Arcivévoda Karel ČSD 422.0 v TT
Na jarní výstavě plzeňského mašinkářského spolku se mi podařilo na k akci přidruženém bazaru zakoupit lokomotivu 422.0 „Arcivévoda Karel“ v TT. Stroj byl pojízdný, vypadal dobře a cenu (něco přes dva tisíce Kč) jsem považoval za přiměřenou.
Nemám tušení, kolikátým jsem majitelem, ani kdo byl tvůrcem. Pár věcí by bylo samozřejmě možno vylepšit a asi na to časem dojde.
Stroj je postaven na pokráceném podvozku Br81/92. Zkrácení je markantní hlavně v zadní části, předek před parními válci je rozměrově upraven jen mírně. Změn doznala i motorová instalace, jestli je ale motor nový, nebo jen upravený, nedokážu určit. Osobně se přikláním k první možnosti. Kola a klikový mechanismus vypadají jako původní (včetně roztečí), kola jsou jen přebarvená na černo, táhla zůstala v původním zbarvení (červená/bílý kov). V přední části je doplněn kompresor a nějaké armatury, které nebyly součástí odlitku.
Karosérie lokomotivy je velmi pěkně zhotovena ze známého odlitku. Tvůrce napravil některé jeho chyby – srovnal báň komína, v rámci možností eliminoval kuželová napojení písečníků a parojemu na kotel a značně ztenčil stěny odlitku z vnitřní strany. Na karosérii doplnil řadu detailů jak ručně zhotovených, tak leptaných (madla, tabulky, ovládací prvky). Na dvířkách dýmnice sice pár detailů chybí, ale původně tam patrně byly (předek je evidentně odřený) a časem je dodělám znovu. Celá karosérie držela na podvozku pouhým třením, protože amatérsky vyhotovené západky byly nefunkční – zajistil jsem ji tedy několika kapkami disperzního lepidla. Stroj se tak nerozkládá při uchopení, ale v případě potřeby lze bez poškození karosérii demontovat.
Jízdní zkoušky proběhly bez větších problémů, vlastnosti ale odpovídají produkci z NDR a napovídají o dlouhém uložení lokomotivy. Trochu pomohlo promazání, ale mechanismus bude asi zapotřebí vyčistit a zkontrolovat elektroinstalaci. Stroj bez problémů jezdí na kolejivu Kuehn a zdolává výhybky bez napájení srdcovky. Vzhledem k malým rozměrům a limitované tažné síle je vhodný pro kratší soupravy na lokálky.
Předpokládám, že se zde vyskytnou připomínky ke stavu stroje a provedení přestavby v poměru k ceně. Ano – asi by to šlo jinak a lépe. Ale mohu poznamenat, že model je v současnosti v mnohem lepším stavu, než jeho předloha v depozitáři NTM v Chomutově.
Na možnosti pojezdu a odlitku vypadá model dobře. Rozvod je ve skutečnosti složitější, ale pro ježdění na kolejišti je lepší ten tovární. Psychicky se chystám na 423.0 na stejném pojezdu, tak mi držte palce.
Souhlasím. Páry, to bude ještě dlouho oříšek. Ale přesto i dnes jsou modeláři, kteří se s tím chtějí “babrat”. Výborným příkladem je například kolega z k-reportu vystupující pod jménem “golemklusacek” – jeho propracovanost pojezdů se všemi rozvody je obdivuhodná. Stejně tak detailnost, kterou věnuje úpravám odlitkových karoserií. Bohužel to zabíjí posledním krokem, a tím je povrchová úprava štětcováním lesklou barvou, což je ohromná škoda.
Já bych tu lesklou barvu neviděl tak černě – stroje čerstvě z výroby nebo po náročné rekonstrukci byly lesklé (na firemních fotkách často hází odlesky do aparátu), zmatovění povrchu přišlo až s provozem. Dost značný podíl na tom měl šmír z popela, sazí a mazadel. Někteří jedinci prosazují matný přední prstenec kotle s dýmnicí, ale z fotek, ani u provozovaných strojů není nějaký zjevný rozdíl patrný. Až se mi sejdou komponenty, pustím se do částečné úpravy Br89 od Pika na 314.3 v H0. Pojezd ale upravovat nebudu – na to nemám schopnosti…
Toť teorie, ale v praxi se ukazuje, že odstín “lesklá jak kulky” je na parní mašinu do TT nevhodná 😉
Vovo má možná na mysli to štětcování barvou. Jinak jsou různé stupně lesku. I udržované lokomotivy nebyly úplně oslnivé. Četa kotel a budku leštila kouskem loje, nebo něčím podobným, byl to takový mastný lesk. Souhlasím s Vovem, že model je lesklý až příliš.
Zrovna černá se dá poměrně dobře zakoupit ve spreji a výsledkem aplikace na model se člověk nemusí být zničení detailů, protože obvykle velmi dobře kryje. Mat/lesk se dá vošéfovat již při koupi…
Jen aby nedošlo k nedorozumění, není to problém této zobrazené lokomotivy, ta se mi zdá po stránce matu/lesku v pohodě 🙂 Tady to trochu vytahují jen fotky.
…a tak by bylo asi nejlepší dotyčného, na jehož práci narážíš, oslovit, zda by nenapsal o svých strojích článek na tvůj web probírat tyhle věci pod ním. Evidentně se stalo přesně to, co se čekat dalo – ne každý pochopil, čí práci hodnotíš.
Model pěkný neví někdo kdo dělá odlitek.
Model 423 jsem teď jeden dodělal s kulatým komínem ještě budu dělat s plochým.
Asi p. Číž – http://odlitkymodely.cz/tt_parni_lokomotivy.html
Kdysi před dávnými lety/dá se říci, že vítr tekl a voda foukala / jsme si modeláři pomáhali tak, že jsme model jemně natřeli silikonovým olejem a ten po zaschnutí a určité době barvu lehce zmatověl. Je fakt ,že model musel být uložen ,nebo uskladněn v místě, kde se neprášilo. Tento způsob jsme používali tak kolem roku 1980-85, než se u nás v prodeji objevily matné modelářské barvy. Další – používal se lak na vlasy – stříkání z větší vzdálenosti .
Keď som po prvý krát čítal tento článok, veľmi ma zaujalo, že sa na podvozku BR81 BTTB dá postaviť taký pekný model malej parnej lokomotívy. Nedalo mi to s odstupom času som si pozháňal potrebný materiál a skúsil som tento model uribiť podľa seba. Ak by to n iekoho zaujímalo, môže si prečítať ako som sa s touto stavbou vysporiadal ja : http://samba-vlaky.eu/parna-lokomotiva-422-025-csd/
Co modelar ,to prehnany pedant ,ale je to krasna praca a urcite priniesla autorovi pocit dobre vykonanej prace a ten je nezaplatitelny