Tatra 148 Už Dlabe Skálu

To jsem takhle jednou dostal chuť si postavit zase něco trošku jiného. Když budu tvořit krajinu na kolejišti, bude se hodit nějaký bagr a sklopka. Když budu chtít něco univerzálního, tak by to měla být nějaká starší Tatrovka. Tak v první fázi to bude Tatra 148 UDS, aby se dala hrabat hlína.

A příště to bude nějaká ta sklopka. Abych to měl opravdu univerzální, hodila by se spíš Tatra 138, která se vyráběla do roku 1971, tedy na stavbě Štrbského Plesa se Tatra 148 ještě podílet nemohla. Ale zase UDS jsem chtěl, a ta ve variantě Tatry 138 není, ta se objevila právě až u verze 148. Takže Tatru 815 jsem odhodil hned vdáli a pustil se do její starší sestřičky.

Z čeho mám vždycky hrůzu je začišťování kol, že se mi to nikdy nepovede rovně. Nálitky jsou dost různorodé a broušením jsem si vždycky někde ubrousil kus pneumatiky. Hodila by se pásová bruska, ale tou doma kupodivu nedisponuju. Pak mě napadlo zkusit nálitek odříznout žiletkovou pilkou. A bylo to překvapivě snadné. Na konci pneumatiky je vždy jemná rýha, ve které se dá začít řezat, a za chvilku je zbytečný materiál odřezaný, rovně, přesně a hlavně skoro bez bordelu, kterého bylo vždycky z broušení hromada.

Pak jsem si začistil páteř, připravil si ze stavebnice autobusu RTO leptanou předvrtávací šablonku, a podle ní vrtákem 1mm vyvrtal otvory přesně do středu kol.

Hotovo opět za 2 minuty.

Ostatní díly jsem začistil nožíkem, občas je potřeba to trošku orašplovat, ale celkem to utíkalo dobře.

Dílů je pomálu, takže to docela utíká. Vždycky mě u stavebnic aut od TTauta.cz odrazuje moje lenost, že se mi to nechce brousit, začišťovat atd., ale tentokrát jsem se přesdvědčil, že je to opravdu hlavně moje lenost, a že nejhorší je se k tomu opravdu rozhoupat a pak už to jde snadno. Lepší, když člověk dělá těch modelů najednou snad i víc, jinak nejvíc času zabere najít to správné nářadí.

Aby byla alespoň nástavba otočná, tak jsem si do obou dílů vyvrtal otvory.

Na dutou kabinu jsem si určitě netroufnul, ale chtěl jsem zkusit do ní přeci jen něco naznačit. Strašně špatně se to fotí, ale…

Normálně vrtákem zespodu jsem do kabiny navrtal v několika místech několik otvorů vedle sebe.

Tady jdou otvory trošku vidět (jsou vertikálně).

Výška asi tak… na výšku sedačky. Tady už jsou vidět vyfrézované dvě sedačky. Takže funkční to bude. Tatra má samozřejmě dlouhou lavici, ale zkouška dopadla dobře.

To samé jsem udělal i u kabiny bagru, a rovnou jsem otvor vyplnil po vyčištění černou barvou.

Jednak je lépe vidět, kde je přesně sedačka, a jednak je stejně potřeba to už před stříkáním nabarvit, aby dovnitř nezafoukala nechtěná barva.

Ale něco uvnitř je, i této plné kabině to hodně prospěje, uvidíme, až se kabina ukáže po nástřiku.

Sestavení páteře bylo po navrtání kol otázkou opravdu 3 minut.

Kola jsou zalepená kapkou vteřiňáku.

Do otvoru v nástavbě jsem vlepil zbytek kulatého profilu Evergreen, který je přiložený ke stavebnici. Díky tomu už se nástavba otáčí.

A na druhou stranu 🙂

Přilepil jsem na místo rezervu.

A zkusi osadit kabinu. Páteř jsem snad přilepil k rámu správně (alespoň tedy v místech naznačení, i zadní blatníky sedí) ale kabina mi sedí dost vepředu (je to poznat, že mi přední kolo jakoby drhne o podběh). Asi to nechám, ale nemám úplně představu, kde jsem udělal chybu.

Dal jsem se tedy do další činnosti – a to do lžíce. Lžíce je napevno v přepravní poloze, tedy lžící nahoru. Já ale budu bagrovat, takže jsem jí za kloubem odřízl a přilepil o 180 stupňů obráceně.

Takže lžíce bude směřovat do země.

Dílů už nezbývá mnoho, ale přesto jsem musel pohledat nějaké fotky, jak přesně zbylé díly přijdou. Toto je držák výsuvného rypadla, nakonec jsem směr chytil dobře.

Řídit se dá hlavně podle otvorů pro hydraulické písty.

A když osadím už rameno na držák, tak to bude vypadat v pracovním stavu takto.

S lžící hýbat nejde. Původně jsem si říkal, že bych napodobil Jirku, ale pak jsem usoudil, že na to aktuálně nemám asi ani čas, ani náladu, a hlavně ani schopnosti dost dobré na to, aby to celé fakt spolehlivě běhalo.

Takže takto to bude alespoň částečně dynamická verze, ale bez zvýšení složitosti sestavení.

Zároveň můžu využít odlité rameno, i když se dá pořídit za příplatek i leptané právě pro možnost výsuvu.

Všechny díly samostatně pak dostaly nástřik červenohnědou základovkou.

Po nastříkání se ukáže, že maska je (jako celá kabina) perfektně zpracovaná – jdou rozeznat i jednotlivá písmena z nápisu TATRA.

I čistota detailů kabiny je prefektní.

Píšu podle fotek, a říkám si, že ty torzní tyče jsem asi lepil později. Tady vidím, že ne, tak je budu muset ještě dodělat. Všechny díly jsem opatřil nástřikem – spodek jen černou (vyskytují se i verze s částí rámu v barvě nástavby), vršek celý oranžový.

Ráfky pak tmavě šedou.

Kola rovnou trošku napatinovat – jen štětcem a obyčejnou barvou, nezaschlou přebytečnou barvu ihned stírat – imitace průjezdu bahnem docela ideální.

Navíc se krásně zvýrazní rytí pneumatik, a nepravidelnost není vůbec na škodu – spíš naopak.

Lžíci jsem natřel kombinací rzi a metalické barvy.

Bude otočená dolů, takže uvnitř je to docela jedno.

Střírbně natřít písty hydrauliky – v tomto případě je lžíce zasunutá, takže i písty jsou v minimální délce vysunuté.

Stříbrně jsem zatím natřel světla, zrcátka a částečně i masku. V té jsem se pokusil spíš naznačit jen nějaké ztmavení a zvýraznění mřížky, masku chci nechat oranžovou.

Zkušebně jsem díly posadil na sebe, sedí to dobře, tak už jen ladit detaily.

Stavebnice má nějaké chytáky, kde není úplně jasné, kde přesně má co ležet – například kabina by mohla být trošku víc vepředu vůči vysouvacím nohám, ale už nejde víc dopředu, protože se už opírá o přední kola.

Kabinu bych příště asi usadil i trošku níž – což znamená odebrat odněkud trochu materiálu. Vůči kolům a při pohledu zepředu vypadá docela vysoko položená.

Pak už to šlo rychle. Nanést pár obtisků z aršíku obsaženého ve stavebnici, trošku to celé pošmrdlat patinátorem, ať je to trošku zašlé, přestříkat matným lakem, a sloupnout pásku z oken.

Na pár místech se páska sloupla i s oranžovou barvou, zůstal jen bílý základ, takže jsem musel lehce retušovat.

A je hotovo. Stavba jako taková mě bavila, i když se nakonec protáhla o dost déle než jsem předpokládal (což se mi teď začalo tak nějak stávat u všeho).

Pohlédněte i do hotových kabin – myslím, že i naznačení interiéru pro tohle měřítko stačí. V případě kabiny řidiče a relativně malých oken je to – řekl bych – opravdu dostatečná úprava.

Pak už jen dolepit rám pod rameno, ale pozor – rám je převzatý z T815 a je hodně vysoký, měl by být sotva nad kabinu. Takto by to vyšlo bez úpravy. Působí to jako pěst na oko.

Takže zaříznout, a je to lepší. Pak neodpovídá přesně tvar – spodní zakončení by se mělo stáčet na rám, ale je to menší zlo, než ta vysoká původní verze.

Běžně mají T148 na rámu ještě jakousi “nástavbu” na které teprve rameno leží, to už jsem neřešil. Rám je celý zřejmě vyšší už z dob Tatry 815, ani tam to nevypadá úplně proporčně dobře, takže případně pozor na to.

Pak už jen pár konečných fotek v rychlosti na jednom diorámku, které jsem dostal darem. Je to vlastně jen zkouška flokování, ale na auta to vypadá překvapivě použitelně 🙂

A zatím může Tatra zaplout do vitríny, kde bude čekat na nějaké to svoje budoucí nasazení do terénu.

Jsou tam nějaké věci, které by se daly řešit detailněji v mém podání – vím o nich. Ale nějak v poslední době nestíhám, a pro tu radost z něčeho vytvořeného potřebuju ty modely vidět dokončené, čemuž obětuju nějakou drobnost v provedení.

I tak jsem ale s výsledkem spokojený. Tatra se na kolejišti určitě užije na nějaké stavební práce. Měl bych skvělý nápad na modulek s opravou mostu (podle skutečného námětu), kde by se využila UDS, S1, S3 a další stroje. Tak snad se to povede dřív než v roce 2056 🙂

Možnost otočení korby bude pak už jen vítaným doplňkem v usazování do konkrétního námětu.

Na závěr ještě podobná Tatra 815 UDS, kterou jsem tvořil zpočátku současně, později jsem její stavbu urychlil, protože to měl být dárek.

Ta vychází ze současné předlohy jednoho slovenského soukromníka.

I tahle UDSka se mi líbí, jsou to podle mě docela atraktivní modely. Když jsem byl malý, vždycky mě ta obrovská lžíce fascinovala.

Nejlepší byla, když měla ty obří trny na konci – vzbuzovalo to vždycky takový majestátní dojem, že to vjede kamkoliv, a tam to způsobí apokalypsu 🙂

Drobnou výztuhu pod nárazník jsem dořezával na laseru do tenkého kartonu.

I tato Tatra má natáčení nástavby, ale lžíci má v základní přepravní poloze.

Stavebnici návěsu můžete objednat na e-shopu MojeTT.cz >>>