Pro změnu Zetka ESP: jako Gbkkqs České Pošty

“Tyjo už zase?” …řekne si určitě nejeden čtenář. A má pravdu, už několikrát propraná stavebnice Gbs od ES Pečky se dočkala dalšího článku. Protože to ale není jenom o namatlání jinou barvou a rozházení obtsků, myslím že si tady tahle varianta svoje místo zaslouží. Takže kdo je ještě aspoň trochu napjatý, čtěte dále!

Jak už bylo zmíněno, při stavbě tohohle vagonku je nejlepší vycházet ze stavebnice Gbs od ESP. Stavebnice dokonale odpovídá předloze a upravit bude potřeba jenom detaily. Kdysi zkoušeli modeláři poštovní variantu těchhle “UIC Zetek” z České Lípy předělávat z dvouosých krytých vozů od BTTB, někteří dobrodruzi dokonce obrušovali prolisy na skříni, aby se předloze ještě víc přiblížili. Po nějaké době přišel pan Bártek s limitkou sestavených vozů vycházejících z upravených vagonků tuším firmy Modist. Ani to ale není to pravé ořechové a pořád je to vpodstatě jenom přemalovaný německý vagon. V momentě, kdy přišly na trh stavebnice z Peček, přestaly pro mě být tyhle překopávky zajímavé, protože nebudu stavět něco co vypadá trochu jako Gbs, když můžu mít přímo Gbs. Tentokrát se tedy vrhnu na vagon České Pošty tak, jak ho můžene spatřit v provozu i dnes.

Už jsem sice stavěl spěšinovou variantu, ale ta není tak úplně stejná jako právě poštovní. Zatímco spěšninové vozy patří Českým dráhám, poštovní jsou zase v majetku pošty a pendlují mezi velkými překladišti. Pak je tu samozřejmě rozdíl v barvě, popisu a vybavení vozu. Zatímco vozy ČD jsou vždy tmavě zelené a někdy dokonce nemají průběžný kabel topení (což je právě provedení stavebnice tak jak jí dostaneme od ESP), poštovní vozy jsou vždy modré, s kabelem topení (to je to “q” v označení) a narozdíl od Gbs a Gbqs (hladká střecha) mají na střeše prolisy. Já jsem si sice svoje Gbqs postavil se střechou s prolisy, ale to bylo hlavně z důvodu že se mi to prostě líbí. Možná takový vůz dokonce i někde jezdí… Takže hurá na to. Nebudu popisovat úplně všechno, už by to byla nuda po X-té číst, ale to co je potřeba udělat jinak než jindy samozřejmě zmíním.

Pořídíme si stavebnici Gbs, k tomu obtisk na Gbkkqs v provedení “Česká Pošta” od pana Jirana, z nějakých doplňků tovární lokomotivy použijeme topné zásuvky a hodí se i 0,5mm tyčka Evergreen (nebo nějaký drátek shodného průměru, je to fuk). Dál už je třeba jenom kovová dvojkolí, případně spřáhla, pokud používáte jiná než co jsou ve stavebnici. No a pak už jenom lepíme. Já lepím řídkým vteřiňákem HVP.

Jakoby lousknutím prstu je postaveno. Tentokrát jsem pojezd opatřil ve střední části plastovou tabulkou, která přesně vyplňuje prostor mezi příčkami ve skříni. Pojezd tak přesně sedne kam chci a nezdeformuje se pod váhou závaží. Zároveň rozpírá boky do roviny. Na pojezdu na jednu stranu přibyl kabel topení z Evergreenu. Je jenom na jednom boku a který to je poznáte podle kola ruční brzdy.

Karoserii jsem vybavil přiloženými lepty, na střeše tentokrát oprávněně nechal prolisy. Střecha ale byla klasicky krátká (stavebnice je ale kupovaná už dřív, tak je možné že dnes je to opravené), tak jsem jí nastavil tenkou tabulkou a ořízl na potřebný profil. Na čela přišly nárazníky SDV a vpravo na obě čela topná zásuvka (tahle mi myslím zbyla z kuehního brejlovce) přilepená do připravené dírky. Na bocích klasicky potřebovat protáhnout okápek nad vrata.

Jinak jsem nikde nic netmelil, všechno pasuje dobře. Provedl jsem základní jízdní testy…

…a hurá na nástřik. Podvozek komplet černou a pak dotřít detaily. Zdá se, že kabel topení tam nějak divně trčí, ale ono to získá logiku až na hotovém voze.

A nástřik skříně. Tady to je barevně už zajímavější. Napřed jsem fouknul modrou. Ta je na poštovním voze docela specifická a bál jsem se, abych celkovou barevnost trefil. Nakonec se ale povedlo. Modrá tedy namixovaná z modré a bíle, střecha taktéž mix R3M a nějaké další tmavě šedé, možná i kapka černé. Všechno lihovky Agama. Následoval nátěr detailů jako jsou kotvičky, držáky koncovek, čelníky, schůdky, zásuvky… A pak už jenom pořádně leskle nalakovat.

Obtisk ze stavebnice nepoužijeme, místo toho se vyřádíme se sadou pana Jirana. Sada nabízí popisků celkem hromadu, řadu volitelných čísel a další vychytávky. První aršík je tištěn žlutou barvou a obsahuje loga a značky na rohové sloupky. Poslední dobou se mi u obtisků pana Jirana stává, že se nanáší cekem pekelně. Rády se trhají a rolují do sebe, občas je skutečně boj něco nanést, protože v sadě není nic navíc, musí se i zkažené motivy křísit. Taky byla v sadě tisková chyba. Zatímco na jednom boku je trumpetka v logu krásná…

…na druhém má jednu část tišťěnou jakoby síťovaně. Snažil jsem se to pak přetřít barvou, ale stejně je poznat že to není udělané čistě. No co se dá dělat.

A teď druhý aršík, tentokrát s bílými popisky. Fotka je barevně vytažená na počítači, ve skutečnosti je vidět stejně prd tak jako prd vylezlo původně z foťáku. To je další věc, která mi vadí. Mohly by být k obtiskům alespoň na papíře dodávané mapky motivů kde co je, protože takhle vlastně ani nevíte kam střihnout a motivy jsou na papírku rozházené chaoticky jak se to vešlo.

Nakonec se ale nanést všechno povedlo. Nápisy jsou dokonale ostré a všechno pasuje kam má. Celkem se mi osvědčilo obtisky nanášet tak, že na aršíku jednotlivé motivy od sebe oddělím skalpelem (ale ne úplně, papír pořád drží pohromadě), takže má teď vlastně každý svůj ostrůvek laku. Potom celý aršík namočím (lépe řečeno rychle namočím a pak třeba minutu nechám ležet na stole, aby se vodou rovnoměrně prosákl a přitom nehrozilo odplavání motivů) a motivy z něj beru štětcem a nanáším na model.

Potištěný vagonek vypadá opravdu dobře. Všude něco je a celkově to vypadá mezi těmi všemi červenohnědými krabicemi tak zvláštně.

Jak jsem říkal, všechno krásně ostré. V mé sadě sice nevyšel trochu soutisk bílé a černé u tabule na nálepky, ale nic tragického to není.

I popisky na rám se v sadě najdou. Prostě paráda.

Teď už jenom sesadit vůz, vybavit ho kinematikami a nějakou tou patinou. Samozřejmě napřed kvůli obtiskům přijde lesklý lak v poctivé vrstvě. Poslední dobou používám rychlou a efektní patinu pomocí pigmentů Agama. Vzhledem k tomu, že poštovní vozy jsou celkem čisté, chce se to i v modelu držet s patinou při zemi.

Na to jak rychlé to je to nevypadá tak špatně. Napřed celý vůz potřu patinátorem rozmíchaným s vodou ve zvolené intenzitě (mám na papírku hromádku patinátoru a do ní šahám mokrým štětcem a potírám vagon). Obvykle je to odstín Rez a Světlá rez, na podvozek intenzivnější. Tím vpodstatě nahradím práci s olejovkami a vyhnu se smradu a dlouhému schnutí. Chce to ale trochu zkušeností a vědět jak se na jakém podkladu jaké patinátory chovají (něco po laku skoro zmizí a něco se naopak zvýrazní a už to nespravíte).

Když nátěr patinátory zaschne, buď se mi líbí (ale to většinou ne, protože kapky vody nechaly stopy a je třeba se jich zbavit), nebo ho dál upravuju. V tom případě ho stírám znova namočeným štětcem (pokud ho chci úplně odstranit nebo hodně usměrnit), nebo naopak pošmrdlávám suchým štětcem s tvrdým chlupem, čímž získám krásně plynulé přechody a realistické zaprášení. Patinátor tak zůstane jenom v prohlubníh, plochy jsou prakticky čisté.

Některá místa pak znova popráším patinátorem jako vždycky rovnou práškem na štětci. Následuje lak (po něm je patrná zkáza co jsme právě napáchali a tak se dostávají ke slovu případné korekce, já tady možná vzal střechu lehoulince rzí z pistole) a závěrečný matný lak. Pohled na spodek odhaluje umístění kinematik. Topný kabel vede od jedné propojky podél rámu a za rozsochou druhé nápravy se stáčí k protější propojce. Kvůli kinematikám ale nemůže být naznačen celý.

A máme hotovo, vagonek může do provozu. Pro mě je to takové příjemné ozvláštnění vozového parku.

Co na závěr říct. Abych pravdu řekl, nějak mě poslední dobou nenapadá, co do posledního odstavce psát 🙂 Tentokrát možná takové celkové zamyšlení. Před pár roky bych nevěřil že si tenhle vůz někdy postavím. Stavebnice podle české předlohy, široká nabídka obtisků na české vozy, český výrobce kinematik a nárazníků… Mám z toho všeho velkou radost co se povedlo. Nezbývá než doufat, že tyhle tendence budou pokračovat a že bude o TT větší zájem, když už je tolik kvalitních věcí ze kterých se dá při stavbě vycházet.