Kolejiště a doplňky

Travička zelená, jen když jde elektřina

DSC_0141Rosťopiš mi nedávno říkal “myslim že toho řešíš moc najednou a zbytečně brzo” a měl pravdu. Ve chvílích prostojů už vymýšlím zatravnění modulů. Chci vědět, kterou cestou se vydat a mít čas předem nakoupit a ozkoušet různé metody a druhy výrobků. Dneska zkusím zatravňovat pomocí statické elektřiny a statické trávy, tzv. flokování.

Flokování je dneska hodně in, až snad to trochu tlačí do ústraní ostatní metody. Zajímá mě, jestli je to opravdu tak všespásný způsob. Krajináři se v tomto dělí na tři tábory. Jedni flokují. To jsou podle mého pozorování hlavně rovinní moduláři. Druzí foliážují. To jsou spíše náročnější terény a domácí kolejiště, kde se ne vždy dá zatravňovat statickou trávou nebo je větší požadavek na různorodost. A třetí kombinují. Jsou si vědomi, že statická tráva rozšiřuje možnosti, ale ne vždy se dá spolehlivě aplikovat. Tak jsem zvědavý, ve které skupině skončím já 🙂

Půjčil jsem si od kamarádů jejich doma dělanou zatravňovačku a koupil jsem v Pečkách na zkoušku jednu trávu od Nocha.

DSC_0068

Schválně jsem vzal 6 mm dlouhou divokou trávu (07104 Wildgrass maigrün), abych viděl, co všechno flokovačka dokáže. Nikdy jsem s tím nedělal, ale na budoucí moduly bude potřeba dlouhá horská tráva. Travní drny z vláken délky 2 mm by se mi jistě povedlo naflokovat parádně, ale jsou mi celkem k ničemu – tak ať se to ukáže hned na začátku. Odstín jsem vzal od oka světlejší, budu modelovat spíš jarní rozkvetlou krajinu.

DSC_0071

Zatravňovačka se skládá z trafa, samotné krabičky, ježka na dělání kapek lepidla (u modulářů v Brně tomu říkají “fakír”), sítka v cukřence a propojovací kabeláže.

DSC_0073

Vypadá to docela slušně, i když je to samodomo. Samozřejmě je potřeba zmínit, že tyto domácí výrobky jsou vždy na vlastní nebezpečí a doma to sami nezkoušejte.

DSC_0074

V cukřence je matka pro načechrávání hrudek trávy.

DSC_0075

Jdu rozbalit trávu – koukám, že se jim statickým nábojem pytlíku stavěla stébla už při svařování obalu a snažila se dostat ven 🙂

DSC_0076

Připravil jsem si kabeláž – jeden kabel do sítka cukřenky a druhý se svorkou přichytit k terénu. Jak funguje detailně flokovačka tu popisovat nebudu, to už určitě víte – princip je ten, že mezi póly cukřenky a podkladu vzniká statický náboj a díky tomu se tráva staví mezi oba póly.

DSC_0077

Krabička povedená, i s vypínačem.

DSC_0078

Ježek s nepravidelnými bodlinkami na nanášení lepidla.

DSC_0079

Trochu trávy jsem nasypal do “krmítka”. Trávy je za ty peníze opravdu hodně.

DSC_0080

Nezdá se to, ale tráva je v pytlíku docela natlačená do velkých hrudek. Při sypání do cukřenky je potřeba stébla trochu načechrat.

DSC_0081

Připravený zkušební layout. OSB desku mám jen jako podklad, první pokus jsem udělal na tenkou fólii.

DSC_0082

Kápnout lepidlo a ježkem rozďubkovat do okolí. Jde samozřejmě (a je to i lepší) namáčet ježka někde bokem do lepidla a pak lepidlo jen obtiskovat, jako to ukazuje třeba kolega mnitka, kterému tímto děkuji za detailně popsané postupy jak na to, že to pochopím i já 🙂 Ale pro zkušební účely jsem chtěl zkusit různé plochy – co to udělá.

DSC_0083

Začal jsem sypat. výsledek nulový – tráva nestojí.

DSC_0084

Třeba to bylo tím nevšedním podkladem, říkám si, a igelit odhazuji.

DSC_0085

Bude to chtít něco festovnějšího, co lépe vede elektřinu.

DSC_0086

Pár stébel se pokoušelo vstát, ale nedařilo se jim to. Výsledek je taková pěkně posekaná louka.

DSC_0087

Vzal jsem kus lakovaného kartonu. Zase jsme si ťupnul kapku.

DSC_0088

A zase jí rozježkoval do stran.

DSC_0089

Spustil jsem stroj zkázy a chvíli sypal. Hle, najednou to stojí. Sice ne zdaleka všechno, ale dalo mi to naději, že při troše tréninku to půjde.

DSC_0090

Kolem je zatím spousta nepřilepené trávy, kterou bude potřeba sklepat.

DSC_0092

Stále ale hodně stébel nestojí a jen leží.

DSC_0093

Zatím výsledek nic moc, taková nějaká chcíplá louka v podhůří možná, ale tatranská šťavnatá travička to ještě zdaleka není. Zatím nemám míru, kolik toho jde sypat a co se ještě zvládne přilepit.

DSC_0094

Při pohledu z úrovně člověka to náhle vypadá úplně jinak. Na focení super, ale dívat se na to svrchu nedá.

DSC_0097

Je vidět, že uprostřed to stojí slušně, ale po stranách to stojí za prd.

DSC_0099

Další pokus, stejná metoda ale větší plocha. Když to stojí po stranách za prd, tak je potřeba mít větší poměr prostředka 🙂

DSC_0100

Zase sypání. Chce to trošku blíž k podložce, opravdu tak na 1-2 cm, sotva co chlup vypadne ze sypátka. Už se tolik nebojím, jiskry z toho opravdu nelétají, takže cítím, že s každým sypáním je to trochu lepší.

DSC_0101

No vida, to je hned mnohem lepší.

DSC_0104

Po stranách sice zase nic moc (spíš nic než moc), ale uprostřed už to stojí slušně.

DSC_0106

Vše jsem lepil do Herkulesu, jinou disperzi doma nemám a k nákupu kilového kýblu se zatím odhodlávám. Spotřeba lepidla ale není každopádně moc velká, pokud nejde zrovna o plochu 2×2 metry.

DSC_0107

Zkusím větší drny..

DSC_0108

Jestli se v tom někdo válel, tak je to dobrý výsledek.

DSC_0109

Zase při pohledu z úrovně terénu je to lepší, ale pořád to dělá takovou nepěknou hvězdici.

DSC_0111

Další pokus, teď už trochu chytám grif jak na to.

DSC_0113

Vypadá to slušně, na to že je to dlouhá tráva a některé flokovačky už 6 mm moc neflokují, tak tady to jde.

DSC_0115

Když se vyladí odstín a zamíchá se jich víc do sebe, mohlo by to začít vypadat použitelně. Ale hned napoprvé jsem vybral dobře, tohle je docela slušný odstín který zrovna potřebuju. Je živý, “čerstvý”, je v něm mix různých odstínů, ale žádné nesmysly – žádná hnědá ani červená vlákna – prostě takový jarní.

DSC_0116

Je to sice jeden pytlík, ale vlákna jsou opravdu barevně docela slušně namíchána, že z toho neleze automaticky sourodý golfový pažit.

DSC_0117

V nějakém poměru namíchání určitě neuškodí – příště budu mít k dispozici i nějaké další odstíny, tak zkusím různé varianty.

DSC_0118

Jdu přisypat další trávu. Ta původní se zčásti vysypala a zčásti jí matka udusala zase do hrudky. Matka působí sice rozbíjecím efektem, ale současně na druhé straně trávu zhutňuje.

DSC_0119

Zkusím na bílý podklad, ať vidím celou strukturu.

DSC_0120

Pořád je to takový ježčí efekt – po stranách bodlinky polehávají.

DSC_0123

Vzal jsem z květináče trochu hlíny a přesil jí do trochy lepidla.

DSC_0124

Oklepal přebytky…

DSC_0125

…a naďubkoval hlínu.

DSC_0126

S hlínou to vypadá dobře, ale má to takový stepní vzhled – je to docela chudé, asi málo kapek lepidla. Vím, že brňáci s tím dosahují perfektních výsledků, ale ti mají usnadněnou práci v tom, že zatravňovat jihomoravskou nížinu v pozdním létě je přeci jen jednodušší.

DSC_0127

Ještě jsem trochu přisypal, dokud lepidlo nezaschne.

DSC_0128

Rozdíl na bílém a hlinitém podkladu, množství trávy je zhruba podobné. Bude to chtít určitě podsypat – ať už obyčejným purexem, nebo kratší statickou trávou.

DSC_0129

Zkusím celoplošné popatlání lepidlem, co to udělá.

DSC_0130

Hm, to kupodivu nevypadá vůbec špatně.

DSC_0131

Potřebuju získat efekt horské louky – dlouhá tráva, hodně husté rostlinstvo. Na druhou stranu, takové drny v kolejišti z krátké trávy taky nebudou k zahození…

DSC_0132

Zatím neřeším tak úplně barvu, ale už to vypadá dostatečně bohatě, aby se to dalo alespoň akceptovat jako jedna z metod. Tady už to vypadá jak z katalogu od Nocha – hlaďoučká travička. To je samozřejmě stav, kterého pokročilý modelář zaručeně nechce docílit, takže bude potřeba natrénovat vhodnou kombinaci více faktorů.

DSC_0133

Hotové vzorky z prvního flokování, které mi zabralo asi 30 minut i s přípravou a následným úklidem.

DSC_0134

Vlevo dole je poslední díl, s tím jsem spokojený nejvíc. Je to pěkně hustá tráva, jakou potřebuju.

DSC_0139

Zatím nejsem úplně přesvědčený, že to je to nejlepší pro moje potřeby, ale to se ještě ukáže.

DSC_0141

Určitě je na to potřeba spousta času na testování. Foliáž prostě koupím, namažu flek a prdnu jí na místo. Tady je potřeba si tréninkem najít vhodnou techniku od nanášení lepidla přes výběr statické trávy po samotné sypání. Finančně naopak zase samozřejmě vyhrává statika, pokud se jedná o dostatečně velkou plochu – protože tráva je levnější, ale samotný přístroj naopak cenu za první jednotky plochy o něco zvedne.

DSC_0143

Už teď, po té chvíli testování, je mi jasné, že je to další docela obsáhlá disciplína. Sice není foliáž vlastně nic jiného, než naflokovaný pružný podklad, ale platíme někomu za to, že to know-how už má a my jen využijeme jeho zkušeností. A nutno říct, že dnešní foliáže už jsou opravdu docela vychytané.

DSC_0144

Uvidím, až mi dorazí další objednané testovací materiály – musel jsem po dlouhé době osvěžit své slabé krajinářské povědomí, takže jsem objednal nějaké travní foliáže, posypy a další druhy modelářské zeleně. Teprve pak se rozhodnu, kterou cestou se vydat. Zatím tedy z dnešního testování vše, a zase dám vědět.

15 komentářů: „Travička zelená, jen když jde elektřina

  • Ahoj Vovo, tak toto je super inspirace pro nás, co z “flokování” máme strach. Děkuji za pokusy a už se těším, až budu také zatravňovat 🙂

  • U statické trávy 6mm a pak i u 12mm je potřeba flokovačku s napětím 20kV,pak ta tráva stojí bez problému i na igelitu.Při flokovaní větší plochy je potřeba lepidlo ředit vodou pro pomalejší zasycháni. Drny se naopak dělají do hustého lepidla nanesením bobků lepidla na igelit. A ještě je potřeba nakupovat statickou trávu ,která je přednabitá ,nebo flokovačku která má ještě vetší napětí než 20kV a to teda pak už pěkně kope.

  • V článku budu určitě pokračovat. Pokud je to flokovačka bezpečná, tak co se týče flokování, není se potřeba bát. Moje zkušenost je 10 minut trénink “stání” trávy, 20 minut trénink odstínů a mixu, a dá se začít na první menší kousky, pokud má člověk předem vše teoreticky načtené. Už jsem testoval i s mixem odstínů, výsledky jsou lepší, dám zase vědět až bude víc poznatků 🙂

    MDES: Ta tráva Noch od Tebe je doufám zrovna přednabitá? 🙂 Při pár testech “stání” trávy jsem schopen pracovat i s tou 6 mm, výkon zatravňovačky nevím, ale měl by být srovnatelný nebo větší než u jinde používaných druhů.

  • Zajímavé!
    Osobně kombinuju větší plochy foliáží a retuše nebo menší plochy dělám statikou. Ale bez elektřiny – pomocí plastové flašky od Nocha. Protřepáním obsahu si potřebný náboj vytvoří sama. Mačkáním flašky se pak přes planžetu s dost velkými otvory v jejím ústí vlákna vyfukují na cílovou plochu, natřenou lepidlem. Flaška spolehlivě funguje s kratšími vlákny, chlup kolem centimetru už nezvládá. Stejně jako při lepení foliáží je potřeba mít vhodně předbarvený podklad (hnědá, žlutohnědá, šedá).

  • Statická tráva Noch je přednabitá stačí flokovačka s napěrím 20kV.Flokoval jsem i Poláka a tam je potřeba flokovačka s daleko větším napětím než 20kV,což lze dosáhnout jedině flokovačkou samodomo.

  • Přeji hezký den. Já si flokovačku vyrobil podle obecně známého návodu na netu. Používám celokovovou cukřenku obalenou samovulkanizační izolačkou. Občas to brní do ruky, záleží na vlhkosti vzduchu v místnosti. Flokuju do zeminy. Ďubkuju špejlí namočenou do Duvilaxu. Každý odstín trávy zvlášť. Používám tři délky a tři odstíny trávy, čili devětkrát. Vždy nechám zaschnout každou vrstvu. Flokuju i velmi strmé úseky modulu. Přeji mnoho úspěchů!

  • Dobrý deň, som tu nový, k modelárine som sa vrátil po 30 rokoch a tak sa rôzne inšpirujem. Predpokladám, že ste krabičku požičal od kolegov v Brne -Moduly Brno.
    Fascinuje ma, ako sa stále niekto pokúša metodou pokus-omyl popísať niečo, čo už niekto detailne popísal a dal návod ako na to. Sám som si takúto krabičku zadovážil a tomu aj trávu od pána Mnitky. Sám doporučuje na svojich stránkách siať týmto prístrojom len do výšky 4 mm, čo je pri TT dostačujúce. Tuná jeho návod: http://www.mnitka.com/staticka-trava-i-jak-to-zacalo/, http://www.mnitka.com/staticka-trava-ii-nudna-teorie/, http://www.mnitka.com/staticka-trava-iii-jednoducha-aplikace/
    a velmi podrobný popis na modulyBrno: http://www.modulybrno.cz/tvorba-louky
    tuná predaj trávy od MiniNatur.
    http://www.webareal.cz/mnitka/eshop/1-1-miniNatur-SILFLOR

    Nechcem byť nejaky rýpal, sám sa neustále učím, len chcem pomôcť aby ste sa netrápil a aj ostatný kolegovia zbytočne, keď to ide jednoduchšie.
    Veľa zdaru. Joer

    P. S. Jo a staviam v TT bývalú úzkorozchodnú železnicu Ružomberok-Korytnica, ktorá už dnes bohužial neexistuje.

  • Vždycky jsem flokovačku odsuzoval, že se s ní nikdy nedá napodobit různorodost foliáží, ale teď vidím, že i takhle to nevypadá špatně! Asi by stačilo zkombinovat dva tři druhy různě světlých a dlouhých trav, podsypat hlínou, případně doladit “Lučními květy” od Poláka a výsledek bude bezva.

  • Joer: Díky za komentář. Samozřejmě počítám, že stránky mnitky jsou všeobecně známé. Krabička není od něj, její parametry přesně neznám. Článek je tu hlavně proto, aby ukázal ne postup, ale to “trápení obyčejného člověka”, než to vypadá dobře. Protože u mnitky je to především výborný návod s perfektním výsledkem. Tady je to popsání těch různých cest, které jsou před tím a jak si každý musí najít ten svůj vhodný postup.

  • Pěkný den všem. Již několikrát jsem se mezi českými modeláři setkal s pojmem “přednabitá tráva”. Teď je tedy ta správná chvíle požádat o vysvětlení tohoto pojmu.
    Děkuji

  • Přednabitá tráva je každá, která se během dopravy v plastovém balení zelektrizuje statickou elektřinou.

  • Pardon. Přehlédl jsem, že už to tady napsal Střelec.

  • “Přednabitá tráva je každá, která se během dopravy v plastovém balení zelektrizuje statickou elektřinou”. Tomu nerozumím!

  • Mnitka: já rozumím, co chtěl autor říci, i když “přednabitá” je technicky blbost, řekněme, že je to materiál, který má menší vlastní svod (udrží si snadněji náboj).
    Já mám třeba přednabitý svetr. Dostanu ránu pokaždé, když jdu kolem futer, chlupy se mi zježí, že by modeláři záviděli a flokovačky netřeba 🙂

    Vovo – 6 mm v TT bych neflokoval, takové velké louky stejněvypadající dlouhé trávy málokde vidíš, to bych řešil foliáží. Kratší vlákna ano, proč ne.

  • Pozorováním jsem přišel na to, že obtížněji aplikovatelná je ta statická tráva, která je matná. Z toho soudím, že povrchové barvení jednotlivých vláken způsobuje ztrátu pozitivních vlastností pro elektrostatické nanášení. Týká se to zejména produktů Polák a některých katalogových čísel NOCH a HEKI.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..