Chotětov – nejen vlečka ZZN, ale i 2 zrušené tratě

Trocha železniční archeologie neuškodí. Ale především vlečka místního ZZN je velkou inspirací pro modelový provoz. Chotětov u Mladé Boleslavi je zajímavý nejen vlečkou v obvodu nádraží, ale i inspirací dvou zrušených tratí, vedoucích původně z Chotětova.

Čtyřkolejné nádraží (pátá manipulační kolej k nákladišti se nachází jen na jih od staniční budovy) sloužilo jako křižovatka místních vleček a tratí. Trať Všetaty – Mladá Boleslav není třeba představovat, vedou tudy rychlíky na Turnov / Liberec z Prahy. Nádraží samo o sobě, i když staniční budova je z těch větších, je vybydlené a rozbitými okny lze nahlédnout dovnitř, i když nic vábného tam k vidění není. Jedna z kůlen slouží třeba jako improvizovaný homeless-cykloservis, protože jsem tam objevil několik rozebraných kol vzhůru nohama, další kóje zase jako noclehárna s matrací… Ale provoz v dobách největší slávy zde musel být víc než bohatý. Odbočující trať, místní sýpka a ještě vlečka do cukrovaru musely být pro nádraží velkou kapacitní zátěží.

Za staniční budovou se nachází původní nádraží skladiště se samostatnou kolejí. Dnes oplocené na hraně nákladiště – lze do IV. epochy použít jako inspiraci výsledku privatizace.

Ostatně, skladiště už si oplotil třeba Zlámalík ve svém kolejišti na okno. (Zdroj: https://tt120.zlamal.cz/mala-paka-kolejiste-na-okno/)

Z druhé strany staniční budovy odbočuje výhybka do vlečky ZZN. Vpravo odbočovala trať do cukrovaru Brodce. V pozadí u návěstidel naopak odbočovala trať doleva do Skalska (ano, to Skalsko, které má v nabídce jako stavebnici staniční budovy ES Pečky).

Nepřehlédnutelným motivem vlečky do Brodců je most přes Jizeru, který vydržel na svém místě dodnes. Dá se zde inspirovat průchodem tratě středem obce. (Zdroj a další foto: https://brakum.rajce.idnes.cz/Zrusena_vlecka_Chotetov_-_Brodce_nad_Jizerou/)

Ke zrušené trati do Skalska odkážu na lepší zdroje. Lze v leteckých mapách stále dohledat zbytky původního tělesa trati. Nádražní budovy přestavěné na rodinné domy jsou zde stále stojící.

https://www.k-report.net/clanky/po-stopach-trate-skalsko-chotetov/

https://www.idnes.cz/cestovani/po-cesku/zanikle-trate-12-skalsko-chotetov.A181005_103727_po-cesku_vrja

Ale zpět do Chotětova. Místní vlečka ZZN spojuje vše zásadní, co bych na kolejišti chtěl mít, a ostatně, co je dobrý motiv pro modeláře, kteří chtějí využít všechny možné agro-vagóny jako jsou samovýsypné vozy, cisterny na tekutá hnojiva i zetky pro převoz pytlovaných produktů, a to vše na malém prostoru. Vlečka se od tratě odklání do úvratě, dalo by se říct do předávacího kolejiště. Kdo má prostoru dost, je to námět na bohatý posun.

Celé schéma vlečky je zhruba takovéto. Posunovat z odstavné koleje lze pouze přes výkolejku, která je hned u výhybek, takže vlečka není “oddělená” od trati výkolejkou natolik, aby na ní šlo operovat bez otevřené výkolejky. Výtažná kolej (spodní) je jasná, kolej nad ní může sloužit pro zásobu vozů k nakládce/vykládce.

Vlečku lze pro kolejiště dimezovat třeba na 2 vozy + krátká lokomotiva, pak by výtažné koleje měly cca 40 cm a celá vlečka by šla zkrátit na cca 100 cm, což už je použitelná délka v TT.

Pohled na výtažnou a odstavnou kolej.

Samotná sýpka a stáčecí místo jsou přístupné z volného prostoru nádraží.

Za sýpkou je teprve brána a za ní je skladiště, nebo spíše rampa, už v uzavřeném areálu.

Za vraty se nachází pohon vrátku.

Rampa by mohla umožnit nakládku / vykládku např. cukrové řepy, pytlovaných hnojiv / osiv atd.

Samotná sýpka má menší vrata v přístavku, po odsunutí a přistavení rampy do vozu se dá nakládat / vykládat pytlované zboží (zetky – Gbgkks nebo Gags). Výhoda pro modelové ztvárnění je, že se nemusí ladit vzdálenost rampy od kolejí a tedy průjezdný profil zůstane zachovaný s rezervou. Toto řešení je vhodné i pro vlečku v oblouku.

Dále sýpka pokračuje hlavní budovou, odtud vedou násypné roury pro plnění vozů.

U vrat do sýpky bývalo schodiště.

Sýpek je všude pro inspiraci dost. Důvod, proč jsem se v Chotětově chtěl jednou zastavit, bylo podle leteckých map přístupné stáčecí místo pro agrochemii. A skutečně – stáčecí vana v prostoru stanice. Vykládka kotlových vozů, různé ty Duslo cisterny se zde využijí.

Stáčecí místo je sotva na délku vagónu od sýpky, takže ani na kolejišti by nezabralo žádný velký prostor.

Ani prostor k první výhybce není nijak velkorysý. Když přijedou vozy na vykládku, musí si lokomotiva vozy postupně posouvat k vyprazdňování. Vozy zde nelze nechat stát a rozhodně to nemůže být žádný dlouhý vlak. Práce pro malou posunovací lokomotivu do kolejiště jako dělaná.

Stáčecí vana je zde nad úrovní zásobníků, ale pro modelové ztvárnění vůbec nevadí, že by bylo vše v jedné rovině. I takové případy se dají najít a jsou naopak častější.

Samotné stáčecí místo je perfektní, protože se jedná o kovový rošt v úrovni hlavy kolejnice. To znamená, že se dá aplikovat na už položené koleje a nemusí se připravovat místo na betonovou nekrytou vanu už při projektování vlečky.

Schodiště z areálu ZZN pro obsluhu.

Vyvedení potrubí není žádná věda – prostě se nasadí hadice a už se vypouští.

Potrubí je pak rozvedené mezi zásobníky.

Samotné zásobníky jsou opět umístěné v betonové vaně s okrajem, aby vana pojmula případný únik.

Pohled na druhou stranu vany.

Velikost zásobníků se liší podle toho, jak byly asi postupně dostavované nebo podle kapacity na různé druhy hnojiv.

Protože zásobníky budou často už mimo kolejiště, stačilo by naznačit okraj vany a třeba jeden menší zásobník.

Samotné kolejnice jsou vedené v jakémsi žlábku mezi roštem.

Pod roštem je pak ukrytý žlábek se spádem a odtokem do areálu ZZN. Tato vana (a to je asi samozřejmé) má za úkol zachytávat případný úkap při vykládce vozů, aby nedošlo ke kontaminaci okolí.

Prostřední část, kde je žlábek ucpaný usazeným bordelem.

Vše je skvělý prostor pro patinu rzi.

Dneska jdou vyrobit podobné rošty buďto 3D tiskem jako celek, nebo gravírováním/řezem laserem jako perforovaný karton.

Na straně k zásobníkům je stáčecí místo prostornější pro pohyb obsluhy kolem vozů.

Po okrajích jsou ochranné plechy. Celý rošt je kov, vana je beton. Pražce budou evidentně staršího data. Dřevěné nebo betonové, obojí se v modelu dá použít.

Mně se na tom moc líbí, že takové stáčecí místo na jednu cisternu je velmi jednoduché na modelávání, není potřeba krytý přísřešek, vše se dá snadno vymodelovat a umožní to smysluplně provozovat kotlové vozy v rámci kolejiště.

Pokud tedy někomu poslouží jako inspirace, budu rád 🙂

Já jsem zatím u této agrovlečky ve fázi “vím, jak to bude zhruba vypadat” a spíše podle vlečky Dačice budu přidávat ještě vykládku vápence. Ale Chotětov je na modelování lepší – jednak je vlečka celá hned vedle nádražní budovy, je víc zapojená do nádraží, a hlavně je mnohem menší a víc nahuštěná k sobě, vše je na jedné společné koleji – a to do kolejiště potřebujeme spíš.