Řadovka od KB a vzorník Břízolitu
Dnes se znovu setkáváme se řadovým rodinným domkem od KB. Tentokrát ale v úpravě na skutečnou řadovku. Stavbu rodinného domku jsem popsal minule, takže zmíním jen na úpravy, které stavbu umožnily umístit do řady s tou původní.
Úpravy jsou v zásadě prosté – v nejjednodušší variantě stačí odstranit z konce domku dvorek s kůlnou a zaslepit otvory v přilehlé stěně (okno a několik menších děr), aby případné osvětlení nezářilo ze spáry mezi domky. Pokud hodláme využít dvorek s kůlnou, bude záležet na jeho umístění. Já jsem ho přesunul ‘‘za barák‘‘ do úrovně slepé čelní stěny. To obnášelo zaslepení prvního okna zleva, doplnění stěny kůlny (kvůli zpevnění stavby) a přemístění vrátek plotu v závislosti na finálním umístění v terénu. Po osazení jsem byl nucen pokrátit převis střechy kůlny – po umístění v terénu blokoval jedno ze zbylých oken zadní stěny.
Pro věrohodnou vizáž staveb a jejich různorodost při stejném typu je třeba upravit jejich vnější vzhled. Kromě úpravy detailů zde hraje hlavní roli barva. Stavbu lze samozřejmě obílit, současnost přeje různým veselým barvám, ale v minulosti to tak slavné nebylo. Proto přidávám předválečný vzorník břízolitu, který jsem vlastnoručně vyfotil ve firemním muzeu v Horní Bříze. Břízolit (tento obchodní název byl chráněný, brisolit byla německá varianta uvedené obchodní značky) začala keramička v Horní Bříze vyrábět ještě za starého mocnářství a ze vzorníku je vidět, že nešlo jen o hnusnou šeď, kterou má s tímto názvem spojenou řada jedinců, pamatujících socialismus.
Ahoj máš to moc pěkný, hlavně ty dvorky jsou jako živý. Pokud vím tak stavíš éru parní trakce, takže máš podle mě pořád moc čistý/světlý střechy. Ty domky stojí hned u kolejí, takže by zákonitě musely být od sazí. A taky izolace základů nebyla na takové úrovni jako dnes. Zkus to třeba někde trochu podmáčet.
Jiřik.
Segmentovka je stále ve výstavbě. Baráky můžu samozřejmě trošku umolousat (je jich víc a budou to potřebovat všechny. Svou porci šmíru potřebují i koleje a silnice, ale podmáčení zdaleka nebylo u obydlených a udržovaných staveb běžné. V téhle konkrétní situaci by vodu na jedné straně brala kanalizace a na druhé trativod. taky mohla bejt ve sklepě gola, která vodu stáhla a zároveň posloužila jako chladnička (pokud voda nebyla znečištěná).
Máš pravdu. To podmáčení jsem myslel spíše pro tvé ostatní stavby, především drážní. Uznávám, že to nebylo z mého příspěvku moc patrné.
P.S.: Kdyby měli ve sklepě golu, tak jim to s vodou moc nepomůže… 😀
Jiřik