo se pak nachází podlouhlý sklad, kterým by šla vlečka doplnit, ale nutné to nebude. Skoro stejná sýpka je třeba také v Nesovicích na Jižní Moravě, ta si myslím, že je s tou dačickou naprosto sesterská. (Zdroj následujících fotek: mapy.cz)

Vytáhnul jsem z panoramy pár fotek “původního” stavu, bůhví kdy se tam něco opraví a už to nebude takové…

Každá sýpka má nějaký místo (ze strany kolejí i ze strany silnice), kudy se dovnitř sype skladovaný produkt – většinou mříže a v podzemí násypka s korečkovým dopravníkem.

Tyto staré sýpky měly korečkový dopravník zboku (boční přístavba u sýpky Telč) nebo zezadu (Dačice).

Tyto dopravníky vynesly zrno cca do poloviny výšky budovy (v Dačicích do 2. nadzemního podlaží) a z druhého již zřejmě systémem druhého korečkového dopravníku (jehož vršek je skryt v nadstavbě) i do vyšších pater.

Na to je potřeba částečně myslet a přizpůsobit tomu prostor kolem budovy. Jednou jsem například zaznamenal dotaz “co se stane, když ze sýpky Telč odeberu tu boční přístavbu, která se mi nevejde na kolejiště?”.

Nestane se nic, na kolejišti se to nepozná – ale v tu chvíli není do budovy jak dostat pomyslné obilí, což je pro sýpku dost podstatná závada.

Je potřeba pak uvažovat, že dopravník je “někde jinde”. Další provedení vykládky s názornou ukázkou. (Zdroj foto neznám, staženo kdysi z internetu, rád doplním).

Dost povídání a dost archivace starších fotek, jde se povídat o stavbě samotné.

Protože jsem se nikdy budovám nevěnoval, a to tak že nijak, tak jsem na to šel “s čistou hlavou” s tím, že naopak s řezáním do kartonu mám zkušeností, díky interiérům a doplňkům, dostatek. A tak jsem vlastně pomalu začal tvořit stavebnici, která dlouho usnula, a teď když se přestala prodávat Telč, se ta myšlenka opět obnovila. A musím říct, že na četná přání modelářů (přesněji – psal jeden, ale tak už to v marketingu bývá, že jeden už je “mnoho”). Proto vlastně chci ukázat, co jsem vytvořil, a poptat vás, modeláře, jestli byste měli o takovou budovu zájem, případně jestli byste mi pomohli jí došperkovat do stavu, aby se vyrovnala komerčním stavebnicím?! Ať už radou, nebo vyzkoušením stavby (s tím, že počítáte, že tam můžou být nedokonalosti), nebo sdílením zkušeností z podobných budov…

Pro představu, o kolik jsou Dačice pro kolejiště menší než Telč (podstavec je z Telče). Telč byla znatelně delší.

Nutno říct, že budova není z nejmenších a tomu odpovídá i časová náročnost tvorby stavebnice. Nemyslím hodiny strávené kreslením, ale samotné vyřezání trvá asi 2 hodiny. Proto nejsem schopen aktuálně chrlit desítky stavebnic, ale pár bych jich snad zvládl. Jestli má někdo představu, že se pustí řezačka a jde se na pivo – tak to bohužel není. Mění se typy kartonů, nastavují se vrstvy (co gravírovat, co řezat), když se povede zmetek, tak se celý proces opakuje – prostě skoro pořád se u toho musí stát. Proto jakákoliv stavebnice, která vznikla laserovým řezáním, si zaslouží respekt, že někdo tomu musel nějaký čas věnovat, a možná i proto to Igra dělat přestala, že ani za těch 1300 Kč se jim to nevyplatilo. I spotřeba papíru je docela velká, a papír, jak víme, zdražil nedávno dvojnásobně, takže ono to nějakou desetikačku na jednom kusu stavebnice taky udělá. Ale už opravdu dost žvanění, jde se modelařit.

Stavebnice je opět vytvořená metodou “abych to složil – pokud je to nutné, má přednost jednoduchost před vzhledem”. Vyřezané boky budovy.

A čela. Jedno čelo je připravené na přidání podružných budov (nemá okna).

Zkušební podlahy, v konečné stavebnicemi nahrazeno jen příčkami po obvodu zdí, zbylou podlahu si každý dostřihne z domácích zásob.

Základ střechy. Do konečné verze bude vylepšeno přidáním viditelných krokví.

Střecha eternit. Vyrobit jí umím, ale trvá to strašně dlouho. Proto bude ve stavebnici střecha plechová. Kdo má peněz dost a rád si připlatí, tomu můžu střechu vygravírovat eternitovou 🙂 Každopádně na Dačicích je zrovna plechová, dá se předpokládat, že se tam dostala cca v 70. – 80. letech při rekonstrukci střechy.

Podlaha samotné budovy a podkladní karton pro dosažení správné výšky – nejsem Igra a budovy dělám tak, aby šly nalepit na stejnou desku, jako jsou na ní koleje (Igra budovy kreslí od úrovně TK, takže kdo s tím nepočítá, ten má budovy zapadlé do terénu).

Vnější skelet z tenčího kartonu.

Oplechování střechy, stříška nad rampy a plechové střechy nad vikýře a nadstavbu.

Parapety a podpěry střech nad rampou.

Schody, podpěry rampy a parapety na okna.

Dveře, okna, vikýře a různá drobotina.

Lepení velkých kartonových celků – za mě B7000 neocenitelné. Lepí hned, drží cokoliv, neschne to pod rukou.

První stěny k sobě.

Tyto podlahy už ve finální stavebnici nebudou, ale aby mě někdo nenařkl, že mi prosvítají patra mezi sebou, je vhodné tam “něco” dát. Každopádně podpůrné rámy pro podlahy mají zámečky a osazení se nesplete. Díly tam jdou jedním způsobem (v jednom rohu je ubraný zámeček).

V tuto chvíli by bylo potřeba řešit nějaké osvětlení podlaží.

Zatím sestavené 3 strany budovy – kvůli zasklívání se ještě dovnitř bude potřeba dostat.

Čtvrtá strana je jen nasazená, díky systému zámečků skoro drží bez lepení.

Základ střechy – jak už jsem říkal, výrobní verze má už přesahy s krokvemi.

Střecha se vlastně jen ohne a v průběhu stavby se může přilepit na místo.

Takto pak bude vypadat finální verze střechy.

Na krokvový díl je možno hned nalepit samotnou střešní krytinu.

Takto to bude vypadat s vozem – délka akorát na jeden Gags potvrzuje, že rozměry sýpky nejsou nijak velké.

Osvětlení v budově řešit nebudu, možná jen v kanceláři (sýpka je přece v noci zhasnutá), a tak jsem složil rovnou i strojovnu dopravníku. Je to každopádně na každé sýpce nejvyšší místo (velké sýpka mají dvě), odkud se už volně sype zrno do jednotlivých pater. Rovnou je možno podlepit i okna.

Díky tomu je možno zafixovat úhel střechy.

A stříška nahoru, zde už plechová.

Kancelář je vlevo dole – ty malé dveře, a je umístěna na straně silnice. Podle toho se dá sýpka orientovat. Celé to začíná vypadat jednak skvěle, a jednak jako sýpka.

Na stranu kanceláře přijde komín – je to jediné vytápěné místo v budově.

Zde už s komínem jako celek.

Na střechu přijdou vikýře – zatím jen ona do naznačených prostorů.

Ještě jeden pohled na celou sýpku.

A zakomponování v kolejišti s přízemním přidruženým skladištěm. V Dačicích jsou tyto budovy dvě, spojené v jednu dlouhou. Chtěl bych ještě rozšířit právě komplex o toto skladiště, nastavitelné do délky.

No, pak jsem se do toho jeden večer zažral, nefotil, a výsledek se dostavil. Nabarvená okna.

Okna vlepená, zevnitř zasklená.

Betonový skelet kolem budovy jsem před nalepením nastříkal na barvu slonové kosti.

Pro barvení jsem použil nějaké akrylové “dětské” barvy z Lidlu. Nevýhoda je nedostatek odstínů. Nedržel jsem se odstínů originálu, neboť netvořím Dačice, ale smyšlenou sýpku někde v Posázaví.

Takto to vypadá složené a osazené. Do naznačených míst jsem nalepil předbarvené větrací mřížky.

Dále nalepení střechy s již osazenými vikýři, která je barvená mixem temper (včetně nadstavby, aby se zamaskovalo, že to není eternit). Sloupek mezi okny zvýrazněn, aby okna trošku vynikla, nalepené červené parapety (ty udělaly opravdu hodně). Dále nalepené skeletové díly.

A na druhé straně už osazené okno kanceláře, dveře, vrata a trámy pod rampu. Musím říct, že jsem s tím zatím nadmíru spokojený, i když nejlépe a nejčistěji složená budova na světě z toho asi nebude…

Zbývá dodělat detaily, s těmi samozřejmě bude největší práce. Okapové svody jsem se rozhodl naohýbat z ocelové struny 0,8 mm. Počítal jsem “svod je 100 mm, do měřítka je to 0,83 mm, 1mm by byla moc silná”. Koupil jsem jí na Conradovi, mají tam skvělý sortiment různým mosazných i ocelových profilů a tyček.

Okap je pak z mosazného U profilu 1 mm. Je to za mě lepší než nějaké kartonové díly – má to pevnost, drží to rovinu a vlastně to zpěvňuje hranu střechy.

Obojí jsem natřel “takovou cihlovou”, myslím, že je to barva Track Dirt (tedy stejná, kterou stříkám kolejnice), ale v ploše to vypadá jako slušná cihlová.

Okap je lepený na spodní hranu krokví, aby zůstala malinká mezera mezi střechou.

Další jsem přilepil rampu a sestavil schůdky. Rampa je v odstínu Wood – Cold base.

Schody jsou natřené prostě nějakou šedou. Tím, že se lepí ze stupňů, lze přizpůsobit délku schodiště kratší nebo delší.

Zatím takto. Okapové svody maskují hranu lepení jednotlivých stran budovy.

Stříkací pistolí jsem začal s decentní patinou tak, jak mi v pistoli vždy zbývalo trochu barvy. Rampa, schody a okolí rampy na zdi je nějakou středně hnědou – je to okopané, ošoupané… Vrata jsem natíral ručně, tady kocouři vůbec nejsou na škodu. Stěny jsou náhodně lehce zaprášené zbytkem barvy ze stříkání rampy – rozbije to jednolitou plochu a trochu to rozbije i matnost povrchu.

Poslední práce ze stavebnice je stříška nad rampy a konzoly, které jí drží. Nastříkáno barvou Burned Rust.

Přilepené konzoly v místě spojů plechů – jde to poměrně rychle a přesnost není nutná.

Stříška přilepená i za plochu střechy, i za plochu konzol – díky konzolám je zaručený sklon a zároveň dostatečná styčná plocha pro lepidlo.

Stříšku jsem ještě štětcem náhodně přetřel světlejším odstínem rzi pro naznačení stékanců.

Zbývá dořešit výsypnou rouru, kterou se sype obilí do vagónů. Roura je z mosazné trubičky průměru 2 mm, ohnuté v kleštích.

Natřeno barvou Burner Rust a zasazené do odstřižku kartonu, ve kterém jsem promáčknul díru. Rouru jsem pak zbrousil do úhlu, aby šla přilepit do okna.

Tento celek jsem prostě vlepil zvenku do jednoho okna. Naštěstí zde roura není nijak fixovaná k budově jako u jiných staveb, takže je práce hotová.

Ještě jsem se rozhodl zasklít vikýře alespoň barvou na sklo.

Sice jsem si asi přesklil rámy zvenku, ale tady to není moc vidět.

Do pistole jsem si dal trochu zelené, a na jedné straně (asi ta severní) jsem nastříkal trochu mechu na spodní partie budovy. Nastříkal jsem trošku i okolí větracích mřížek, jako že z nich stéká po fasádě trochu bordel.

Ještě pohled na okap, podle mě to vypadá bezkonkurenčně dobře.

Posledních pár úprav – zašpinění schodů a zesvětlení dřevěné podlahy světlým tekutým patinátorem.

Za mě hotovo. Není to nejdetailnější budova, ale jednak jsme pořád v TTčku. Kdo chce naznačovat mech na střeše, měl si vybrat větší měřítko; a za druhé budova bude sloužit jako kulisa, ne jako středobod modelářské činnosti.

Nyní by se určitě dalo ještě další dvě hodiny hrát s detaily. To ale nebylo účelem mojí první budovy v životě, s tím si můžu hrát v důchodu.

Strana, ze které je možné přisunout další budovy. Všimněte si rozbité plochy fasády – jednak kolem větraček a jednak i na rovné ploše. Vypadá to podle mě dobře.

Ze strany kolejí je sýpky připravená na první vozy k nakládce.

A ze strany silnice je připravená naopak na první vykládku.

Protože nádraží Budišov je zatím v době “natřené”, umístil jsem zatím sýpku do prostoru budoucího pivovaru. Zkouška s vozem – vypadá to adekvátně.

Patina za mě taková akorát, vše na budově šlo sestavit dobře, takže za mě velká radost z prvního takového projektu.

Co mě na budově hodně bavilo, že je to taková poctivá modelařina – když si chci někde dodělat oplechování a mám k tomu historku, že “se to kdysi dodělávalo”, dá se to. Když nemám červenou barvu na okapy, můžu je udělat zelené, protože “se to tak kdysi dělávalo”, když nechci něco osazovat, můžu si vymyslet, že “se to tak nedělalo” atd.

Pokud nestavím vyloženě kopii 1:1 k existující budově, můžu si prostě spoustu věcí přizpůsobit dle chuti, což u vozů nejde.

Zatím tedy nechám sýpku odpočívat zde až do doby, než bude hotový areál pivovaru.

Co u budovy chybí, aby dle skutečné předlohy dávala smysl

• vana na vysypávání komodity z valníků do “sklepa” odkud je korečkovým dopravníkem dopravována do vyšších pater, toto stačí naznačit mřížkou v zemi na straně silnice až při zapracování na konečné místo,
• korečkový dopravník venkovní (pozor, že v Telči je na úplně jiném místě, než je výsypná vana, takže nemusí mít přímou souvislost),
• násypná roura z vyššího patra směrem do ulice (budova bude u zdi, takže není potřeba),
• nějaké detaily jako bezpečnostní tabulky, hasicí přístroj na zdi, bordel kolem budovy a podobné blbosti z externích zdrojů,
• mech na eternitové střeše 🙂

Sýpka pro dobrodruhy z mojí produkce je ke koupi na e-shopu. Kdo chce jistotu, asi sáhne po té Igrovské, ale tohle je prostě punk…

Stavebnice sýpky Dačice