Karosa C734 VS ČR – něco pro zločince

Abychom tu nediskriminovali, i vrazi, zloději a podvraťáci si tu přijdou na své. A to tak, že dneska si postavíme, milé děti, Karosu C734 ve speciální úpravě pro Vězeňskou službu ČR na převoz vězňů.

Je vhodné poznamenat, že toto je vymoženost období až od devadesátých let, takže pouze pro epochu V a VI. Něco vhodného pro epochu IV bude příště 🙂

Původně jsem si říkal, že to vyřeší nějaká přestavbová sada na ucpání oken, ale nakonec bylo jednodušší ta okna zadělat přímo v bočnici a vyleptat celý autobus znovu. Na ucpání oken budou jiné, vhodnější autobusy časem. Takže nový leptík komplet autobusu. Nevešlo se vše do “unifikovaného rámečku” takže trčí mimo plech majáky a zaplechování zadního čela (vlevo nahoře).

Bočnice ve speciální úpravě – prý aby vězni neviděli ven, tak jsou okénka jen takto nahoře. Ta zadní dvě jsou výš proto, protože jako u běžné C734 se za prostorem druhých dveří podlaha se sedačkami zvedá, takže o stejný kus jsou zvýšená i okna.

Stavba je úplně klasická, naopak bočnice mají díky absenci oken lepší tuhost a při pájení lépe drží tvar. Zadek se skládá z klasického zadku a plechu místo okna. Toto řešení mi přišlo spolehlivější než celý zadek v jednom kuse, bál jsem se malé tuhosti horního plechu, když bych udělal vše v jednom kuse. Takto se plech podlepí / podpájí pod běžnou záď a je to. Lze osadit až dodatečně po spájení celé skříně – já lepím vteřiňákem dle aktuálního prostoru, který mi nad motorem vznikne.

Dále je navíc leptaný maják. Komu se nebude líbit vrstvený, ať si udělá svůj. Tento se skládá z pěti vrstev (první vrstva je jen podložka) a jako skutečný se směrem nahoru zužuje.

Zde je ona podložka, aby maják neležel přímo na střeše jako v reálu.

Pak už stačí jen osadit na střechu, ať už rovnou nebo zaoblenou.

Za prvním majákem je navíc tento kryt (prosot pro něj není vyznačen) a dále je přidána navíc jedna větračka do prostoru pro přepravu vězňů (ve střeše je prohlubeň jako pro ostatní větráčky, takže se člověk nesplete).

Tím je Karoska hotová – opět snadné jako facka.

Když si to srovnám po dokončení hrubé stavby, tak by se mi opravdu nechtělo každé okno zadělávat zvlášť nějakou speciální sadou. Takto je to 100% čisté a snadné.

V zadní části je druhý maják.

Případnou vzniklou mezeru mezi plechem zadního čela a střechou je třeba přetmelit. Já vyleju zevnitř Herkulesem a nechám zaschnout. Herkules pěkně zalije jakoukoliv spáru, ale nevyteče ven.

Herkulesem není vhodné “tmelit” před opláchnutím plechu – já vždy oplachuji jarem, vodou a zubním kartáčkem.

Stříknout bíle je už stereotyp. Takže hurá na obtisky. Celoplošné pruhy a i čela. Mřížka na boku motoru součástí pruhu.

Tentokrát to byly mnohem větší díly k obtisknutí, ale přesto se zadařilo krásně a obtiskování bylo snadné.

Dělá vůbec někdo modelářský odstín v takto krásně fialové? Tím se komplikuje případná retuš, takže to chce nanášet obtisky na první dobrou. V nejhorším případě poslouží tmavě červená.

Zadek je jeden kus, takže světla, SPZ a všechno ostatní už jsou zabudované do fialového obtisku. Tím je to velmi jednoduché.

Nárazník je v tomto případě bílý a výfuk zde není, protože platí pravidlo “mřížka na boku = žádný výfuk”.

Majáky jsou natřené štětcem a poté je střed přetáhnutý přebytečnou obstřiženou maskou – šířka je nechaná, jen na délku je maska zastřižená. Šlo by to natřít i štětcem, ale tohle mi přijde elegantnější a přesnější.

Poznáte, že je maják vrstvený z leptu?

Já myslím, že to ani poznat není, takže tohle se povedlo 🙂

A po delší době mi doma přistál konečně vzorek interiéru.

Je velmi jednoduchý, není zde co vymýšlet.

Nové je uspořádání řidičova místa, tohle vylepšení se v brzké době dotkne všech verzí interiérů.

Když jsem si to zkušebně složil, došlo mi, že jsem nějak opomenul skříňku (nebo jsem možná ty díly na ní ztratil?), takže jsem ze zbytku rámečku vystříhl dvě vrstvy a nalepil.

Vsazené je vidět, že nic vidět není. Ještě jsem černě natřel přední dekl, na to jsem předtím zapomněl, ale ten má být tmavě šedý nebo černý.

Možná v příštích verzích to bude chtít zvýšit o jednu vrstvu sedačky, aby byly trochu výš.

Ale celkově je v interiéru tma tmoucí, takže takto to naprosto stačí.

Vzadu za první oknem samozřejmě není nic, kdo bude mít nutkavou potřebu, doporučuji si poradit svépomocí 🙂

Tím je po dokompletování Karoska hotová.

Je to hodně zvláštní kousek, ale do sbírky parádní.

Dneska jsou tyto samé vězeňské verze k vidění i jako devítistovky (šlo by postavit pomocí doplňkové sady na řadu 900), nebo už jsou dnes tyto speciály dělané i z Irisbusů.

Další model ze speciální série je tedy hotov. Jednorázová várka bude vyrobena na začátku ledna pro případné zájemce, další dostupnost je zatím nejasná.

A jak dopadne ten samý autobus s naohýbanou střechou je vidět na následujících fotkách (přidáno leden 2016).