Aktivita (1) – běžný provozní týden na kolejišti
První aktivita pro měsíc leden (2021) bude jednoduchá, ale možná zjistím, že ne tak moc. Cílem je odjezdit 3-4 směny běžného provozu takového, na jaký je kolejiště primárně stavěné.
Výsledkem bude, že si zažiju běžný provoz, střídání typických souprav a pohyb nákladních vozů. Od příště se můžeme od tohoto standardu odchylovat. Dokud bude provoz jen neurčitá směs vozů a lokomotiv, nebude ta výjimečnost některých aktivit tak rozdílná.
Předpokládejme, že se jedná o “standardní” kolejiště, kde je zastoupena rovným dílem osobní i nákladní doprava. Osobní vlaky (Os) pendlují v pravidelných intervalech, občas může projet nějaký spěšný vlak (Sp) nebo rychlík (R). Pravidelnou osobní dopravu narušují nákladní vlaky, pro naše potřeby především manipulační (Mn – přivážejí uhlí, místní zátěž a odvážejí například dřevo nebo zboží naložené na nakládkové koleji). Kdo má kolejiště větší, jistě projíždí nějaké ty průběžné nákladní vlaky (Pn), případně vyrovnávkové vlaky (Vn – ucelené vlaky prázdných vozů vracejících se na nakládku), které mu kapacitu tratě vytěžují.
Definice základní epochy a smyslu provozu.
Pro mě je to epocha V. Smysl provozu je lokálka (Posázavský pacifik), rekreační provoz. Nákladní doprava v omezené míře pro lokální podniky, žádné průběžné nákladní vlaky.
Vyčlenění několika typických souprav, které na kolejiště “patří”. Další soupravy, elitní motorové vozy či různé “vindobony” si nechte na jiné měsíce, pokud je nemáte jako páteř dopravy. Ještě budeme souprav potřebovat dost, nebojte.
Pro mě je volba jednoduchá, mojí páteř osobní dopravy tvoří lokomotivy 749 a patrové vozy Bmto. To je typický zástupce provozu mého kolejiště a ostatně i Posázavského pacifiku.
Na vedlejší trať případně něco menšího v podobě vozů 020 (Bix/krátký Balm) apod., případně motorové vozy 810 s přípojnými vozy (zatím moje depo nedisponuje dostatkem vozidel a tak budou nahrazovány právě jinými vozy). “V týdnu” bude jezdit v automatickém provozu solo motorák, aby mohl pendlovat tam a zpátky. Pro víkendový návoz chatařů a trampů budou nasazeny lokomotivy s vozy.
Nudný lokálkový provoz ozvláštňuje jednou týdně rekreační rychlík z Prahy s vozy Y, příležitostně s Brejlovcem v čele.
Občasný patrový stereotyp naruší také patrová jednotka Bpjo, která ještě v 90tých letech jezdila víkendové vlaky pravidelně.
Z Mn vlaků je to především vlak složený z Kocourů (řada 742) a hytláku (Daa-k nebo Rybák). Střídat se na Mn vlacích budou i Zamračené nebo Hektoři – prostě motorová trakce vršovického depa.
Hlavní artikly dopravy jsou na mém kolejišti uhlí (do uhelných skladů), dřevo (z lesů do pily, která je v jednom z nádraží), betonárka pro stavbu přehrady (cement, štěrk, písek), pivovar (chladicí a kryté vozy) a vlečka ZZN (vozy na zrniny, kryté vozy, kotlové a nádržkové vozy).
Nyní můžeme začít “jezdit” a vytvořit nějaký zvyk střídání souprav. Pokud máme průjezdné nádraží, osobní vlaky se budou střídat. Pokud máme koncové, objíždíme vozy lokomotivou a odjíždíme asi do skryťáku. Do toho nám 1x nebo 2x denně rutinu zpestří přijíždějící manipulační vlak, který přiveze směs vozů a provede jejich posun na vlečku (vlečky, pokud jich máme víc) a nakládkovou kolej.
Tvoříme rutinu pravidelného provozu. To, že celý měsíc jezdí stejné vlaky se stejnými vozy je právě ta stereotypní páteř provozu, do které začneme příště zasahovat, takže nebojte. Když se mi ve Vraném sejdou dva křižující se vlaky a vlak na lokálku, nezbývá mi žádná průjezdná dopravní kolej – je jasné, že při jakékoliv mimořádnosti tu bude o zábavu postaráno. A přes manipulační kolej se projíždět nesmí 😉 I tohle je potřeba si předem nastavit – která kolej je určená jako dopravní a dodržovat nějaká základní pravidla skutečného provozu není od věci, ale opět to není nutnost. Stejně bude většinu času manipulační kolej plná nějakého nákladního vlaku na rozřazení.
Ve Vraném se mi střídají dva vlaky s patrovými vozy. Na manipulační koleji probíhá sestavování vlaků, které se poté přesunou na odjezdovou kolej na Měchenice. Na té se střídají s motorákem, který pendluje na Měchenice. Uvažuju, že nakládkovou kolej začnu používat jako dopravní, aby se do ní mohl uklidit přijíždějící motorák od Měchenic. Nebo budu muset dělat vjezd na obsazenou kolej a poté zasunutí motoráku pryč pro odjezd manipulačního vlaku. Někdy se tomu pověnuju víc.
Pár postřehů z mého “tréninku” – osobní doprava
Protože jsem neměl vybalené všechny vozy, zkusil jsem zapojit “co bylo” a nechal to jezdit. Jednou ze souprav byl takový mix BDs a Bmto spíše z Lipenky, nebo z tratě Kolín – Ždár n/S. Chvíli jsem nechal se vlaky střídat, a pak jsem si řekl, že se mi to nelíbí, že to prostě není typická souprava, kterou bych na kolejišti chtěl pravidelně vídat.
Tuto soupravu tedy nahradí další typický vlak jedné éry – patra modrá, a v čele lokomotiva 742 (celá souprava ještě čeká na úpravu do páté epochy).
Do toho přijede do Vraného manipulák, a rázem došlo místo. Teď už se dá jenom střídat vlaky do skryťáku. Skryťák umožňuje automatický provoz 4 souprav (4 sledované úseky) a 2 nesledované koleje navíc pro průjezd nebo odstavení ručním ovladačem, celkem 6 kolejí. Když se 2 osobáky budou honit dokola, zbývají 2 koleje pro další automatický provoz a 2 koleje pro odstavení vlaků s ručním ovládáním.
Jedním vlakem bude víkendový rychlík, většinu času schovaný ve skryťáku. 3 vozy jsou pro automatický provoz “tak akorát”, 4 vozy by se od námezníku k námezníku vešly.
A druhý vlak budou ta patra Bpjo. Tím jsou osobní vlaky zatím ‘na spodním Pacifiku” komplet pokryté.
Na Měchenice zatím pendluje RS1, ale brzy bude vyměněný za Kvatro. Pokud časem bude nějaká souprava s řídícím vozem, vůbec se tomu nebráním. Regionova by byla třeba ideální, ale možná poslouží 810 + 010 + 010 + 810, až je jednou Kuehn (nebo snad zase rychleji MTB?) začne vyrábět.
Zatím nijak neřeším dopravu Měchenice – Budišov n/S. Tam bude provoz čistě “na ruku” a tak zatím tento úsek nezahrnuju do nějaké pravidelné dopravy. Uvažoval jsem i, že bych třeba tento úsek udělal pro pravidelnou dopravu do VI. epochy, abych provětral právě i trochu jiná vozidla. Solo motorák trať obslouží kdykoliv, ale nedá se to už uřídit z jednoho místa.
Občas přijede solo motoráček nebo motorák s přípojákem, a to bude z osobní dopravy v Budišově celé. Jestli se sem zatoulá klasická osobní souprava, bude to spíš ku příležitosti nějaké aktivity.
Pár postřehů z mého “tréninku” – nákladní doprava
V Budišově bude čilý provoz na vlečce ZZN, ale tak dlouhý vlak, jako je na fotce, by ani Měchenicemi neprojel, takže bude kratší. Jinak zde bude vyloženě obilí a související produkty, dřevo a uhlí.
Na agro vlečce několik činností najednou. Vozy Tdgs / Uacs se plní ze sýpky. Jeden dlouhý nebo dva krátké vozy v jeden moment by měly stačit. Vozy jezdí ze skryťáku, nebo se plní v Peceradech. Většinou jsou takový sýpky určené pro provoz zrnin “pryč” – traktor doveze, vysype, uskladní se, vagóny ve velkém odváží do sladoven atp. Tady to bude obousměrně, vlak přiváží i odváží obilí uskladněné v sýpce.
Na konci koleje se u čelní rampy můžou vykládat traktory, zemědělská technika atp. Tady bude vykládka vyloženě příležitostná. Ccc 1 vůz týdně nebo měsíčně. Protože nemám továrnu na traktory, vozy se objevují ze skryťáku.
U nižšího skladu se vykládají pytlovaná hnojiva a osivo. Zetky všech druhů zde budou vítané, ale víc jak jeden vůz se sem smysluplně nevejde. Továrnu na hnojiva ani osiva nemám, takže vozy jezdí opět ze skryťáku. Mohly by jedině rozvážet naopak pytle z Budišova do lokálních skladišť / na volné skládky a překládku do traktorových valníků.
U budoucích zásobníků chemie se budou vykládat kotlové vozy (tekutá hnojiva) a vozy Uacs (vápenec jako hnojivo). Pro posun na celé agrovlečce je vyčleněná Kaluga. Uacs zde bude potřeba 1 vůz, kotlové vozy 1 – 2 vozy. Tady je to určitě obojí doprava do skryťáku.
Mezi sýpkou a chemickou částí bude volná skládka pro vykládku ještěrkou nebo jeřábem z plošinových a krytých vozů. Opět je to zde nejlépe na jeden vůz a to jen občas. Vlastně zatím nevím, co zde budu vykládat, ale vybetonuju tady nějakou malou plochu a uvidí se. Mohly by se tu i nakládat vozy Hadgs přímo z traktorů.
Budišov mimo vlečku disponuje ještě klasickou nakládkovou kolejí – zrovna tam stojí vozy Laaps, kde se bude nakládat dřevo a vykládat uhlí, případně kusové zásilky – prostě klasika. Uhlí jezdí logicky ze skryťáku na celé kolejiště, protože důl nemáme. Dřevo naopak směřuje na místní pilu v Měchenicích.
Manipulační vlak si odváží vozy po ukončení nakládky / vykládky a přiváží nové. Zajíždět by sem měl méně často. Přesto, pokud by měl vlak “otočit” všechen náklad, máme z toho cca 6 vozů z agro vlečky a 2 – 3 vozy z nakládkové koleje.
Neméně zajímavý provoz je v úvraťových Měchenicích. V popředí stojí u budoucí nákladové koleje vůz Es. Zde se bude vykládat kusové zboží u rampy (Zetky) a uhlí ve velkém (převážně Eas) pro provoz průmyslu i distribuci maloodběratelům. Je zde totiž sklárna, jejíž vlečka pokračuje dále po stejné koleji. I v Posázaví lze nalézt vlečky skláren, a to hned vedle sebe v Sázavě a menší v Samechově.
Ve šturcu umožňujícím objíždění bude na konci koleje expedice hotových výrobků a sklad obalů. Zajíždět sem budou “zetky” všech druhů. Dva dvouosé vozy se vejdou. Můžou vozit zavařovací sklenice do ostatních skladišť.
Na zásobovací koleji bude místo pro překládku zásobníků fluorovodíku z vozu Sklmmp, který bude dlouhodobě odstavený právě na konci koleje. I jsem uvažoval, že bych sem dal malou točnu, jako byla v Poděbradech, ale trochu se bojím, jestli to nebude moc velká vlečka na tak malé nádraží.
Před ním bude plechová hala pro vykládku a skladování sklářského písku (inspirace Dolním Polubným z minulého článku o vlečkách) s pásovým dopravníkem do haly. Jeden vůz bude optimální, dva by se vešly. Sklářský písek i fluorovodík jezdí samozřejmě odkud? No ze skryťáku, jak jinak.
Celý areál sklárny, část bude za plotem.
Na druhé straně nádraží je vlečka pily, která byla už v původním plánku a přijde mi zde naprosto vhodná. Vozy Laaps zde zrovna vykládají, kus polystyrenu je zhruba půdorys budoucí budovy pily. Je to tu stavěné na dva vozy + lokomotiva.
Nakládat se zde budou prkna / fošny na plošinové vozy.
Lokomotiva si zde sestaví vlak, nabere vozy k odvozu a spolu s hytlákem se vydá na cestu. Pokud má přivézt vozy z Budišova (zleva) a ještě přibrat vozy zde, přitom aby se vešel do nádraží, nemá moc místa na rozdávání. Kapacita kolejí je cca 3-4 vozy. Kolej, kde stojí manipulační vlak, je zde vyloženě úzké hrdlo kolejiště. Provoz tolika vozů přes jednu jedinou kolej bude výzva.
Dvě fotky z Peceradské zastávky – zde budou zastavovat osobní vlaky.
A u rampy bude probíhat nakládka dřeva, obilí nebo kamenů dle aktuální aktivity. Přistavovány můžou být různé řady vozů, maximálně 2 ks. Cílem je, aby to, co se zde naloží, se rozvezlo po kolejišti.
Vrané je na provoz nakonec relativně vyvážené se zbytkem kolejiště, ač podle původního plánku to mělo být zásadní nádraží. Vlečka pivovaru zůstala oproti plánku nezměněná, vykládá se uhlí do kotelny, vykládka do pásového dopravníku. Nakládá se pivo, jeden chladicí vůz stačí.
Dal by se zde vykládat i slad z vozů Tdgs.
Uhlí se vykládá i v uhelných skladech na druhé straně nádraží, 1 – 2 vozy. Vykládka bagrem. Jen ve Vraném se dá složit uhelný vlak ze 3 vozů. Další 2-3 vozy přijedou z horní části kolejiště a máme z toho slušný dlouhý vlak s vysokostěnnými vozy. Ten odjede do skryťáku, odkud se obratem asi vrátí naložený opět uhlím. Jak vidíte, poptávka místa ve skryťáku už nyní převyšuje možnosti místa ve skrytém nádraží. 10 kolejí by možná bylo adekvátních 🙂
Na manipulační koleji (nejblíže pohledu) bude neustále něco odstaveného čekat na rozřazení nebo odvoz.
Manipulační vlaky do Měchenic způsobují další úzké hrdlo kolejiště. Jediná odjezdová kolej do vrchní části kolejiště je prostě málo, ale v době začátku stavby víc místa nebylo a s rozšířením se nepočítalo. Dnes už by se jedna kolej dala přidat, ale už se to “nedá” předělat. Zároveň je kolej z obou stran omezená množstvím výhybek, angličanem a trojcestnou výhybkou. Nic z toho není zrovna dobrá kombinace pro jemnou manipulaci, sunutí delších souprav, dobrý sběr proudu atd.
Vlečka betonárky ve Vraném je proti tomu prostorově velkorysá, umožňuje vykládku vozů Faccs (2 ks), vozů Uacs (2 ks), a ještě nabízí jednu odstavnou kolej na vozy prázdné / čekající na vykládku (3 ks) + nutný posun k tomu. Kameny se dají naložit v Peceradech, cement samozřejmě ne.
Lokomotivní depo, nebo spíše jeho devadesátkové torzo, bude hostit hlavně přípojné vozy motorových vozů a malé zbrojení naftou. Původně jsem přemýšlel, že bych prostor “pronajal” třeba sběrným surovinám, ale kdo jste to dočetli až sem, je jasné, že nouze o dostatek vleček na kolejišti skutečně není a zde je zrovna tak prostorově těsno, že cokoliv na vnější kolej navážet je spíš starost než radost.
První zkušenost s provozem
Vlastně celý měsíc jsem strávil “hledáním” optimální dopravy. Frekvence osobních vlaků, množství vozů potřebné pro vlečky, vybíral jsem lokomotivy, které budu skutečně potřebovat… Zjistil jsem, že mi chybí asi 6-8 vysokostěnných vozů (Es a Eas), nějaké zetky (Gbgkks, Gags) a něco na zrniny (Hadgs), nějaký kotlový vůz a možná i nějaké sypáky Faccs. Na druhou stranu, spoustu vozů na potřebnou dopravu mám. Na osobní dopravu mám vše, další vozy budou už “bonus”. I to bylo úkolem prvního měsíce provoz – stanovil jsem si stav, kde jsem a kde chci být.
Víc jsem toho odteoretizoval a odladil, než najezdil. Většinu času zatím trávím laděním dětských nemocí, obzvláště jízdní vlastnosti rukodělných vozů na konkrétních místech kolejiště, takže na ježdění zbývá jen omezeně času. Jakmile jsem se pustil do manipulace s nákladními vozy, často jsem narazil na problémy typu “nespřahuje, nerozpřahuje, vypadává…”. Alespoň mám seznam úkolů na příští měsíc, na čem pracovat.
Tak to byla dnešní exkurze do běžného provozu kolejiště. Sám ho v tuto chvíli ještě nemám zažitý a hlavně je provozu tolik, že se nedá celé kolejiště “jezdit” najednou. Když si jezdím s osobními vlaky, nemám vůbec čas na nákladní dopravu a obráceně. Nemám ani stanovené “normy” pro množství provozu na jednotlivé vlečky, ale je jasné, že tohle zdaleka jeden manipulační vlak neobslouží. Pokud bych měl z vleček odvézt všechny vozy a přihlédnout k délce dostupných kolejí v nádraží, tak je to na 4-5 vlaků, které by zmizely do skrytého nádraží a opět se objevily. Přitom skryťák není nafukovací, žádný nákladní vlak se tam moc nemůže ohřát, takže se hned vrátí zpět do Vraného a začne manipulace zpět na “výchozí” pozice do jednotlivých vleček. Manipulace je tu tedy skutečně požehnaně.
K tomu silná osobní doprava a myslím, že tady se opravdu nudit nebudu ani s běžným provozem, natož s dalšími aktivitami, které jsem si zatím vymyslel. Chtěl jsem původně dnes vlastně ukázat “vlaky v akci” a zvrhlo se to v teoretickou část “jaké vozy jsou potřeba kde”. Alespoň zbyde víc materiálu na příště, kde už se bude dít něco nestandardního 🙂
Kdysi nastala ve Vraném speciální situace. Do Luk pod Medníkem za účelem přepadení pacifiku jel speciál z historických vozů taženej Štokrem a dýlkou byl přes námezníky. Ve Vraném se musel vykřižovat s běžnou dopravou z obou směrů najednou. takže nejprve přejel přes výhybky vpředu, aby na kolej vedle moh courák za náma (od Prahy). Pak couvnul přes výhybky vzadu, aby moh na další kolej courák z protisměru. Jen, co ten dorazil, odjel courák od Prahy, pak partopacifik a nakonec vlak na Prahu…
Zdravím, z Vašeho psaní jsem udělal první závěr, ač se to nezdá ” skryťák” je prostě málo předimenzovaný. Ale myslím si, že všichni, kteří nějaké kolejiště postavili bojovali se stejným problémem. Vždy to bude kompromis, kolik kolejí umístit do viditelné části a té skryté? Když k tomu ještě připočteme většinou horší přístup do skryté části kolejiště a doporučení snad všech příruček, že skryté nádraží musí být postaveno s největší pečlivostí a použité kolejivo má být té nejlepší kvality….máme zde takové “skoro pravidlo”, že jsme se tím ne vždy všichni řídili. Jinak jsem, ale potěšen, že se zde někdo něčemu takovému jako Vy věnujete. Díky, za to. A to, že nejezdíme to je můj dnešní druhý závěr, je přesně to co popisujete: nefunguje správně spřáhlo, vůz mnou postavený neprojede přes zhlaví pokud je zařazen v soupravě nebo pokud je sunut na místo předpokládané vykládky, nefunguje výhybka, zlobí elektroinstalace, ulomil jsem nějakou část na budově nebo vozidle atd. Připočteme k tomu čas nutný k přípravě kolejiště na provoz – vysátí, vyčistění kolejí, nasazení vozidel na koleje a čas na vlastní provoz (hraní) je poloviční, čím větší kolejiště tím je poměr času na přípravu a vlastní ježdění horší, ale to si myslím, že zná také spousta z nás. Takže řešení je podle mne ve Vašem případě neobsluhovat všechny vlečky, ale jen některé, ale to je u V. epochy vcelku běžný jev. Těším se na pokračování.
Pěkně napsané. Je tu však rozkol mezi epochou a nákl. dopravou. Pokud by měla být nákl.doprava v takovém rozsahu, jak je popsána, tak to patří do III až IV epochy.
Nákladní doprava v V epoše :
Budišov: funguje jen agro a nakládka dřeva. Uhli se vozí auty. Občas něco v zetce nebo nízkostěném voze k volné skládce. Zbytek 0.
Měchenice: funguje pila, tu zásobuje nakládka v Budišově. Ve stejných vagónech co se přivezla kulatina se teoreticky může odvést i řezivo. Uhlí auty. Sklárna vytunelována, zavřená. Volná skládka to samé co Budišov. Toť vše.
Pecerady: nákladiště zrušeno, výhybkové jazyky do odbočky uříznuty, výhybky natvrdo přímý směr. Funguje jedině, že by to bylo hlavní nákladiště štěrku pro betonárku.
Vrané: funguje omezeně uhlí (plynofikace je přednější), dále funguje betonárka. Pivovar – vše auty. Občas opět něco k volné skládce. To je vše.
A nákladní doprava v VI epoše (pro zajímavost) je ještě horší : Budišov jen agro, dřevo auty, Měchenice – pila před zavřením, Pecerady – výhybky odstraněny, koleje u rampy vytrhány, Vrané – štěrk a cement do betonárky auty. U všech stanic výjimečně něco k volné skládce. A os. doprava do Budišova zrušena.
Takže pokud by člověk modeloval i nákladní provoz podle V epochy, tak možná nebudou ani chybět moc koleje ve skryťáku. A nákladních vozů taky není moc třeba 🙂
Jasně, bez té nákladní dopravy by si člověk moc nezajezdil a dívat se jen na kroužící osobáky taky není nic moc. Jen jsem chtěl naznačit jak by to mělo vypadat pokud by se člověk opravdu tvrdě chtěl držet nákl. dopravy v dané epoše 🙂
Upřímně si dovolím nesouhlasit. Zrovna dřevo se teď nakládá všude, kde to jde. Jezdím z Prahy přes HavlBrod do Znojma a sice ne vždycky a všude, ale během roku se skutečně všude prostřídá nějaká nakládka. Uhlí se do uhelných skladů zaváží taky. Např. v Holešově (nevím jak dnes) se jezdilo a na počátku IV. epochy. Taktéž nz Hlinsko pod Hostýnem byla aktivní. Vytunelovaná sklárna je kec. Existuje řada soukromých malých skláren, které fungují. Jistě v IV. epoše asi nebude jezdit tolik nákladu jako ve IV., ale to se dá odbourat tím, že v průběhu týdne se obslouží pokaždé jiná vlečka. On ten Es u uhelných skladů taky není vyložený hned, ale až za den, dva. Navíc vlečkaři si udělají náviz zpravidla hned v pondělí a pak postupně vozy během týdne odvážejí.
Souhlasil bych jen s tím pivovarem.
Od Pavla mě to především pobavilo, díky za to. Spousta pravdy na tom je. V okolí znám ale minimálně troje uhelné sklady, kde vozí uhlí stále železnice (hlavně Es, vykládky drapákem). Sklárny u nás si vedou dobře, pravda, vlečku zrušili při rekonstrukci okolí, ale do VI. epochy stále fungovala. Dřevo je dnes úplně všude. Ještě v polovině 90. let pamatuju konec dopravy piva z branického pivovaru, pak odstavené řady chlaďáku v Modřanech – to je taky V. epocha. Agro se sice proměnilo, ale funguje stále, dnes např. do sladovny v Nymburce zajíždějí nově kontejnery s násypkami svrchu, už ne specializované vozy. Uhlí se dnes vozí ve velkém v kontejnerech do Chvaletic, už ne v Eas – řady Eas s propadlými revizemi dnes stojí, kde se dá (viz třeba stará trať na Mochov, kde to má dnes snad kilometr nebo víc). Co asi nejvíc zmizelo z kolejí za ty dvě epochy jsou Zetky – už se nevozí z rampy k rampě, to převzaly kamiony. Taky těch Zetek nebudu mít 50, budu mít třeba 3-4 ks a budou pendlovat. S tím skryťákem je to tak, že právě proto jsem navrhoval vlečky způsobem, aby nemuselo všechno nutně do skryťáku, kde to není nutné. No uvidíme, zatím plánuju, že na únor vydám ještě doplnění běžného provozu, stále mě napadají nové věci, co stojí za zmínku.
Mimochodem s nakladni dopravou udela sve, kdyz se stanovi v modely normativy hmotnosti pro Mn vlaky. Na tomhle kolejisti to vzhledem k delce koleji asi nepomuze, ale jinde by mohlo. Třeba pro úsek Lenora-Kubova Huť s velkým stoupáním je normativ pro 751 300 tun. To je asi 5 ložených Easů.
Ano, trochu jsem to přitáhl za vlasy 🙂 ale ono záleží, jak kde to funguje. Budu to brát z mého okolí, popř o čem vím, že skončilo. Samozřejmě V a VI epocha. Ne IV.
Menší uhelné sklady nebo spíše ta hromada uhlí co byla na malých nádržích na volné skládce, je už dávno minulostí. Klasické uhelné sklady omezily kapacitu. Menší zájem.
“Za rohem” mám dvě betonárky. Všechno dovážejí auty. Jasně sklárny asi vytunelované nejsou, ale opět většina komodit a sortimentu se přesunula na auta.
Dřevo – když vidím prázdnou nakládací plochu, kde se dříve dřevo nakládalo a okolo toho fičí náklaďáky s kulatinou… Ale je fakt, že toho dřeva se ještě po železnici vozí dost. Ale např. velkopila s vlečkou v Ptení byla jednu dobu zavřená a nyní prý vše auty. Ano o agru jsem psal, že stále funguje 🙂
Co se týče starých sýpek….. no v provozu po železnici už jich moc asi není i ty novější.
Zajděte na stránky Kreport a v sekci “Vlečky, vlečkové systémy a důlní dráhy” …. no budete se možná i divit, co vše už je v háji, popř delší dobu “mrtvé” bez provozu 🙁
Ještě k těm betonárkám “za rohem”. Ta jedna je s vlečkou ….a bez provozu.
Je pravda, že záleží jak kde. Některé volné skládky u nádraží se změnily v různé uhelné skládky, případně ve sběrnu surovin (hlavně železa). Hlavní komoditou na lokálkách dnes je dřevo z kůrovcových kalamit. Ale nakládá se převážně ve stanicích. Nákladiště jsou většinou po rekonstrukcích zrušená.
Tak ještě jednou trocha historie k vlečkám, nákladištím a volným skládkám. Naši předci při výstavbě tratí a stanic museli také předložit něco, co by jsme dnes nazvali jako podnikatelský záměr. Aby tratě vydělávaly a pokryly náklady na výstavbu i provoz, to se bohužel mnohým tratím nikdy nepovedlo splnit. Každá trať musela předložit co a v jakém množství se zde bude vozit i s návrhem předpokládaného rozvoje. Základem výstavby tratí byla vždy nákladní doprava, přeprava osob byla až druhotnou záležitostí. To znamená, že nejenom v V. epoše pracujeme s odkazem předků. Odborně se rozvoji krajiny a osídlení, dopravy a výskytu průmyslu říká Génius loci. Rozvoj automobilové dopravy nastupuje hned po 2. světové válce a stále potenciál automobilové nákladní přepravy roste. Ve III. a IV. epoše v centrálně řízené dopravní politice se daří určitá dělba práce mezi nákladními automobily a nákladními vlaky (vozovými zásilkami) U V. epochy dochází k naprostému rozpadu řízené dopravní politiky a ještě k tomu k rušení mnoha továren, zemědělských družstev a tím pádem i vleček. Naopak roste poptávka po osobní dopravě, zejména do krajských měst nebo jiných velkých aglomerací. Můžeme pozorovat, že zatím co ve IV. epoše hlavní město Praha řešila příměstskou dopravu cca do 50 km svého okolí. Dnes je to už území až do vzdálenosti 80 km. Takže stav na Vašem kolejišti by mohl zachycovat právě ten zlom úpadku nákladní dopravy, zarůstající koleje, odstavené vozy před zrušením, již očesané o mnoho kovových součástí atd. Také nějaký ten vyřazený služební vůz (hytlák) bez oken. Na vlečce stojící rezavějící lokomotivu, za několik let neodemčenou bránou. Fungují zpravidla sklady obilnin (obilná sila), přepravy dřeva, sklady hnojiv, na volných skládkách se nakládá železný šrot. Skladiště v malých stanicích jsou rájem bezdomovců a různých pochybných existencí. Mnoho stanic přijde o výpravčí a další zaměstnance, takže ztratí možnost nakládat a vypravovat vozy a zkázu dokončí Správa železniční dopravní cesty vytrháním kolejí vedoucí ke skladištím a tím pádem i nakládacím rampám……To je bohužel skutečný obraz epochy VI. mnoha lokálních tratí. Kam asi směřujete na Vašem kolejišti.
Hlavně se nakládají ucelenky stylem “vyrazím na lokálku z hlavní tratě ráno ve čtyři třicet po nočních klidech, v každé stanici nechám 3-5 vozů, v cílové stanci zamknu v osm ráno mašinu, pošlu fíru na nejbližší hotel a po dvanácti hodinách odpočinku to postupně do nočních klidů o půlnoci doberu tak, abych na konci lokálky měl zase ucelenku 20 vozů, např. 20 těch dvojiček zelených Laaps Tillig”. I z Pacifiku jsem takto odvážel ucelenky dřeva. Žlutostříbrným Herkulem MRCE (v TT vyrábí Kühn). Stejným způsobem jsme realizovali vozbu ucelenek s obilím (rozházet to po dvou-pěti-deseti Tdgs/Tadgs/Uagpps na každém silu/sýpce nebo VNVK a po pár hodinách zase začít sbírat, až je to (po přepřahu na elektriku) na ucelený Rotterdam. Ony ty epochy V. a hlavně VI. nejsou vůbec o nějakém vožení manipuláků a zpětném vytěžování vagonů. To je všecko záležitost epoch I.- IV. Dnes chodí dráhou víceméně jen ucelenky. Manipuláky převzala z dvou třetin silnice a z jedné třetiny kontejerové Nex-áky (návozy kontejenrů z terminálu do fabrik po silnici).
A ještě jsem zapomněl: A místo hytláku z roku 1947 mám vozmistra/posunovače v nejlevnější (bílé nebo modré) tříválcové Fabii/Dacii/Roomsteru se švihadly, zato s obrovským logem firmy – namátkou Strabag, Viamont, AWT, IDS, LTE, ITL nebo OKD-Doprava.
To je asi právě ten problém. Ucelené přepravy schrábli soukromníci, ale ti už osamocený Es nebo Eas nepřivezou. A tak to zbývá na ČDC.
A nebo se to dá vidět i prizmatem “soukromníci se musí snažit, ale Cargo může klidně podrážet tržní ceny a nepočítat třeba odpis mašiny a vagonů, protože dostane od státu vždycky bokem něco nasypáno”. PS: myslel jsem, že jsme ve fóru o provozu na modelové železnici (která by měla odrážet realitu současného provozu) a ne na schůzi odborářů státní dráhy. PS2: Není pravda, že soukromník neodveze jeden Eas. Jako soukromník jsem mockrát zařizoval přepravu jednoho vozu. Když to zákazník chtěl a zaplatil skutečné, s tím spojené náklady a ne jakýsi z prstu vycucaný zprůměrovaný tarif, nepokrývající ani reálné náklady. PS3: I to Cargo dneska vozí převážně ucelenky a romantické manipuláky s hytláčekm za mašinkou z epoch I-IV dnes prakticky neexistují (jak tady ostatně píší kolegové přede mnou). PS4: A pokud si myslíte, že “soukromník něco schrábl”, tak Vás ujišťuji, že Cargo mohlo taky schrábnout, ale v té době nemělo zájem a na zákazníky z vysoka kašlalo (těch historek, co jsem si vyslechl, o vozech jdoucích vlakotvorbou 200 km dva týdny, o zničeném a rozkradeném zboží, o aroganci typu “sice jsme vám to dovezli o dva týdny později, úplně jindy, než jsme měli, ale vyložit to musíte ihned, nezajímá nás, že je neděle půl jedenácté večer, jinak vám fakturujem zdržné”) , přitom podmínky pro to měli lepší – mašiny, vagony, pozemky, zázemí a personál pro to dostaly zadarmo od státu, tj od nás všech. Sokromník si na všechno musel vydělat.
Tady nikdo nezavadi odborarskou schuzi. To, jak se Cargo chovalo na zacatku, kdyz melo moznost vydelavat, vime. Ted mu ujel vlak.
Spise narazim na to, ze jsou cinnosti, ktere soukromnik delat nebude, protoze se mu nevyplati, pokud to vylozene nekdo nezaplati (treba vleckar) – posun. Metrans chtel jezdit se skatulema az do Zelechovic. Ale musel by tam pak mit cely den schovanou masinu na posun. A to se mu nechtelo, pac to je drahy. Takze pozadal Cargo, aby tam posunovalo. To souhlasilo, ale podminka byla, ze ty Nex z Otrokovic bude vozit Cargo. Metrans sice skripal zubama, ale radeji zaplati Cargo z Otrokovic, nez aby si samo muselo posunovat.
Dobrý deň. Musím sa priznať že som okopíroval podstatu vášho kolajiska. Dúfam že sa nehnevate. Rozdiel je v tomto že moje koľajisko má v skrytej stanici len 3 koľaje (os tam a späť a jedna pre Mn vlak), v stanici dirigujucej (vaše Vrané) sú 4 dopravné a 1 manipulačná koľaj, 3 vlečky (stanica je ešte otočena opacne), Koncová stanica trate D3 má iba 2 dopravné a 1 manipulačný kolaj na konci v šturci je vlečka na 2 zetky. Dopravu zabezpečuje 3 os vlaky a 1 Mn vlak ktorý obslúži celú lokalku, stanicu ako záloha a vracia sa späť do skrytého kolajiska. A to všetko pri analógovom zabespeceni. Ako som to dokázal bez narušenia??? Je to jednoduché. Treba mať vypracovaný GVD s dostatočným odstupom medzi Os a Mn vlakmi.
Modelár SK: To zní dobře. Nezlobím se vůbec, ten plánek nebyl můj, taky jsem ho převzal od M. Ferdiána z knihy, a když si ho každý přiohne podle svých potřeb, myslím, že Milan bude za každou realizaci v reálném světě vlastně rád, když plánek posloužil. Můj “problém” je, že kromě běžného provozu chci využít co nejvíc vozidel a co nejvíc jich tam nacpat, navíc jsem kolejiště zvětšil aby se vešly rychlíky a patráky, na což kolejiště nebylo původně vůbec dělané – vlastně jsem ho taky hodně přizpůsobil 🙂
Riešenie by som videl v tomto že by sa zmenila stanica Budišov na vlecku pridelenú k stanici na D3. Je to len môj názor ale v podstate by sa dosť odľahčila doprava na D3. Vlak do vlečky agropodniku by mohol sa rozradovat priamo vo vlečky. Obsluha by potom bola len raz za čas.
Ano, to je taky pořád otevřená varianta – zrušené nádraží s malou nástupištní hranou, ale v provozu jako vlečka. Provoz ukáže, co bude nejlepší. Příležitostně tam motoráček zajet může.
Výmenu vozňov medzi hlavnou stanicou a stanicou d3 by som optimalizoval na minimum. Respektive by som v stanici d3 nerobil veľa vleciek. Staci ta píla a vykladkova koľaj. Z hlavnej stanice by som viedol v pravidelných intervaloch raz za čas vlak kategorie Pn alebo NEx priamo zo skrytej stanice. Vlak by v stanici d3 zastavil a cuval do vlečky. Uvoľni sa tak stanica D3 a je tu priestor na vikendovy rýchlik.
Ano presne tak. Malý motorak zo stanice do vlečky a späť ako vleckovy vlak pre zvážanie zamestnancov do podniku.
Zdravím, mam kolejiště TT 80x80cm. Zastávka s nakladištěm a vlečkou do místního závodu. 2 skryté nádraží (po jedné koleji). MOs jede z jednoho nádraží, zastavuje v zastávce, kde vystupují lidé většinou do místního závodu (musím ještě vymyslet jaký) a nastupují jiní do vedlejšího města. Za pár okamžiků se spoj vrací a přiváží dalších pár dělníků a pokračuje do jiného města. Následný spoj už odváží i školáky. Tolik základní nástřel. Odpoledne se situace bude opakovat podobně a přes den se občas objeví smíšený vlak, který obslouží volnou skládku, či vlečku.
Vlečkový vlak na svážení zaměstnanců z nádraží do fabriky? Tak maximálně v epochách III a IV. Posledních 25 let určitě ne. Ono vůbec ten současný provoz na lokálce není nic moc extra zajímavého na modelování: Stejné motoráky tam a zpět, furt stejný scénář, stejné křižování v jedné stanici o dvou kolejích v lepším případě dvě vrstvy (osobák a rychlík) a to celé krát násobek taktu od půl páté ráno do půlnoci. Párkrát do týdne nějaký soukromník s ucelenkou nebo nějací zedníci (baucuk), jednou denně Mn vlak Carga (Rekobrejlovec + tři-pět vozů na dřevo) a jednou za rok pára s cirkusovou soupravou. Pokud by měl někdo potřebu modelovat pestrý provoz v současné epoše, pak by se musel přesunout někam na hlavní trať. Jenže na to je v TT potřeba něco mezi tělocvičnou a hangárem (ale desetivozový rychlík i ucelenka 32 Fallsů vypadají v TT úchvatně).
Ahoj, za mne pár komentů (píšu z mobil, prosím o shovívavost, že nebudu odkazovat na konkrétní posty).
Zaměstnanecké vlaky do fabrik prakticky zmizely, ale třeba Amazon jeden zavedl, vybudoval k tomu zastávku.
Smutná či vtipná je situace v Davli, na nádraží je uhelny sklad, ale plotem oddělen od trati a předpokládám, že to vozí náklaďákem.
Uhlí se vozí v kontejnerech? Takových těch klasických co jdou i na kamiony? To jsem netušil, že jsme až tak daleko.
VoVo, díky za další hezký článek a inspiraci. Já zatím jezdím s klukem spíš jen dokola, protože na posun je ještě malý, takže se do výzvy zatím nepřidám.
Co mne ještě zaujalo na kolejišti, je silo a sklad u něj (hlavně ten sklad). On totiž zděný sklad téměř nikdo nedělá. Předpokládám, že jsi si ho kreslil sám, neuvažuješ že jo nabídneš na eshopu, jako polotovar? Zatím mám koupený dřevěný, ale ten se na vlečku (nejsem ještě rozhodnut, asi sklárna) moc nehodí. Jen bude na mne asi moc široký…
S tým robotníckym vlakom som to myslel tak že nemusíme sa skalne držať reality. Občas nezaškodí trochu snívať ale len trochu a dopriať si aspoň v koľajisku trošku raja. Ja osobne sa držím hlavne epochy. To je alfa a omega. Súpravy vlakov, budovy, aj drobnosti sú rôzne preto sa stáva u mňa že v stanici pri pravidelnom križovaní sa stretne súprava čas so súpravou dr. Je to zaujímavé podľa mňa.
… malý preklep ,, suprava čas malo byť súprava čsd….