Servopřestavníky “na prasáka”
Minule jsem ukazoval servopřestavník v krásném provedení, který se koupí hotový a jen se přimontuje. Chtěl jsem si ale zkusit nakonec sestavit i vlastní přestavník – všichni, co to zkusili, nakonec říkají, že je to snadné.
Na začátek zmiňuju, že dané řešení je silně volnomyšlenkářské a nedoporučuju sledovat ho někomu, kdo má cit pro precizní práci a slabé nervy 🙂 Dané řešení je totiž plně funkční, ale nevábně vyhlížející. Pokud se ale tyhle součástky objednají ze zahraničí, je to přestavník vyloženě v řádu desetikorun.
Prošel jsem si všechny starší články zde na webu i jinde – servopřestavník od navestidla.cz, starší článek serva na kuprexitu, servo s držákem z 3D tisku, servo na silném plechu, a nakonec servo na tenkém plechu od LokoPina. Nakonec ještě pár dalších hotových řešení – na dccdoma.cz, a na mzsp.cz.
Všechny výše uvedené přestavníky mají jedno zásadní společné. Jsou to vše stejná serva (nebo jiné typy se stejnými rozměry), a vždy jde jen o to, jak servopřestavník připevnit k desce, případně osadit vypínačem, celé to sešroubovat, a montovat to jako celek na kolejiště. Vlastně to opravdu žádná věda není. Proč nejde montovat servo přímo na desku? Jednak nemá vhodné otvory pro šroubování na správných místech, a jednak trn potřebuje středící bod, přes který bude probíhat požadovaná “páka” k výhybce, a tento bod je nejjednodušší řešit právě v podkladní destičce. Proto ve všech řešeních se opakuje to stejné – vyrobí se nějaký více či méně sofistikovaný držák serva, který ho drží v požadované poloze, a nejlépe ještě zajišťuje držení přepínačů například pro přepínání srdcovky.
Tohle je to nejlevnější servo co se dá sehnat, pro naše potřeby bude naprosto dostatečné. Pokud “jednou” odejde, je ideální zajistit si řešení pro snadnou výměnu za jiný kus a jede se dál. Protože ale ve výhybkách bude vykonávat řádově méně pohybů než v nějakém RC letadle, životnost by snad neměla být problém a nikde jsem ještě nečetl u železničních modelářů o hromadném odcházení serv do věčných lovišť, takže snad “dobrý”.
Jako nejfunkčnější a nejlehčí řešení mi přišlo to od LokoPina – vzít tenký plech, z něj vystříhat držák, naohýbat, navrtat pár děr, přišroubovat. Hotovson. Samozřejmě to předpokládá, že existuje zdroj vhodného plechu. Já měl naštěstí pár kousků schovaných z doby, kdy jsem brigádničil ve výrobě střešních oken a tam byly odřezky plechů z oplechování – odhadem cca 0.4 mm plech. Pokud má někdo doma 3D tiskárnu, určitě dá přednost tisknuté (a přesnější) verzi, kdo nemá doma nic, pustí se do kuprexitové destičky, která se dá asi nejlépe koupit (ukážu taky).
Trošku podrobněji – vystřihnu si obdélník o něco větší než servo. Větší proto, aby bylo za co šroubovat servo i držák do desky.
Pak si přiložím servo, a naznačím si, kde bude potřeba plech nastřihnout pro vytvoření držáku k servu (servo má připravené 2 otvory pro prošroubování).
Dostřihnu s dostatečnou rezervou, budu plochou část ještě potřebovat.
Pak ohnu dva vnější “držáky”.
Přiložím si servo a naznačím otvory pro provrtání. Dva do serva, dva do desky a jeden zhruba tam, kudy povede trn. Otvory pro budoucí vrty jsou snad 1.6 mm otvory, pro trn dle průměru trnu (u mě 1 mm).
No a je to. Zašroubovat servo do držáku, kleštěmi příhnout plech, kde je potřeba. Žádné měření, žádné obkreslování – vše od oka. Zatím mi všechny držáky vyšly a žádný jsem nemusel vyhodit. Můžu zastřihnout přebytky plechu hlavně ve vertikální části. K zašroubování jsem použil buďto vruty 2.5 x 10 mm nebo přiložené malé vruty.
Výhoda měkkého plechu je, že si vrut dotvoří otvor a pevně se v něm zakousne – takže opět menší požadavek na přesnost.
Pak už jen nasadit trn (zde sturna 1 mm) předvrtaným otvorem a držák je vlastně hotový.
Zbylá plocha vlevo se ideálně hodí pro přilepení mikrospínače kvůli přepínání srdcovky.
Zašroubovat servo jde i vrutem 2,5 x 10, jen je to zbytečné plýtvání materiálem.
Otvor pro trn tvoří potřebnou “páku” vůči výhybce a je nezbytný.
Dá se to v případě poruchy snadno vyměnit bez trhání tavného lepidla, trošku to pruží pokud se to nepovede dokonale seřídit, rozhodně se to nikdy nemůže rozpadnout ani odpadnout od desky a vůbec – samá pozitiva.
Použité vruty do desky jsou obyčejné do dřeva, cca 10 x 2,5 – volit pro šroubování serv co nejkratší (dají se dobře použít i ty, co jsou přímo přibalené u serv), a pro desku podle síly desky.
Já mám desku 8 mm + 2 mm korek, něco málo se zasekne před plechem, takže mi to jen tak tak neleze špičkou do viditelné části.
Trny jsou ze struny 1 mm, což je zbytečně moc, ale měl jsem jí doma asi 6 let nevyužitou a všude jsem se o ní vždycky zapíchnul, tak se sdělala. S úspěchem jsem zkusil třeba i špendlíky do nástěnky s hlavičkou – záleží podle velikosti otvoru ve výhybce. Do trojcestné výhybky byla špendlík jediná možnost, jak tam nějaký trn dostat – otvory ve výhybce jsou dost malé. Do EW1 a IBW je 1 mm maximum. Do angličana “něco mezi”. S trochou šikovnosti se dá špendlík instalovat i shora – naohýbat si špendlík, zasunout shora do výhybky, protáhnout otvorem a připojit na rotor serva. Takto se nikdy nemůže stát, že přes hlavičku špendlíku tento “trn” vypadne z výhybky. Zároveň jsem dostal tip, použít na trny kancelářské sponky. Koupil jsem ty nejmenší, délka 28mm za 10 Kč 100 ks. Je to celkem pěkný drát, jen trochu měkký. Ale po troše úprav kleštěmi je jako trn velmi dobře použitelný, umožňuje totiž potřebné “pružení”. Při použít tvrdé struny průměru 1mm hrozí při chybě až “stržení” výhybky. Při použít něčeho na způsob sponky se spíš ohne spona, ale výhybka zůstane celá. Dlouhodobou trvanlivost prověří ještě čas, ale i obyčejná sponka může posloužit a doporučuju to vyzkoušet. Co se týče rozdílu v pružnosti, tak ta je znatelná. Při použití tvrdé struny 1 mm jsem používal rozsah pohybu serva cca 130 – 170 (tyto hodnoty se vkládají při programování do servodekodéru), tedy cca 40 “jednotek”, ale při použít sponky je potřeba nechat cca 100 – 200, tedy 100 jednotek a zbytek si sponka “dopruží”. Někdy bylo možné snížit rozsah na 80 jednotek (např. 110 – 190), ale pořád je znatelný rozdíl v potřebném rozsahu chodu serva. To už se dostávám do části programování servodekodéru, který se může lišit podle výrobce a to je asi spíš na jiný článek, ale chtěl jsem zmínit rozdíl mezi typem strun a jejich pružností. Kdo si koupí dekodér od DCCdoma (ten používám já), tak tam jsem spolupracoval s výrobcem na upřesnění manuálu, takže tam pár tipů a poznámek najdete.
Když se mi nepovedlo někde naohýbat plech dokonale přesně, přivrtal jsem si ho třetím vrutem do desky, čímž jsem omezil kroucení plíšku. Prostě individuální instalace kus od kusu, přesto jde instalace velmi rychle. Do podkladové desky jsem si předvrtal otvory, aby do nich vrut rovnou zajel, a pak už jen akučkem došroubovat.
Přepínače srdcovek jsem lepil tavným lepidlem na plech po seřízení polohy serv na jejich jedné krajní poloze. Tady uvidím, jak to bude držet, jestli to časem nebude odpadat, je tam přeci jen určitý tlak na lepidlo.
Po dojetí do druhé polohy se spínač rozepne a do srdcovky jde druhý pól z druhé kolejnice.
Na jednom servu mi pohyb nevyšel moc vhodně a nesepnul mi spínač, tak jsem spínač prdnul úplně jinak přímo na servo zboku, kde je pohyb zajištěný 100%.
U kraje rámu bych se z plechem nevešel, a tak jsem vyzkoušel kuprexit.
Ustříhnout kousek, předvrtat otvor 1 mm pro trn a 2 mm pro vrut, nalepit tavnou pistolí servo a celek přišroubovat do desky, opět práce na 3-5 minut. Kuprexit je tam vlastně jen kvůli středícímu otvoru pro trn, a také umožňuje si servo přilepit předem mimo desku a pak přišroubovat celý kuprexit.
Protože na jeden vrut to nedrželo moc dobře, zezadu jsem si to ještě chytil jedním vrutem “externě”, dalo by se pořešit dvěma vrut vpředu a vzadu, ale nechtěl jsem to už rozdělávat.
Přepínač polarity srdcovky jsem pak opět nalepil tavnou pistolí vedle jezdce.
Napájení pro srdcovku jsem si “ukradnul” z přívodů ke kolejnicím.
Opět opakuju, že je to silně nesériové provedení neprofesionálního vzhledu, ale pokud to stojí bohatě pod stovku a 10 minut práce, a přitom to dokáže spolehlivě fungovat, tak to za tu trošku hnusu stojí. Super objev pro mě je, že se to skutečně dá v domácích podmínkách udělat. Kdybych to vozil na nějaké setkání, kde bych se potřeboval “jako vytáhnout”, tak bych se to asi snažil vyřešit radši jinak, ale protože to mám na doma, může to být každému buřt. Až by se dalo říct, že jsme se za ty roky vlastně nikam neposunuli, když pořád každý vymýšlí už vymyšlené 🙂
Já se teď budu věnovat dokončení montáže přestavníků a elektrického zapojené kolejiště. Tím bude spodní okruh plně sjízdný, což chci mít během pár dnů dokončené. Pak sestavím kolejiště konečně celé dohromady, a začnu si užívat jízdy, nastavování automatického provozu, a zase modelaření vozidel a pomalé postupy práce na viditelných částech kolejiště. Na příští rok chystám spoustu zajímavých projektů, lokomotivní depo se pomalu začíná rozrůstat o zajímavé kousky, některé z nich k úpravám, takže snad bude o čem psát.
Zatím přeji všem klidné svátky a vše nej do nového roku!
Čaj,
chystám se na prasáka taky(čekám serva z Aliexpressu), mám tiskárnu takže nebude plechovej ale plastovej držák, ale nějak mi do toho levnýho přestavování pořád nehraje to digi ovládání.. Budeš to ovládat dekodérem, nebo máš jinou vychytávku?
Mám servodekodéry od DCCdoma, za 320 Kč na 8 výstupů, takže jeden výstup za 40 Kč – to jde, ne?! 🙂
Ale jó, tak to je pak cenově v tom nejlepším pořádku 🙂 Já se chystám ovládat analogově pomocí dvou mikrospínačů a dvoupolohovejch přepínačů na panelu, ale možná zvážim i ty dekodéry, i když se mi zdá pak ovládání na Multimausu takový kostrbatý..
Analogově, takže vykuchat ze serva elektroniku a používat to jen jako motor s převodovkou?
jj.. sepnu dvoupolohovým páčkovým přepínačem na klasickým panelu s vyobrazeným nádražím, koncovou pozici mi vypne mikrospínač, relátkem pak pojedu jazyky a srdcovku(mám EW2ky) protože serva jsou na 4,8V nemůžu využít ty koncový mikrospínače.. Myslís, že je to proveditelný? Já doufám, že jo, ale odzkoušený to teda absolutně nemám..
Asi ano, ale přijde mi to trošku komponentově překombinované, stavět kolem levného serva takové další elektroniky, navíc to zabere relativně dost práce. Odstranil bych ta relé a vyřešil bych to třetím spínačem, např. vedle jednoho na vypínání – spojit spolu plíšky nějakým dodatečným kouskem plechu/plastu aby se spínaly oba najednou. Dá se taky nalepit shora na servo kolmo k prvnímu spínači, jako to mám já, nebo se dá vytvořit nějaký jednoduchý převod druhým drátem z rotoru do vypínače – otvorů je tam dost 🙂
Mno mě to právě přišlo jako jednoduchý řešení, držák serva + na každý straně mikrospínač, kterej sepne relátko / rozepne napájení serva.. relátko je cca 2x1x1cm, někde ho lípnu na držák nebo na servo, bude to jen o pár kabelech navíc.. Mno uvidim, možná skončím u MP1ček a dekodérů, ale zkusit bych to chtěl..
Čus, tak serva jsou doma, vytisk sem si držák, usadil servo, mikrospínače a páčkovej ovládací přepínač, ale nastal problém v tom, že servo přestaví rychle, až se jakoby odrazí od spínače a o kus se vrátí.. Serva jsou 5V a mám 5V zdroj, když jsem to zkusil napájet tužkovou baterkou, funguje to suprově.. Nedokázal by mi někdo poradit, jakej odpor předřadit před motorek, aby to jelo na těch cca 1,2V? Klidně by mohlo bejt i míň, aby to přestavovalo ještě pomalejc? Díks..
A co tam předřadit spíš diody (zkusit 4 za sebou)? Netopí a nemusí se počítat 🙂 Teď už to nemáš jako “servo” takže “servorady” nepomůžou, teď to musí být čistě pokus/omyl. Nebo inspirace zde: https://www.navestidla.cz/news/motoricky-prestavnik/ ale o snižování napětí se tam nepíše…
odpor hřát nemůže, za tu jednu vteřinu si ani nevšimne, že něco vodporoval 🙂 na odkaz jsem koukal, zajímací tam je řešení tím zdvojeným mikrospínačem, možná bych takhle moh obejít to relé na srdcovky a jazyky.. ale musel bych asi upravit celou konstrukci držáku z ležatýho na svislej..
Jarda > bez parametru konkretniho serva ti tezko nekdo rekne, jaky odpor tam dat.
Pokud mas po ruce merak, pomohlo by vedet, jaky proud pri prestavovani do serva tece … akorat se bojim, ze to bude tak rychly, ze to ani nepujde zaznamenat. Takze bud merak s ukladanim max. namereny hodnoty do pameti, nebo metoda pokus-omyl(-obcas pozar) … tedy vyzkouset odpory rekneme 0,5. 1, 2, 5, 10, 20, 50, 100, 200, 500 a pochybuju, ze by mohlo byt potreba vic.
Nicmene, diody ve funci odporu jsou dobry v tom, ze sundavaj napeti temer o konstantu (cca 0,7 V) … takze 4 v serii udelaj z 5V takovou rekneme trochu vysokoooktanovou tuzkovku 🙂
servo by mělo brát cca půl ampéry, změřit by to šlo, mám servo vybrabčený, dokáže se točit bez dorazu pořád dokola, zátěž jsem simuloval přidržením rukou, ale bohužel mám jen ručkovej měřák na 250mAh rozsahu přeletí přes doraz a při 10A rozsahu to nedokážu pořádně odečíst.. S přihmouřením obou očí by to mohlo sedět.. Někde na netu sem našel vzoreček, pomocí kterýho mi vyšel z 5V na 1,2V při 500mAh odpor cca 8ohmů na min 2W. Odpor by se mi líbil, že bych ho schoval do serva místo tý elektroniky a nikde by nepřekážel.. V každým případě ale sestavený na stole to při těch 5V blblo, po ustavení do kolejiště pod výhybku se problém nijak už neprojevuje(resp. projevuje minimálně), Použil jsem 0,8mm strunu a mám to dost napružený, funguje to bombasticky, strašně se mi to líbí a mám z toho fakt radost. Takže snížení napětí zatím odkládám.. Trochu sem bojoval se zapojením relátka, má dvě řady kontaktů a docela mi dalo vymyslet zapojení jak napájet srdcovku a jazyky, Nejsem žádlej lůmen, ale nakonec po pěti pivech sem to dal dohromady 🙂 Mám jich hotovejch a zabudovanejch 5ks, bral jsem jen 5serv na zkoušku a teď zas čekám, až dorazej další serva abych moh pokračovat..Ještě se mi na tom řešení nelíbí ten průchod struny skrz ten plastovej držák, při těch působících silách bych si tipnul, že se důrka v plastu brzo vymačká a už to nebude tak pěkně přitahovat, nevím jestli existuje třeba kovová podložka s 1mm dirkou, kterou bych tam vložil.. Omrknu to příští tejden v železářství.. Tak zatím díkes a přestavování zdar! 🙂
Ve chvíli, kdy je z toho obyč elektromotor, tak by krátkodobě měl snášet i 1,5 i 5V… Případně použít jiný regulovatelný zdroj a dát mu vyloženě 1.5 V (např. vyřazené trafo od vláčků). Pak půjde o rychlost pohybu. Co se týče struny, tak 0.8 je “na hraně”, už je to dost tvrdé. Zkus ty kancelářské sponky, zatím mi to funguje dobře. Ohledně vytlačení do plastu – ano, to asi může být. Opět tvrdší struna = víc nebezpečí. Ohledně díry a levného řešení – koupit nějaké plíšky na spojování dřeva (stojí třeba 2 kč v železářství) a vyvrtat si 1mm vrtákem prostě vlastní otvory.
Zdroj se sníženým napětím by byl ideál, ale mám 5V relátka a nevim, jestli by se jim chtělo při 1,5V ráno vstávat do práce 🙂
Strunu mám doma 0,6 0,8 a 1mm, ten 1mm sem ani nezkoušel, ta 0,6 se mi zdála dost navolno, 0,8 je fakt krásně festovní, jen jde o to, aby se to všechno provozem nějak předčasně “nevyvyklalo”, ještě teda popřemejšlim..
To Jarda: V analogu nikdy nespravíš taký komfort ako v digitále. Nejde ti nastaviť krajná poloha-preto ti narážajú tie výhybky na doraz, nejde ti nastaviť rychlosť prestavenia serva atd. Niekedy keď som začínal zo železnicou znova po rokoch som tiež chcel serva ovládať analogovo. Kúpil som si analogový prestavovač serv od Prízraka s klubu v Košiciach. Ono to ani nebol analog, bolo to riadené mikroprocesorom Amtel, šlo nastaviť krajné polohy, rýchlosť prestavovania a ovládať to talčítkami. Bohužial Amtel zdochol a Prízrak už niečo také nevyrába-mal rodinné problémy a klakol mu harddisk v PC na ktorom to mal uložené. Prešiel som tým pádom na digitálne ovládanie ako Vovo a už by som nemenil. Pod analogom ti to nikdy nepôjde komfortne ako v digitáli. Ináč ES Pečky predávajú taký analog dekoder na serva ale tá cena? Ten čas a laborovanie čo sa trápiš sa dá využiť aj lepšie, nie?
Problém byl právě jen pokud byl přestavník na stole, nezabudovanej, tak se páčka serva jakoby odrážela od mikrospínače.. Po zabudování pod vyhybku to funguje bezproblémů včetně přepínání srdcovky a napájení vždycky jen jednoho z jazyků(při napájení obou mi to MTB čmelák zkratoval).. Bral jsem 5serv na zkoušku a mám je hotový a osazený, funguje to perfektně, krásně to drží a ovládám mojím od mala vytouženým primitivním panelem s páčkovejma přepínačema 🙂 Finančně sem se vešel do 50,-Kč za přestavník.. Co víc si přát? 🙂 Teď čekám na dodávku dalších serv+relátek a dodělám zbytek. Jen budu muset ještě pořešit vyvložkování průchodu struny plastem, předpokládám, že by se to časem vymačkalo, jinak zatím teda spokojenost veliká..
Toto riešenie s použitím serva je naozaj veľmi komfortné ale niekedy aj veľmi záludné. Už dlhší čas sa trápim s nájdením chyby a hľadám pomoc aj u skúsených modelároch.Postavil som si H-centrálu, ovládače, programátory, naprogramoval som všetky potrebné PIC-ky z dostupných HEX programov. Všetko mi ide prakticky na prvé zapojenie, len postavený dekodér na servá nešiel vôbec. Objednal som dekodér od p. Krále DCC, ten už čiastočne ale veľmi nespoľahlivo a nepravidelne reaguje. Má niekto takúto skúsenosť? Kde hľadať chybu? Už sa aj hanbím stále vypisovať a otravovať, ale nikto a na žiadnom fóre nie je ochotný so mnou na túto tému diskutovať.Prosím, poraďte.
Napadají mě jen 2 věci – špatné napájení (slabý zdroj, nikdy nenapájet z DCC sběrnice) a rušení DCC signálu (těžko říct, může být chyba v servech)?
Ďakujem za reakciu. 1.napájanie som skúšal aj so samostatným zdrojom takže to by asi nemal byť dôvod. 2.Rušenie signálu pripúšťam, ale prejaví sa aj keď nie je nič iné na centrálu pripojené? 3.Skúšal som to snáď na tridsiatich servách – sú úplne nové, žeby boli všetky vadné? Uvažujem, či nakoniec nebude chyba niekde v centrále (loko dekodéry idú úplne spoľahlivo aj moje aj ZIMO). Alebo ovládač?
Ďakujem za odpoveď. 1. Skúšal som aj so zdrojmi s výkonovou rezervou, 2. rušenie sa prejaví aj pokiaľ nemám na výstupe nič iné pripojené? 3. servá sú úplne nové a je možné že by boli všetky (24 ks) vadné? Uvažujem, že či nie je niekde chyba v centrále i napriek tomu, že mi celkom spoľahlivo idú lokodekodéry čo som ja “ubastlil” a aj kúpené ZIMO. Alebo chyba ovládača? Škoda že nemám nablízku nijakú spriaznenú dušu, aby som to skúsil na inej centrále resp. s iným ovládačom. Bývam v Dudinciach.Keby niekoho niečo napadlo budem vďačný.
2) Může, teoreticky může vznikat rušení už v samotné kabeláži (např. vedené blízko napájecí větve), ale nikdy naživo jsem se s tím nesetkal. Pokud zlobí i od p. Krále, tak to musí být někde “jinde” než v dekodérech, zároveň ale ne v servech. Mám je od něj také a vše funguje dobře.
Takže, druhou várku serv jsem koupil modrý, ty slabší(prvních 5ks jsem měl silnější SG90s) a s těma už to není žádná hitparáda.. Mikrospínač servo kolikrát přetlačí, vrací, poskakuje, už to není prostě vono.. Takže, po úspěšným dokončení 12ti výhybek jsem se nas…, vybrakovaný serva vyházel, předělal držáky jen na jeden mikrospínač nastojato + relátko, koupil Li-USB od p.Balíčka, od p.Krále dekodér na 8serv + zpětný hlášení S88 na detekci obsazení úseků, stáhnul Rocrail a po chvilce “trápení” s konfigurací úspěšně opouštím panel s přepínačema a vrhám se do světa digi ovládání se vším všudy.. Zatím mám jen pravý zhlaví(na levý objednávám druhej dekodér), ale funguje to a jsem nadšenej.. Holt, chybama se člověk učí, a chyba byla vás tady neposlechnout hned na začátku, příště už poslechnu, slibuju 🙂
Zdravím, chci se laicky zeptat, jestli se dá u tohoto serva nějakou nástavbou řešit zpětné hlášení? Stavím analog, prostě začínám….
Dá, právě přes zmíněná tlačítka. Ale analog a serva – o tom užj sme tu diskutovali a málokdo to nakonec nezvdá 🙂
Zdravím, není to úplně k tomuto tématu, ale chci se zeptat: pokud budu řídit kolejiště přes PC, potřebuji i Multimaus, nebo je zbytečný? Děkuji za chytrou odpověď na hloupou otázku 🙂
V tom případě je zbytečný. Existuje jedna výjimka, kdy by to nefungovalo, a to u černé “roco kostky”, ta bez Multimouse pracovat neumí, ale to nebude ten případ 🙂
Zdravím, po tornádové pauze se opět dostávám ke kolejišti. Musel jsem na několika místech vyměnit výhybky EW1 za EW3 a prosím o radu ohledně el zapojení, konkrétně úsek koleje za srdcovkou, kde jsou + a – propojené. Předpokládám, že do těch dám izolované propojky s navazujícími kolejemi. Používám digitál a servopřestavníky z číny. Nechci vymýšlet nějaké samo doma řešení (zvládl bych to, ale dám přednost něčemu ověřenému). Děkuji předem, J.
Ahoj,
výměna EW1 za EW3? Z extrému do extrému, zajímavé :D.
Ad zapojení, je to jak píšeš. Srdcovku odizoluješ od ostatních kolejí a zapojíš na přepínač, který bude závislý na poloze výhybky a pustí tak do srdcovky vždy správný pól. Nákres viz návod k výhybce.
Řešení k servopřestavníku viz Vojtův popis výše, hotové řešení prostřednictvím různých přestavníků s přepínačem polarity, např. řada MP.. od MTB. Já používám MP1.
Ivan