Zamračená MTB – s námi již od roku 2012

Už to bude deset let, co je na trhu Zamračená od MTB. Protože se mi sešly konečně i lokomotivy od tohoto výrobce, můžu dnes, jako protiváhu minule ukázaným lokomotivám od Kuehna, ukázat i ty od MTB. Budu opět popisovat moje subjektivní pocity z pohledu člověka, co vyžaduje určitý balanc mezi vzhledem, funkčností, cenou a užitnou hodnotou.

Za posledních 10 let jsem napočítal už cca 30 verzí ČSD, ČD i ŽSR. Uspokojila se tak spousta modelářů, kteří požadují různé epochy. Co mě osobně v nabídce vždy chybělo je přesně to, co udělal na začátku Kuehn – 60cm unifik a ČD “rubíno-šedá” v klasickém zbarvení (pravda, ta vlastně byla). Je to taková klasika u MTB, které se velmi často vyhýbá těm nejzajímavějším variantám, jako by si je šetřilo na příště / na důchod / na lepší časy (doplňte si sami).

Lokomotiva se pohybuje za cenu kolem 3750 Kč, přijde mi, že poslední dobou zlevňuje na ceny kolem 3500 Kč. Našince může těšit, že je tuzemské výroby (jak moc, to nedokážu říct, ale každá ruka, která u nás přidá hodnotu je pro ekonomiku plus). Já jsem dnes zvolil pro ukázku první výrobní sérii, provedení tak, jak vyjela z výroby. Koupil jsem jí “z frcu” jako kazovou, jak se nakonec ukázalo, byl na ní úplně jiný zásadní kaz, než se kterým se prodávala (ukážu později).

Předně je potřeba v kontrastu s minule nafocenými modely Kuehn říct, že MTB dodává dolepovací doplňky v sáčku a každý modelář si je může osadit. Kuehn dodává model už vyšperkovaný. Přímé srovnání fotek čerstvě donesených modelů tedy může zkreslit, že MTB působí chudě, ale po dosazení detailů tomu tak nemusí nutně být. Přesto je určitě množství detailů menší. Osobně mi dost chybí dvě věci – kabely elektrického vytápění a stupačky na čela. Stupačky se dají sehnat z leptu, ale kabely jsou docela nedostatkové zboží.

Lokomotiva jako taková vypadá pěkně. Zamračená to prostě je. Všechny zásadní tvary a prvky má. Při prvním pohledu není co řešit – u některých modelů MTB občas váhám, co že to má být vlastně za předlohu (musím říct, že v tomto směru vede asi řidicí vůz 953), ale u Zamračených tento problém nemám.

Lokomotiva nesedí nijak vysoko, prostor pod skříní je odpovídající, takže lokomotiva působí na kolejích dobře masivně. Říkám to proto, že některé, hlavně kapotové lokomotivy od MTB, jsou vyšší a působí to nepřirozeně.

Při čelním pohledu zaujmou světla. Jsou rozhodně moc velká a vypadají, jako by ostřila “do dálky” nebo měla nasazená ještě zvětšovací skla.

Jsou umístěna v ose nárazníků. Z nějakého důvodu se ale i tak na první pohled zdají být rozumně umístěné, respektive vypadají celkem odpovídajícně. Zaujme natisknutá tabulka šikmo. Tabulka nijak neodpovídá tvarem, rozměry ani písmem skutečné tabulce, je to jen “ve Wordu” udělaný obdélník s číslem. Kdo chce lepší, nejlépe rovnou nekompromisně přetisknout obtiskem nebo leptanou tabulkou.

Celé čelo působí trochu naraženě, jako by dostalo pěstí a vysunulo se nahoru. Kvůli tomu pak čelní skla působí menší a víc utopená za čely.

Přitom úhly zkosení se zdají být z bočního pohledu přijatelné.

Celkový dojem prsou mi přijde ve větším celku celkem dobrý, jen trochu plochý. Ale nesrovnalosti s realitou by se tam rozhodně našly, respektive se nepovedlo přenést všechny tvary dokonale na model ať už jde o podokenní část nebo boční zkosení.

Třeba tento úhel není pro čelo vůbec lichotivý, celé vypadá úplně jinak než skutečná lokomotiva.

Zjednodušený pohled na čelo kazí i pluhy bez výřezů. Kvůli tuhosti to lze pochopit, daly by se alespoň naznačit zeslabením a to už by si každý modelář mohl případně natřít černě. Ony by ty výřezy takový problém nebyly, ale pluh vypadá až moc zjednodušeně.

Na rámu jsou už naznačená madla vedle stupačky. Protože první série měla madla v jednom kuse, překrývají tato madla ta šedá naznačená, což nepůsobí dobře. Tvar madel není správný, protože madla správně nekončí zaoblením do skříně, ale pokračují ještě pod spojku až na hranu rámu.

Správný tvar zde mají závěsky.

Barevné odstíny u MTB jsou známá problematika, někdy jsou odstíny vyloženě od boku. Tady si myslím, že se odstíny povedly. Přechody barev jsou velmi dobré, respektive jsou v lepším standardu, který MTB dokáže nabídnout. Toto je ale silně závislé na konkrétním kusu nebo sérii. Je ale pravda, že na zlepšení povrchové úpravy se v poslední době snáší chvála u všech MTB modelů.

Problémem jsou soutisky barev například na logu, štítcích a tabulkách – ne vždy je soutisk dokonale přesný.

Potisky na celé lokomotivě jsou ve standardu MTB, tedy ne vždy ostré, ne vždy rovné. Je to bohužel tak, že prostě u MTB už léty vznikl určitý jejich standard, od kterého se dokážou odchýlit na lepší i horší stranu, ale vždy se k němu vrátí. Srovnávat kvalitu potisku a povrchové úpravy u modelů MTB s výrobci jako Tillig nebo Kuehn nejde, MTB z toho vždy vyjde hůř. Je pak na preferenci každého, jestli to je pro něj zásadní překážka, protože jak se říká – z metru to není vidět. A kdo to má do kolejiště, tak to opravdu řešit nemusí.

Někde jsem zachytil, že masky podvozků u MTB jsou moc malé, ale nedokážu to fundovaně posoudit.

Lokomotiva je správně do 60. let osazena kulatými nárazníky z výroby.

Síta jsou u skříně první výrobní série z leptu, takže detailnost jim nechybí. U ostatních sérií (vč. ověřovacích) jsou už lisovaná přímo ve skřini. Na střeše jsou pěkně naznačené šrouby na pásnici, stejně tak panty deklů.

Provedení výfuků opět odpovídá vyrobeným číslům, alespoň nevím o případu, kdy to tak není, ale můžu se mýlit.

Celý tvar střechy je dobře trefený, oblouk je pěkný a jakožto jeden ze zásadních tvarových prvků je na lokomotivě dobře naznačený.

Co se týče jízdních vlastností, já jsem spokojený. Lokomotiva jezdí tiše, umí jezdit velmi pomalu, tažná síla je velmi dobrá, lokomotiva je hodně těžká. Maximální rychlost je přiměřená určení lokomotivy. Závody lokomotiv nepořádám, takže pro mě je lepší přístup MTB, že vlaky nemusí jezdit zběsile rychle.

Dlouhodobé zkušenosti ukázaly, že když se trefí bezvadný kus, tak jsou to držáky, což osvědčují například plzeňští modeláři na jejich modulech, kde jsou Zamračené MTB dlouhodobě v provozu s dobrými výsledky. Problém je, že se nedá tipnout, který kus je bezvadný a několik druhů problémů s jízdními vlastnostmi je známo a reklamace modelů nejsou z reakcí modelářů rozhodně výjimečné. Tady je pak zásadní přístup obchodníka a jeho vztah s MTB, jak se daná reklamace vyřeší ke spokojenosti. U nákupu modelů MTB bych řekl, že nejlevnější nemusí být nutně nejlepší volba. Když si vezmete, že byste měli model třeba jen za 150 Kč na svoje náklady posílat poštou zpátky do e-shopu atd. – a to riziko bohužel u MTB existuje – tak je snad lepší koupit někde osobně, kam se můžu případně vrátit.

Spřahování s ostatními vozy je bezproblémové, žádné zasekávání nárazníků v ostrých obloucích se nekoná ani u verze s širokými nárazníky. MTB používá už delší dobu svoje vlastní spřáhlo, které mi přijde subjektivně trochu tužší a jazýček trošku víc humpolácký, než třeba Tillig. Při spřahování je znát malinko větší chuť jazýčku “zapadnout” do sousedního spřáhla. Ale spřahuje to a nerozpojuje se to, takže dobré. Kinematika jde krásně lehce a přitom spolehlivě – je velmi pěkně vyřešená přes dlouhé jemné pružinky v bocích rámu. Při sunutí vozů jsem nikdy neměl žádný problém. Na této fotce si můžete všimnout propadlin v pravých závěskách – problém při lisování.

Po roztažení a sundání skříně se snadno dostaneme k desce plošného spoje, kde se jen zastrčí místo analogové propojky dekodér Plux16. Osobně nemám Plux16 rád, výběr je malý, ceny vyšší než třeba Next18, a zaměnitelnost do jiných lokomotiv dnes skoro nulová, protože všichni velcí výrobci už přešli na Next18. Naštěstí nedávno začal dělat Plux16 i LaisDCC, takže kdo hledá primárně nízkou cenu, dá se digitalizovat i tak. Ztratíte ovšem funkce reflektoru a osvětlení kabiny, protože na dekodér už je to příliš mnoho funkcí, které neumí.

Imitace stanoviště je jednoduchá, ale stačí. Pod nimi je skrytý plošný spoj čelního osvětlení.

Lokomotiva svítí v základu pozičními světly i reflektorem najednou. To je hlavně kvůli analogu. Po přerušení jedné spojky jde ale v digitálu samostatně ovládat reflektor, což je velmi příjemné. Úprava je velmi snadná a je popsaná v manuálu dostatečně dobře. Vedle LEDky reflektoru je LEDka osvětlení kabiny. Bohužel vzájemné prosvítání je v noční situaci tak silné, že někdy nelze poznat, jestli svítí reflektor nebo kabina. Stejně tak dochází k silnému prosvítání obou LEDek přes střechu.

Pro reproduktor je vyčleněné místo nad jedním z podvozků.

A teď ten zásadní nedostatek tohoto kusu. Všimněte si, jak je skříň nafouknutá od rámu. Takto je to na obě strany od tohoto podvozku. Dalo by se to přisoudit příliš rychlému vytažení skříně z formy, kdy skříň ještě za tepla pracovala. Šlo by to jedině přilepit k rámu, aby se to neodchlipovalo. Jinak se to narovnat nedá. U tohoto kousku je to opravdu hodně, ale nakonec jsem si všimnul stejného problému v menší míře i na dalších třech lokomotivách, které jsem měl možnost v poslední době mít v ruce. Je to tedy evidentně nějaký technologický problém při výrobě. U ostatních lokomotiv si toho člověk nevšimne, když to nehledá. Ale tady kontrola kvality nezafungovala nijak, a propustila zmetkovitou skříň do celého procesu výroby, lakování, osazování – což je teda dost plýtvání zdroji… Toto je ten moment, kdy platí už zažité “MTB kupovat jedině osobně”. Tohle by se stát vůbec nemělo, udivuje mě, že to nikomu, kdo to měl v ruce, nevadilo, že to nikdo nevyřadil, že se to dostalo na pulty, a že se to prostě vůbec může stát. Nebo se skříň osazovala hned po vylisování a materiál pracoval do doby prodeje – ať tak nebo tak, obojí je špatně.

Srovnání s ověřovací verzí. To, že by někdo vyrobil “kulaté” Zamračené, se nám před 10-12 roky vůbec nesnilo..

Tuto 749 006 už jsem ukazoval ve starším článku, kvalitou provedení je víceméně na standardu. Má stejné nedostatky, jako už zmiňovaná první série. Na jednu stranu navíc jezdí občas velmi hlučně – zřejmě nějaké vůle v kardanech nebo převodech. Je to ukrutně otravné, ale jezdí to bez problému. Opět platí, že lokomotivu vyzkoušet, projet a podle toho koupit. Mně to bohužel začalo až cca po hodině jízdy doma, takže by se to v obchodě nepoznalo.

Je vidět, že křivá tabulka je vlastnost, nikoliv výsada série. Logo ČD je malé, což je vlastnost MTB už od prvních Brejlovců. Výtek a připomínek na to bylo řečeno a předáno dost, ale nikdy se to nezlepšilo. Bohužel velká škoda a nestálo by to skoro nic…

Když jedou lokomotivy po kolejišti, tak pro mě dělají přesně to, co od nich čekám. Zamrčená je pro mě odjakživa obrovská lokomotiva, kus hmoty, který se valí po kolejích. A to tento model dokonale splňuje. Když jede, tak se prostě valí nezastavitelná hmota a působí na mě na kolejišti tak, jak bych od ní čekal. To je za mě jednoznačně plus.

Srovnání střech obou verzí.

U 749 006, která už má uložení podvozků na pryžokovových sloupcích, by se daly ty malé masky podvozků vytušit spíš – lokomotiva působí trošku na obláčku, jako by pod ní něco trochu chybělo. Navíc má, stejně jako třeba Kocour, krátké sloupky, které by měly mizet až pod rámem, ale končí cca v polovině výšky nad podvozkem.

Potisk na boční tabuli říká T478 1006. Toto označení ale dostala zpět až po odprodeji KŽC, takže s logy ČD je to kombinace nesmyslná. V zásadě to ukazuje opakující se nedostatek modelů MTB, že někdy je to prostě směska vycucaná z fotek – najdu fotku, kde je T478.1006 tak to neřeším a dám to tam. Přitom fotek, kde je jasně vidět 749 006 s logy ČD, existuje dostatek.

Problém, na jaký trpí v určité míře i hranatá verze, jsou znatelné předěly formy. Zde na přechodu čela a bočnice. Ono v reálu, když se oloupe tmel a začne přechod plech – laminát reznout, se tam skutečně schod udělat může, ale nelze to brát, že to je jako “vlastnost navíc”. Na zešikmené části rámu si všimněte vroubků, zřejmě zůstatek po frézování formy.

I kolem reflektoru je znát spoj formy. Nepůsobí to tady ale nijak zásadně rušivě.

A do třetice srovnání – úplně čerstvá verze 749 265, dlouholetá šumperská lešťěnka, kterou jsem si kdysi dělal z leptu.

Musím pochválit, jak skvěle se zlepšily potisky – krásně čitelné, soutisk bez chyby. Je tu bohužel vidět největší chyba laku tohoto kusu – modrý pruh nedrží lajnu a na konci se dost zvedá.

I štítek ČKD je velmi pěkně natisknutý.

Další nedokonalost, která skoro nešla vyfotit, je náprsenka. Vypadá, že je tisknutá nadvakrát – uprostřed vodorovně je trochu znát spoj tisků, které se překrývají. Na světle v reálném světě to je vidět víc. Jednak celá bílá nekryje, prosvítá pod tím červená, a jednak jsou na velkém potisku a hlavně ve spoji jakoby “kapky”, potisk dvou bílých pásů byl zřejmě “mokrý do mokrého”.

Na druhou stranu logo je správně velké (hurá!). Tabulka se taky výrazně zlepšila – sice to není úplně přesně rozměrově ani fontem, ale je to mnohem lepší, než minule.

Pohled na celé čelo. Bohužel, než se lokomotivy vůbec usadily u prodejců, tak už byly všechny rozebrané a tak jsem nikde nenašel jedinou reálnou fotku čela lokomotivy a na ITvlacích mají jen boční pohled.

Když se podívám na tu svojí starou leptanou, která byla tehdy můj první leptaný model, tak pořád je těch 10 let ohromně znát a nemá dneska už cenu se s tím patlat v ruce za žádných okolností, jedině snad pro radost, ale výsledku tovární produkce včetně MTB prostě stejně nedosáhneme. Ne, že by ta moje leptaná byla nějak extra povedená, ale stejně…

Pohled na síta již součástí skříně.

Problém s nafouklou bočnicí se zde nevyskytuje, skříň krásně přiléhá do zámečků.

Za mě tedy tenhle model je z těch tří určitě nejlepší, i když dokonalý ještě není. Ale určitě je znát ta známá skutečnost, že MTB se zlepšuje v kvalitě a čistotě provedení.

Srovnání ksichtů. Teď by se asi hodilo nějaké resumé, která je nejlepší, ale to nechám kdyžtak zase někdy na příště.

Tyhle dvě fotky ukazují, jak malý rozdíl mezi jednotlivými výrobci je. Nacvičené oko rozdíl pozná hned, ale ukažte to někomu ve svém okolí, a zaručeně to nepozná, možná nepozná ani kulatou od hranaté 🙂

Všechny přednosti a nedostatky jednotlivých lokomotiv jsem se snažil tentokrát (a minule) nezávisle vypsat, a každý si teď může rozhodnout sám, čemu dá přednost a do čeho chce svoje peníze dát.

Za mě MTB si jede prostě svůj standard. Buďto jste ochotní ho přijmout, nebo nejste. Podle toho, že na skladech žádné lokomotivy dlouho neleží, se dá usoudit, že to většina modelářů je ochotna přijmout, případně tolerovat. Kvalita MTB se vyvíjí jen pomalu, nebo stagnuje. Občas se objeví série s lepší povrchovkou, nebo řady s lepším pojezdem. V poslední době je určitě znát zlepšení kvality nástřiku a potisku. Ale víceméně je ten problém oproti velkým hráčům podobný už roky – horší nástřik, špatná kvalita potisku, nevyzpytatelné motory a převody. Srovnání s většími výrobci modely MTB většinou prohrají. Problém je i ta náhodnost – chytnete kus, který je pěkně udělaný a dobře jezdí, a ze stejné várky hned ten vedlejší kus má chyby v nástřiku a začne zlobit pojezd.

Naopak, kdo si chce hrát s digitálem a rád využije samostatně ovládaných světel kabiny a reflektoru, a třeba si naprogramuje sekvenci “po příjezdu do nádraží zhasni reflektor a rozsviť v kabině”, tak toto mu lokomotiva umožňuje. Nelze házet všechny modeláře do jednoho pytle, někdo preferuje hraní s digitálem nebo spolehlivost na kolejišti a na provedení detailů mu tolik nezáleží – pro toho má pak model MTB zásadní funkce navíc.

Abych to zakončil co nejvíc objektivně slovy minulého článku o Kuehnových modelech – do vitríny na kochání MTB není určitě, pokud jde o čistotu provedení a detaily. Na to je lepší pořídit konkurenci, i když i tam může někomu nepřekonatelně vadit pár věcí. U MTB těch vzhledových nedostatků je ale dost a rozhodně víc. Dokážu si představit, že někdo preferuje spíš celkový výraz modelu MTB nebo množství barevných mutací. Dost věcí, které jsem tu vypsal, jsou mimo rozlišovací schopnost velké skupiny modelářů a někdo dá spíš na celkový dojem, a ten u MTB není špatný. Co tahle lokomotiva dělá dobře, že když už jede, tak je to prostě tank, kterému nic nevadí, všude projede, hodně toho utáhne, a umí svítit jako vánoční stromeček. Svoje zákazníky si rozhodně najde taky, a já se tomu nedivím.