ČSD DFsa říká, jakých bude příštích 10 let v TT

Máme tu relativně čerstvou novinku pro milovníky ČSD – služební vůz Dfsa od Tilliga. Pro ty, kteří čekali posun proti dobám BTTB, to bude zklamání nebo i šok. Kromě dohnání současného standardu ostatních Ypsilonek totiž k žádné změně nedošlo, a vlastně to podle mě reflektuje to, co nás i do budoucna v TT čeká.

Foto skutečného vozu jsem si vypůjčíl z Parostroje. Rozdílů je tam tolik, že se ani nedá říct, že to je stejný či podobný vůz. Dveře jinak, nákladové dveře dvojdílné, přechody mezi vozy, výhledové okno. Prostě “všechno špatně”. (foto převzato z Parostroje)

Proti tomu by snad bylo lépe takový model vydávat za Postmw. Nemá přechody, aspoň jedny dveře jednodílné, žádné výhledové okno. Naopak má tento vůz ze Studénky typickou sníženou střechu, podvozky GP200 oproti Görlitzům atd. a hlavně je sám o sobě delší (foto opět z Parostroje).

Já jsem se sám kdysi takové přestavbě věnoval, pohledově z toho byl nakonec v rámci nulových zásahů do skříně pěkný vůz.

Postw České Pošty jako předělávka vozu Zeuke

Před úpravou jako “šrot”.

A po úpravě na modrou.

A teď už k současnosti. Tillig vzal stejnou předlohu, jen jí posunul do současného tvaru Ypsilonek, aby vůz zapadal do souprav. Tilligovi nelze v tomto mít nic za zlé. Tyto vozy se v Německu vyskytovaly. Problém je, že u nás ne. A tak cokoliv, co se objeví ve verzi ČSD a ČD bude špatně.

V tomto ohledu tedy je jasné, že se našich Ds nikdy nedočkáme, pokud si je sami nevyrobíme.

Co se týče modelu samotného, nejde mu nic vytknout co se týče kvality zpracování, potisků a dalších detailů.

V jednom rohu (není na fotce) chybí na představku jedny dveře. Vůz má tedy troje dveře, pokud by někdo plánoval přestavbu na Ds, nemá to smysl. Lepší je vzít klasické kupátkové “Béčko” a udělat Ds z něj.

Pohled na bočnici vozu z úhlu. Takto to vypadá relativně “akceptovatelně” když budeme říkat, že je to prostě nějakej “služebák”.

Nemá mezivozové přechody, má jednodílné nakládací dveře a oken má pomálu. Za mě osobně, kdyby vůz měl na čelech klasické čelo s přechodem a návalky, dalo by se to v soupravě přežít. Mezera mezi vozy bije takto do očí až moc.

Na podvozcích stará dynama. Je vidět, že u Tilliga existují variabilní a různé formy nejen na podvozky, ale i na samotné skříně. Výrobce umí dva (starší) nebo tři (novější) schůdky. Tím se snaží situovat vozy do určité výrobní série, což se přenáší celou řadou Ypsilonek a díky tomu je potřeba dávat pozor na výběr “dárce” pro přestavbu, abyste nestavěli nové vozy ze starých podvozků.

Zajímavost ke všimnutí – střešní větráky má Tillig u všech Ypsilonek lepené dodatečně, je tam znát malá škvírka. Díky tomu dokáže věrně znázornit všechny varianty rozložení na různých typech vozů (za toto palec nahoru). Také se dají větráky při kutění přesouvat. Dělal to u svých vozů i TT-model, ale kvalita lepení byla mnohem horší.

Čelo se velmi zhruba blíží vozům Postw, takže až jednou Tillig udělá modrou verzi, možná to bude odpovídat víc.

Popisy jsou samozřejmě bez výhrady, co se týče kvality.

Vůz patří Československé poště, takže patří asi do spěšninových vlaků a ne jako součást osobního vlaku. V “raketě” třeba s vozy Gbqs se bude hodit skvěle.

Gbqs Tillig – Zetka po Tilligově rekonstrukci

Tyhle německé vozy mají i ty vtipné poštovní schránky, kdy se snad dalo vhazovat dopisy rovnou na nádraží z peronu. Pro ČSD verzi jen není zvýrazněná, aby nebila do očí.

Tillig se v rámci možností snaží z dostupných dílů vytěžit maximum. Pokud by tedy bylo možné na tento služebák naroubovat například čela s přechody, už by to nebylo tak hrozné. Nedokážu říct, jak moc mají formy výměnné části, ale u jiných skříní to buďto umí, nebo má spoustu forem – například jeden typ vozu má bouchací i předsuvné dveře a další rozdíly.

V tomto stavu ale vůz reflektuje jednu nemilou skutečnost. Tillig věnoval úsilí a finance do předělávky, ale nikam jsme se u ČSD / ČD neposunuli. To znamená, že se asi v brzké době ani nikam dál u ČD/ČSD neposuneme. Je to jen další freelance model. Vývoj nových lisovacích forem je poměrně velká investice a výrobce si dobře rozmyslí, jestli se mu vyplatí nebo ne. S touto filozofií bude český trh i nadále muset “přežít” vozy, které jsou univerzální. Je to vidět i u ostatních Ypsilonek, je to hodně vidět tady, je to vidět i u spousty nákladních vozů. Pořád musí stačit, že je to Ypsilonka bez ohledu na detaily.

Trošku odbočím, ale k tématu to je. Zní to sice divně, možná trochu rezignovaně, ale jakákoliv snaha o “recenzování” modelů, snaha vypíchnout nepřesnosti nebo chyby, je z velké části jen pláčem do prázdna. Výrobce nebude měnit formu kvůli rozdílu kulaté / hranaté nárazníky, protože v poměru ceny a pracnosti by takovou změnu skoro nikdo neocenil, a hlavně nezaplatil. A už vůbec ne kvůli jednotlivým recenzím. Dejme tomu, že by stejný vůz s hranatými nárazníky stál o 100 Kč víc. Většina zákazníků chce levnější model, než věrnější.

Pokud hodnotíme kvalitu potisku u jednoho modelu, je dost velká šance, že pokud výrobce tiskne přímo “u sebe”, že bude kvalita potisku u jiných modelů konstantní. U Tilliga to platí, nenarazil jsem v poslední době na vůz, který by měl popisky jakkoliv nekvalitní.

Českému modeláři tak nezbývá, než tohle všechno z velké části akceptovat jako fakt. Na tuhle větu už jsou mnozí alergičtí, ale “Musíme být rádi za modely, které tak nějak odpovídají”. Tlak na zahraniční výrobce vytvořit lze, ale zatím si nejsem vědom, že by to až na výjimky neslo nějaké zásadní výsledky. Dá se tedy očekávat, že se během příštího desetiletí dočkáme nějaké zásadní změny – nejen u DFsa, ale obecně? Pokud se nezmění technologické možnosti, tak dost určitě ne. Možná bude pár nových modelů, možná pár předělávek nebo vylepšení, ale nedá se očekávat, že se nějak zásadně odliší jednotlivé konkrétní modely než jen nátěrem.

A tak je to vlastně trochu dobře – pořád bude potřeba doma modelařit a předělávat si obyčejné vagóny na typy podle našich představ, jako se to dělalo posledních několik desetiletí 🙂 V tomto trošku váhám, jestli TT příští desetiletí přežije. Jsou jiná měřítka, kde je trh větší a atraktivnější, tím pádem se víc vyplatí investovat do inovací a různorodost typů začíná být z pohledu továrních modelů propastný rozdíl. Pokud bude v TT nutné všechny “hračky” předělávat na modely, tak se okruh fanoušků bude zužovat, tím pádem budou odpadat prodejci a pak i výrobci. Je to pomalý proces, nebude to hned, ale nastat to může.

Tím končí půlroční “seriál” o rychlíkových vozech a podobných freelance zvěrstvech, déle nemá smysl se v tom plácat, pokud se nevydá nějaká extra bomba. Na nějaké další modely se ještě chci výhledově zaměřit, ale pokusím se vybrat jinou, odlišnou kategorii modelů.

Oslím můstkem ale uzavřu opět pozitivně – Rosťopiš právě finišuje předělávkovou sadu Ypsilonky na vůz Bpee, tak se těšte, že zase bude co rozřezávat 🙂