Sroubek WEPE
Získal jsem do sbírek laserovanou chajdu od firmy WEPE. Pytlík s několika „rámečky“ z různě silné lepenky a fólie na okna neobsahoval nic podobného návodu. Pachatel si tedy musí vystačit s obrázky na krytu uzávěru pytlíku.
Z jednoduché stavebnice lze celkem rychle vytvořit chajdu, vzniklou vylepšením klasického trampského srubu někdy v průběhu 60. let.
Stavbu zahájíme tradičně nabarvením dílů. Fantazii se meze nekladou, lepenka se bude ale docela kroutit. Po proschnutí zasklíme okna a dveře, sestavíme komín. Vřele bych doporučil z nějakého kusu kartonu udělat dovnitř podlahu a případně i nějakou mezistěnu – stavebnice je postrádá a příliš „živé“ stěny neprospívají výsledné geometrii stavby. Vlastní stavbu zahájíme vlepením oken a dveří do příslušných otvorů ve stěnách. Následně slepíme stěny – mají drobné zámky. Pak v přední části zafixujeme geometrii stavby „betonem“, který zajistí jeden roh celé stavby a pevnou základnu pro přístěnek. Sestavíme přístěnek a přilepíme ho ke zbytku chaty – z kousku vhodného hranolu můžeme dovnitř naimitovat komín, který v základu tvoří jen pruh s komínovými dvířky na stěně přístěnku a kompletní nadstřešní část. Necháme torzo stavby proschnout a připravíme si sadu střešních dílů. Střechu tvoří dva díly krytiny s pofiderním vzorkem, který má asi imitovat plechové „šablony“, dva díly podbití a několik plných žeber, jejichž rozmístění je na vůli stavitele. Žebra by měla geometricky vymezit celou stavbu. Dvěma kusy jsem zpevnil čela a zbytek rozmístil, jak se dalo, přičemž jedno žebro jsem instaloval do míst, kde je zadní strana přístavku. Následně jsem nalepil na žebra střechu a z boků chajdy mezi stěny a okraje střechy dolepil na volné části žeber pásy podbití. Délku pásů podbití je třeba upravit na míru a před lepením je ohnout, aby korespondovaly se zalomením žeber. Případně je možné podbití rozstříhnout po délce a lepit po částech. Po kompletaci střechy jsem dolepil komín, okenice a nakonec zevnitř zaslepil okna zbytkem záclon z nějaké jiné stavby – bohužel jsem měl jen nějaké světlé, což dojem nevylepšilo. Následoval nástřel fotek, oprava až nezdravě křivých okenic a retuše nátěru. Ve finále jsem do přístěnku vlepil nějaké úlomky špejlí a „prken“ od jiných staveb, coby zásobu palivového dřeva. Z dílů zbyde jen jakýsi rám, který měl patrně podpírat střechu nad betonem před vchodem, ale absolutně se tam nehodí.
Sroubek od WEPE je klasické „dodo“, poskytuje ale četné možnosti úprav a vylepšení, v základu ale vyžaduje stavba plnou pozornost a denní světlo. Díly z relativně tenké lepenky se kroutí jak klubko hadů a absence vnitřních výztuh ke slušnému výsledku taky moc nepomáhá. Výsledek rychlé stavby pak může vypadat dost zanedbaně, což je na mém kousku docela dost vidět. Jako polozapomenutá bouda kdesi v lese u potoka ale pozorovateli ukáže jen o málo víc, než pouhou střechu…
Staviteli vzhledem k charakteru stavbičky nebude líto do dílů říznout a vytvořit jinou variantu stavby. Jde o záležitost na jeden – dva večery a hodí se na doplnění pozadí někde pod lesem u potoka či rybníka, kde ve své „tovární“ podobě sehraje roli rekreačního objektu či oddílové klubovny, po úpravě i klasického starosvětského prvorepublikového trampského srubu.
