Vodojem Protivec

Další stavbou v mém seznamu nezbytných objektů byl nádražní vodojem. Potřebný typ vyrábí KB model pod názvem ‘‘Vodárna Protivec‘‘. Jde o letitou, leč lehce modernizovanou stavebnici v klasickém Bartákově stylu – nebarvenou, bez fólií do oken a s možností doplnit trámy z vlastních zdrojů.

Nejprve jsem si prošel návod, pak si vyhledal rozstřel stavby na netu a nakonec zkontroloval díly. Vše vypadalo v pořádku (střecha je po modernizaci luxusně gravírovaná z kusu a ne lepená z pásků), než jsem narazil na první chybku. Boční otvory pro trámy v nosných dílech vodárenské věže byly o kousek vedle, než v potahu. Vzhledem k tomu, že trámy nedodělávám, jsem tuto skutečnost pominul. Větší problém byla až příliš jemná struktura okenních rámů. Jsou obligátně samolepící, ale pokud se je jako samolepící pokusíme použít, začnou se v některých místech rozpadat – příčky jsou zkrátka příliš jemné. Doporučuji je tudíž použít jako klasické díly a rezignovat na jejich samolepící funkci.

Vlastní stavbu jsem zahájil klasicky a nejprve zajistil spoje vteřiňákem, poté natřel většinu dílů a vše nechal proschnout. Následně jsem vyrobil okna, komíny a pustil se v souladu s návodem do zděné části stavby. Nejprve jsem sestavil obvodové stěny, pak nalepil štukování, vlepil okna dveře a podlahu vlastního vodojemu. Následně jsem doplnil podezdívku z vlastních zdrojů. Než všechno zaschlo, slepil jsem střešní krytinu s podbitím a nechal ji pod zátěží zaschnout. Slepil jsem plášť nádrže a pokusil se ji vsadit do příslušného otvoru v podlaze patra věže. Vyšla mi poněkud užší a v otvoru držela šejdrem. Zastřešil jsem přístavbu – krokve sedly pěkně (ale jsou jen lepenkové v modelové tloušťce, takže poněkud křehké), střecha byla ale výrazně delší, takže jsem ji trochu zkrátil. Zkrátit bylo nutno i komín přístavby – na druhý pokus byla délka tak akorát.

Pak jsem se pustil do nástavby. Tu tvoří několik vrstev – základ nosná skořepina ze silnějšího materiálu, na kterou se lepí potah – imitace prken a přes něj ještě štíty. Ač to tak na první pohled nevypadalo, všechno až na výše zmíněné otvory pro trámy pěkně sedlo a bylo možno nalepit krokve. Opět si to vyžaduje jistou porci opatrnosti. Po zaschnutí lepidla jsem nástavbu zastřešil a nakonec nalepil na zděnou spodní část stavby.

Vlepil jsem komíny, dolepil okna (na nástavbě jsou zvenčí) a provedl nátěr podezdívek, přidal vrstvu barev na střechy a dřevo nástavby, udělal barevné retuše.

Něco to ještě chtělo. Olištoval jsem střechy, dolepil okapy (osvědčený Auhagen) a nakonec doplnil na okno přístavby štukové ostění ze sady oken od Šikulů. Tím bylo prozatím hotovo – patinu stavba dostane až před finálním umístěním.