Vechtrů není nikdy dost – strážní domek od Awepe

Již před pár lety jsem si zakoupil na veletrhu Model Hobby u stánku Awepe-model stavebnici strážního domku vyřezávaného laserem do kartonu.  V tu dobu jsem neměl představu o jeho využití a koupě byla spíše ze zvědavosti.  Nedávno jsem si na něj vzpomněl díky článku od Rosťopiše.

Kartonový model jsem nikdy předtím nestavěl, vyrostl jsem na plastikových stavebnicích a balse. Nastal čas si vyzkoušet něco nového.

Stavebnice je balena v obyčejném pytlíku uzavřeném malou etiketou. Vevnitř na nás čekají čtyři aršíky kartonu o dvou tloušťkách (cca 2mm na stěny a 0,5mm na okna a střešní krytiny) a čirá fólie na zasklení oken. Vše je doplněno opravdu jednoduchým návodem, který je však velmi schematický a například lepení oken naprosto ignoruje. Dále pak čtyři černobílé fotografie sestaveného modelu. Již teď je jasné že bude potřeba dost fantazie a nějaké to googlování.

Začal jsem slepením obvodových zdí. Vše do sebe krásně zapadá, případně vzniké spáry bych připsal mé nešikovnosti. Celý model jsem lepil hustým vteřinovým lepidlem nanášeným zevnitř rohů. Celou konstrukci výborně zpevní “falešná” střecha s integrovanými krokvemi – opět dokonale zapadají do vyříznutých žlábků ve zdech. Následovalo přilepení přístavku a dřevěného zádveří. To má velmi jasně danou polohu pomocí vyříznutých zámků, ale polohu přístavku musíme tak nějak odhadnout dle přiložených obrázků. Hrubou stavbu jsem dokončil přilepením trámů na štíty a okrasných rámů oken a dveří. Veškeré díly jsou přesně vyřezány a s aršíkem jsou spojeny jen malým můstkem, který jde čistě přeříznout. To zamezí jakémukoliv třepení okrajů a podobný neduhům.

Následovalo barvení fasády a všech zákoutí okolo kroví. Dle vygooglovaných předloh jsem na fasádu použil světlejší pískově žlutou, jenž jsem si namíchal ze tří vodu ředitelných barev Agama (hnědá, bílá, žlutá). Barvy výborně kryjí a na kartonu, díky jeho savosti, velmi rychle zasychají, takže už za deset minut lze na model opatrně sahat. Pro druhý nátěr jsme do směsi přidal ještě pigmentový patinátor “světlý prach” od StarDustu. Pigment dodal barvě hrubší strukturu, která více připomíná omítku. Čistou bílou jsem pak natřel okrasné rámy oken a dveří. Univerzální hnědou jsem natřel všechny krokve a rubovou stranu střech, abych nemusel natírat přesahy až po přilepení na místo.

Během schnutí jsem slepil komíny. Jako u Stav Modelu je každý komín složen ze čtyř stěn, které do sebe perfektně zapdají pomocí záměčků (cihel). Je zakončen deskou s vyústěním komínu. Bohužel se mi komín na přístavku během zasychání pohnul, takže není uplně rovnoběžně s hranou střechy, ale na kolejišti se to snad ztratí. Po kompletaci byl čas na další barvení.

Eternitovou střechu jsem nejprve natřel tmavě šedou a následně natřel okraj z kolmo ložených desek světlejším odstínem šedé. Střechy přístavku a zádveří jsem natřel směsí hnědé a červené tempery – dle předřezaných rýh jsem usoudil, že se jedná o klasickou plechovou střechu složenou z jednotlivých pruhů. Dále bylo nutné rozhodnout o barvě zádveří – tak nějak podvědomě jsem zvolil vybledlou zelenou. Tu jsem si namíchal ze světlé khaki oživené žlutou. Stejnou barvu jsem použil na rámy oken a dveří (kromě zádveří – ty jsem nechal obyčejné hnědé).  Až potom jsem objevil na internetu fotky rozpadajícího se vechtru se zeleným zádveřím a okny, takže i nějaká ta věrnost vůči předloze tu je. Pro realističtějsí vzhled jsem se snažil trochu rozdělit jednotlivé pruhy plechu různými odstíny, stejně tak jednotlivé desky eternitové střechy jsem dobarvil různými odstíny šedé.

Stavebnice však postrádá řešení hřebene – zde k sobě pouze na tupo doléhají svrchní desky střechy, ale nic nezakrývá spoj. Tento problém jsem vyřešil úžkým proužkem kancelářského papíru, který jsem ohnul podle pravítka a následně přes hřeben přilepil. Nevím zda je to úplně věrné, ale mě to pro imitaci hřebenových plechů stačí. Natřel jsem jej také červeno hnědou, jako plechové střechy.

Barvení skončilo u komínů. Vršky dostaly nátěr barvou Agama “beton”. Cihly pak oranžovo – hnědou barvou smíchanou z různých pigmentů a červené temperky. Opět pigmenty dodaly komínům správný matný vzhled.

Tím jsem se mohl vrhnout na zasklívání. Jelikož je fólie více než dostatečně velká, zasklíval jsem mnohem vetšími kusy, které jsem za přesahy lepil vteřinovým lepidlem v dostatečné vzdálenosti od okna, aby nedošlo k “zabělení” výpary. Vše zafungovalo skvěle a okna s dveřmi bylo možné ihned zalepit do budovy. Pro každou stěnu jsou všechna okna a dveře na stejném kusu kartonu. To na jednu stranu urychluje stavbu, nemusíte lepit okna po jednom, ale umístění je náročnější na přesnost – přecijen slícovat dvě okna naráz, nebo dveře s miniokénkem ve štítu nebyla uplně hračka. Rozhodně bych zde doporučil lepit klasickým disperzním lepidlem a ne vteřinovým – dá vám nohem víc času na správné usazení dílu.

Poslední částí, které zbývala doplnit, byly schody vedoucí na střechu přístavku. Ve stavebnici jsou zvlášť vyříznuté bočnice a zvlášť jednotlivé stupně. Všechny díly jsem si předbarvil v aršíku tmavě šedou a po zaschnutí se je jal kompletovat. Zde se naopak vteřiňák vskutku hodil. Nejprve jsem na jednu bočnici přilepil asi šest stupňů na které přišla po zavadnutí bočnice druhá. V tomto stavu jsem nechal schody pořádně zaschnout. Doplnit zbylé stupně již byla hračka. Celé schody krásně pasovaly pod okraj střechy. Dolepil jsem jen zábradlí a stavebně byl vechtr hotov.

Vzhledem k tomu, že plánuji své budoucí kolejiště zasadit do poloviny sedmdesátých let na našich tratích, měl by být strážní domek značně “opotřeben” ale zase nechci zchátralou rujnu. Proto byla patina spíše jemnější, přidat se dá vždy. Začal jsem střechou – černým pigmentem jsem nanesl saze na vršek komínů a jemně naznačil pruhy od stékající špíny. Dále jsem mezi cihly přidal trochu světlého prachu imitujíci zvětralou maltu. Na střechy jsem pak dal směs prachu abych srazil jasnou barvu. Nakonec jsem vše zafixoval matným lakem. Víc nebylo třeba.

Výsledek mě více než překvapil. Vzhled fasády a všech povrchů mi u kartonového modelu přijde mnohem realističtější. Oproti plastikovým stavebnicím, kde musíte mnohokrát lakovat a patinu dávat do několika vrstev, jsem si zde vystačil s naprosto obyčejnými a taky levnějšími barvami a patinátory. Nemuselo se nijak zvlášť fixovat, ani používat složité postupy.  Stavebnice jako taková má za velmi dobrou cenu velký potenciál. Za mě dobrá zkušenost a povedená stavbnice. Firma Awepe model nabízí mnoho dalších zajímavých budov od remíz, přes rotundy až po garáže k sídlišti. Určitě to není moje poslední stavba z kartonu, spíše naopak.