Tatra 138/148 AM-55 aneb Tatry nekončí

Uvedením stavebnic vozidel řady Liaz si možná mnozí z nás pomysleli, že budou konečně již jiná nákladní vozidla než nejrozšířenější tatrovky, ale těmto vozům rozhodně neodzvonilo. O další modifikaci Tatry jsme byli všichni p. Štěpničkou informování v rubrice připravovaných modelů, i přesto jsem byl překvapen, že je již nová stavebnice na světě.

Tentokrát je to zatím velmi chybějící varianta domíchávače betonových směsí, typ AM-55, určený pro Tatry řady 138 a 148. Balení stavebnice je již známá klasika, samozřejmě včetně návodu, tak se rovnou můžeme vrhnout na stavbu.

U resinových dílů nástavby je patrné velmi pěkné zpracování masterů technologií 3D tisku a následně i kvalitní odlití těchto dílů. Počítáním dílů na planžetě doplňkového leptu pomalu zjišťuji, že začíná i u těchto tatrováckých stavebnic převládat počet leptaných dílů nad resinovými, prostě vývoj jde u Štěpničkových stále kupředu, a to je velmi dobře.

Nejdříve tedy resinové díly začistit, je to otázka chvilky, pokud už modelář má s těmito stavebnicemi nějakou zkušenost. Já tedy preferuji duté kabiny, ty sice dají práce se začištěním více, pochopitelně se jedná o oblasti oken, ale aspoň lze kabinky později doplňovat figurkami apod. Ty duté kabiny ještě trochu profrézuji v přední části kolem blatníků, aby měla natáčecí kola více prostoru, a taky jsem celkově zeslabil stěny celé kabiny.

A už se můžeme pustit do vlastní stavby, začínám vždycky podvozkem, sestavit nejdříve řízení přední nápravy, tedy použití doplňkového leptíku natáčení přední nápravy, i toto se dá sestavit za malou chvilku, jenom je potřeba si hlídat vzdálenost mezi původní nápravou a leptaným kloubem, a to 1,85 mm mezi krajem páteře a hranou leptaného dílu kloubu. Když osazuji přední kola natáčecími klouby z leptíku, využívám k vystředění přiložený přípravek, mám jich za tu dobu několik, takže jeden je vytvarovaný pro levé a druhý pro pravé kolo.

Potom ještě doplnit torzní tyče z přiložené kulatinky Evergeenu, potom již osadit kola na zadní nápravu a zkompletovat tu přední , jako natáčecí čepy do předleptaných otvorů používám drátek o prům. 0,3 mm, naposledy osazuji spojovací tyč, kterou zajišťuji kousky bužírky stažené předtím z drátku. Nesmíme zapomenout ještě na pružiny zadní nápravy.

Začištěné kabiny doplním o příčky do oken, jak čelního, tak i bočních, opět stačí použít kousky drátku. Nedalo mi to, abych nevyzkoušel sestavit resinové díly do sebe.

Ještě se vracím ke kabinám, doplňuji tykadla, zpětná zrcátka a ty odříznuté boční dveře k jedné kabině.

Teď tedy máme komplet resinové díly, musíme se nyní pustit do dílů z leptu. Nejdříve správně vytvarovat podpěru – díl č. 1, od správného a přesného vytvarování závisí potom dobré usazení míchacího bubnu. Tento leptaný díl potom přilepíme na rám tak, aby zadní hrana lícovala s hranou rámu.

K zadním výčnělkům přilepíme poslední resinový díl – tedy výsypku, do jejíž horní části jsem ještě zalepil trychtýř vytvarovaný z leptíku. Já to celé sestavoval „nasucho“, tedy neslepené, ale vzdálenost mezi zadní hranou podpěry a přední hranou motoru by měla být cca 29 mm. Přitom nádoba se usadí tak, že vepředu se opře o skříň agregátu a vzadu musí zapadnout do výčnělků na podpěře, tj. do ložisek. Když vše odpovídá, můžeme pokračovat. A takhle nějak by ta sestava měl vypadat komplet.

Takže nyní jsou na řadě blatníky. Jsou to opět leptané díly, které se musí zase vytvarovat. Doporučuji v místech ohybu drážky projet zalamovacím nožem pro snadnější ohýbání. Jakmile jsou hotové, nad zadní světla uděláme stínítka, jsou to dva drobné pásky plechu, ty stačí ohnout a kapkou vteřinového lepidla přilepit do vyznačených drážek nad světly.

Zbývá sestavit obslužný žebřík s plošinkou, podpěru žlabu a přídavné žlaby. Při sestavování podpěry je dobré dávat pozor na správné vytvarování úchytu, ten je totiž trochu excentrický, takže delší částí přilepíme nahoru. Žebřík s plošinou vytvarujeme, zafixujeme zábradlí a potom dole přilepíme na blatník a nahoře bočně k podpěře u výsypky, v podpěře je pro plošinku vyleptaný montážní otvor.

Už zbývají jen doplňky, to jsou ty žlaby, celkem čtyři, pro správné vytvarování slouží leptané kopyto. Já jsem použil rukojeť běžného jehlového pilníku odpovídajícího průměru cca 3 mm. A potom konzolky pro upevnění žlabů na blatníky. To je vše, ještě můžu uvést, že celou stavebnici včetně leptaných sestav jsem v tomto případě fixoval pouze vteřinovým lepidlem.

Mám tu ještě druhou stavebnici, bude to Tatra 148. Sestavu resinových dílů blíže rozvádět už nemusím, zde není nic neobvyklého, pouze se liší jinou kabinou.

A opět začínáme u nástavby správným vytvarováním podpěry – dílu č. 1. Ohýbá se drážkami dovnitř, přitom ty dva malé skoro křížky na bočnicích budou tvořit později vodící ložiska pro nádobu, ohýbají se směrem dovnitř, kde vytvoří jakousi vodící drážku – vodící ložiska pro nádobu domíchávače. Nyní jsem tuto sestavu sletoval.

Dále jsem si připravil blatníky a násypku. Po vytvarování vše sletováno a začištěno pilníčkem.

Nyní jsem do podpěry zalepil odlitek výsypky a do něho rovnou i trychtýř násypky. Odlitek výsypky by měl být rovnoběžný s hlavní hranou podpěry.

Podpěru jsem opět přilepil na rám zadní hranou slícovanou s rámem a vyzkoušel zase sestavu. Potom i blatníky, jejich přesné usazení je dobré kontrolovat se zadními koly pojezdu auta. K jejich přilepení slouží dva výčnělky, které stačí ohnout a pak usadit na plochu rámu. Dále vytvarovat žebřík s plošinkou, ve spojích a ohybech vyztužit cínem a nezapomněl jsem ani na ta stínítka nad světly.

Na závěr opět podpěru žlabu a vlastní žlaby. Taky nesmím zapomenout na interiéry kabin, když je mám duté, tady stačilo doplnit volanty z novinkového doplňkového leptíku. Ty jsem později natřel světle šedou barvou, tak jako to bývalo ve skutečných vozech .

Ještě udělám před lakováním kontrolu sestavení obou vozidel, abych nemusel nastříkané díly dále upravovat. To se snad podařilo, i když sestavit je takhle „nasucho“ byla docela fuška, pořád mi někde něco odpadávalo, ale trochu jsem si vypomohl tak, že na nástavbě agregátu a náhradního kola jsem si přilepil kousky destiček, aby to nesklouzávalo. Vše nyní poputuje do lakovny.

Barevné kombinace jsem volil takovou tu klasiku, nejrozšířenější je asi oranžová, potom tu sytě žlutou, kterou v době největší slávy používala firma Stavby silnic a železnic. Náš webový pomocník, přítel google totiž moc fotografií těchto vozidel nenalezne. Doplnil jsem obtisky „espézetek“ a na žlutou i to logo stavebního podniku a přichystal si zasklení kabin z krycí fólie od lepidla.

Po zasklení oken už nebrání nic celé kompletaci obou Tater.

Na montáž se mi osvědčilo nejprve slepit skříň agregátu domíchávače s nádobou, vzhledem k tomu, že již před lakováním jsem podpěru přilepil na rám podvozku, nyní lze krásně usadit nádobu do ložisek v podpěře a přilepit skříň agregátu k rámu, rozměr této sestavy by měl být cca 29,5 mm, aby zbylo místo pro osazení skříňky na nářadí a náhradní kolo. Stejné by to mělo být i u dalšího kompletovaného auta. Nakonec přilepím kabiny a bude skoro hotovo.

Ještě doplnit stěrače a už by mohla být auta definitivně připravená k vyjetí do terénu kolejiště. Vlastně když mám otevřené dveře řidiče…ten se právě chystá nastoupit, v ruce má desky s dodacími listy, na které staveniště má náklad namíchaného betonu dovézt…

A ještě společné pózování obou Tater.

Tak, kolegové modeláři, nezapomeňte vyrazit na lednovou burzu ke Štěpničkovým pro zbrusu novou stavebnici, je super a za to jim opět patří velký dík.

Stavebnici můžete zakoupit na e-shopu MojeTT.cz >>>