MojeTT
Kolejiště a doplňky

Vlečky na kolejišti (1) – vozy a jak je využít

VoVo 51 komentářů

Jak už to tak u mě bývá, když se do něčeho ponořím, potřebuju tomu rozumět. Díky tomu jsem se už za dobu modelaření naučil (a pochopil) spoustu věcí. Další věcí, o které jsem ještě nedávno nevěděl moc a teď se chci podělit o čerstvě nabyté zkušenosti, je něco málo o vlečkách na kolejišti.

Asi jako spousta ostatních modelářů jsem začínal s věděním o vlečkách tak, že jsem se snažil všude, kde to bylo možné, dát další výhybku a vytáhnout z ní “prut” kolejí někam do mírného odklonu od trati, a tam pak umístit nějaké skladiště, skládku nebo nakládku. To v zásadě není špatně, ale čím víc se člověk začne nořit do variant, které se v reálném provozu vyskytují, tím víc to do sebe začne vše zapadat. Budu mluvit trošku obecně, a hodně teoreticky, určitě by praktickými zkušenostmi mohl někdo přispět víc, ale zatím jsem nic takového nenašel a spousta práce je ve skládání mozaiky z celého internetu, tak mě prosím omluvte a případně doplňte. Zároveň tímto pomyslně děkuji všem, kteří mi pomohli rozšířit obzory a posunout mě dál!

Chci to pojmout spíš jako návod pro začínající plánovače, abyste neměli velké oči. Že překladiště kontejnerů na malém prostoru vytvoříte těžko, a čím větší vlečku se budete snažit zredukovat, tím větší to bude kompromis.

Vše řeším na podmínky “standardního” domácího kolejiště – lokálkový provoz, Mn vlaky, případně nějaké střední nádraží menšího města. Víc se na většinu kolejišť nevejde a kdo se pouští do větších celků, snad ví, co dělá. Řekněme si rovnou, že pro modelové kolejiště je Pn vlak o 8 – 10 vozech spíš nadstandardní luxus. Je tedy lepší se soustředit na lokální dopravu Mn vlaků o 3 – 6 vozech a ty “sbírat” a “odhazovat” na jednotlivé vlečky, pak odjet do skryťáku, a tvorbu Pn vlaků mezi železničními uzly z modelování vynechat. Na sestavení rozumného Pn vlaku už potřebujeme staniční koleje 100 – 150 cm a to už málokdo má, respektive může mít, ale většinou jsou věnované osobním nádražím a nákladní část nádraží často chybí nebo je rozvětvujícím se zhlavím zkrácená. Zároveň chceme modelovat různorodost, málokdo má doma 10 vozů do ucelenek od všech typů, takže tu přidáme uhlák, tu vezeme plošiňák. Daná souprava, když je složená z různorodých vozů, působí delší a “koukatelnější”. Nechci tu mluvit o situacích “projíždí vlak”, ale o situacích, kdy vozy mají v prostoru své opodstatnění a přijely provést akci (vykládka/nakládka). Samozřejmě i po lokálce nám může jet odklonem ucelenka autovozů, ale to není cílem článku.

Předně musím říct, že obrovské množství inspirace lze najít v knihách od Milana Ferdiána a je to studijní materiál číslo jedna – Milan totiž odvedl tu “špinavou” práci a zredukoval reálné vlečky do modelové podoby. Klasická vlečka je velmi často skutečně “šlahoun” trčící od trati někam do strany. Jenže na vlečku se vejdou na délku desítky vagónů, lokomotiva, samotné vlečky jsou dlouhé i stovky metrů. A to my si dovolit nemůžeme, takže musíme krátit na ty naše dva a půl vozu, pokud jezdíme úvratí, nezřídka se sotva vejde kratší lokomotiva a 1 vůz. Je to vše o kompromisu, musí to ale “fungovat”.

Dalším studijním materiálem jsou pak fotografické mapy. Třeba mapy.cz jsou výborné, protože ukazují, kolik zařízení kolem vleček za posledních 15 let zmizelo a jak se samotná nádraží i vlečky proměnily (lze tam měnit mapy aktuální a cca po 3 letech zpět až do roku 2003).

Než jsem začal řešit vlečky, jejich počet a jejich určení, je potřeba si, a to bych považoval za důležitější, definovat vozy, které chci na kolejišti mít. Velmi často se lze setkat s teorií začátečníků “chci tam vlečku, nakládku cementu”. Myslím, že lepší je si říct, které vozy chci na kolejišti mít a jim přizpůsobit vlečku.

Nejzásadnější provoz pro menší kolejiště obstará otevřený vůz, buďto Eas nebo Es. Přiveze uhlí, odveze dřevo, převeze šrot a jeřábem naložené palety kusového zboží. Vpodstatě můžete mít nádraží plné vleček, a výsledkem nebude nic jiného, než ucelenka Easů. To nechceme. Ale odpíchneme se od toho. Uhelné sklady se hodí všude, nakládka dřeva stejně tak. Nedokážu říct, jestli se dá vyprázdněný Eas od uhlí využít rovnou na nakládku dřeva, ale asi ano. Pro následující fotky jsem využil produktové fotky stavebnic SDV model.

Po nakládce na volném skladišti. (Zdroj: https://www.k-report.net/clanky/ukazobrazek.php?clanek=268&obrazek=i006243.jpg)

A improvizovaná vykládka v uhelných skladech pomocí pásového dopravníku. Do boudoucna bude použitý drapák.

Další nosnou řadou budou zetky všeho druhu. Například vůz Gags, nebo kratší Gbgs / Gbs a podobné. Tyto vozy je potřeba vykládat u rampy nebo skladiště, tedy v úrovni dveří. Ať už krabice, pytle nebo paletizované zboží. Tím se omezuje jejich akční rádius v rámci nádraží na malý prostor. Ač tyto vozy dokáží odvézt spoustu produktů, tak nakládacích míst není mnoho, proto se při větším množství vozů budou někde zákonitě “hromadit” ve frontě. Pro epochy V a VI lze nahradit vozy s posuvnými stěnami (Kils a podobně), kde lze nakládat zboku ještěrkami i z volné skládky “ze země” rovnou palety po celé délce vozu. Výhoda je, že nepotřebujete skladiště.

Nakládka paletovaného zboží do vozu Gags. (Zdroj: http://www.railman.cz/navody/paleta.html)

To je vše. Cokoliv dalšího je už “bonus”. Můžeme použít nízkostěnné vozy a plošinové vozy s klanicemi pro přepravu dřevní kulatiny. Ale ne nezbytně – to stejné nám odveze Eas. Naštěstí, tyto vozy jsou dost univerzální – odvezou kontejner, odvezou traktor (který sjede svépomocí přes rampu) a jakoukoliv kolovou techniku, odvezou i nějaké plechy a svitky, stavební materiál – a to vše tak, že obecenstvo náklad vidí. Je to tedy spíše vůz “na koukání”, ale provozně se bez něj obejdeme nebo nám nahradí řady s podobným využitím.

Hezčí než Eas jsou na uhlí “Wapky” – jsou atraktivní na pohled, ucelenky z toho jsou krásné. Budeme počítat, že ucelenku prostorově nezvládname. Jak přesto nacpat Wapky na kolejiště? Malá výsypka je třeba ve skladu paliv v Sedlčanech a pro modelové ztvárnění je úplně ideální. Za fotky děkuji Zejmimu.

Vozy se vysypou do výsypky mezi kolejemi a dopravník přesune uhlí na hromady.

Jako “záloha”, pokud zrovna přijede Eas, je zde šnekový dopravník.

Lokomotiva postupně tlačí vozy tak, jak probíhá jejich vysypávání.

Celé výsypné zařízení už ale vyžaduje specializované místo a pro malé nádraží tak vhodné nejsou. A pozor na to, že většina Wapek umožňuje vykládat všemi 4 klapkami najednou – takže uhlí se sype všude možně. Nelze tedy vykládat do strany na volnou skládku a podobně. Takový sladký manipuláček, pokud nevezeme hytlák, můžeme vidět na následující fotce.

Kdo by nechtěl mít na kolejišti Rajky / Paoj / moderní Uacs. Ale jak je využít? Dost špatně… Tyhle vozy jsou svými provozními specifiky pro provoz na malém kolejišti dost nevhodné.

Úplně bych vynechal nakládku, protože nakládka cementu probíhá v cementárně, a to je, jak víme, poměrně velké zařízení. Koho by přesto lákala, je na trhu nově pěkná stavebnice od resinových modelů (Zdroj: https://obchod.resinovemodely.cz/doplnky/TT/Cementarna-plneni-Raj). Jestli má ale nějaký reálný vzor, to nevím.

Taková běžná “menší” cementárna například v Radotíně, to jsou stovky metrů kolejí, z velké části na “zásobu” vozů čekajících na nakládku nebo odvoz. A to technologické zázemí zůstane jen těm nejvěrnějším fandům. Navíc, lom, to je taková ta velká bílá díra ve skále, co je vidět už ze vzdálenosti 30 km – víme? Takže to prostě pro menší kolejiště není možné. Zkuste si rozkliknout odkaz na Mapy.cz pro náhled na kolejiště Prachovické cementárny. Byl by to námět na samotné velké kolejiště, byť do možností posunu velmi atraktivní. (Zdroj: https://www.betonserver.cz/ceskomoravsky-cement-radotin)

Zde je pěkná nakládka “po jednom voze”, ale to okolo je prostě peklo. (Následující 2 fotografie zdroj: https://www.parostroj.net/katalog/nv/clanky/Raj/Raj.php)

Taková přijatelná vykládka je přímo do automobilů, například blízká stavba přehrady.

Toto se dá realizovat na volné skládce i v malém nádraží, z poslední doby například ve Zruči nad Sázavou při rekonstrukci D1. (Zdroj: https://www.k-report.net/clanky/rekonstrukce-dalnice-d1-ozivila-nakladni-dopravu-na-posazavskem-pacifiku/)

Dobrou možností je vykládka do menšího sila po jednom vozu, toto se vejde někam do kouta, je potřeba ale počítat s tím, že kolej bude zřejmě “delší” alespoň tak na 3-4 vozy (Zdroj: https://www.parostroj.net/katalog/nv/clanky/Raj/Raj.php)

Trochu kompaktnější provedení přepravy vápence, už uchopitelné, poskytuje lom Mořina. Ale pozor – to není cementárna, to je jen vápencový lom. Tady Rajku nepotkáte, tady se nakládá drcený vápenec rovnou do Wapek a do Faccsů. Cílová destinace jsou severočeské elektrárny pro odsiření, kde se vozy hromadně vysypávají do velkých výsypek. Takže “zase nic pro nás” ač elektrárnu lze nechat za skrytým nádražím. Zdroj: “Mapy.cz“

Když jsme u těch sypkých hmot, dále můžeme mít na kolejišti vozy Faccs. Ty jsou taky pohledově extra vděčné – určené kromě vápence (spíše výjimečně) pro přepravu štěrku a kamení. K čemu to? Pokud nebudeme zrovna modelovat rekonstrukci tratě, na kterou jsou vhodné z důvodu, že dokáží sypat “pod sebe”, využijeme je u kamenolomu (a ano, to má výhodu, že je lze i nakládat), nebo u betonárky (vykládat). Vozy mají klapky ovladatelné zvlášť, takže můžeme vykládat jen jednou klapkou. (Foto: Rosťopiš z jeho recenze vozů Faccs Loco).

Kamenolomy mívají výhodu, že jsou kompaktní. Dvě koleje stačí – odstavování plných / prázdných vozů, a nakládka. Zde lom v Krhanicích – nakládka pásem s klapkou, nebo v pozadí starším “jeřábem”. Zajímavost – tato malá vlečka měla dříve vlastní “prasátko” na posun. (Zdroj: http://pacifikem.cz/?inc=210_krh_foto&foto_id=6)

Dnes se lze běžně setkat i v kamenolomech s nakládkou přímo nakladačem (kolovým) z rampy do vozů, což je s ohledem na potřebný prostor a vybavení úplně ideální způsob. Foto je sice z nakládky recyklovaného štěrku, ale poslání je stejné. (Zdroj: http://4koridor.kvalitne.cz/1133211977-fotoreportaz-c39-z-useku-strancice-hostivar.html)

Pokud jde o vykládku, tak sofistikovanější zařízení je opět díra vedle kolejí a soustava dopravníků – zde ve stanici Kájov. (Zdroj: http://www.pshzd.cz/vetrni.html)

Někde mezi tím stojí vozy na přepravu zrnin – Hadgs, Tadgns a další něco-gs. Vyprazdňují se vysypáváním spodem, plní se horem (běžně v nějaké sýpce). Všechny tyto vozy využijeme, pokud máme sklady ZZN (zemědělské zásobování a nákup), a to i po jednom. Můžeme jimi vozit i hnojiva (např. krátké vozy Tds), technologie je stejná. Hnojiva můžeme vozit i v pytlích v “zetkách” a vykládat ručně.

Opět je to procedura vázaná buďto na sklad, nebo na volnou skládku a překládku z / do jiných vozů. Zde menší sýpka Telč, kterou vyrábí Igra model. (Zdroj: http://lokalka.unas.cz/vlzzntelc.html)

A zmíněná sýpka jako stavebnice. (Zdroj: http://igramodel.cz/cs/prumyslove-tt/33-stav-sypka-telc-tt.html)

To stejné, ale “ve větším” – na velkém silu. (Zdroj: https://www.lokomotivy.net/zobraz2.php?rada=r716_5&loko=52400)

Sortiment nákladu se postupně zužuje, nyní tu máme “izotermické” vozy, prostě chlaďáky. V nich můžeme vozit pivo, maso, sušenky (ještě nedávno Opavia) a podobné dobroty.

Pokud nemáme zrovna mrazírenský velkosklad (dost úzkoprofilová budova na to, jak je velká), tak máme asi malý pivovar (taky úzkoprofilovka, ale k chlapům sedí tak nějak víc). Vše je to podobná rampa se skladištěm, kterou můžeme “anymymizovat” a vydávat jí každý den za něco jiného (pivovar, sklárny, textilka a další). (Zdroj: https://www.k-report.net/clanky/ukazobrazek.php?clanek=162&obrazek=i003820.jpg)

Dále tu máme dnes moderní přepravu kontejnerů. Přiznám se, že kromě skládání kontejnerů drapákem nebo jednorázově jeřábem neznám žádné malinké překladiště s portálovým jeřábem. Pokud kontejnery potřebujeme, simuloval bych spíš jednorázovou překládku kontejneru na auta. Takový kontejner bude obsahovat materiál nebo technologií například do blízké továrny.

Překládka bude probíhat v prostoru volné skládky jeřábem. Na to nepotřebujeme specializované vozy, dva kontejnery přivezou i plošiňáky a nízkostěny (Res, Kbkks atd.).

Vykládka samotného zboží z kontejneru probíhá u standardních kontejnerů čelně, a to se nejlépe realizuje z návěsu po zacouvání k nějaké rampě většího skladu, a na to už nebudeme mít zřejmě dostatek prostoru. Dokonce i ČDC má svoje jeřáby na vykládku. (Zdroj: https://www.cdcargo.cz/de/jeraby-ceske-budejovice)

Těsně před koncem seznamu typů vozů jsem si nechal kotlové vozy, neboli cisterny. Na to, kolik lze sehnat druhů, jsou to další vyloženě “průběžné” vozy. Jejich vykládka je diskutabilní. Můžeme přečerpávat obsah provizorně do nákladních aut (např. benzín) nebo do zbrojení (naftu). Můžeme i vykládat speciální chemikálie do tanků, pokud je naše továrna požaduje (papírny), ale na to už potřebujeme speciální stáčecí linku. V každém z těchto případů využijeme vyloženě jednotky vozů, rozhodně ne soupravy, které pendlují mezi chemičkami.

Můžeme si udělat i sklad paliv, to bývá pořád někdy jedna kolej s tanky. Tak jako lze do papíren vozit méně často chemii, tak lze do chemiček vozit méně často kusové zboží (zetkami – například lahve ze skláren atd.). Na velké chemičky to ale na kolejišti také nebude. Zde areál v Červených Pečkách. (Zdroj: https://www.topekoil.cz/sluzby.html)

Pak tu máme už jen autovozy, ty se bohužel na malá kolejiště nehodí, leda byste měli vybudovanou nájezdovou rampu a v okolí “mototechnu”, která bude vozy přijímat.

Rampu lze používat univerzálně i na vykládku vojenské techniky (viz plošinové vozy). Zde opět Krhanice. (Zdroj: http://pacifikem.cz/?inc=210_krh_foto&foto_id=3)

Tak vida, a tím je nabídka nákladních vozů u konce. Zas tolik toho není, vše ostatní jsou už jen odvozeniny, samozřejmě desítky řad jsem nezmínil, ale jejich úkol je shodný. Stejně tak bychom nyní mohli začít vyjmenovávat 1000 výjimek, ale ani to není cílem dnešního článku. Plyne z toho jediné. Potřebujeme volnou skládku, tam využijeme vozů asi nejvíce. Uhlí, dřevo, kámen, kontejnery, písek… Dál potřebujeme rampu a skladiště, kde budeme nakládat a vykládat “cokoliv” kusového – pivo, bedny, pytle… Ty jsou taky víceméně na každém nádraží. Díky tomu nemusíme mít doma každou vozovou “kravinu”, kterou nám trh nabízí. Pokud nám nejde o to vlastnit od všeho něco, vystačíme si na kolejišti se 2-3 řadami vozů, které budou provozně zásadní, a doplnit je dle chuti pár lahůdkami.

Co už nepotřebujeme, ale “chceme” jsou komodity méně běžné – nakládací a vykládací technologie sypkých materiálů a kapalin, vždy úzce svázané s vozy. Tím se nám začíná trochu profilovat, co na kolejišti chceme / potřebujeme / můžeme mít. Asi nejde mít vše, můžeme se specializovat na komodity, které jsou nám pocitově bližší, vše ale bude v menším měřítku – žádné velkotovárny to nebudou, proto budeme většinou modelovat cílový bod vykládky a nakládka bude někde “ve skryťáku”. Pátá a šestá epocha obecně nahrává zjednodušením díky dostupnosti mobilní techniky a ústupu technologických celků pevně spojených se zemí. Proto lze čím dál víc využívat možnosti mobilní (víceméně jednorázové) manipulace a provoz tím obohatit i na malých nádražích.

Pokračování druhým dílem:

Vlečky na kolejišti (2) – staniční nakládka

 

Mohlo by se vám také líbit

Zababov očima nečlena – Černožice 2010

VoVo 10

Pokus s krajinou a doplňky ze styroduru

VoVo 5

Chotětov – nejen vlečka ZZN, ale i 2 zrušené tratě

VoVo 3

51 komentářů: „Vlečky na kolejišti (1) – vozy a jak je využít“

  • Vojto, tys mi takzvaně “přišel do rány”. Skvělá práce, spousta fotek, popisy. Přesně něco podobného řeším a taky lovím dokumentaci z okolí. Stavbu velkého kolejiště musím ještě odložit, ale napadlo mne udělat si malou staničku na okno, která by využila vozy a některé stavby co mám. Takže: VI. epocha, budova “Červené Janovice”, skladiště od ES Pečky či jiné, vlečka na volnou plochu k nakládce dřeva a čehokoliv, vlečka k sýpce. Na druhém okně kus kopce a nakládka štěrku. V kopci skrytá přesuvna pro odstavení “souprav”. Pro provoz počítám Kocoura + 2x Eas, Laaps, Kils/Laails, Smmp, 2 – 3x Es, Tds a podobně, osobní dopravu obstará 810/840.
    Zkusím to dát na web aspoň ve fázi návrhu, zatím půjdu omítat barák a držím Ti palce do dalšího pokračování.

  • Ty ještě pořád děláš na tom baráku? To už je taky let… 😀 Sám jsem nad tím strávil tolik času, že sepsat to už byla jen “malina” (ač pořád několik hodin práce). Příště chci nakreslit pár vleček ve Wintracku a doplnit fotkami 🙂

  • Nojo, oprava chalupy, dnes už domova, svépomocí a ve volném čase. Do toho průběžná rekonstrukce zahrady. Čtvrtej rok, ale už to vypadá dobře. Nojo, nech modeláře-detailistu spravovat barák…

  • Skvěle a poutavě zpracováno, pár doplnění:
    – “vlečka” je dráha, která nepatří ČSD (milovníci epochy V nahradí ČD, potažmo SŽDC). Vlečka je kolej přepravce, přistavují se na ni pouze vozy, sloužící potřebám onoho majitele, popř. iných subjektů, které mají s majitelem vlečky smlouvu. Kdežto “VNVK”, čili všeobecná nakládková a vykládková kolej, je zařízením ČSD, sloužící pro potřeby jakéhokoliv přepravce, který nakládá
    nebo vykládá vozovou zásilku.
    Tzn. modelujeme-li vlečku, měli bychom si rozmyslet, jaké fabrice ta vlečka přináleží a přistavovat vozy pouze pro tuto fabriku; kdežto na VNVK můžeme vykládat a nakládat cokoliv. VNVK musí mít každá železniční stanice; nemá-li ji, pak by měla spadnout do kategorie “výhybna” (1. z každého pravidla existuje nějaká výjimka, 2. dneska už je to jedno). U VNVK zpravidla stálo skladiště kusových zásilek; jak je z jeho názvu zřejmé, sloužilo přepravě kusových zásilek. Ta byla v roce 1948 zrušena, od té doby jsou tahle skladiště bez využití a vesele chátrají; v dnešní době jsou často odstraňována. V epoše IV dokázaly ČSD ve spolupráci s ČSKD-INTRANS poslat kontejner kamkoliv na jakémkoliv voze, viděl jsem i kontejner v uhláku. Příjemce
    ten kontejner z vozu nesundával (neměl jak); prostě otevřel dveře a lifroval zboží ještěrkou. Cisternu lze běžně vykládat i na VNVK; takhle chodila pro JZD kapalná hnojiva: zemědělci přijeli s hovnocucem, připojili hadici a vesele přečerpávali. Ještě autovozy: dají se vykládat kdekoliv, kde je čelní rampa (a ta byla díky vojákům zřizována často). Vrchní patro krajního autovozu se složí dolů tak, že vznikne šikmina, po které auta z horního patra sjedou. Není to pro blondýny, co jely přes noc Autozugem, ale to jsme na ČSD stejně neměli.

  • Super článek. Já bych jen jako příznivce kotlových vozů na přepravu různých dobrůtek doplnil, že krásný příklad vlečky na jednu, dvě cisterny lze najít v Plzni-Koterově kousek od výpravní budovy směrem na České Budějovice. Vlečka je stále provozována, dokonce byla pár let zpět v Koterově reaktivována i vlečka sběrny surovin, která na chemickou vlečku navazuje.

  • Výborný článek, doufám, že v dalších dílech bude něco o pravidlech napojení vleček do tratě, nebo do stanice. A také doufám, že to bude co nevidět.

  • Bych si jen dovolil menší doplnění: Uhlák přiveze uhlí a odveze dřevo – v zásadě ano, ale za dob ČSD. Dneska to nechodí vozy z volného oběhu, ale na základě dlouhodobých kontraktů včetně najatých vozů: Špeditér A vozí ve “svých-trvale pronajatých” vozech uhlí a Špeditér B vozí ve “svých-trvale pronajatých” vozech dřevo. Špeditéři si vozy mezi sebou nepůjčují, protože pak by se řešilo, kdo na konci nájmu zaplatí poškození (a že ty vozy budou obouchané jak od drapáků vykládajících uhlí, tak po rukách nakládajících a vykládajících dřevo je zcela evidentní). Vykládka vozů Gags a podobně je možná i bez rampy – stačí zacouvat Avií nebo něčím podobným, co má hydraulicky zvedací zadní čelo až k vratům vozu a pak se dá zboží převážet paleťákem. Vozy Gbkks a Hadgs umožňují nasypání vrchem a vysypání spodem – narozdíl od popsaných Falls/Wap se dají vysypat jednotlivě každá šupna zvlášť do přistaveného šnekového dopravníku a přeložit třeba do traktorové vlečky – v Ústí nad Labem jihu se takhle překládalo ještě nedávno a dopravník tam furt je (dnes se to překládá kousek dál po trati: v Pirně-Heidenau). Ve vozech Uacs se nevozí jen cement, ale třeba také popílek z kotelen do fabrik na tvárnice. Autovozy se skládaly kdekoliv, kde byla čelní rampa – pamatuju si, že běžně chodily vozové zásilky do Uherského Hradiště (to lokálkové nádraží mezi dvěma hlavními tratěmi), auta se pak vozila z nádraží přes město do Mototechny, což nebylo daleko – opět epocha IV ČSD. Na modelování malých nádraží s obratem různorodých vozových zásilek je lepší IV epocha.

  • Jo, ještě ke kntejnerům v epoše IV: Některá ČSAD měla speciální kontejnerový trajler značky Takraff, který umožňoval hydraulicky přeložení 20′ kontejneru z vagonu na trajler a zase zpět. Byly to vlastně dvě hydraulické ruky – každá na jednom konci trajleru a nad tím spredr – stačilo přijet podélně s vagonem – opět na to není třeba vlečka, stačí VNVK. Nedávno jsem jeden tenhle Takraff viděl rezavět v křoví někde u Magdeburku. Jinak na překládiště vozových zásilek – kontejnerů stačí jedna kolej a kousek betonové plochy, vizte třeba původní překladiště v Přerově a Ústí nad Orlicí.

  • Teď jezdím pracovně do Bruntálu a všiml jsem si místní vlečky, protože je zvažováno její prodloužení k budované slévárně hliníku. Nicméně už současná nabízí poměrně dost materiálových možností: velké silo, sklad s rampou, dvě nádrže po okolí mnoho kulatiny.

  • Jen poznatek: do Liberce se vozí vozy faccs s uhlím , vykládají je na vlečce u teplárny či jedou do Nové vsi, cisterny s hnojivy vykládají v Karlovice- Sedmihorky tam je u uhelný sklad kam většinou vozí es.Pak vozy raj se vykládali v České Lípě u firmy SaM (mají svoje rajky 2-3kusy) není to nic velkého takže by to šlo asi taky udělat na menším kolejišti.

  • Pěkný článek. Jen pár mých poznatků.

    Na malém kolejišti je nejlépe použít, pokud možno, veškeré vozy jen dvouosé. Vypadá to dobře a s dvouosými vozy uděláme na menším kolejišti „delší“ vlak, než s čtyřosými. Když nebudu brát mini kolejiště, tak na malé a střední kolejiště je vhodné, aby se na nejkratší staniční kolej ( ne kusou) vešla alespoň souprava loko + tři dvouosé vozy.

    Co se týče mini projektů a vleček, tak dobře je zpracován plánek č. 10 ( pokud se nemýlím, knihu nemám nyní u sebe ) od M. Ferdiána Plánky kolejišť I . Jde o koncovou stanici. Na mini prostoru je stanice, dvě vlečky a nakládka dřeva. Stanice pravda neodpovídá předpisům, ale na takovém prostoru to prostě nejde. Pro dopravu jde teoreticky použít malý motorák ( M131.1 nebo M152.0) jak na osobní tak i na nákladní dopravu. Smíšené vlaky (osobní motorový vůz + nákladní vozy) na některých tratích jezdily. A nebo nějaká malá lokmotiva – T 334.0, T 435.0 maximálně T 466.2. I na tak malém kolejišti, při vhodně zvoleném grafikonu ( jízdnímu řádu 🙂 ) se dá vyřádit.

    Teď nějaké vlečky pro trochu větší kolejiště než mini.

    Nakládka kameniva se občas prováděla i velice jednoduše. Vedle koleje byla zeď na ní skluz a nákladní auta vozila určitou komoditu k tomu skluzu. Vagóny se tahaly vrátkem. Na tři vozy Es by to bylo pěkné. Kdo má víc místa i na čtyři.

    Vozy typu Raj. Jedna „rajka“ se dá použít k maličké Prefě. Dovoz cementu. I když vlečka Prefy je většinou na velký námět, tak někde na internetu jsem viděl mini Prefu. Jedna kolej, kde se nakládaly výrobky. Štěrk i cement se vozil auty. Takže se může na konci koleje udělat malé silo na cement na jeden vůz Raj. Cement se pro naši Prefu bude dovážet po železnici. A že z toho jednoho vozu cementu odvezete vagónů výrobků !
    Další mini pro „rajky“ – nakládka mletého vápence ve stanici Mladeč. Jedna nádražní (vlečková) kolej. Nakládá se i pytlovaný, takže „zetky“ se také uživí. Jen upravit velikostně pro náš možný prostor.

    Malá chemička https://www.railnet.sk/view.php?nazevclanku=namet-na-%E2%80%9Echemicku-vlecku%E2%80%9C&cisloclanku=2006060601 Opět jen upravit velikostně pro náš možný prostor.

    Co se týče ZZN, dříve Hospodářského družstva, tak se vozilo spoustu různých komodit. Nejen obilniny, ale (zejména v III epoše) odvážel se hovězí dobytek, prasata určené na jatka, čerstvé mléko (pokud je poblíž mlékárna), může se přivést nafta pro jézédáky( kotlový vůz). Dále větší náhradní díly do strojové stanice pro zemědělskou techniku, popřípadě materiál pro tehdejší „přidruženou výrobu“, třeba kovovýroba. A samozřejmě, jak už bylo zmíněno v článku hromada hnojiv, jak v kotlových vozech (tekutá hnojiva), tak i „zetky“ a „Rajky“. Něco se nakládá/vykládá na vlečce ZZN a něco na „VNVK“. Takže výběr vozů jen pro jézédáky je velký. A poslední lahůdka. Kdo bude mít čelní rampu na nádraží, může naložit na nízkostěnný vůz https://www.sdvmodel.cz/kategorie-produktu/meritko-1120-tt/zeleznicni-vozy-2/nizkostenne-vozy/ porouchaný traktor nebo kombajn a odvézt do opraven zemědělské techniky 🙂

    Veškeré budovy vleček se dají udělat na kraji kolejiště polokulisou . Nebo bez budov pokud bude vlečka u předního okraje, nechá se viditelná jen volná plocha s výrobky na naložení nebo rampa atp. Tím ušetříme spoustu prostoru.

  • Uhlí z Ledvic ve vozech Faccs chodí teprve nedávno (současná epocha). Dřív se v nich vozil jen štěrk, písek (třeba v Hrádku nad Nisou se to přesypávalo z LIAZek a Matesů do pásu nad vagony) a manganová ruda (takové černé kuličky).

  • Tohle je o kolejišti s vlečkou. Ale co takhle kolejiště, které zobrazuje výhradně vlečku (s předávací kolejí)? Bývalo tu dost vleček, které si nezadaly s některými lokálkami – na Sokolovsku, Českolipsku, po Praze (dokud tam nezrušili průmysl). A taková muniční továrna v Bolevci by vydala na hodně velké kolejiště (klasický ovál se spoustou odbočných kolejí). Bohužel se roku 1917 odebrala kamsi do vesmíru….

  • Střelec – kolejiště-vlečka je dobrý nápad. Bych si rád někdy postavil vlečku na letiště až někam do hangáru, jako byla ještě nedávno třeba na Tempelhofu, nebo na starém Mnichově-Riemu. U nás třeba Letňany, Hořovice, Hradčany nebo Cheb. Za každý fotomateriál k tomu děkuji předem.

  • Kolejiště vlečka není moc preferované, protože lidi tomu, jak by takové kolejiště mohlo vypadat, nerozumí. A také je to většinou samé šibování vagóny sem a tam a to baví málo koho.

  • paveltt: no nevím, u kolejišť typu “Timesaver” a “Inglenook” je šibování přímo základem všeho. A těch variací, jaké se dají udělat.

  • Jo stránky znám 🙂 i oba dva systémy posunovacího puzzle, ale v našich končinách je to stále atraktivní jen pro malý okruh lidí. Většina lidi staví kolejiště buď typu ovál se stanicí nebo v lepším případě skryťák – koncová stanice. Vlečky ne. Stačí se podívat na stránky diskuze modely.biz. Ono v každém z nás zůstal kousek toho dětství, kdy jsme s otevřenou pusou koukali jak ten vlak krouží dokola 🙂 A proto se dospělí tak nějak vrací k tomu kroužení. Ale souhlasím s tebou – šibování je přímo základem všeho 🙂 (proto si asi malý Timesaver postavím)

  • Tedy měl jsem na mysli kolejiště, které je jen velká vlečka nebo několik vleček.

  • Pokud vím, nějaké plány vlečkových kolejišť měl v úmyslu vytvořit Milan Ferdián. Co se týká vlečky na chebské letiště, zkusil bych oslovit chebské nakladatelství “Svět křídel”, SOkA Cheb a zkusit i “Paměti starého práškaře” – autor nějakou část své kariéry strávil právě v Chebu a byly u toho zajímavé fotky – třeba fotka palivových nádrží vyrobených z “Rajky”, redukované na tři “cibule”.
    Jako malej harant (konec sedmdesátek) si pamatuju oplocené druhoválečné boxy pro stíhače, obsazené Čmelákama a konec vlečky tvořilo buď troj, nebo čtyřkolejné kolejiště. Všechny koleje byly průjezdné a celé to končilo kolejí ve šturcu tak akorát na jednu lokomotivu. Kousek za šturcem byla lehce šikmo napříč VPD. Pojížděčky byly na jedné straně kolejiště, nastřelovací val s betonovou stěnou na druhé. Je ovšem fakt, že tahle vlečka končila na “novém” letišti, vybudovaném Němci za války pro těžké a proudové stroje (Greify a Švalbiny).

  • I na malém kolejišti lze postavit velkou ucelenku, viz Polerady na 074(sklady hmotných rezerv), Kouřim na 013(sklady paliva), tam se většinou všechny vozy ani nevejdou do nádraží. Určitě by se toho našlo víc, teď mě ještě napadne letecké palivo ve Středoklukách. Pokud takovou vlečku otočíme někam “za kulisu” dá se v nádraží klidně rozšoupat dvacet čtyřosých cisteren na všechny koleje. V Ep.IV třeba izotermické vozy do Mochova, tam se to mostkem mezi nádražím a vraty skladů pro vjezd někam “mimo” modelovanou plochu přímo nabízí. Nakládka zetek dnes většinou probíhá bez rampy, pomocí zvedacích zadních dvěří skříňového náklaďáku.

  • Ahoj, ještě jste mohli upřesnit o které epoše se bavíte. Například v 6. ep. oproti 5. klesla mnohde vy/nakládka na nulu – samozřejmě jednotlivé zásilky – spíš se vozí separáty, ale taky musím přiznat, že i vznikly nové přepravy i vlečky, ale v součtu je to stále propad o desítky procent (divoký západ). Za což může i kůrovec, protože je dřeva přebytek a přestane se nakládat (t161), kde to není nutno. Dále v 6. ep. už nepotkáte třeba (skoro) Rajky, chlaďáky jsou sešrotované a se Zetkami je taky konec (skoro), za to je spousty přestaveb a cizích vozů (na dřevo a železo).
    K agro přepravám – jsou hodně nárazové, hnojiva i obilí se vozí mnohde 1x/2x za rok (obrok, nebo vůbec). Nejmenší ACHP je snad ve Lnářích… Obilí se třeba celoročně vozí třeba do sladoven a budějovický Budvar má taky přepravy (snad) sladu a flašek po dráze (Kills).
    K Rajkám – třeba v 5. ep. se vozila třeba vápenná moučka pro zemědělce z VČS do Žlutic a Štedré, vykládka na VNVK do “fekálu” na T815.
    Malé vápenky a cementárny byly třeba v Loděnicích, Velké Hydčice a Beroun – dnes je to mezisklad.
    K cementu – opět můžeme vykládat na VNVK rovnou do cisterny, v Plz. kraji zbyla poslední přeprava pro betonárku.
    Třeba v Přádelně Nejdek se dodnes nakládá do kontejnerů na vozech…
    Zajímavá přeprava by mohly být svitky plechů vz. Shimms (jsou krátké, barevné a levné 🙂 třeba Rosso Steel Mirošov, nebo Metal trade comex Velvary.
    A že se bojíte velké vlečky? Tak si znázorněte jen předávací kolejiště, nebo jen přípojnou stanici (Bělčice).
    Překvapivě i dnes jsou velké vlečky, kde mají obrat jen jednotkách vozů (Lihovar Chrudim), tedy mohu tvrdit že ten malý kousek na kolejišti je součástí něčeho velkého…, anebo byla nakládka z vlastní vlečky přesunuta do stanice. A když jsme u těch cisteren, tak i technické plyny se mohou vozit po jedné i do malých vleček (Pb Chrást zruš. O2 do Brna, Pb Bečov u M. a větší jsou Branice).
    A pak tu máte ty asfalty do Kuřimi…
    Rozsáhlá vlečka je i v Kaznějově… Anebo v Horšovském Týně bylo více vleček než dopravních kolejí…

  • Ještě bych dodal že obilí se nemusí ložit jen v sýpkách. Stačí když jsou vagony na koleji vedle které je plac, vedle se postaví přívěs – násypka a šroubový dopravník s vlastním motorem a do toho se vyklápějí kamionové návěsy se zrním. Až je vagon plný, lokomotiva posune soupravu a sype se do dalšího vozu. U nás na nádraží se takto nakládají ucelenky o 31 vozech, trvá to zhruba dva dny (v noci se nepracuje). Fotky klidně můžu poslat.

  • Přidám i svoje tipy:
    – Rosso Steel, Zaječí – vlečka z brněnského zhlaví, průjezdná hala s portálovým jeřábem, zásobování vozy Shimms. Ve stanici navíc extra perón a remíza pro 810 do Pavlovic.
    AWT tady chtěli provozovat i kontejnerový terminál, na to dnes stačí betonová plocha, dvě koleje a reachstacker, který dosáhne i přes jednu řadu vozů. Nakonec v Paskově mají to samé.
    (Dotaz mimochodem – nechce se SDV pustit do výroby reachstackeru? Je to snadné a vděčné! :-D)
    – Čepro Střelice – předávací kolejiště, stáčení. Vlastní Rosnička.
    – Vlkov u Tišnova je bohatý – na straně staniční budovy plechová hala agropodniku, pak VNVK (aktuálně se štěrkem pro reko tratě), naproti vlečka do SSHR (ty mají typické uspořádání budov a kolejí mezi nimi) a nakonec areál Elektrizací Železnic.

  • paveltt: Kolejiště jako velká vlečka je areál NHKG v Ostravě 😀 Jen si “mezi ty koleje” musíš postavit železárny (ale zase tady by se možná splnilo i to ježdění dokola 😀

  • Díky moc všem za plodnou diskuzi, moc si toho vážím. Asi nemá cenu, abychom
    tu jen jmenovali všemožné vlečky. Moc by mi pomohlo, když byste mi k těm zajímavým dodali 1-2 fotky a krátký popis činnosti, případně jakýkoliv plánek (letecké foto, wintrack, rukou), případně jak to zmenšit do modelu. Připravuju další díly právě s takovými ukázkami, moc rád to do tématického článku zapojím a pro čtenáře to bude atraktivnější!!! Předpokládejme, že sice kdo má zájem, ten si to najde, ale abychom vzbudili první zájem, je lepší alespoň naznačit 🙂

  • Když byla řeč o vlečkových kolejištích, kdysi jsem o takovém uvažoval. Měl to být vlečkový areál pivovaru na ploše 1000×600 mm. Posun měla mít na starosti obdoba 310.0 (předělaná pruská T3 od Tilliga) a vozy by obstaral DK model. Vše mělo být situováno do 30.let, příp. dříve či okupace.
    Toto upaslo v zapomnění právě z toho důvodu, že by bylo nutné jen posunovat, ale jízda vlaku by byla v háji.

  • Na Rajky stačí jedna kolej, silo a pár silničních trajlerů. Jako ještě nedávno ve Svatavě u Sokolova.

  • Nějak se při těch manipulacích vytratil jeden termín : nákladiště . Jedno kouzelný je u zastávky prudká na staré tišnovce. Je připojený dvěma vyhybkama a zajištěny výkolejkama, kapacita asi dva vozy, a to vše v oblouku ! Je to nad řekou , vozy pro papírnu . V Náměšti nad Oslavou je vojenská vlečka na letiště, ve stanici jí patři tři koleje, obsluhu si provádí samo vojsko, hlavně cisterny. Dráha pouze vozy přistavuje. Ve vozech raj chodil pro podniky Achp vápenec a struzka na práškování polí, rozvážka lejtou na Tatře 138, 148, později 815. A nesouhlasím s názorem, že stanice bez nakládkový a vykládkovs koleje je výhydna. Stanice mívají i jiné koleje než dopravni a manipulační.

  • Dobře zpracováno 🙂 tam bude šibování s vagóny až až. Jediné co by udělal jinak, že místo lomu dát jen násypky štěrku, který z blízkého lomu vozí náklaďáky.

  • S tou vlečkou to není špatný nápad. Vemte si takový Krnov a tamní železniční opravny , kde se spravovaly a stále se spravují vagony.V současné době k opravnám patří i točna s depem , kde se dnes uchovávají různé vagony , i šaliny . Takový provoz na vlečce kde krom točny máte i 2 přesuvny nemusí být marný.III. epochou počínaje a VI. epochou konče.Za první republiky se tam opravovaly i lokomotivy.

  • paveltt: Dík. Na potíž s kopcem už jsem byl taky upozorněnej. Kopec půjde pryč a za násypkou bude díra s viditelnou přesuvnou. To bych se u toho vyvztekal.

  • Ďakujem za velice zaujímavý článok. Dosť som sa s neho naučil. Ak predsa len môžem prispieť tak len tým že reálna železnica pozná základný typ stanice a to je stanica: 2 dopravné koľajnice a 1 manipulačná (spravidla prvá od budovy) s nej sa na oboch koncoch sa odpajaju vlečky. Manipulačná koľaj je krytá vykolajkov od vlečky ak by vlečka bola zaustena do dopravnej koľaje tak by tam muselo byť doplnené ešte zariaďovacie navestidlo. Vlečka sa môže odpajat aj z trate ale vtedy ju treba z oboch strán kryt krycím navestidlom s predzvesťou v základnej polohe ” voľno”. Aspoň podľa tohto pravidla začínam stavať koľajisko.

  • Tak ma ešte napadla myšlienka, že aj samotné depo či už jednokolajne alebo viackolajne je miesto kam by sa dali pristavovali ak je to možné aj do remíz vozne. Napríklad: kryté – spojovací materiál, súčiastky, atď, cisterny – nafta, olej, otvorené – uhlie, popol, piesok. Ak má modelar veľa vozňov je to ideálna možnosť ako ich zapojiť.

  • Vojto, skvělý počin. Hele nechceš místo mne napsat tu plánovanou knihu ? Já ti ponechám tu slávu a všechno okolo toho a já si ponechám jen ty drobné obolos ;-))).
    Tvůj web znám dlouhodobě a podotknu že jej máš skvělý. Už chápu kluky, proč je tak přitahuješ. Rád si počkám na další díly.
    Budu zvědav, zda se rozšíří tvůj modulový systém VoVo (IV.díl)
    Ohledně vlečkových areálů, padla zde zmínka o nich. Areály, které jsou schopni modeláři na svých mini kolejištích provozně zvládnout. Žádné mega. Milan

  • No Milane, jsem jen rychlostudent Tvých knih “z nutnosti” a student map a skutečných předloh, tvořil jsem horní nádraží v Mankovicích a potřeboval jsem ho trošku upravit, tak jsem se ponořil do studia a vznikne z toho tento seriál 🙂 Modulový systém se ještě rozšíří a přijde do “vláčkovny” nad Mankovice podél zdi, ale zatím dávám všechnu volnou energii do Mankovic, aby byly sjízdné. Ohledně těch knih, pokud můžu něčím pomoci, tak rád (napíšem si e-mail), ale slávu z toho nepotřebuju, vůbec neuvažuj, že bys to někomu přenechával – odvedl jsi za ty roky obrovské množství záslužné práce a Tvoje jméno je zárukou kvality. Sice jsem mladší ročník, ale vždycky to beru tak, že pokud po člověku zůstane něco, co bude dál přinášet radost nebo vědění, tak je to správně.

  • Jen taková popichovačka k reálným předlohám – snad na každý modelový kolejiště se vejde Mladá Boleslav město (ale jen epocha konec V -> VI). A tam je jednak oblíbená vlečka do kovošrotu a druhak, vlečka do Škodovky – to máte auta, kontejnery, zaplachtovaný vozy na svitky plechu, uhlí do elektrárny (a vše dalši, co elektrárna potřebuje a produkuje). A tu tam sem dojede i trafo – to je v moderně asi sen každýho vlečkaře, ne?

  • Skoro všechno už jste napsali, tak jen tři poznámky.

    1. Wapky. Na kořenovské zubačce je při jízdě do kopce sunutím norma hmotnosti pro lok. 743 stanovena na 150 tun. Sklárna v Dolním Polubném pořád ještě topí uhlím a vykládá ho z wapek, takže při jedné obsluze nelze přistavit více než dvě ložené wapky. Dolní Polubný je mimochodem taky příkladem řešení “vlečka-nevlečka”. To, co veřejnost obvykle považuje za vlečku, jsou manipulační koleje – součást dopravny D3 . Atypické řešení (ale v Karpatech nebo Alpách se používalo taky) si vynutila poloha dopravny ve vražedném spádu. A po zrušení druhé dopravní koleje se občas manipulačních kolejí využívá i ke křižování mimořádných osobních vlaků uhnutím.
    2. Těch rozsáhlých vlečkových areálů, které by ať už plochou nebo délkou vydaly na samostatný model, je “ha´voll”, jak říkáme my sudeťáci… Například TOMA Otrokovice. Synthesia Semtín a Rybitví. Nebo dnes už zrušená vlečka LET Kunovice. V historii třeba Carborundum Benátky nad Jizerou. Atd. atd. Na některých z nich se provozovala i neveřejná osobní doprava – třeba zrovna v těch Kunovicích.
    3. Ve všech epochách, které pamatuju, tj. počínaje epochou III až dodnes, se 20′ kontejnery ISO (tehdy se jim u dráhy říkalo velké kontejnery – zkratka VK) nakládaly a nakládají po dvou na vozy Res/Nas a jim podobné dveřmi k sobě tak, aby mezi nimi zůstalo vynechané místo (kam by se jinak vešel 3. kontejner). Plocha mezi nimi bohatě stačí pro vjezd vysokozdvižného vozíku nebo chlapa s ručním paleťákem z rampy na ložnou plochu a do VK. Takhle je možno vykládat i nakládat do VK tam, kde není možnost skládat je na zem.

    Tož tak. Snad to někomu pomůže.

  • Nebo se na vagony Nas(Res) a Pasy(Sgs) dávaly tři VK typu Gtt3 případně na Pao a jeho deriváty Pxx a Oa dva Gtt3 s bočními dveřmi – viz aktuálně třeba model od SDV, ty se pak daly vykládat z rampy.

  • A po dalším čtení vašich příspěvků ještě jednu poznámku: Dnes jsou ČD i ČD Cargo a případně jejich dceřiné společnosti všude, kde mají vlastní infrastrukturu v podobě kolejí, ve vztahu k SŽ(DC) v pozici vlečkařů. Tzn., že všechna bývalá pracoviště lokomotivního a vozového hospodářství ČSD/ČD s vlastními kolejišti, ať už se kdy jmenovala nebo jmenují jakkoli (DKV/OCÚ, SOKV, DPOV včetně podřízených jednotek PSO, PPO), jsou považována za vlečky a mají vlastní vlečkové smlouvy a PPŘ. Totéž samozřejmě platí i pro ostatní dopravce s vlastní infrastrukturou pro provoz a opravy kolejových vozidel.

    Mimochodem, pěkné náměty opraven vozů jako samostatných minikolejišť lze najít na http://www.carendt.com.
    https://www.carendt.com/small-layout-scrapbook/page-53a-september-2006/
    https://www.carendt.com/small-layout-scrapbook/page-88-august-2009/#CEECO

  • Dovoluji si přičiniti poznámku, že vlečka ani nemusí býti bez osobní dopravy. Např. ve Vsetíně jezdila do Zbrojovky celkem dlouhá souprava původně německých MC41, u ČSD Biz. V Kunovicích do LETu zase dost dlouho M 131.1 a poté M 240.0. Prosím znalé o doplnění podrobností.

  • Do LETu jezdila dost dlouho sestava 310.0 + celá salakvarda prehistorických osobních vozů rakouského a německého původu a to včetně kupíčkových tříosáků za které by se kdejaká balkánská železnice vůbec nestyděla, übrigens dost dobře modelovatelná ze sortimentu Zeuke, BTTB, Tillig, LPH a ES Pečky. Jezdilo se bez objíždění a směrem od fabriky do zastávky se souprava sunula, první vagon měl takovou kváziúpravu na “řídící vůz” (hele jo, světla hýr, záklopka záchranné brzdy hýr a klakson z motorky hýr, a hele jo, I am walking I am playing).

  • Ještě k tomu LETu: V 50. letech byla fotograficky zdokumentována zápůjčka parních lok. 320.0. Začátkem 60. let byla kmenová 310.041 doplňována lok. T 211.0 a pak obě na více než 20 let nahradila T 334.0737; osobní soupravy “komunistické železnice” (nazývané tak veřejností proto, že kdokoli si mohl nastoupit a svézt se zdarma) se v 60. – 80. letech skládaly z 1 až několika kořistních německých Eilzugwagen různých provedení z let 1935-39, které jsou taky dostupné v TT.

    Více např. viz tady:
    http://kzmslovacko.cz/index.php/skutecna-zeleznice/32-let-kunovice

    Ještě dodám, že vlečka do LETu byla letos (2020) bohužel po 70 letech zlikvidována…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..